MakiMel komentáře u knih
Silný příběh, který je sice trochu očekávatelný, nicméně mu to vůbec neubírá na čtivosti. Trochu připomíná sérii od Jojo Moyesové. Děj má spád, vřele doporučuji.
Neobvyklý příběh o dívce, která se srovnává se svou zázračnou pamětí a o světě dospělých, kteří se naopak snaží zapomenout. Rozhodně se četla sama, je to spíše psychologický příběh, při kterém si ale odpočinete. Doporučuji.
Přečteno za jeden den, jedním dechem. Je pravda, že jsem některé pasáže přeskakovala a jela jen po hlavním vláknu příběhu, ale nečekané rozuzlení mě tedy dostalo.
Zajímavé osudy čtyř žen, které se vyvíjejí úplně jinym směrem, než by si dotyčné přály. Zajímavé, překvapivé a hlavne čtivé a uvěřitelné.
Příjemné čtení o cestě domů a také o cestě k sobě. Místy lehce humoristické. Spíš odpočinkové a pohodové.
Výborná kniha, resp. povídka. Nejsem moc na horory, mám raději ten typ příběhu, kdy si člověk myslí, jak se to asi všechno stalo a na konci zjistí, že to bylo úplně jinak, takový ten "WOW" efekt. A to je přesně Skvrna... rychlá, pádná, přímá a překvapivá...
Je to drsné, ale nemůžu říct, že by se mi to četlo špatně. Spíš má člověk pocit, že je permanentně ponořený do alkoholového opojení.
Už v půlce jsem zalitovala, že jsem si od začátku nepsala souvislosti mezi postavami na papír. Ale má to logiku, má to spád. Některé nadcházející události jsem vytušila. Rozhodně zajímavě kompozičně postavená kniha.
Právě jsem ji dočetla (v rámci povinné četby na VŠ :) ) Pro děti možná tak úplně ne, viděla bych to spíše na společné čtení, některé věci nemusí děti pochytit, ale rodiče určitě pobaví. Příběhy jsou pěkně propletené, celá knížečka je útlá, ale čtivá. Je tu spousta odkazů na současné reálie, taková moderní pohádka. Ilustrace jsou jednoduché.
Mnozí píší o ukňouranosti knihy, ale je fakt, že jsem k tomu přistupovala spíš jako výlevu člověka v depresích, což mě docela zaujalo.
Kniha mě nadchla, mám ráda taneční tematiku a tato je zpracována s takovým glancem, že člověk cítí rytmus, chce se mu tancovat a naprosto kopíruje emoce hlavních hrdinů. Fulghum umí tak dokonale popsat atmosféru a situaci, že naprosto vtáhne čtenáře do děje. Děj je popisován z pozic několika postav, krásně do sebe zapadá. Velmi příjemné čtení.
Nápaditý příběh na téma "útěk do samoty", zhruba v půlce knihy jsem se podívala na film, ten je oproti knize o spoustu dějových paralel ochuzen, ale chápu, že asi by nevyzněl tak dobře jako vyzněl, až tedy na ten poněkud kýčovitý konec "a žili šťastně až do smrti".
Ke knize jsem se dostala v rámci povinné četby, ale velice mě překvapila. Dobře se četla a děj mě také oslovil, nastoluje polemiku o vině a odpovědnosti. Po celou dobu jsem byla napnutá, i když jsem věděla, jak kniha končí. I samotné zpracování konce, které je protkané ne černobílým pohledem, ale spíš jakýmsi smířením se stavem věcí je to, co knize propůjčuje její nadčasovost.
Útlý avšak obsáhlý výbor medailonků autorů české poezie počínaje Máchou a konče Divišem. Stručné životopisy a ukázky z děl. Hodnotím velmi kladně, zajímavé čtení.
Trochu jsem se bála, co to bude, nechala jsem se ovlivnit negativními komentáři, ale nakonec musím říct, že to pro mě byl zajímavý příběh a vhled do jiného prostředí. Podle mě to odráží aktuální nastavení mladé generace a jejich omezenou potřebu se vázat, ale zároveň neustálé hledání vlastního místa ve světě, který nabízí tolik možností a zároveň je ne vždy přívětivý.
Románek z prostředí vysoké školy, poněkud předvídatelný, ale rozhodně příjemné odpočinkové čtení.
Tato kniha je naprosto neskutečná. Nádherná a silná. Nejen svým obrazovým zpracováním a velikostí, ale hlavně silným příběhem. Fánek je chlapec z chudé rodiny. Žije s rodiči a prarodiči a s tátou si často prohlížejí knihu, kterou ani jeden z nich neumí přečíst, a tak si vymýšlejí vlastní příběh. O lodi, která pluje až na obzor a tam pokračuje dál až ke hvězdám. Táta však jednoho dne odjede pracovat do cizí země a Fánkovi zbyde je smutek, vzpomínky a občasné telefonáty. V rodině, která je velmi křehká a kde postupně umírá děda i babička, zastává stále zodpovědnější roli.
Nádherný a citlivý příběh o jednom dětství.
Přiznám se, že jsem byla trochu zklamaná. První díl byl fajn, ale tento už působil jen jako nastavování. Jako by se tam snažila autorka nacpat co nejvíc aktivit. Čekala jsem trochu víc.
Je to romantika, ale rozhodně dobrá romantika. Neskutečně mě bavil psychologický aspekt knihy, upozornění na to pomalé vkrádání různých negativních momentů do vztahu a také vysvětlení jejich dětství, které je z velké části formovalo a proto se chovají tak, jak se chovají. Jak už tu bylo řečeno, závěrem trochu stoupá cukr, ale asi by mě naštvalo, kdyby nestoupal.