makn komentáře u knih
Výborná "nord" krimi! Johan Theorin je famózní vypravěč a jeho příběhy jsou originální a velmi napínavé. Už se nemohu dočkat, až začnu číst Skrýš...
Mapa a území určitě stojí za přečtení a spolu s Platformou jsou pro mě zatím to nejlepší, co M.H. napsal.
Stejně jako Rozšíření bitevního pole mě ani Elementární částice moc nenadchly. Snad jen vykreslení postav Bruna a Michela...
Vynikající kniha! Přečteno během jednoho dne a jen lituji, že jsem se k ní nedostal dříve.
Nečekal jsem od knihy žádné zázraky - po přečteném Rozšíření bitevního pole, které mě dost zklamalo - ,ale nakonec jsem se od ní nemohl odtrhnout a přečetl jí během pár hodin. Chápu, že někomu autorův styl vůbec nesedí, ale je to otázkou vkusu každého čtenáře. Jsem rád, že jsem dal M.H. druhou šanci.
Sputnik je moje 4. kniha od H.Murakamiho a opět jsem nadšen...
Na Ztracený přístav jsem se, po přečtení všech předchozích knih od Tany French, dlouho těšil a rozhodně mě nezklamala. Opět ukázka autorčina skvělého vypravěčského talentu a umění, jak skvěle dokáže vykreslit čtenáři postavy svých knih.
První kniha, kterou jsem od Murakamiho četl, bylo "Norské dřevo" a moc se mi líbila, ale "Na jih od hranic..." je, dle mého, ještě mnohem lepší. Přečteno doslova jedním dechem. Jen mě lehce mrzí to neodhalené Šimamotino tajemství.
Rozhodně nejde o lehké čtení, jak je zde již několikrát zmíněno, ale kdo má trpělivost a vydrží, bude po zásluze odměněn velmi silným příběhem, tak krásně napsaným...
Skvěle napsaný příběh o jediném přeživším odbojáři v drsných podmínkách zimy v Norsku z roku 1943. Čteno se zatajeným dechem!
Pro mě jednoznačně jeden z jeho nejlepších románů. Murakami si opět bere na paškál naši (japonskou) konzumní společnost, lidskou samotu a beznaděj. Závěr knihy je úžasný i když končí tak, jak nejsme u H.M. zvyklí... Skvělá kniha!
Temný muž je velice slušná severská krimi. Autorka nám to napětí a děj dokáže pěkně dávkovat a graduje na posledních několika stranách a ne na posledních dvou stranách, jak se občas stává - což já osobně moc rád nemám. Hlavní dějová linka je opravdu hodně zapeklitá a někomu se může zdát až zbytečně složitá, nicméně já si myslím, že je srozumitelná a s přivřením jednoho oka i reálná. Pro ty, co četli Medovou past, je určitě zajímavý i vývoj vztahu mezi hlavními postavami vyšetřovatelů - Catem Isaksenem a Marian Dahleovou s Birkou. ;)
Moje prvotina od Palahniuka a musím se pochválit - vybral jsem výborně! :) Takhle strhující tempo jsem ještě nezažil. Vynikající zážitek a proto vřele doporučuji. A vím to...
Velmi smutný příběh dvou osamělých outsiderů, který je napsán naprosto brilantně a čte se doslova jedním dechem.
Knihu jsem začal číst s tím, že se u ní pobavím a to se také bohatě naplnilo. Skvělá, vtipně napsaná, autorova prvotina - a vůbec se není čemu divit, že se v Německu tak skvělé prodává.
Ano, pokud se nad obsahem a sdělím samotného Vůdce zamyslíte, může Vám místy běhat mráz po zádech...
Největší problém jsem měl zvyknout si na ten ruský slangový jazyk. Příběh sám o sobě je syrový a plný brutálního násilí, čímž chce autor poukázat na to, jakým způsobem se dokáže omladina "bavit". Nicméně následky a dopad na jejich život jsou pak také brutální...
Na počátku se děj knihy celkem dost vleče a obrat k lepšímu nastává až v druhé půlce. Zápletka je celkem neotřelá nicméně téma je spíš tuctové. Přiznám se, že jsem očekával víc... Rovněž jsem se pozastavil nad tím, že kniha je 20 let stará a to téma je až neskutečně aktuální, za to má autorka můj Holt :)
Christina Larsson se doslova vyžívá v "úchylkách". Ale jde jí to moc dobře a nepůsobí to oplzle a levně. :) U této mě malinko zklamal závěr, ale jinak opět moc dobrá krimi.
Moc se mi ten příběh líbil. Svým způsobem je to pohádka, ale napsána skvělým stylem. A mám moc rád i autorův humor ;)
Z toho, co jsem od Murakamiho doposud četl je Afterdark trochu "slabší" po dějové stránce, ALE! ...on je zkrátka obdivuhodný spisovatel s a hrozně mě baví!