Marisol komentáře u knih

Moc hezká kniha, i když hodně smutná. Měli jsme ji jako povinnou četbu na základce a pochopitelně se nám do ní moc nechtělo. Nakonec jsme byli překvapeni, jak silný a napínavý příběh nám byl vybrán. ... moje doživotní vzpomínka na AS a fazolový dort.

11 24.08.2020

Moc příjemné čtení. Zatím jsem od této autorky četla jen Čajovnu v Tokiu, která se mi líbila, ale tahle je ještě lepší. Julie Caplin má dar nadchnout čtenáře a to až tak, že jsem po Čajovně zatoužila navštívit to úžasné Japonsko, které tak krásně představila. No, tak jsem si aspoň nakoupila několik knížek o Japonsku a jeho kultuře..... abych se mezitím začetla do její Kavárny v Kodani a měla zálusk zase na Dánsko. :D Julie prostě umí!

10 10.04.2022

Moje první přečtená knížka. :-) Milá vzpomínka na první třídu.

9 24.08.2020

Neskutečně pozitivní kniha o stejně tak pozitivním člověku, jakým Josef Maršálek beze sporu je. Nestačila jsem zírat, kolik toho za svůj mladý život stihnul a jak se mu dařilo. A doufám, že se mu bude stejně dobře dařit i nadále. :-)

8 05.09.2020

Tuto knížku jsem četla, když jsem byla o rok! starší než hlavní hrdinky, takže jsem k ní přistupovala trochu s despektem - číst o problémech malých holek. :-) :-) Ale nakonec se mi moc líbila. Je až neuvěřitelné, jak Stanislav Rudolf dokázal psát o děvčatech a jejich problémech.

8 25.08.2020

Nebylo to špatné, ale 5 hvězdiček fakt nemůžu dát. :-( A i ta čtvrtá je hlavně za vylíčení kouzelné přírody v Coloradu.

6 14.04.2023

Vydat tuto knížku v listopadu byl skvělý majstrštyk. A zasadit předvánoční, vlastně i vánoční, příběh do romantického hradu ve Skotsku ještě větší. Jako obvykle Julie nezklamala. Jedná se o pozitivní a příjemné čtení, které dokáže vykouzlit vánoční atmosféru. (Byť píšu recenzi dnes, dočetla jsem ještě o adventu. :-) ) Líbilo se mi, že na Hrad také Julie "pozvala" kamarády z kurzu vaření v Irsku. Jason neměl chybu už tam, zde příběh také pěkně oživil.
Ještě bych ráda pochválila obálku. Je kouzelná. Mám několik Juliiných knih z cyklu romantických útěků v angličtině, ale takhle krásné obálky nemají. Kateřina Brabcová je opravdu jednička!

5 06.01.2023

Julie se moc krásně čte. Milé, pozitivní, lidské... Moc se mi líbí, jak umí čtenářovi přiblížit zemi, kterou si vybere pro svůj přiběh a jak k ní přistupuje s úctou a pokorou.

5 05.05.2022

Ne že bych chtěla opisovat z předchozího komentáře Amazonky72, ale na na knížku mám dost podobný názor. Velmi zvláštní. Jedna z mála knih, do kterých jsem se musela nutit. V první třetině jsem si říkala, že to asi zabalím a někdy se k ní možná vrátím. Čekala jsem, že bude kniha víc pozitivnější, na mě z ní hodně čišel pesimismus. Co mi přišlo hodně zvláštní (jako bylo toho v knize víc), bylo to, jak žena, která vnímá krásno a umění v tak jemných nuancích a je schopna si je uvědomovat ve velice obyčejných a prostých věcech, o sobě neustále říká, že je ošklivá, obtloustlá s kuřími oky, nemá kromě neforemných domovnických zástěr prakticky žádné jiné oblečení a do svých 54 let nenavštívila kadeřníka. Jasně dle autorky nesmí vypadnout ze své role - prostá a nevzdělaná domovnice, ale i tak. Paloma mi zase přišla na svůj věk až příliš znalá a informovaná. Disponovala vědomostmi, které běžný (spíš vzdělaný) člověk nemá, navíc chápala souvislosti až příliš filosofické a učené. Kdyby byla "jen" hodně sečtělá, vedle té japonštiny, kterou se učila, byla by na věk 12,5 roku uvěřitelnější.
Děj mě začal bavit vlastně až po nastěhování se pana Ozua do domu. Od této chvíle nabírá kniha trochu jiný spád. Je v ní víc toho krásna, umění a věcí souvisejících, kterými se Renné kochá ve svém příbytku poté, co nechá za dveřmi svoji masku prosté ženy z venkova. Přiznám se, že závěr mě hodně překvapil. Překvapil, ale nepotěšil. Bohužel.

5 28.11.2020

Četla jsem poté, co už několikrát dávali stejnojmenný seriál, kdekdo ho chválil a já už měla pocit, že jsem snad poslední, kdo ho ještě neviděl. Tak jsem si koupila knihu a dala se do čtení. Kniha se mi líbila moc, nicméně víc než příběh zakázané lásky mě zaujal popis života a přírody v Austrálii a na Novém Zélandu.

5 30.08.2020

Krásná vzpomínka na dětství. :-) Chlapce zřejmě knížka nezaujme, je o dvou děvčátkách, jejichž jména si už nepamatuji. Kromě milých příběhů si vybavuji něžné ilustrace Heleny Zmatlíkové. Nejraději jsem měla příběh o tom, jak jim rodiče nechtěli koupit nové šaty a důvtipné holčičky to vyřešily tak, že si staré šaty obrátily naruby a nadělaly v nich velkou parádu. :-)

5 25.08.2020

Byť jsem na rozdíl od autorky výrazně mladší, stěží si s takovou přesností jako ona vybavím, co všechno jsem od dětství nosila. Zejména pak druhy látek, ze kterých bylo oblečení ušité. Nicméně dobře se to čte, zejména s přihlédnutím k tomu, že se kromě Ivanky objeví "na scéně" další známé osobnosti.

4 06.01.2023

Hodně smutné čtení. Stará Jirovcová mě neskutečně štvala a to od okamžiku, kdy malému synovi řekla, že jestli si utrhne jablko z farské zahrady, tak se raději utopí. (Jasně, lepší a morálnejší je zemřít hlady, ale bez hříchu. A to jedno jablko by na faře fakt chybělo.) Strašné! Tímto přístupem k životu zkazila život nejen tomu chudákovi synovi.

Přečteno v roce 1989, rok poté, co jsem viděla v kině Bony a klid. Tedy v době, kdy byli veksláci vděčným tématem. Knížka se mi moc líbila, na rozdíl od filmu, který vznikl po revoluci a zdaleka neměl takový spád jako kniha.

4 25.08.2020

O velké lásce a pokoře. Nemám slov.... příběh naprosto úžasné a obdivuhodné ženy.

3 22.02.2022

Tohle je moje první přečtená z cyklu Romantických útěků, takže zatím nemám s čím srovnávat. Nebylo to špatné, ale prostě jsem čekala víc. Víc o japonských čajovnách, víc o japonské kultuře a Japonsku vůbec. Na druhou stranu to propojení s fotografováním bylo nápadité. Konec byl předvídatelný, i když to náhlé Gabeovo procitnutí bylo teda trošku moc.

3 15.04.2021

Přiznám se, že podle názvu a obálky jsem čekala trochu jiné čtení, ale i tak se mi kniha líbila. V komentářích čtu, že se víc líbila část odehrávající se na počátku 20. století. Jasně, byla barvitější, pro knihu zásadní a ta z 80. let jen taková doplňková. Nicméně byla jsem ráda za každou tuto druhou kapitolu. Bylo to takové odpočinutí si od toho zlého, co bylo popisováno v kapitolách ze začátku 20. století. Ano, život může být krutý a v dřívějších dobách byl často strašný, ale i tak mě při čtení děsilo, jak může být tolik lidí tak zlých na jednoho člověka, který nikomu neubližoval, snažil se všem pomáhat a dřel jak mezek. Naštěstí to bylo alespoň částečně vykompenzováno pár dobrými lidmi, zejména z té "horší" společnosti.

3 05.11.2020

Kdo by hledal humor typu Marečku, podejte mi pero, bude hodně zklamaný. Jak píše bekule, humoru je zde opravdu pomálu. Zato situací, kdy čtenář cítí s pedagogy, kteří pracují pod tlakem mnoha absurdních nařízení a neustálé kontroly shora, je zde hodně. Celkový dojem z knihy je rozpačitý, byť je napsána hezky, ale prostě těch míst, kdy máte chuť třísknout dveřmi od sborovny a utéct spolu s oběma (prakticky) hlavními hrdiny mimo školství, je opravdu dost.

3 09.09.2020

Nejlepší na knížce je ten krásný obal. Bohužel. Za mě vyznívá tohle povídání o Japoncích velice negativně a vůbec je mi po přečtení jaksi divně. :-( Přestože název by dával tušit, že hlavní dějovou linkou bude manželství s cizincem a s ním spojená nedorozumění, odlišnosti a zejména vtipné situace, je to spíš popis rozdílů mezi Japonci a Čechy. A tak nějak stylem, kdo je teda z nich horší.

2 20.10.2023

Dva osamělí lidé, touha po lásce, po blízkosti, filosofování, doslova zabíjení času po barech a spousta saké.... Starý pan učitel a jeho 37letá bývalá žačka. On věčně více či méně peskující a ona, nejprve tak nějak okouzlená, později zamilovaná. Ach tak.... Oba vlastně chtějí být spolu a přestože oba vědí, že tento vztah vzhledem k učitelovu věku může už brzy skončit, věčně se vzdalují, odcizují, vyhýbají se jeden druhému. Našinec by čekal, že si budou vážit každého dne, který můžou strávit spolu. A ejhle, ono je to úplně jinak.

2 19.02.2022