Marbo
komentáře u knih

Příběh jednoho psa. Avšak krom toho,London vykreslil tehdejší svět a někdy to není věru nejhezčí čtení.
Hezký návrat do dětství.


Edice Archiv je zárukou kvalitního čtiva.
Největší síla knihy tkví v sugestivním podání válečných hrůz, včetně vystihnut jejich zbytečnosti.
Velký problém jsem měl se začátkem knihy - té ideové předpojatosti tam zkrátka bylo až moc.


Opět jsem po čase zavítal do šera dějin a nelituji. Prokopios je i dnes čtivý. Veselé čtení to ovšem není, nová, středověká Evropa se rodila ve velkých bolestech.


Produkt své doby. Kniha místy nechtěně pobaví, avšak místy se ji daří být pravdivým svědectvím o snech celé jedné generace, která s nadšením a sebezapřením budovala socialismus.


Musím souhlasit s názorem podemnou, těch klípků bylo až moc. Ve srovnání s Urbanovým dílem o Františku Josefu I. jsem si připadal, jako bych četl historický bulvár - klípky, aférky, skandály. Přesto, pro základní seznámení s tématem publikace stačí a je vhodným doplňkem jiných děl o tomto období.


František Josef I. je fascinující postava našich ( ! ) dějin. Otto Urban se pokusil shrnout fakta a zároveň nakouknout pod pokličku majestátu a myslím, že se mu to podařilo víc než dobře.
Nelze než se s obdivem sklonit před člověkem, který svému přesvědčení ( předurčení ? ) obětoval doslova vše.


Kniha zážitků, báchorek a anekdot z válečného prostředí. Měl jsem veliký problém s formou, autorův ( překladatelův ? ) jazyk mi činil potíže, četl jsem doslova na sílu. Jako obraz své doby má však Kaput nepopíratelnou sílu.


Sborník k 90. výročí vzniku KSČ obsahuje zajímavé příspěvky k dějinám této politické strany. Za velkou výtku však považuji fakt, že problémy reálného socialismu a příčiny rozpadu jsou zdě zmíněny jen velice okrajově, přičemž se domnívám, že podobná publikace si o něco podobného vyloženě říká ! Nevyužítá příležitost.


Cenná doplňková publikace k jiným dílům, především proto, že obsahuje řadu historických dokumentů, vztahujících se ku vzniku KSČ, na které jiné knihy jen odkazují. Součástí je i shrnutí událostí, vylíčených standartním normalizačním způsobem.


Jsem rád za každého blba, co popírá holokaust, aspoň jsou patrní na první pohled.
Noc je mrazivá. Výtku mám k předmluvě, respektive determinovala mé čtení zbytku knihy.


Velkolepé, strhující.
Galsworthy byl pozorný pozorovatel a výborný vypravěč, a díky tomu jsou (nejen ) všichni Forsytové skutečně živí. Bylo opravdovým zážitkem proplout viktoriánskou érou.
Snad jediné - bylo mi neskutečně líto Soamese, je mi jen chabou útěchou, že strom poznáme dle ovoce. Nezbývá než říci že tenhle "studený" Forsyte byl rovný mezi rovnými.


Dvě sovětské novely.
Krátké spojení - vcelku klasický sovětský příběh hrdinů všedního dne. Dnes už se podobné knihy nepíší a je to škoda. I všední téma nese v sobě dramatičnost a napětí, vždyť všední události tvoří a formují osobnost každého z nás... ***
Zvláštní případ - nepodařilo se mi zjistit, kdy byl napsán a vydán originál, přesto - vzhledem k době svého vzniku ( evedentně po xx. sjezdu KSSS ) se jedná o vynikající dílo, boj s dogmatičností, takřka plivanec do tváře Stalinismu. Na prostoru školy odehrává se bitva co do významu a míry odvahy srovnatelná třeba s Drdovým Vyšším principem. Milé překvapení *****


Alfonz Bednár - Rozestavěný dům - poutavý náhled pod pokličku poválečného Slovenska. Divoký východ plný staré zášti a nových křivd. ****
Vladimír Mináč - Případ - příběh předsedy JZD, jehož ideály a ocelová vůle podléhají lidské mase, která chce žít. ***
Jaroslava Blažková - Nylonový měsíc - mezilidské vztahy v raném socialismu, svého času relativně šokující odhalení, že i v táboře míru se chce pohlavně žít. **
Dominik Tatarka - Proutěná křesla - zajímavý námět, avšak pro mne zabitý rozvláčnou formou, té milostné lyriky tam bylo zkrátka moc. Ale pocity migranta dle mého názoru Tatarka vystihl dobře. *
Ján Johanides - Památka na zkonejšení - tak trochu jiná detektivka. Různé úhly pohledu, tragické konce. **


Na hraně odpadu. Hrdinské příběhy sovětských lidí si zaslouží mnohé, ale rozhodně si nezaslouží hektolitry patosu a lží, přes které jen tu a tam probleskne pravda.
Produkt své doby, nic víc.


Technicky vzato nesmírně cenný náhled pod pokličku Wermachtu, potažmo moderního vedení války vůbec. Mám však opravdu problém s Mansteinovými tezemi o "čistém štítě" německého vojáka během ruského tažení.


Dlouho jsem sbíral odvahu, dlouho jsem se prokousával. Překvapení se nekoná. Příliš sladkobolné, příliš ubrečené, příliš utahané.
Marně přemýšlím, co to mohlo být za generaci, která pod vlivem této knihy končila své životy...

Antonín Novotný. Dík této publikaci smíme nahlédnout do myšlení tohoto polozapomenutého státníka v době, kdy byl donucen opustit politické výsluní a přihlížet turbulentním událostem roku 68 a následné normalizace.
Nelze než smeknout před Novotného politickými zkušenostmi a intuicí, díky čemuž byl schopen vcelku dobře odhadnout vývoj událostí.


Příběh inženýra Kamuškina - komorní drama o limitech každého člověka a jejich překonávání ve jménu něčeho většího než my samotní. ***
Čtyřiačtyřicet nocí - reflexe válečného dětství a hledání ceny sebe sama. ***
Královna a sedm dcer - zvláštní příběh dvou chlapců, kteří se zaběhli kdesi v Rusku. *
Adam a Eva - milostná a tvůrčí muka v reálném socialismu. ***
Kdo jezdí sám - poslední novela na mne zapůsobila nejsilněji. Moc hezký příběh o jednom člověku, který vyšlapal cestu druhým, avšak sám do cíle nedošel. ****


Velice užitečná publikace,který výborným způsobem vyvažuje oficiální historiografii KSČ.
