LukasB.453 komentáře u knih

takového to muselo stát úsilí a přitom taková blbost. ale pěkná, čtivá, dlouhá, a konzistentní. svého času mě to zajalo, pohltilo, ale pak mě to zase pustilo, a teď k tomu cítím smířlivý respekt. ve dvaceti bych tomu dal plný počet, v pětatřiceti maximálně dvě hvězdičky aspoň (za tu děsnou práci s turkickými, severskými a románskými jazyky) a teď těsně před padesátkou je to na poctivé čtyři. uvidíme za deset let.

7 12.07.2023

silné a magické. a velmi podezřelé. Forrest Carter byl docela zajímavý a rozporuplný týpek, a Geronimo jakbysmet. výklad historie se pohybuje po sinusoidě, jednou jsou indiáni lstiví netvoři, podruhé ušlechtilost sama, unie je úžasná a skvělá zatímco konfederace zpátečnická a špatná.
ale můžeme to číst jako příběh. a příběh je to skvělý, jakkoli se možná stal úplně jinak. on ani ten jirásek nebyl historik.

7 18.04.2023

vulkán chrlící nápady. fantastické dobrodružství a zároveň praktická učebnice tří důležitých evropských jazyků v úrovni emočně - kulinářsko - vojácké (v každém díle jeden jazyk).
zapamatoval jsem si
v prvním dílu: (volně zpaměti): "k vedení války jsou potřeba tři věci. zaprvé peníze, zadruhé opět peníze, a zatřetí, a to je nejdůležitější, zase peníze" (tažení na Strambu)
ve třetím dílu je naprostá perla - popis veritářské bohoslužby

nejradši mám díl třetí, neboť považuji Valdštejna za velmi významnou postavu a spolu s Zikmundem Lucemburských za nejispirativnější a nejvýznamnější čechy historie (jakkoli se v trapné anketě o nějvětšího čecha vůbec v první stovce neobjevili).

vůbec netuším, jestli kniha (tedy celá trilogie) kdy překročila české (československé) hranice, a považuji ji za naprosté zjevení - o mnoho let předběhla žánr všelijakých těch dobrodružných hrdinů v kvasihistorických kulisách. možná je to tragédie malého jazyka?

7 18.04.2023

ach, jaký nerozum vytýkat krvavému románu, že je slátaninou v nejlepší tradici tohoto žánru. barokní, pitoreskní, proletářské a klerikální a hlavně nádherné třeštění. úvod do Váchala pro mladší a nepokročilé.
doporučují též (bohužel notně zkrácenou) audioknihu, kdy škobrtný a úsilný přednes Leoše Suchařípy poetiku ještě násobí.

aktualizace: rád poslouchám v autě na dlouhých nudných cestách audioknihy. tentokrát Viktora Huga Bídníky. a tepu se smíchy, jak si Váchal dělá pustou legraci z těchto špalků. nebyli snad oni klasici placeni od normostrany? a proč sakra zasviňovali knihy zmatenými vsuvkami s dějem nesouvisejícími? postavy se vynořují a zanořují, aniž by měly co říci. s oblíbeným internetovým glosátorem z aussigu volám: "pisálci, nebojte se dylítu! nekouše!"

7 14.04.2023

nejlepší z májovek (mám Vilímkovské vydání s roztomilým starobylým překladem a jiné mu nesahá po kotníky). massa Bob je můj favorit (ne, není směšný, je to hrdina srovnatelný s Bobíkem ze čtyřlístku) , příhoda se skunkem zaměněným za opossuma a příhoda s útěkem před medvědem šplháním na břízku mě ve vzpomínce vždycky rozveselí. a úsloví "hořčicoví indiání" nebo "chytrý jako moucha" pilně používám.

7 13.04.2023

dávám si do ostrého protikladu ke dni trifidů (byť ten je o nějakých dvacet let starší). den trifidů je psaný jazykem řemeslné detektivky a postavy jsou uvěřitelné a děj není přitažený za vlasy, a při čtení si říkám "tak by to fakt mohlo být". Malevil je literatura (jako fakt jo), ale za vlasy přitažená a tak nějak po francouzsku sebestředně pitomá. tak to být rozhodně nemohlo. zaujme, ale nepřesvědčí. dobré scifi/postapo prostě musí ctít selské zákony zachování a archimedovskou fyziku, jinak je to pouhé fantasy.

7 12.04.2023

gigantický a starobylý špalek, je to kniha, nebo rovnou celá knihovna? "starý" překlad je zvykem kritizovat, ale ke knize mi historizující slovosled sedí a obávám se, že nový překlad by byl jako nablblý remake dobrého filmu (což tedy svědčí především o mé úzkoprsosti).

velmi zvláštní a velmi silné

7 06.04.2023

velmi zdařilá nýčovina. mrazivá sranda a zůstává po ní velký otazník. někteří autoři předběhli svou dobu - a tohle je jeden z nich.

6 13.07.2023

dobře se to rozjede, ale brzo ztratí dech a pak je to furt na jedno brdo.

6 12.07.2023

bylo mi doporučeno starším a intelektuálně zběhlejším kamarádem, do poloviny jsem se trápil, a pak jsem se najednou netrápil a bylo to skvělé. teprve u téhle knihy mi došlo, jaký je ve francii obecně sdílený komplex z alžíru.

6 25.04.2023

některé teze a vtipná slovní spojení (módní slovo "hlášky" se mi kromobyčejně hnusí) z knihy jsem si zapamatoval a s láskou a úctou jsem je adoptoval a ve vhodných okamžicích používám. tak třeba o dušičkách se chodím "veselit na hroby", když nějaký rošťák překročí meze mé prchlivosti, vyhrožuji mu že "nad jeho zohavenou mrtvolou mu zazpívám kuplet" a zadýchané kamarády na výpravách (nejen) turistických častuji označením "barvoměnka duhová"

5 11.04.2024

ještě reakce na to obecné podivení, že skoro všichni bílí hrdinové jsou německého původu - to prosím pěkně není žádný nesmysl (tedy pomiňme, že pan autor sepsal svá dílka na předměstí drážďan podle map, encyklopedií a cestopisů z místní knihovny). v druhé třetině 19. století byla v evropě a zejména v německých státech skoková změna ekonomické úrovně (spuštěná snad zrušením poddanství), která se projevila omezením úmrtnosti a zejména kojenecké a dětské úmertnosti, a tedy obrovským populačním boomem, a hlavním pramenem vystěhovalectví do ameriky byly německy mluvící země. a tedy v té době osidlované americké státy byly plněny vystěhovalci z německa, a dnešní polulace některých amerických států je většinově německého původu, dokonce se tvrdí, že američanů německého původu je více než těch s britskými předky, a zábavné je, že v texasu je prý okolo pětiny populace se slovenskými kořeny.

5 04.10.2023

předlohou pro epizodní postavu drogisty byl Josef Hladík, nevlastní dědeček mé babičky, který nadělal jmění na jedu na krysy značky "Morol" (ingredience byly staré pro lidskou spotřebu nezpůsobilé obilí, žluklý tuk a arsenik, za války nebyl arsenik k dostání, a tak Hladík vyráběl bez arseniku, čimž mu klesly výrobní náklady a postupně geometrickou řadou stoupal prodej, neboť krysy po takto ochuzeném Morolu utěšeně tloustly), leštidle na parkety "Tancolín" a za války zaměstnával místní báby, aby po pešuňcích sbíraly pelyněk a jiné bejlí, a z něj vyráběl tabákovou náhražku "Kujebák". Hladík se zajímal nejdříve o mou (tehdy) dvacetiletou prababičku, ta však neměla o tohoto drobného nepříliš pohledného mužíka zájem, a tak si Hladík v roce 1918 namluvil její ovdovělou matku Matyldu, která byla (slovy mé babičky) nejen ošklivá a hloupá, ale i zlá (ve skutečnosti měl zájem nikoli o ženitbu, ale o drogerii zesnulého drogisty Raise). nakonec skončil špatně, při měnové reformě se s kapsami plnými bezcenných hotových peněz oběsil na lampě před drogerií na Nymburském náměstí Přemyslovců (drogerie Hladík je tam pořád).

takto to vyprávěla moje babička, která měla dědečka Hladíka velice ráda. a můj dědeček, který chodil s Hrabalem (tedy o ročník níž) nejprve na Nymburské klasické gymnázium a potom na pražskou právnickou fakultu, kterou oba nedostudovali z důvodu zavření škol po demonstraci na pohřbu Opletala) o Hrabalovi vyprávěl "celou cestu ve vlaku z Nymburka do Prahy mlčel jak pěna a špicoval uši o čem se baví ostatní cestující, aby to o dvacet let později napsal".

naprosto kultovní kniha. snad každý přemýšlivější člověk měl v tom divném období mezi pubertou a dospělostí touhu žít opravdově a prožít život skutečný, vydat se do pustiny kutat zlatou rudu, lovit lososy a plout na hřbetě krokodýla. málokdo to udělal - můžeme se chrisovi/alexovi smát, můžeme povýšeně kroutit hlavou jaký to byl hlupák, ale přiznejme si - tu odvahu a opravdovost mu závidíme! co na tom, že ta divočina byla necelé dva dny cesty od civilizace a ve vraku autobusu.

jedna z "těch knih".
a nemohu nezmínit osmi(?)dílnou rozhlasovou adaptaci z přelomu tisíciletí, naprosto skvěle obsazenou dabérskou elitou (preiss, němec, vinklář, rösner, brzobohatý) - samozřejmě zkrácenou, spousta peripetií bylo vynecháno, osoby proškrtány, ale je to dobře strávených pět hodin.

mám moc rád knihu a mám moc rád film. kniha je samozřejmě lepší, a obdivuji scénář filmu, který se nebál škrtání a zachoval jádro příběhu, dokázal škrtnout dokonce i Melony, necelé dvě dekády Homerova pobytu na Ocen View zredukoval na pouhé dvě sezony, a neztratil nic ze svého poselství a vešel se do necelých dvou hodin a nemá jediné hluché místo nebo chybějící vysvětlení.

5 18.07.2023

Huck je mnohem lepší než Tom. jak mě bylo vždycky líto, že nemáme moře a ani pořádnou řeku.

četl jsem v roce 88 (tedy ehm, 1988) první vydání a bylo mi čtrnáct. byla to a stále je to pecka. další díly nastavované kaše pak postupně upadají a klesají,
nezapomeňte nakrmit psa!

5 18.04.2023

kniha o dospívání, pro aktuálně dopívající těžko stravitelná (ono je to koneckonců docela těžké a bolestné období, proměnit se z larvy v dospělce bez možnosti si při tom schrupnout v kukle; mít trápení, nevědět sám co s sebou a ještě se v tom vrtat není úplně příjemné) čteno poprvé v (plusmínus) patnácti, a pak ještě několikrát, a to první čtení nestálo za nic.

5 18.04.2023