makhushka komentáře u knih
Moje první urban fantasy. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu, pořád mi v hlavě blikalo červené světýlko, že to není úplně můj šálek kávy.
Ale já kafe moc nepiju a nedala jsem na výstrahu v hlavě a pustila se do ní. Nutno říct, že hlavní důvod, proč mě to ke knížce tak táhlo byly hlavní postavy. Autor knížky na svém instagramu postupně odhaloval obsazení knihy a já bedlivě čekala na další a absolutně jsem je hltala! Různé rasy "lidí", které nejsou tak zmatené jak jsem se obávala, jsou skvěle popsány a díky ilustrací právě na insta autora je máte přímo před očima a živě pozorujete každý jejich krok.
Styl psaní je hodně barvitý, kniha se čte krásně, hladce, nikde nic nedrhne, děj vás chytne za pačesy a táhne do konce jako neandrtálec, který svou ženu majznul kyjem a táhl do jeskyně. Nekompromisně.
Úžasně postavený svět i postavy, těžko vybrat nejoblíbenější, ale kdybych musela, tak asi Mike a Will Flynn. Skvělé dílo, jsem ráda, že se ke mě dostalo :)
Zarazil mě hned začátek knihy, myslela jsem si, že se děj okolo virusu bude vyvíjet postupně, ale ne, rovnou vás hodí doprostřed všeho a "plav". Strašně obrovské mínus je absence dialogů. Popisy rozhovorů prostě nevynahradí dialogy, to se s prominutím nedalo číst a těch zájmen! Tolik zájmen snad není ani ve slovníku zájmen (kdyby nějaký existoval). On otevřel dveře. Ona ho pozdravila mávnutím ruky. On ji pozval dále.....neeee proboha.
Samotné scény porážek mě nechaly chladnou, nemyslím si, že to by byl autorčin záměr vyzdvihnout prostředí jatek. Co mi ale vyloženě hnulo žlučí byla scéna puberťáků se štěňaty, scéna vědkyně a jejích pokusných "králíků ", no a pochopitelně závěrečná scéna. A tohle přesně byl dle mě autorčin záměr, ukázat krutost, která se skrývá v lidech, skutky, které jsou zrůdné, ačkoli předvídatelné.
Nebyla to špatná kniha, děj jako takový byl skvělý nápad, jen ten strohý styl psaní mi prostě vůbec nesedl.
Tohle bylo velké sousto, dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, vlastně se mi začala líbit až po dlouhém úvodu, kdy Kate s malým Joshuou odjede zpět do států. Jenže pak se stane obětí únosců a po několika nocích v nemocnici se s pomocí O'Rourka a Luciana vydává zpět do Rumunska pro své dítě. Rozplétá pavučinu mocných strigojů a zjišťuje, že jsou všude a to doslova.
Kniha plná zvratů, zrad, ale i něčeho jiného...třeba lásky? Konec byl vyloženě bondovka, ale jo, užila jsem si ho! Hrozně by mě zajímalo, jestli knihu četl/a nějaký/á hematolog/žka, protože těch odborných názvů a detailů tam bylo mraky a mě teda nedávaly žádný smysl zase ale klobouk dolů před spisovatelem, který se do něčeho takového pustí.
(SPOILER) OBSAHUJE SPOILER
Předně bych chtěla upozornit, že s jinou romantickou a erotickou literaturu kromě Bloomové nemám zkušenost. Přečetla jsem celou její ságu od banánů až po tajemství a knížky se mi líbí. Jsou to skvělé oddechovky. Teď už rovnou ke knížce Moje (tak trochu) utajené dítě.
Dva dny stačily na vyloženě zhltání knihy. Ano mám děti, ale i kdybych je neměla a chodila do práce, trvalo by to asi stejně, takže se na ně chudáky nebudu zase vymlouvat.
Po knize jsem sáhla poté, co jsem po sobě dočetla všechny knihy série Strašidelné domy, takže to byl pořádný skok, ale přesně to jsem potřebovala!
Mám ráda její lehký humor, nadsázku se kterou jsou romány psaný. Ano jako román tuhle knihu musíte uchopit.
Lehce utopický příběh, který má happy end jako pohádka. Po několika peripetiích se do sebe po značně eroticky napnutých chvílích hlavní postavy bezhlavě zamilují a všechno je jak má být. Dcera se dočká svého otce a žena lásky, po které 5 let nevědomky toužila.
Zpracování příběhu bylo podle mě dobré.
Jednoduché odpočinkové čtivo, skvělé na dovolenou.
Těším se na další její knihu :)
Nějakou tu detektivku už jsem přečetla, přibližně 90% mé knihovny (debilní úsměv), ale ovšem tohle byla bomba! Malinko mě vytáčelo množství poznámek "pod čarou" od překladatelky, ale to jsou malé věci.
Napětí, aspoň u mě bylo maximální, děj pomalu, ale jistě nabírá grády a co vám budu povídat.....už dlouho se mi nestalo, že jsem knihu nachvilku musela odložit, i když jsem hrozně chtěla číst dál, ale holt přes uslzené oči to jde těžko
Jo, konec mě fakt chytil za srdce a brečela jsem s Poem.
Za mě 5 z 5!
Takže bych chtěla všem z knižních závisláků fakt moc poděkovat, teď si budu muset koupit i další knihy do série, manžel bude velice nadšený
Měla jsem knihu už nějakou dobu koupenou, ale nějak jsem na ni nenašla čas a navíc jsem měla obavy z toho, že ačkoli jsem všude okolo četla kladné recenze, bude to takový ten stav, kdy máte obrovská očekávání a nakonec vás čeká zklamání.
To se naštěstí nekonalo
Nejdříve k obálce, ta je totiž naprosto úchvatná a okamžitě přiláká pohledy oči v knihkupectví!
Někde jsem četla štítek ke knize - young adult literatura, tak jsem si říkala, že to nebude náročné čtení.
Hlavní dějová linka se točí okolo dvou postav a to Lis a Romaina. Obě postavy jsou mi sympatické a v mnoha chvílích jsem se s Lis velice ztotožňovala.
Kniha je psaná velmi čtivě a čte se prakticky sama, děj vás pohltí a přestanete vnímat svět okolo a nadobro se přesunete do světa nadpřirozených.
Malilinko mě mrzelo, že tam nebylo více informací okolo dalších nadpřirozených druhů a fantasy se dotýká opravdu z lehka.
Suma sumárum absolutně nelituji času a peněz a kniha je vystavená čelem v naší knihovně.
Za mě 5⭐️ z 5⭐️
Po knížce naslouchač jsem sáhla díky doporučení u mé recenze na knihu Druhá šance a tímto bych chtěla dotyčné (teda myslím, že to byla žena) moc poděkovat. Se sci-fi žánrem teprve začínám, nemám moc k čemu přirovnat s čím porovnat a posoudit zda se jedná o kvalitní sci-fi. Ale mě knížka neskutečně bavila. Chviličku mi trvalo zpracovat nové slova, které jsou textu obsaženy a až po přečtení knihy jsem si všimla, že úplně vzadu je slovníček
Celkově mě bavil čas a prostor ve kterém se děj odehrává, bavila mě i psaná forma toho textu. Prakticky nemám co bych vytknula a s příběhem Ilan rozhodně budu pokračovat a těším se na další knihy s pera Petry Stehlíkové!
Za mě 5 ⭐️ z pěti.
Bez mučení se přiznám, že z nějakého pro mě neznamého důvodů nemám ráda a nečtu české autory, neptejte se mě proč, nebudu vám schopna odpovědět.
Druhá šance je pro mě prakticky třetí kniha z žánru sci-fi, co jsem doteď přečetla, první byla kdysi dávno Metro 2033, druhá celkem nedávno Výpadek systému. Mezitím se má knihovna kupila knihami s krimi/drama/thriller tématikou a díky Druhé šanci jsem asi beznadějně propadla žánru sci-fi.
První stránky pro mě ale nebyly vůbec jednoduché! Pro mozek matky se třemi dětmi, která je už skoro pátým rokem na mateřské (tudíž si dovedete představit nakolik asi musí být scvrklý, díky každodenním stereotypním věcem), to pro mě byl docela záhul. V půlce knihy jsem začala hořce litovat, že jsem si nedělala nějaké poznámky, protože jsem se začala ztrácet. Ale měla jsem v Adama naprostou důvěru a věřila jsem, že na konci mi to prostě scvakne a mozek exploduje.
A taky že jo! Byla sobota 16.4. 23:46 hodin a já knihu zavřela a ozvala se exploze.
Já asi se svou slovní zásobou nebudu schopna nějak popsat, jak geniální knížka je, bude vám prostě muset stačit to, když napíšu, že je to asi nejlepší kniha, jakou jsem kdy držela v ruce a zcela určitě si ji přečtu znova, což nedělám, nebaví číst něco, co už jsem četla a vím, jak to dopadne a podobně....tohle je jiné. Je to velké.
Musím uznat, že kniha je opravdu skvěle napsaná, dobře se četla, prostě vás ten děj pohltí a i když občas vůbec nevíte, cože se to zrovna děje, čtěte dál, protože musíte!
Tímto zahazuju svůj neopodstatněný důvod nemilosti k českým autorům! Děkuju ti Adam Pýcha a bylo mi ctí, že něco takového mohlo projít mými mozkovými buňkami!
Moje první knížka povídek, pro mě oddechové čtení :)
Chápu ty, kteří píší, že kniha je zbytečně rozsáhlá. Jo, Connolly rád obkecává a krouží kolem, a to je právě to co se mi u něho líbí. Člověka donutí začít přemýšlet, rozvíjet fantazii a pak máte pocit, že jste přečetli 3 knížky naráz :-)
Na takovou knížku musí mít člověk klid, aby se dokázal začíst a aby ho nic nevyrušovalo a mohl by se klidně soustředit. Za mě palec nahoru :)
Zajímavá knížka. Koupila jsem si ji na základě obálky, prostě se mi líbila, i ten název.
Ještě zajímavější je si představit, že by něco takového opravdu bylo. Lidská rasa dokáže vytežit vždy maximum z čehokoli a vždy se najde někdo, kdo chce jít za hranice lidskosti.
Mě se knížka líbila, není to úplně můj šálek kávy, nepřečetla jsem ji jako Morsie za jedno odpoledne, každopádne má spád a ke konci budete chtít vědět jak to vše dopadne.
Ze začátku jsem byla malinko zklamaná. Když prve přečtete Záblesk a pak Dům stínu.....čekala jsem od něj přece jen víc :-)
Ovšem od poloviny, když se to rozjede, už je to starý známý Koontz.
Absolutně nechápu, kde na takové příběhy chodí, jak ho něco takového může vůbec napadnout.
Píše opravdu neskutečné příběhy, ale tento byl o malinko slabší, proto 4 hvězdy :-)
Teda, tak tenká kniha a tak mi dala zabrat. Já nevím no, moc mě nenadchla...
No ty vo*e! Toť má slova před závěrěčným epilogem.....naprosto dechberoucí závěr, který vás nenechá jít spát, prostě ne, musíte číst dál, musíte vědět jak to dopadne, kdo za tím stojí. Kloubouk dolů před Prestonem a Childem, že i 13. díl série dokáží napsat naprosto dokonale. I slza ukápla....Nádhera!
Ze začátku celkem nuda, ale pak se to rozjede a nemohla jsem se dočkat na závěr, jak to vše dopadne kdo to byl atd. ten konec je opravdu dobrý, vůbec jsem ho nečekala o to více mě bavil.
Tak si čtu doma, čtu v tramvaji, čtu v práci a řeknu si, no nic kouknu která stránka kdyby se náhodou zavřela....286...Cože?! Kdy, kde jak, to není možné! Absolutně mě vtáhla do děje, pro mě tento díl Keplerovky byl jeden z nejlepších!
Tak tohle byla jiná kávička než Sněhulák, u toho jsme se nudila a nemohla jsem knihu dočíst. U téhle jsem se bavila, kolikrát se zasmála a dokonce i málem poplakala. Nesbo dostal druhou šanci a ta dopadla na výbornou!