MagdaS komentáře u knih

Prostě detektivka. Ale zajímavý pohled ze tří stran. První kniha, kterou jsem četla od tohoto autora a půjčuji si další.

11.09.2014

Skvělý názor, že tu chybí celostní medicína. Jednotliví lékaři "rozeberou" člověka na kousky a léčí důsledek nemoci, ne příčinu.

11.09.2014

Příjemná kniha, která se dobře četla. Rowling to prostě umí i bez Harryho Pottera.

1 11.09.2014

Vtipná kniha, která se dobře čte, i když jsem se někdy ne zcela orientovala v americké historii. Musím souhlasit s porovnáním s postavou Forresta Gumpa - taky byl vždycky ve správný čas na správném místě.

Tom Egeland je opravdu dobrý spisovatel. Opět velice dobrá kniha, která se čte jedním dechem a přitom nutí přemýšlet.

19.03.2014

Rozhodně slabší než Hypnotizér. Moc politiky, příběh mi přišel dost vykonstruovaný. Uvidím, co Svědkyně ohně.

1 19.03.2014

Tak jsem konečně po dlouhé době dočetla do konce. Nevím proč se mi tahle kniha četla tak špatně, když je to "klasický" Irving, ale opravdu jsem ji odkládala, jakmile jsem měla jakoukoliv jinou knihu. Druhá polovina se mi četla líp a nejpřehlednější postavou byl opravdu Ketchum. Musím přiznat, že kuchař se synem se mi dost pletli (pokud je autor nazýval jmény a ne tímto rozlišením). Poslední Irvingova kniha V jedné osobě mi už leží na nočním stolku, ale zatím se nemůžu odhodlat, abych ji otevřela.

Kniha se četla velice dobře. Když jsem se v podstatě na začátku knihy dozvěděla, kdo je pachatel, říkala jsem si, co se bude dít na zbylých skoro pětistech stránkách, ale příběh mě vtáhl a musela jsem číst a číst, abych věděla, co bude dál a kdo je pachatel č. 2. Konec je možná opravdu trochu moc happy, ale proč ne. Knihu nelze srovnávat s Miléniem jenom proto, že autoři jsou snad ze stejné země jako Larsson. Milénium je skvělé, ale proč s ním srovnávat všechny severské knihy??? Určitě si půjčím i další Keplerovy knihy.

1 09.02.2014

Další Egelandova kniha a opět kniha, co se čte sama :). Dan Brown svým psaním nesahá panu Egelandovi ani po kotníky.

4 09.02.2014

Úplně něco jiného než předchozí knihy, ale i tak jsem se nemohla odtrhnout. A ten nečekaný konec, kdy je najednou všechno jinak - hluboká poklona panu Egelandovi. Další jeho knihy už v mé knihovně nesmí chybět.

1 09.02.2014

Skvěle napsaná kniha, Konec kruhu vypadá jako zahřívací začátek, ve Strážcích už to Egeland "rozjel". Podle mého názoru mu Dan Brown nesahá ani po kotníky.

Skvělá kniha plná jak zábavných příběhů, kterak vznikaly některé písně, tak i úvah k zamyšlení. Jsem ráda, že se Vlasta Redl odhodlal ji vydat, některé příběhy písním sednou jako poklice na hrnec :). V mých očích je Vlasta Redl nejenom Muzikant s velkým M, ale i dobrý spisovatel. Děkuji za možnost nahlédnout do "zákulisí", jak může píseň vzniknout. Všem obdivovatelům Vlasty Redla mohu jen doporučit.

2 04.01.2014

Kniha se příjemně četla, ale při čtení recenzí na knihu jsem čekala spíš něco ve stylu Žítkovských bohyní. Dobře vyprávěné příběhy bohužel rušily gramatické chyby a občasné překlepy.

2 04.01.2014

Příjemná kniha, kterou jsem přečetla za jeden večer. Tímto děkuji své kamarádce, že mi ji darovala, protože se přiznám, že mě by nenapadlo, abych si nějakou knihu od Formanové koupila.

Vlasta Redl je podle mě nejlepší muzikant - hráč na cokoliv, textař a prostě nej ve všem, co se týká hudby :). A knížka se mi opravdu líbila, konečně jsem si trochu doplnila mezery v životopise, který nechce zveřejnit. Dokonce mě donutil pátrat na internetu, jak se jmenoval původním příjmením. Dalo to dost práce, ale podařilo se. Každopádně se kniha četla velice dobře.

1 31.12.2013

Kniha se četla dobře, i když jsem někdy váhala, jestli nečtu cestopisného průvodce... Ale stejně pořád přemýšlím, kdo Brownovi napsal Šifru mistra Leonarda - podle mě se tomuto románu zatím žádná jeho kniha nevyrovnala.

Opět velice čtivá kniha. Stejně jako Cizinec a krásná paní. Prostě Pavel Kohout je pan spisovatel.

Zajímavá kniha. Četla jsem až po 1Q84, takže jsem čekala dost, a nebyla jsem zklamaná. Kniha se četla dobře, vtáhla do děje a těšila jsem se, co přijde.

1 06.08.2013

Po Selském baroku a Rybí krvi jsem si půjčila i Zloděje zelených koní. Zajímavé téma, jako vždy v případě Jiřího Hájíčka, a naprosto uvěřitelný příběh. Pan Hájíček se opravdu velmi dobře čte a jsem ráda, že se věnuje českým tématům.

Zajímavé čtení z pohledu mizejících vesnic. Škoda, že Jiří Hájíček nenapsal i o osudu vesnic zaniklých při stavbě jaderné elektrárny Dukovany. Každopádně Selské baroko se mi četlo a líbilo víc, tahle kniha už je dost ponurá a smutná.