Maki229
komentáře u knih
Právo první noci
Vlastimil Vondruška
Zase jedna odpočinková detektivka ze středověkého prostředí věrně vylíčeného. Místy mrazivá, nejen počasím. K Vondruškovým knihám se vracím a po opakovaném přečtení tam vždy najdu něco dalšího, co jsem napoprvé nezachytila, protože jsem se soustředila na zápletku příběhu.
Nebeský strom
Edith Pargeter
Pěkný historický román ze začátku 13.století, který pojednává nejen o rytířích, krásných dámách a smyslu pro čest, ale také o tom, jak se stavěly nádherné gotické stavby a chrámy. Takže něco pro mě, gotiku mám nejraději a už se těším na pokračování dalšího dílu Zelená ratolest.
Malinkatý kretén
Zdena Frýbová
Kniha je ženský román padesátnice, o jejím krásném vztahu ke svým dvěma psím mazlíčkům, taky o vztazích mezi lidmi napříč všemi generacemi a hlavně je vše psáno s humorem. za mě plný počet
Brněnské nevěstky
Naďa Horáková
Oceňuji práci paní Horákové při zjišťování středověkého práva, popis běžného života v té době všech vrstev včetně nevěstek. Také se mi líbil příběh Žofie.
Styl psaní mi ale nesedl a také mi připadalo zbytečné zmiňovat některé historické osoby, které s příběhem nemají co do činění a dle mého skromného mínění navíc nepřesně. To se ovšem netýká Jana Jindřich a Markéty Opavské, kteří tam nemohou chybět se všemi lidmi okolo včetně sympatického vyšetřovatele Marka.
Smrt ve Vratislavi
Vlastimil Vondruška
Ráda se k této knížce vracím. Je tam vše čtivě podáno, jak to jen pan Vondruška umí. Zajímavý příběh, který Oldřich z Chlumu s Otou rozluští. Svůj prostor a zásluhu tu má Ludmila, to mě vždy potěší. Ota se musí jednu chvíli přehrát v netypickou roli, kterou zvládne, všechna čest.
Dobře se mi to četlo i poněkolikáté.
Nevěsta Kristova
Vlastimil Vondruška
Mně se líbí všechny příběhy s Oldřichem z Chlumu. Tento se obzvláště povedl.
Je tam vše jak má být, pěkně popsané dobové prostředí, naši známí pomocníci a poutavá detektivní zápletka zasazená do Adršpašských skal.
Vitka
Kateřina Tučková
Poutavé, veselé a rozverné čtivo o mladé skladatelce, která měla ráda život a zároveň byla geniální hudební skladatelkou a naší první dirigentkou už před 100 lety. V dobách, kdy ženská měla stát pouze u plotny a dětí, byla zdravě emancipovaná. Po ukončení brněnské konzervatoře se dostala do Prahy a dále až do Paříže. Bohužel zdraví ji zradilo a umírá v pouhých 25 letech.
Velký dík paní Tučkové, která opět sesbírala hromadu materiálů a nám umožnila rozšířit si obzory o pozapomenuté skvělé ženě.
Josef Kemr o sobě
Milan Cais
Nejvíce mě bavil začátek knihy, kde je popsáno dětství pana Kemra a mládí do přibližně 20 let. První kapitoly psal pan Kemr osobně a také jeho bratr. A tím se dostávám k tomu, jsou pěkně a čtivě napsané kapitoly pana Josefa Kemra, leč kapitoly jeho bratra se mi líbily ještě víc. Je to tak, že Josef Kemr byl geniální herec a jeho bratr Ludvík zase výborný spisovatel, škoda, že máme od něj jen těch pár kapitol. Je tu poutavě vylíčeno ranné dětství, babičky, dědečci, období klukovin, také jaký byl šikovný sportovec a nakonec i jeho útěk k divadelní společnosti Anny Budínské-Červíčkové ( babičky Rudolfa Hrušínského ), se kterým se tímto seznámil.
Většina knihy obsahuje vzpomínky nejrůznějších osobností kulturního života druhé poloviny 20.století. Všichni vzpomínají na pana Kemra s láskou, kterou on sám uměl rozdávat měrou vrchovatou, umocněnou silnou a upřímnou vírou v Boha. Nezapomenutelné jsou rovněž jeho jízdy trabantem, ať už po Praze nebo při opravách božích muk po naší vlasti a jeho nadšení pro hudbu, hrál na několik nástrojů, vždy s chutí, na schůzkách s přáteli i v mnoha filmech. Několikrát zde různí herci opakují, že nemůže platit tvrzení, každý je nahraditelný, protože to pan Kemr určitě není.
Baruška
Božena Němcová
Do ruky se mi doslat soubor několika povídek Boženy Němcové, mezi nimi i tato. Dodnes jsem o ní ani neslyšela. V knize se mi líbí, že jsou díla řazená chronologicky, jak je paní Němcová psala, což je pro mě taky poučné, sledovat tvůrčí vývoj psaní.
Začala jsem Baruškou a jsem navýsost spokojena. Ukazují se zde nástrahy pro naivní dívku z vesnice, která je vržena do města, navíc do rodiny, kde s ní zachází jak s posledním pohůnkem. Mám ráda dobré konce a to se jí nakonec povedlo.
Láska na Korfu
Mandy Baggot
Zamilovaný příběh. Pro mě tu bylo daleko více, než jen on má rád ji a ona jeho. K tomu nádherné kulisy řeckého ostrova Korfu. Řecko miluji a knihu jsem si moc užila.
Magor dětem
Ivan Martin Jirous
Z básní i pohádek je poznat, jak citlivě a s láskou promlouval autor ke svým dcerkám. Nedovedu si ani představit, jaké je to nevidět vyrůstat své děti den za dnem. Mně se líbily všechny básně a pohádky.
Záhada zlaté štoly
Vlastimil Vondruška
Přečtení této "Záhady" jsem si zopakovala, protože jsem nedávno Jílové u Prahy navštívila a prošla si blízké okolí, vylezla na rozhlednu, podívala se do muzea a taky si dala kávu a zákusek v místní cukrárně na náměstí u věže. Ta se nachází v domě, kde bývala ve středověku rychta a vězení, tak nemusím oblíbencům Vondruškových knih vysvětlovat, jak jsem se tam dobře cítila a nasávala atmosféru dob minulých. Čtení i návštěvu Jílového doporučuji 5 hvězdami.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Příjemný, nevtíravý, nenásilný rozhovor o víře, o lidech, o lásce, o práci faráře okořeněný humorem ukazuje na život jako takový a že hodně záleží na přístupu každého z nás, jak se postavíme k různým situacím, které nás potkají -
s úsměvem a poučením nebo s pláčem a vztekem.
Na kočičí svědomí
Markéta Harasimová
Příběh mě chytnul a přečetla jsem ho na jeden zátah za den. Mezilidské vztahy a lásku ke kočkám jsem čekala, mile mě překvapilo humorné ladění nejrůznějších situací. Stojí za přečtení.
Příběhy obyčejného uzdravení
Jan Hnízdil
Knihu jsem dostala před pár lety jako dárek. Nebyl čas na čtení, a tak putovala do skříňky a postupně jsem na ni zapomněla. Prošla jsem vážnou nemocí, ani tehdy jsem si na ni nevzpomněla a ležela tam dál. Uzdravila jsem se a objevila ji při hledání jiné knihy o podpůrném léčení a rekonvalescenci. Hned jsem si ji dala k posteli na poličku. Za pár dní se do ní pustila. Zprvu obezřetně. Pana doktora Hnízdila si velmi vážím, přesto jsem měla malé obavy, že je pan doktor proti západní medicíně. Omyl, můj omyl, ještěže jsem knihu přečetla.
Kniha se s kládá z velké části z příběhů lidí a minimálně ve dvou případech léčbu našimi lékaři doporučoval a pokud nechtěli slyšet, tak prakticky potvrzoval. A v tom s ním naprosto souzním. Je to proti nadužívání léků, pod to se podepisuji a sama beru prášky minimálně. Ne tak spousta jiných, bohužel. Opravdu je toho HODNĚ v hlavě a je na nás, jak se k jakémukoliv neduhu postavíme.
K mému uzdravení: velice si vážím péče lékařů, kterou mi věnovali, ale já i moji blízcí víme, že jen ta by nestačila. Dokonce jsem se v jednom z příběhů poznala - diagnózou i léčbou.
Knihu doporučuji, přeji každému, ať si tam najde něco pro sebe a nám všem hodně zdraví :)
Tajemství abatyše z Assisi
Vlastimil Vondruška
Knihy pana Vondrušky mám ráda. Pro mě je to báječný odpočinek ve středověkém prostředí. V tomto příběhu jsem si i na mapě postupně sledovala cestu do Compostely. Zápletka byla dobrá s přesahem do minulosti.
Bylinkové pohádky
Jana Burešová
Laskavé pohádky, kde hrají hlavní roli bylinky. Jako v každé správné pohádce dobro zvítězí a na konci každé z nich je nevtíravé poučení, jak si v životě poradit v nejrůznějších situacích. Četla bych dětem od 3 let.
Praha noir: čtrnáct povídek předních českých spisovatelů
* antologie
Na těchto detektivních povídkách se mně především líbilo jejich umístění v lokalitách Prahy, ano vím, to byl záměr. Vždy když čtu knížku z místa, které znám, je na tom moje představivost lépe a více mne to vtáhne do děje.
Nejvíce se mi líbily povídky od Kateřiny Tučkové a Michaely Klevisové.
Půlkacíř
Karel Kryl
Velice zajímavý vhled do života Karla Kryla od dětství až do posledního roku života. Jeho písničky mám ráda už od teenagerovských let.
S veškerým respektem, který k němu chovám, s tím vším, co si prožil v Čechách i v Německu, mě mrzí že jsem zde postrádala jakoukoli radost ve vyprávění. Proto dávám 4 hvězdy.
Biskup na snowboardu
Tomáš Holub
Kniha mě zaujala názvem. Po pravdě o Tomáši Holubovi jsem do té doby neslyšela. Když jsem navíc zjistila, že rozhovor vede můj oblíbený Martin Veselovský, neváhala jsem a pustila se do čtení.
Zajímavého je tam toho spoustu. Od dětství, přes cestu do semináře až po současnost a práci s mladými. Hodně mě zaujala kapitola, když byl kaplanem na zahraničních misích. Co mě naopak trochu nudilo, byl popis církve coby instituce. Celkově to hodnotím kladně, postřehy a myšlenky člověka, který nás může obohatit.