Lutzinka komentáře u knih
Nic zásadního se v knize za celou dobu nestane, je to takové celé průměrné jak zápletkou, dialogem, tak i postavami.
Pro mladší v pohodě ideálka, pro starší trochu o ničem.
Rozčarováná.
Tak se cítím po dočtení téhle série.
Začalo to celé skvěle, 1. díl mě nadchnul, druhý naopak totálně zklamal, a tento závěrečný? Ten je tak něco mezi tím.
Sexuální scény, které mě neskutečně znechutily dvojku, mě štvaly dál i tady. Byly tam všude nacpané na úkor děje, který sám od sebe značně pokulhával, chování postav a vysvětlení jejich motivů byly dost nepřesvědčivé.
Celkově překombinovaný děj, kletba přes kletbu a jen samé nezodpovězené otázky.
Chaos.
Ani jedna postava neměla pořádnou hloubku, sice čtete, že se někdo cítí tak a tak, ale absolutně nedává jeho chování smysl a prostě to těm hrdinům nevěříte. (teda aspoň já jim to nevěřila)
Čtivé to je, ale nesmíte o tom moc přemýšlet.
Lepší, než dvojka, horší než jednička = ***
Zase jsem naletěla na nesmyslnou popularitu okolo téhle knížky.
Zklamání a nuda.
Teda takhle, není to tak strašné, ale když vezmu to očekávání ze všech těch nadšených recenzí, tak se mi chce z téhle investice brečet.
Autorka asi nebude moje krevní skupina, nebo jsem jen už prostě přečetla až moc mnohem lepších romanťáren.
Jediné, co musím pochválit, je přirovnání k červotočům.
Nenadchne, neurazí.
Souhlasím s komentáři, že je to kniha spíš pro ty, kteří s tímto žánrem začínají.
Čtivé to je, ale myslím, že děj knihy do týdne úspěšně zapomenu.
Gregory nám zakončuje sourozeneckou honbu za pravou láskou.
Jako vždy knížka na jedno odpoledne, kde co čekáte, to dostanete.
Za mě je tohle jeden z těch lepších dílů série.
Stejně mě ale prostě nejvíc baví ty vztahy sourozenců mezi sebou navzájem a jejich skvělou matkou, která pro ně všechny chce ten pohádkový konec.
Za mě nejlepší prequel.
Jako vždy milé, jednoduché, předvídatelné. Čtení na jeden večer.
Nepřekvapí, ale to od Bridgertonů stejně nikdo nečeká.
Pasáž s vražednou hrou s palicemi vždycky nejlepší.
Nudaaaa, vůbec mě to nechytlo, nelíbil se mi styl psaní.
Pro teenagery asi OK, ale já si k tomu nějak nenašla cestu.
Zápletka vypadala zajímavě, ale v podstatě se bez problémů ihned vyřešila, takže průměr, řekla bych.
Jednohubka, od které dostanete přesně to, co podle obalu čekáte.
Tak tohle bylo fakt dobrý, dostala jsem mnohem víc, než bych čekala.
Jedinou chybu to mělo, a to tu, že otevřený konec byl otevřenější, než by se mi líbilo.
Chtěla bych vědět, jak to s nimi bylo dál? JISTĚŽE!
Nebýt poslední stránky a Kiviny zprávy pro rodinu, dala bych 5 hvězd.
Ale bohužel, ten konec mi úplně zkazil dojem z jinak skvělé knihy.
Nemám problém s tím, kdo je Jaren (to jsem uhodla celkem ve třetině knihy), ani kdo je ve skutečnosti Kiva (to musí být taky jasné všem, kdo čtou fantasy), ale absolutně mi neseděl ten její myšlenkový zvrat.
Ty tři řádky mi vážně nedávají smysl, vzhledem k jejímu chování a úvahám běhěm celého pobytu v Zalindově.
Chápu, že to bylo schválně, aby nás tohle WAAU nalákalo na další díl, ale mně to prostě znechutilo. Celou knihu jste v Kivině hlavě, ale na konci jako by to byla úplně jiná postava a charakter.
A taky to až moc připomíná Aelin.
Jinak Jaren, Naari a Tipp = boží. Vlastně celá ta kniha nebýt poslední strany by byla boží. Fakt.
Doufám, že to v dalším díle autorka napraví.
Z nostalgie přečteno po letech znovu...
Na základce jsem knížky od Lanczové četla všechny, ale žádná se mi nikdy nelíbila tolik, jako tato. Kapky rosy jsou bez pochyby nejlepší.
Děj těch ostatních si už vůbec nevybavuju :-D
Toto je úplně jako od Westové. Je to sice předvídatelné, ale zároveň vtipné, milé a prostě tak nějak pohádkové.
Žádná sláva, už mi to přijde moc překombinované. Jsou rozhodně lepší díly.
Nejslabší díl ze série.
Nevím proč, ale tento díl mě prostě nebavil.
Everly mi přišla hrozně nudná a protivná, a Nolan vůbec nepůsobil jako učitel.
Jediná dobrá postava byl Blake.
Čte se to dobře, nezklame, ani nepřekvapí, téměř jako jednička.
Vraha jsem tipla správně skoro na začátku, ale i tak je to podle mě velmi dobrá knížka.
Už podle věnování na začátku jsem věděla, že to bude dobrý...a bylo. Šlo by to rozhodně zkrátit, protože nonstop natahování ponožek velké holky už mě vytáčelo, ale jinak vtipná pohodovka. Preclík se rozhodně vleze do TOP 3 mých oblíbených mrzoutů v knihách.
Srdceryvné, silné, statečné, bolestivé, otřesně smutné, nespravedlivé, nepochopitelné a neskutečné tak, jak vzpomínky na takové věci bývají...a přesto je to pravda.
Píseň krve byla pro mě naprostá bomba, s dalšími díly ale přišel pád.
Volání vlka je návrat téměř na úroveň 1. dílu série Stín krkavce.
Vélin zase hraje hlavní roli a díkybohu za návrat k vyprávění příběhu jen jednou dějovou linkou (když nepočítám Lularyn)
Přesun děje do vzdáleného království Kupeckých králů je celkem osvěžující, ale trochu mě mrzí, že není víc vysvětlen "návrat temnoty" z předešlé série. Tam jsem s tím závěrem měla trochu problémy. Přišel mi ne moc dobře pochopitelný...
Šerin mě tedy taky trochu svým chováním vytáčí, ale tak jsem to s ní měla vždycky. Dahrena mi byla mnohem sympatičtější.
Plusové body dávám za Nortaha, protože bratrstvo šestého řádu mi neskutečně chybí.
Jo a taky mi tam ještě chyběl VLK, tak doufám, že další díl bude brzy a Anthony to nepokazí, tak jako Královnu ohně...
Tenhle svět mám ráda, ale...
1) Není to tak dobrá série, jako Pekelné stroje, anebo Nástroje smrti.
2) Nějak se to vleče na můj vkus.
3 ) Trojice Mark/Kieran/Cristina ...jako vážně? Nemám nic proti Alekovi s Magnusem, ale tomuhle jsem nepřišla na chuť, ani mi to nepřišlo uvěřitelné, ačkoli Kieran sám o sobě je super postava.
4) Když se zase objeví na scéně Ragnor, tak bych čekala trochu lepší vysvětlení přežití vlastní smrti.
5) Díky bohu za Magnuse! V celé knížce řekne tak 10 vět, ale on má prostě úroveň! ❤️
6) Emma mi nesedí od začátku, zachraňoval to vždycky Julián a na tom se nic nezměnilo ani teď.
Čte se to dobře, co si budeme povídat, ale čekala jsem víc. Bohužel...
Na to, že se v tomhle díle nestane absolutně nic, se to čte jak jinak, než dobře :-) Bohužel je to díl úplně k ničemu...Doufám ale, že další díl bude opět na úrovni prvních třech.