Mabie komentáře u knih
Moc hezká knížka, pohoda a úsměv na tváři zaručen.
Jako vždy pohodové čtení, které doporučuji, ale Vejce a já se mi líbilo více.
Kniha úžasná, jen by mě zajímalo, jestli je člověk skutečně schopen všechny lapálie života zvládat s takovým nadhledem, vtipem a pohodou, jako to uměla autorka. Doporučuji.
Knihu jsem četla poprvé už strašně dávno a moc se mi líbila. Po letech jsem se k ní vrátila a zase mě pobavila. Ten nápad se záložkou, jak radí boxas, se mi líbí, asi ho budu praktikovat u více knih, které mám přečtené a oblíbené, ale nedávám už je na jeden zátah.
Kniha se mi moc líbila a já ji považuji za laskavou, třebaže jsou tam popisované scény, které jsou "ze života". Stojí za přečtení víckrát než jednou.
Ani po desítkách let kniha neztratila své kouzlo a hláška „tato žena bude perlou pro domácnost - sežene i drezínu” mi připadá dokonalá stejně jako filmové zpracování. Za sebe doporučuji jak knihu tak film.
Tomáš: "Kdyby jeden z nás zjistil, že se k sobě nehodíme, tak má ještě možnost čestně ustoupit."
Petra: "Ano, musíš tu možnost mít."
Kniha je něco na pomezí detektivky a thrilleru, ale jako zásadní mi přišel tragický příběh Briana Somervilla. Osud mentálně postiženého "zapomenutého" dítěte mi koncem II. světové války přišel docela věrohodný.
Souhlasím ale se Zuzka222, že potenciál příběhu z minulosti byl naprosto nevyčerpaný.
Abych v reakci na některé komentáře trochu parafrázovala autora, ačkoli tento způsob mluvy a psaní zdá se jim býti poněkud nešťastný, já si neumím představit, že by to bylo napsáno jinak. :-)
Souhlasím s Kviky. PROČ tam vůbec lezla?
Jinak velice silný příběh. Oceňuji, že já jsem měla to štěstí a narodila jsem se v Čechách, kde nám NIC nechybí.
Má velká očekávání byla touto knihou rozprášena. Asi nejslabší ze všech dílů trilogie.
Za mě docela slabé. Měla jsem veliká očekávání, ale toto byl jeden ze dvou slabších dílů trilogie.
Moje úplně nejoblíbenější kniha od Artura Haileyho. Jako vždy má autor naprosto dokonale zmapované prostředí a díky svému slohu dokáže čtenáři zprostředkovat úžasný zážitek.
Děkuji Paulus.1987 za citát:
"Jednou za čas člověk musí zvážit to, co chce, proti tomu, v co věří..."
Miluji Haileyho a knihu jsem přečetla jedním dechem. Dostala se mi do rukou kdysi v době dávno minulé a nemohla jsem se od ní odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla. Považuji ji za jednu z jeho nejlepších.
Knihu jsem přečetla za 3 dny a tak dlouho mi to trvalo jenom proto, že musím chodit do práce.
Kniha je psaná čtivě, je to silný i reálný příběh. Mě se na rozdíl od některých lidí líbily vsuvky citátů a vzpomněla jsem si při té příležitosti na svůj starý sešit, kde mám pár hezkých citátů také. Nevím kam knihu zařadit, je to zajímavá směsice psychologie, detektivky a romantického příběhu, ale celek je každopádně povedený. V předchozích komentářích někdo zmínil harlekýnku a já myslím, že otevřený konec byl přesně to, co knihu od harlekýnek odlišuje. Souhlasím, že zdrobnělin jmen mohlo být méně, ale vzhledem k popisovanému typu hlavní hrdinky mi slovo Erička nevadilo. Navíc - kdo z nás v době zamilovanosti nepřeháněl? :-)
Začátek knihy se četl sám, střed byl trochu rozvláčnější a sladší, ale konec všechno zase napravil. Většinou v knihách docela brzy vím, jak se příběh bude vyvíjet, ale tady jsem do poloviny knihy netušila k jakému zvratu se schyluje. A samotný příběh ...každého z nás by mohla potkat taková tragédie a dokud si něco takového neprožijeme, nevíme jak by nás taková situace zlomila.
Kniha určitě nutí k zamyšlení. S klidným svědomím ji doporučuji a doufám, že autor buď prohledá svůj šuplík a něco ještě vytáhne a pokud nic dalšího nemá, tak něco nového napíše. Děkuji mu touto cestou ještě jednou za knihu s věnováním a přeji hodně nápadů na další knihu.
Vrátila jsem se po letech k této dětské klasice a je to stále stejné. Jako dítě jsem Paní Láryfáry milovala pro laskavý humor příběhů a jako dospělá kromě vtipu oceňuji nadhled a životní filosofii, pro každý věk nepostradatelné.
V souvislosti s touto knihou jsem měla veliká očekávání, protože jsem předtím přečetla jedním dechem Zvuk slunečních hodin. Toto je ale něco zcela jiného.
Kniha nemá zvláštní děj, je to spíš soubor pro mne hodně těžko uchopitelných myšlenek a rozjímání. Hodně náročná kniha, kterou jsem sice nakonec dočetla, ale pro mě nebyla ta pravá (na rozdíl od Zvuku slunečních hodin, kterou považuji za svou "osudovou" knihu).
Paní Androniková byla v každém případě úžasně talentovaná spisovatelka a je veliká škoda, že už není mezi námi.
Miluji sérii Sedmého smyslu. Pacovská je úžasná. Nevím jak přidávat hvězdičky do hodnocení, ale tady by bylo 5 hvězd málo.
Nádherná kniha i film. Vracím se k oběma a vždy jsem trochu "otřesená" příběhem i jeho podáním. Jeden z knižních příběhů, který má i ve filmovém zpracování neuvěřitelnou sílu a moc. Vždycky brečím, dojímám se, prostě kniha i film jsou TOP.