lushi komentáře u knih
Kniha mě nadchla a pohltila stejně jako Matky. A protože Matky jsou docela jiný typ literatury, musí to být autorovým stylem. Hned po dočtení mám chuť přečíst si knihu ještě jednou - ve slovenštině, protože mám dojem, že jsem se českým překladem ochudila o autentičnost této knihy.
Bavil mě příběh, zpracování, postavy, propojení s historií i to, co si autor vymyslel. Několikrát mě příběh překvapil, rozčílil, dojmul. Zdánlivě jde o příběh 3 obyčejných mužů, ale jejich osudy jsou neobyčejné, i když pro tu dobu běžné. No prostě kniha mě opravdu bavila a doporučuji ji jako něco mezi náročnou a nenáročnou literaturou - když si chcete rochu oddychnout, ale nechcete číst úplné blbiny :)
Kniha mi vůbec nesedla, četla jsem ji příliš dlouho a každá stránka pro mě byla příliš náročná. Možná mi nesedla k aktuální náladě, protože jsem se v ní ztrácela, chybělo mi nějaké konkrétní pojítko, něco jasného, k čemu bych se mohla vrátit.
Jediné, co mě okouzlilo, byl život vypravěčky, její způsob vnímání a komunikace. Jádro života v nějakém starém baráku v zapomenuté osadě.
Nejpěknější jsou fotky Chlebové Lhoty, všechno je ze chleba a ten mám moc ráda :) Skvělý nápad a milé zpracování kousku historie Chlebové Lhoty a jejích obyvatel.
Na Alenku jsem buď stará nebo nejsem dostatečně trhlá. Teď jsem si všimla, že kniha je označená štítkem "nonsensy", což opravdu sedí. Na mě je kniha příliš surrealistická a pomalá, musela jsem se přemáhat, abych ji vůbec dočetla. Alenka za zrcadlem mě už bavila více, ale stejně to není kniha, nad kterou bych jásala nadšením.
Příběh Solaris mi přišel hodně děsivý a bála jsem se číst před spaním, hlavně ze začátku. Když si pročítám komentáře, myslím, že na tuto knihu jsem byla nepřipravená. Solaris je podle mě kniha vhodnější pro pokročilejší sci-fi čtenáře. Kniha obsahuje opravdu hodně popisů a "vědeckých" rozborů, které mě jako nezkušeného sci-fi čtenáře zas tak moc neohromily, ale dávaly mi v knize smysl a aspoň trochu jsem je dokázala ocenit.
Kniha se vyrovná jednomu článku, ale je moc pěkně zpracovaná, snadno se v ní orientuje a mě v několika věcech hodně obohatila. Určitě nejde o nějaké vrcholné dílo, ale pokud člověk chce, může mu v mnohém pomoci.
Kniha není pro evropského čtenáře nadčasová, většinou je orientovaná výhradně na čtenáře se skvělými znalostmi americké historie a reálií. Pro běžného čtenáře je většina referencí neznámá. Nepomáhají ani vysvětlivky, které nejsou v českém vydání propojené se samotným textem. Žádná čísla, hvězdičky nebo aspoň kurzíva... Tento styl vysvětlivek jsem opravdu nepochopila.
Prvních 80 stran knihy je ztráta času, nic se tam neděje... i občasné vzpomínky do dětství nijak zvlášť nezapadají do děje. Samotný zvrat je skvělý, i výsledné "vyřešení" situace je moudré a poučné. Je škoda, že závěr je tak uspěchaný, zvlášť když se celá kniha tak táhla - ve chvíli, kdy kniha začne něco přinášet, vše skončí na pár stranách.
Skvělá kniha, která mi vysvětlila mnoho věcí. Kromě toho jsem se dozvěděla hodně nového a zajímavého a do četby jsem se vůbec nemusela nutit. Kniha je napsaná svižně a někdy i dost vtipně. Ve výsledku si sice nepamatuji nic moc konkrétního, ale to je můj problém, ne problém knihy :)
Překrásné ilustrace, příběh "divokého" chlapce je už pro mě klasický, v dětství to byl jeden z mých nejoblíbenějších. Jen toto vydání má hodně nepraktickou velikost, ilustrace jsou sice detailní, ale do knihovny se jen tak nevleze.
Kniha se zaměřuje na citlivá témata mateřství, adopce, rodiny, ale mě vůbec nedojala. Polovina postav v knize to nemá v hlavě srovnané, ale všichni se chovají, jako kdyby to bylo součástí jejich povahy. Což mi v některých případech přišlo velmi nelogické.
Kniha mi osobně vůbec nesedla, nechci být v hodnocení zbytečně drsná, ale pro mě to opravdu nebyla vhodná četba. Na můj vkus byl příběh zbytečně rozvleklý a zaplněný vatou, čekala bych, že 400 stran ve mě zanechá více dojmů. Zpětně vlastně ani nevím, jak se autorce podařilo těch 400 stran zaplnit.
Opět nejroztomilejší ilustrace, ale tentokrát je vyprávění trochu slabší. Nebo na druhou otevřenější vlastním interpretacím. Záleží, jak se na to díváte :)
Smutné, ale pěkné čtení. Smutné, protože jsem přesně rozuměla tomu, proč se postavy trápí ve městě, a jak osvobozující je strávit celé léto v horách. A pěkné, protože vyjádřené city a prožitky jsou tak čisté a upřímné. Opravdu krásná kniha o přátelství, vztazích, rodině, elánu do života.
To byla radost číst! Člověk si představí, jaká nejspíš byla realita, a pak přijde ten kontrast poetického, něžného, pohádkového zpracování.
Záhadné příběhy z botaniky, někdy hodně uvěřitelné, jindy jasný výplod fantazie, doplněné krásnými ilustracemi. V knize mi chyběl nějaký úvod, předmluva nebo doslov. Něco, co by jednotlivé kapitolky spojilo dohromady.
Povídka Seventeen mě vůbec nezaujala, o japonské politice a extremismu 50. a 60. let nevím zhola nic, takže toto nebyla dobrá volba pro mě. Ne že by šlo o špatně napsanou povídku, tematicky mi ale nepadla do vkusu.
Druhá povídka se mi líbila už víc, první část měla v sobě trochu fantastična a skvěle vykreslila charakter jednotlivých postav. Zakončení první části mi ale přišlo zvláštní. Zvláštní byla i druhá část, která více navazovala na první povídku než na první část druhé povídky.
Celkově kniha ve mě nezanechala žádné výrazné pocity, ani samotné čtení jsem vůbec neprožívala. Takže pro mě jde opravdu o podprůměr. Občas mi přišlo, že ta syrovost sexu je v knize zneužitá pouze pro účel na sebe upozornit, do kontextu a stylu knihy mi to zas tak moc nezapadlo.
Nerozumím zdejšímu nízkému hodnocení, za mě šlo o jednu z nejpěknějších sbírek pohádek, jakou jsem kdy četla. Tím, že pohádky nejsou tradiční, jsou hodně srozumitelné a nehrozí, že by vám unikl kulturní nebo historický kontext. Problém sbírek pohádek nebo pověstí z jiných kultur často spočívá v tom, že příběhy jsou pro nás hodně cizí a pak nám nedávají smysl.
Mijazawovy pohádky jsou ohromně kouzelné, někdy dokonce působí jako z jiného světa. Jindy postrádají fantastický prvek, ale stejně přinesou unikátní pohled na svět.
Jen škoda, že kniha není ilustrovaná, dokážu si představit, že k pohádkám by mohly vzniknout magické ilustrace. V tomto vidím promarněný potenciál knihy.
Perfektní. Opravdu vkusně a srozumitelně popsané téma sexu, pohlaví a těhotenství. Kromě toho se kniha lehce zabývá i otázkou rodiny, vztahů, adopce, zneužívání dětí atd. Předkládá moderní, zdravý a střízlivý pohled na věc.
Knihu jsem skoro nenáviděla. Zvládla jsem ji sice dočíst do konce, ale ani trochu jsem si to neužívala. Přišla mi absolutně zbytečná, autor nesnesitelný, příběh nulový. Kniha nemá žádnou strukturu, autor se plácá ve vlastním strachu, smutku a opovrhuje všemi lidmi a skoro jako by čekal slitování nad svým chováním.
Anebo jsem to prostě nepochopila...
Z knihy jsem byla docela smutná, asi že ne všechny děti mají vnímavé sourozence, paní učitelku, co jim půjčí psa a podobně. Budu doufat, že děti, kterým rodiče tuto knihu pořídí, budou mít skvělé rodiče a smutky z nich zvládnou vytřepat. Ilustrace jsou krásné, ale ultra melancholické.
Takovou knihu o ničem jsem přesně potřebovala. Kniha se četla jako po másle, skvěle odrážela mé vlastní zkušenosti, opravdu bravurní popis a výběr témat. S nářečím jsem problém neměla, i když ho vůbec neznám.