Margherita_N komentáře u knih

Tohle jsem si "musela" přečíst poté, co jsem nestíhala zběsilé pobíhání postav ve filmu a občas jsem fakt netušila kdo, co, proč. Se scénářem jsem si mohla znovu v hlavě projít jednotlivý scény z filmu zpomaleně, občas mi doplnil nepostřehnutý jméno nebo souvislost. Ve světě druhého dílu Fantastických zvířat se mi líbilo víc, byla tam Evropa, byly tam Bradavice a byl tam charizmatickej mladej Brumbál s neméně uhrančivým Grindelwaldem (nutno vidět film). Nejde ale o nějakej strhující příběh, asi proto, že všichni víme, jak to dopadne, známe z Harryho Pottera hlavní události týhle historie a detaily tohohle dávnýho příběhu popravdě moc zajímavý nejsou. Takže chápu, že by to měla táhnout vizuální stránka filmu, efekty a podobně - a to je přesně to, co vám ve scénáři bude chybět.

1 02.08.2019

Příběh fajn, je uvěřitelnej, nic objevného. Včetně toho konce – věřím tomu, že takhle to většinou v podobných situacích dopadá. Něco pro mě ale stále uvěřitelné není, ač se to u lanczovek opakuje často – vedlejší postava typu Reginy. Připadá mi, že každá druhá hrdinka Lenky Lanczové má takovou kámošku, přitom já jsem takovouhle drzou sexuálně nevázanou poletuchu snad ještě v realitě nepotkala. Dík za návrat k sourozencům Šímovým, přiznávám ale, že bez nápovědy bych je neodhalila, Hvězdu naděje jsem četla velmi dávno a asi si ji zopakuju. Mám taky tucha, že postava profesorky Šímový už někde byla, ale zařadit ji nedokážu. To se mi líbí, když se postavy vracej.

Literárně to ale opravdu není žádný skvost a já si stále kladu otázku, jak v tomhle nakladatelství probíhá editace knih.

1 14.06.2019

Mám je jako "chalupní čtení", na takovej večer trochu mimo civilizaci se skvěle hodí. Stručně a hezky vyprávěno, podáno s nadhledem, čtení hezký odsýpá. :)

1 30.04.2019

Mám ráda samostatný holky. Docela jsem Jarce záviděla, jak se ve svém věku umí o všechno postarat, je rozhodná a neztratí se. Ale rodinnou situaci jsem jí samozřejmě nezáviděla vůbec. Tohle je jedna z realističtějších knih autorky, u níž mnohdy milostný (i rodinný) příběhy docela ulítnou a postavy se chovají nepřirozeně. Tohle bylo uvěřitelný, i když sestra teda přehrávala slušně. Velmi oddechový román, ale jo, nezatracovala bych ho.

1 10.04.2019

Autorka se postupem času nevypsala. Její knihu jsem četla po dlouhých letech, ale bylo v ní všechno, co mi vadilo už v teenagerovském věku - špatná stylistika, odbyté užívání slov (např. "náš vztah je učebnicový" - co to je učebnicový, navíc si troufnu říct, že v této podobě, jak je popsán v knize, by ho žádná učebnice nedoporučila). Postavy si vyměňují většinou banální repliky... No a k tomu to vypadá, že ta kniha byla rozepsaná tak deset let, protože jsou tam na rok 2011 zastaralé reálie. Možná už mám horší paměť, ale v roce 2011 bylo přece už Bravo dávno out a ICQ jakbysmet, to už jsme všichni měli Facebooky. Nemluvě o tom, že málokterá patnáctiletá holka měla tenkrát jako oblíbenou kapelu 100 zvířat, to bych spíš věřila její matce. Nicméně příběh mě nakonec strhnul, jako varování je to super a velmi uvěřitelné.

1 24.01.2019

Kulhavý poutník je pro Čapka člověk, "který zajisté má někam namířeno, ale napadá trochu na jednu nohu, a tak ovšem není rázným chodcem. Ta nachromlá noha, snad si to někdy v mládí zavinil z vlastní nezbednosti sám, když neprozřetelně lezl někam, kde není dosti jisto a pevno, a odnesl si z toho pak pro života takovouto památku; nebo mu to mohli způsobit jiní (...)." Kulhavému poutníkovi tak zůstává život něco dlužen - a on jemu. Čapek z pohledu kulhavého poutníka popisuje, co na světě viděl, zažil, jak to prožíval - a uvažuje nad tím, že to bylo zároveň příliš mnoho i příliš málo. "Příliš mnoho v tom, co ani nejdravějším životem ani nejdůvtipnějším duchem se neobsáhne, a málo v tom, co by až do dna ukojilo lidskou těkavost a neklid, baživosti a touhy." Přemýšlíte-li občas, odkud se vydáváte a kam, jaký je smysl životních prožitků, jestli jste šťastní, co znamená konec... Tak tady je pár úvah na tohle téma. Citáty jsou převzaté přímo z Kulhavého poutníka.

1 22.11.2018

První samostatná kniha Josefa Čapka, soubor povídek, kde se zamýšlí nad životem a jeho smyslem, podstatou. O štěstí, neštěstí, touze, stáří, utrpení, bolesti... Povídky jsou expresionisticky laděné, plné prožitků a možná ne snadno přístupné pro všechny. "Ta hynoucí tvář je tvá; utrpení ji označilo a na čelo její položilo stín křivd dosud nesplacených" (začátek první povídky Lelio). Jedinečný soubor.

1 22.11.2018

Přispěvatelka do ženských časopisů, odpovědná redaktorka Ženského světa a feministická aktivistka Nováková přišla v roce 1902 se souborem realistických povídek Úlomky žuly. Předcházel jim národopisný průzkum - kniha vyšla s podtitulem Kresby podle skutečnosti z nejvýchodnějších Čech. Autorka zobrazuje život chudých vesnických rodin včetně útrap a napjatých vztahů - vnitřní prožitky tu hrají docela výraznou roli. Nečekejte dobrá, či alespoň smířlivá zakončení povídek. Chudé matce se nedostane důstojného pohřbu, jaký si přála, jiná matka musí v den pohřbu své malé dcery obstarávat domácnost jako jindy a chvilky pro rozloučení s dítětem těžce hledá. Velmi působivý soubor, podle mého skvěle napsaný.

1 20.11.2018

Úžasný netradiční průvodce Prahou - koho by napadlo zkoumat divoce rostoucí rostliny, které mnohdy pohltily kdysi pěkně upravená místa. Autoři ukazují, že je škoda tyhle rostliny odbýt jako plevel. Samy o sobě jsou zajímavé, mnohdy neobyčejné, a někdy nás taky upozorní na to, co pohltily, ale na co jsme my sami zapomněli (nebo jsme o tom vůbec nevěděli).

1 19.11.2018

Téma matka–děti–válka, ale jinak, než byste čekali (nebo než znáte od Čapka). Přímé, drsné, bez příkras.

1 19.11.2018

Jak se z Harryho definitivně stal podpantoflák. Chtěla bych napsat, že to byla zatím nejlepší a nejnapínavější holeovka, ale... SPOILER - Nejen že Harry šmahem odpustil Olegovi vraždu a pokus o další, protože ho přece zachránil, potom co do něj vypálil tři kulky, ale teď už kryje i Ráchel, která jde poté naprosto vysmátá k oltáři. Tolik štěstí v životě! Ale jinak je ta kniha vážně strhující, i když je opět možný poznat, kdo je vrah - samozřejmě není možný uhádnout jeho motivaci, ale k Harrymu má zkrátka vztah hodně podobný vrahům v několika předchozích dílech, jsou tam podobné vzorce chování. Tak hurá na Žízeň!

1 28.08.2018

Upřímná omluva je důležitá. Jak už tady ale bylo napsáno v komentářích níže, věnovat tomuto sdělení celou knížku, byť útlou, snad ani nebylo potřeba - omílá se tam dokola jedno a totéž.

11.11.2019

Pokud chcete mít jasno v tom, kde se vzala Beyoncé a jak se vyvíjela její kariéra odmalička, tady je to všechno shrnutý. Pokud se ale dobře pamatuju, zpěvačka se tam sama k ničemu exkluzivně nevyjadřuje, citace jsou převzaté z toho, co o ní bylo napsáno.

11.11.2019

Tohle jsem musela ve třetině zabalit, protože se tam fakt nic nedělo. Knihu jsem sehnala jen v angličtině, ve které jsem schopná číst, když příběh má spád, ale takhle mi to jazyk nejspíš ještě zpomaloval, což už bylo fakt neúnosné. Nicméně hezká idylka v tetiččině sídle, jsem ráda, že se Jo daří vést školu pro chlapce a že je celkově šťastná - a že vzala na milost i Daisy jako holku, a dokonce ji učí vařit, což je u ní fakt vtipný. Dávám si to do seznamu rozečtených, třeba to ještě někdy dočtu.

09.05.2019

Obdivuju šíři znalostí o Tibetu a netradiční propojení dvou naprosto odlišných světů!

30.04.2019

Tuhle autorku už jsem měla roky uzavřenou, ale kolegyně mě před časem pošťouchla k tomu, ať zkusím kouknout na novější knihy. Tak jo, sama jsem byla zvědavá, kam se Lanczová od dob mojí puberty posunula. Tady hlavní hrdinka byla osobnost, sympatická holka. Akorát to tentokrát překvapivě bylo hlavně o tý osobnosti, a ne moc o love story. Proč ne, ona si to zasloužila a asi i díky tomu mi tahle knížka utkvěla jako jedna z těch zajímavějších v autorčině tvorbě.

10.04.2019

Úžasné historické fotky míst, která dnes známe v jiné podobě, i těch, která zanikla, a dnes už třeba ani neznáme jejich jméno. Vše doplňují popisky i krátká vyprávění. Skvělá řada Muzea hlavního města, plánuju si z ní pořídit i knihy o dalších pražských čtvrtích.

06.01.2019

Á, třicet let marných bojů... Pokud projev pana Štolla nevyhodíte po první stránce z okna, přečtete si něco velmi ideologického. Neuvěřitelně vyargumentovanou obhajobu politického zřízení z pozic literatury. Každý spisovatel má v ideologickém schématu Ladislava Štolla svou roli - někdo je absolutně dobrý (S. K. Neumann, Jiří Wolker), někdo je úplný vizionář, někdo je zase absolutně špatný (František Halas). Štoll tento plamenný projev přednášel na sjezdu, kde před ním dotyční spisovatelé seděli. Někteří byli nemile překvapeni, když se dozvěděli, co jsou vlastně zač a jak jsou nebezpeční celé společnosti. Pokud se rozhodnete si tenhle referát přečíst, bude vám to připadat šílené a nepochopíte, co to bylo za společnost, v níž byl závazný...

23.11.2018

Jsem sice snad daleko za "prober se, najez se, nechlastej" a smažák by mě dávno z deprese nevytáhl, spíš ji navodil, ale blog autorek sleduju nárazově od jeho začátků někdy před osmi lety a knížka pro mě byla příjemný rozšíření. Je taky vizuálně netradičně zpracovaná, zaujal mě i nápad otisknout v knize reakce čtenářů blogu, který jsou mnohdy dost šílený. Mnohé blogerky prý dneska nelichotivé komentáře mažou, tady jsou vytištěný černý na bílém, čímž hodně vynikne absurdita některých hejtů.

23.11.2018

Těžko hodnotit hvězdičkami díla ze 14. století. :-) Každopádně jde o významný soubor. 14. století je pro českou literaturu důležité, protože čeština se stále více rozvíjela jako spisovný jazyk, a česky psaná literatura tak mohla začít srovnávat krok s literaturou latinskou. Tady se se starou českou literaturou můžete seznámit vtipnější formou, prostřednictvím satiry. Poučíte se také o středověkých kompozičních zásadách. Hrabákův úvod je skvělý. Rozhodně doporučuju!

19.11.2018