makke komentáře u knih
Budu -li soudit knihu podle celkového dojmu tak si 5 hvězdiček zaslouží. Četla jsem ji sice zasažena chorobou a zmítána horečnou, ale myslím, že můj úsudek tím zasažen nebyl :-) . Horší by to bylo, kdybych ji hodnotila podle detailů, ty opravdu nebyly propracované, spousta slepých uliček, autor se začal něčím zabývat, navnadil čtenáře a pointu nechal vyústit do ztracena. Nejkrizovějším místem je asi "kůň" , neboť ani po dočtení jsem úplně nepochopila proč, slabším místem jsou i nedotažené příběhy "vedlejších rolí" a za mě osobně při čtení závěrečných scén jsem měla jasný pocit déjà vu.
Knihy, které mají nálepku celosvětový bestseller mě vždy nejprve odrazují, nerada splývám s davem, tak si dávám načas než podlehnu pokušení a knihu si koupím. Kolem této knihy jsem nějakou dobu kroužila, všeobecný humbuk prostě nešlo přehlédnout, nakonec jsem sice "odolala" ale jen na oko, koupila mi jí sestra jako dárek, poté co jsem jí řekla, že si ji přeji.
Přečetla jsem ji za jednu noc, to obvykle jasně signalizuje pět hvězdiček. Dávám, ale jen čtyři. Nebylo to špatné, ale nebylo to ono. Zápletka byla vcelku zajímavá, dva různé pohledy na situaci originální, ale zklamal mě závěr. Možná úmysl autorky, i když pro mě spíše odbyté, nedotažené a nevěrohodné.
Mons Kallentoft je s každou knihou lepší a lepší. Malin se mi dostala pod kůži a teším se na další knihu o ní. Kniha byla skvělá a jediná hrubka je tentokrát na mojí straně, protože jsem zmatena ročním obdobím nejprve četla Jaro a až poté Podzim, což na jednu stranu mělo své kouzlo, protože jsem se o Malin nemusela bát, neboť jsem věděla jak skončí, na druhou stranu právě proto, že jsem věděla, co je v dalším dílu, místy mě mrzelo, že se vracím dějově zpět. No ale to byla vskutku jen moje knižní nenasytnost, která mi po zjištění, že čtu špatný díl, nedovolila knihu odložit a začít s tou správnou.
Zajímavé téma, napínavý děj.. přečetla jsem ji za jednu noc... což by mělo stačit na plný počet hvězdiček, ale.. něco mi tam chybí drobnost, detail, možná že po dočtení se nedostavil pocit touhy rychle mít další díl. Tak jen za 4 :-).
Kniha mi doma ležela přes dva roky, což není až tak neobvyklé, protože počet nových zajímavých knih je bohužel nepřímo úměrný času, který mohu věnovat čtení. I když nutno podotknout, že čas na tuto knihu by už dávno nastal, ale nebyla chuť, trochu mě odrazovalo, že se příběh týká smrti malého chlapce. Nakonec jsem si ji vzala na dovolenou a nezklamala jsem se. Příběh je napsán úplně jinak než jsem očekávala, chlapcova matka a dědeček pomalu rozplétají příběhy z minulosti, které vyústí v překvapivý konec. Docela příjemné dovolenkové čtení.
Je pravda, že jsem tuto knihu četla poměrně dlouho, nebyla to láska na první pohled, vášeň na jednu noc :O), spíš setrvačnost, protože se mi líbily i předchozí autorovy knihy, ale.. po pomalejším úvodu, delších pauzách mezi prvními pár kapitolami to najednou dostalo spád a kniha mě pohltila. Malin je skvělá, mám ji čím dál radši :o).
Počet hvězdiček je nepřímo úměrný počtu nocí, které jsem tuto knihu četla. Za mě tedy 1 noc a 5 hvězdiček.
Jistě kniha má drobné nedostatky, třeba KDO je vrahem bylo známo dlouho před jeho odhalením, ale na druhou stranu PROČ to udělal jsem netušila až do konce.
Kdo zná knihy od Sue Grafton, tak ví, že je nemožné si další nepřečíst. Tato možná nebyla z nejlepších,ale i tak mě mile překvapila svým koncem. Toto je prostě detektivní klasika, knížka, kterou sice nepřečtete jední dechem za jednu noc, ale kterou v žádném případě neodložíte nedočtenou.
Když jsem na doporučení začala číst tuto ságu, nevěděla jsem, že ještě není dopsaná. Při čtení Tance s draky jsem se těšila na rozuzlení a byla jsem opravdu překvapená, když se konec nekonal. Na druhou stranu se pocit překvapení brzy změnil v nadšené očekávání a radost z toho, že mě čeká další dobrodružství. No ale už aby to bylo :O).
Nechápu proč jsem se dlouhá léta vyhýbala žánru fantasy a jsem opravdu velmi ráda, že jsem překonala zcela zbytečné předsudky a začala číst tuto knihu. Je skvělá.
Byla jsem trochu skeptická, když jsem knihu dostala, o to víc jsem byla překvapená, jak dobrá kniha to je,milá, krásně napsaná, a optimistická.
Zajímavá, tak trochu jiná. Velmi jsem ocenila "přidanou hodnotu", kdy jsem si člověk jen tak mimoděk rozšíří obzory o nové poznatky.
Skvělá, jako všechny předešlé Pattersonovy knihy, co jsem četla. Děj má říz a spád. Jediné, co mě trochu irituje, je skutečnost, že na přebalu knihy a stejně tak tady v databázi, je uvedeno" detektiv Nigel Steel". Hlavní hrdinou je ale Peter Knight a buď jsem nečetla poctivě, nebo je ukryt mezi řádky, ale Nigela Steela jsem v celé knize nepotkala.
Dlouho jsem se odhodlávala, než jsem knihu začala číst, trochu jsem se obávala, toho co mě čeká, asi oprávněně, jenže na jednu stranu jsem si říkala, jak je možné, že se toto mohlo stát, že se to dělo tak dlouho a že nebýt hrstky odvážných, asi by celá ta strašlivá historie zůstala ututlána, na druhou stranu, i když z obsahu běhá mráz po zádech, člověk nemůže přestat číst.
Vzadu na přebalu knihy je uveden komentář :"Brilantní, vtipné, nervy drásající."... upřímně by mě zajímalo, jak k němu jeho autorka došla. Ani brilantní, už vůbec ne vtipné a nervy drásá jen nekonečně obšírný text. Těžko stravitelná kniha, i když ve své podstatě asi ne úplně špatná, jen kdyby byla o polovinu kratší. Nevadí mi dlouhé knihy, když má kniha spád a příběh ducha, tak přivítávám každou stranu navíc, ale u této knihy jsem se vyloženě trápila a každá další strana byla mor. Po všech strastech jsem čekala alespoň strhující závěr, ale ani ten se nekonal :O(
Smršť jsem si koupila hlavně proto, že už mám v knihovně Mlhy Ölandu, které jsem ještě nečetla, sice jsem si ji koupila, ale pořád se nemůžu odhodlat si ji přečíst, vnitřně bojuju, protože od doby co mám děti, vnímám špatné konce dětských hrdinů hůře. Proto když jsm uviděla další knihu od Theorina rozhodla jsem se, že nejprve vyzkouším ji a pak se uvidí. Po přečtení prvních pár stránek jsem se obávala, že mě kniha nezaujme, očekávala jsem "smršť, ale přišlo mi to jako "bezvětří". Celkově na mě kniha působila jako "mírný vánek". Děj samotný až tak nestrhne, ale "atmosféra" stojjí za to. Přečetla jsem ji za jednu noc a nelituju. Nicméně stále si nejsem jistá zda číst či nečíst Mlhy Ölandu.
Tuto knížku miluju od dětství a když nemám chuť ani náladu na nic, tak příběh od Švandrlíka vždycky pomůže k odreagování. Nejlepší jsou původní jednotlivé neuvěřitelné příhody, pozdější knihy příběhů Kopyta a Mňouka už mě tak nezaujaly.
Zledjěka knih mě zcela strhla, Posel "jen" zaujal, velmi zajímavý děj, ale na můj vkus trochu moc překombinovaný závěr.
Příjemná kniha, taková zimní oddechovka, čte se pěkně, vnutí vám alespoň na chvíli do paměti zajímavé historické reálie, rozšíří vám obzory o obraty z šermířské terminologie a i když není plná nějakých šílených zvratů, tak určitě v konkurenci historických detektivek obstojí a nezapadne. Osobně se těším na další díl.
Zpočátku mírné zklamání, laťka z prvního dílu byla nasazena poměrně vysoko, ale nakonec knihu hodnotím veskrze kladně. Četla jsem ji déle než je obvyklé, děj mi tentokrát tak rychle neutíkal, ale konec vše zachránil.