Madam.art komentáře u knih
Knihu jsem koupila za pár korun už ani nevím kde. Ovšem jakmile jsem se začetla, zjistila jsem, že mi něco dává - podporu, pozitivní náboj, chuť analyzovat svůj život a vylepšovat jej. I když kapitoly v závěru bych oželela, vracím se ke knize vždy, když potřebuju zklidnit a nahodit pozitivnější mysl.
Nečíst. Vždycky mě otráví, když se píše bez vědomí dotčené osoby.
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/734710/nestastna-marta-kubisova-80-podvod-od-lidi-ktere-milovala-podstrcili-mi-papir.html
Audiokniha s Josefem Kalužou. Bála jsem se i v pravé poledne. Hudební podkres slušně navozuje atmosféru a má významný podíl na mých silných emocích. Samotný příběh není složitý, trochu Blair Witch, ale stupňující se napětí a reálná existence pohoří Tribeč si vynucuje zvláštní pozornost. Myslím, že knihu bych dočetla jen ve společnosti dalších lidí. O samotě ani náhodou:)
Mimořádně zajímavý příběh jednoho lidského osudu. Styl psaní mě bohužel přiliš nechytil, někdy jsem vnímala křečovitou snahu informace poslepovat a dát knize plynulý příběh. Vyzobávala jsem si fakta, abych se o Zdence dozvěděla co nejvíce, což se podařilo. Jiný ucelenější pramen, než je kniha Pavla Kováře, totiž patrně neexistuje.
Audiokniha, čte Jiří Zavřel. Perfektní scifi s geniálním interpretem. A souhlasím s předešlými komentáři - rozuzlení je překvapivé, poněkud mrazivě.
Výborná kniha. Sarkasmus hlavní hrdinky mi maximálně vyhovoval. Dost ráda jsem si přečetla o životním stylu obyvatel drsných hor před 100 lety, nadhled Betty mě vyloženě bavil a její neschopnosti přizpůsobit se životu na slepičí farmě rozumím. K některým pasážím se vracím pro zlepšení nálady.
Skvělá kniha, ze začátku jsem přivykala ironickému nadhledu, se kterým hlavní hrdina popisuje svůj život. Pak už jsem se jen bavila a nechala se vést jemnou absurditou, humorem a hrdinovým nápadem, který - dle mého odhadu - má v životě tu a tam každý. Co takhle vystoupit z rozjetého vlaku a zkusit si realizovat své sny? Ale jak na to?
Je to milé, pozitivní a u pročítání jsem se usmívala. Hezká knížka, která přinese fajn náladu a podpoří odhodlání: netlačit v ničem moc na pilu, užívat si všeho s mírou. I mé hodnocení je \"tak akorát\".
Svou první knihu R. Galbraighta jsem si poslechla jako audioknihu a oba hrdiny, jejich životní peripetie, zápletku a celý rozvětvený příběh hodnotím nadmíru pozitivně. Bylo to několik příjemných listopadových večerů v dobré společnosti.
Kniha více než pokulhává v mnoha ohledech, nejvíc mi vadí asi ta bezbřehá snaha naroubovat docela fajn myšlenky a postoje na nějaký příběh "ze života". Čtenáře to až trochu uráží, řekla bych. Nakonec jsem se raději zaposlouchala do audioknihy s Jiřím Dvořákem a až jeho přednes mě přiměl k hlubším úvahám a zamyšlením nad poselstvím, které se autor snaží předat. Jde veskrze o Pravdy, které je užitečné si čas od času připomínat.
Skvěle vystavěné povídky se svérázným pointováním, atmosféra napětí, která se dá krájet, vynikající psychologie postav...Du Maurier je geniální!
Nejdřív jsem měla pocit, že mě kniha nechytne, ale nějak mě lapila, bavila, zasmála jsem se autorovým obratům, intelektualismu, svérázným prarodičům... Váša nedoříkává vše, ani neomílá detaily do umrtvení, příběh ubíhá svým tempem přiměřeně a mně zůstal pocit ze sympatické i vtipné knihy.
Neuvěřitelně tvrdý příběh, těžce jsem nesla nespravedlnost, se kterou se hlavní hrdinky musely potýkat. I teď se mi špatně hledají slova...., nicméně jsem ráda, že mám určitou představu, co se také mohlo v poválečných časech odehrávat.
Mám ráda, když autor dokáže vytvořit v knize svůj vlastní svět a předat jeho atmosféru. Na začátku jsem se u "Bojanglase" nahlas smála a na konci příběhu mě přemáhalo dojetí. Skvěle vyprávěný osud jedné nevšední rodiny.
Moje první setkání s textem Anny Bolavé. Začátek mě hned chytil, všudypřítomné záhadno láká. Čekala jsem napjatě, jak se bude "detektivka" vyvíjet a pak se začala trochu ztrácet. Množství postav by snad ani nevadilo, spíše mi překáží fakt, že se neprotnou do hlavního vypravěčského proudu. Osud Milady a její dcery beru nakonec jako stěžejní a nejpropracovanější. Popisy mystické krajiny mokřadu jsou výborné, škoda, že celek působí jako rozmazaná freska. V paměti mi nakonec nejvíc zůstává bezútěšná práce v drůbežárně.
Román Hana mě nesmírně potěšil. Konečně česká autorka, která umí řemeslně a sebevědomě vybudovat atmosféru a vystavět příběh, neměla jsem ten otravný pocit, že za zajímavou myšlenkou, resp. dějovou linií kulhá literární provedení. Naopak. Plně jsem Mornštajnové důvěřovala a nechala se vtáhnout. I když už mám období světových válek tak nějak "omleté" ze všech stran, četla jsem vytrvale do poslední stránky. Bravo.
Literárně podprůměrná knížka, která mi ale pěkně přiblížila základní myšlenky tibetského buddhismu.
Přebal knihy téměř odrazuje, nicméně příběhy jednotlivých pacientů jsou inspirující, básně neboli ódy na mudr. Hnízdila považuji za slabé, přílišné vymezování se vůči kritikům mi pro sebevědomého lékaře připadá zbytečné. Vyplynulo mi z toho jedno: nemocný, kterému se dostane psychické podpory, rady a jisté dávky víry v sebe má schopnost i vcelku radikálně zlepšit své zdravotní výsledky. Moc hezký rozhovor s Janem Konfrštem.
Čtivé i působivé, ale množství příkladů ze života úspěšných lidí mě posléze začalo unavovat a říkala jsem si, že je to sice moc pěkné, ale obtížně převoditelné do běžného života. Bylo by nicméně hezké, kdyby každý uměl odhalit svůj živel, získal bezva mentora, který mu s tím pomůže, a obklopil se svým "kmenem". Jako zamyšlení nad ideálním stavem věcí je to do značné míry inspirující knížka. /Odpovědnému redaktorovi vyčítám množství překlepů./
Vynikající, dobře srozumitelná kniha o fenoménu narcismu, který je mnohem složitější, než jak jej vnímáme z mytologie.