MarNe
komentáře u knih

Letní oddechovka. Neurazí, nenadchne. První díl se mi líbil více. Pokračování jako kdyby bylo vynucené.


Knížku mám půjčenou od kamarádky, přečtena za dva večery, aneb jak jinak lépe pochopit vnitřní svět autisty než z jeho popisu. Ano, každý je/jsme jiný, ale vidět svět jeho očima, snažit se nalézt odpovědi na mnoho vlastnostích otázek proč? Ač nemluví, podal písemné svědectví o vnitřním světě autistů, jejich obavách i radostech. I to je pro mne obdivuhodné.


Ač nejsem cílová skupina, knížka se mi líbila. Milá oddechovka, která naladí na léto. Jen ten konec byl příliš rychlý.


Knížka se čte sama a umí vyvolat rozličné emoce. Lidská soudržnost, láska, pochopení, přijetí i odpuštění, ale i smíření se s odchodem z tohoto světa. Nakouknutí do života čiperné důchodkyně, lidí středního věku i duše dítěte. Knížka nám taky ukazuje, jak důležité je komunikovat a nečekat až jednou ...


Nějak nemám slov. Skvělá autobiografie statečné, odvážné a cílevědomé lékařky, která ač žena, šla za svým a na tehdejší poměry dokázala nemožné. Téměř z ničeho tisíce kilometrů od domova vybudovat soukromou praxi, položit základy pro budoucí studium tropických nemocí. Ani rodinná tragédie ji zcela nezlomila, naopak dala sílu pomáhat druhým, přednášet, vyučovat jazyky a cestovat dál.
To, co dokázala ona, kolik jazyků uměla, kolik lidských životů zachránila, kolik rozličných krajin navštívila, to by dnes dokázal málokdo i se všemi vymoženostmi dnešní doby.
Knížka na mě velmi silně zapůsobila. Dohledávala jsem si další informace nejen o hlavní hrdince a její rodině, ale i o autorce samotné.
Za mě plný počet hvězdiček nestačí.


Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Knížku jsem zhltla za dva dny. Bavilo mě střídání minulosti a líčení osudu Marie s přítomností a popisem životního trable Terezy. Obě mladé a přesto v jiné době a povahově zcela odlišné. Obdivovala jsem odvahu a nezlomnost Marie. Výstižně byla popsána Terezy porucha, i když mi někdy to věčné analyzování přišlo k smíchu. Autorka se s líčením charakteru postav příliš nepáře. Někdy sáhne i po hrubším slovníku, který je v daný moment velmi výstižný.
Jen ten konec byl poněkud uspěchaný, ale kruh se tak uzavřel.


Knížku jsem přečetla za pár dní, ke konci je téměř neodložitelná. Velmi dobře napsaná, zajímavá zápletka, odkrývání všech tajemství a odhalování polopravd a lží, postupné odhalování skutečných charakterů postav, pár nečekaných zvratů. Jak člověka vnímáme, když o něm víme jen něco, jak se pohled změní po letech či po odhalení pravého já. Aneb není zlato všechno co se třpytí a pravda bývá někde uprostřed. Trošku překombinovaný závěr, který nemusí každému sednout, ale lze ho vzhledem k výše jmenovanému odpustit.


Velmi čtivá knížka, i když je brzy jasné, jak to s hlavní hrdinkou asi dopadne. Termín pískoviště a vztahy na něm je nejen pro vesnici zcela výstižný. Aneb vztahy nejsou jednoduché, pravda se často skrývá hluboko pod maskou a okolí nemá ani tušení, co se ve skutečnosti odehrává za zavřenými dveřmi či přímo v hlavách druhých.
Terapie psaním je fajn, ale svět je opravdu malý a někdy ani anonymita nezaručí odhalení.
Stranou nemůžu nechat ani obálku, díky níž jsem si knížku vybrala. První od autorky a asi ne poslední.


Přečteno téměř jedním dechem. Silný příběh z velmi těžké doby. Nezdolná, odhodlaná, vytrvalá, pracovitá Eva, která pomohla zachránit mnoho životů nejen židovských dětí. Kniha o vytrvalosti, nasazení, přátelství i osudové lásce. To vše během hrůz druhé světové války ve Francii.


Asi jsem očekávala něco jiného. Každopádně bych nezařadila knížku pod hlavičku humor. Spíše neveselé místy rozvláčné čtení, občas humorná nadsázka. I když v nemocnici se může dít cokoliv a osudy lidí jsou různé. Ale kdo z nás by dobrovolně protahoval pobyt v nemocnici.


Obvykle fantasy nečtu, ale udělala jsem výjimku a nelituji. K četbě mě nalákaly recenze na knihu i samotný přebal knihy.
Netypické prostředí věznice včetně načrtnutí pár lidských osudů. Ovšem konec mě zcela ohromil.


Popravdě nevím, co napsat. Knížka mi vlezla nadlouho pod kůži, vyloudila úsměv i slza ukápla.
Jak tu někdo napsal, 100% je málo.
Knížka podle mě osloví každého čtenáře, každý v ní najde to, co potřebujete, co mu chybí, nebo co prožívá.


Po dlouhé době kniha, která mě obohatila nejen o skvělý čtenářský zážitek. Krátké kapitoly jednotlivých hlavních hrdinů v průběhu nelehkých časů se četly samy. O to víc jsem ocenila, že autorka sledovala osudy všech až do konce knihy.
Pro mě zcela neznámé téma mistrně zpracované. Zachycuje nejen osudy lidí a jejich smýšlení v pohnuté době, ale i snahu udržet tradice své země. Taková malá románová kronika.


Když kniha vyšla, zaujaly mě recenze, ale ke čtení jsme se dostala až nyní a nelituji.
Krátké čtivé kapitoly. Zpočátku mi klub školních matek připomněl Sedmilhářky i ty měly svá tajemství, ale to odbočuji. V druhé polovině knihy děj začíná nabírat na obrátkách a čtenáři začíná být pomalu jasné, kdo je kdo. Každopádně konec jsem takový opravdu nečekala.
Napětí, šíření drbů rychlostí blesku na maloměstě, trocha lásky i školního prostředí. Byl by to napínavý film...


Moje první setkání s autorkou.
První polovina knihy se vlekla a příliš mě nebavila, zato ta druhá plně vynahradila pokulhávání první.
Příjemná oddechovka. Kromě líčení osudu pána z Jeleního vršku nechybí popis života v 16. století včetně morové epidemie a ani trocha té romantiky.
Líbí se mi i obálka knihy.


Něco jiného než na co je od autorky zvyklá.
Velmi čtivé, napínavé, místy až děsivé. Z Verity mi běhal mráz po zádech, ale musela jsem číst dál a dál. Říkáte si, je možné, že...
Konec mě tedy překvapil. A myslím, že název knihy se vám během čtení nejednou prožene hlavou.


Nejdříve jsem se nedokázala začíst, pohádkový svět a všechny ty názvy a jeho bytosti mě nebavily a zdržovaly od příběhu. Ale... Je to jako skládání puzzle. Všechny dílky do sebe nakonec zapadnou a vytvoří dojemný příběh o síle přátelství, lásky, odvahy i odpuštění.
Velké plus i za krásný jazyk a postupné odkrývání osudů nových Elsiných přátel a spolubydlících.


Hezká knížka nejen přehlednými krátkými texty, ale i mnohými ilustracemi. Takový stručný návod, jak si zorganizovat domov tak, aby v něm bylo útulněji a energie volně proudila prostorem.


Další skvělá knížka od Soukupové, ona prostě umí! Chvilku mi trvalo,. než jsem si zvykla na text bez uvozovek, ale pak už to byla jízda. Jak málo stačí a poklidný život se obrátí vzhůru nohama. Je vůbec možné stíhat práci, děti, manžela, péči o otce a pendlovat denně mezi dvěma domácnostmi? Dá se to vydržet? A jak dlouho?
V knížce se podle mě aspoň nachvilku najde každý. Je jedno zda jste prarodič, rodič nebo puberťák a vystihnout jejich myšlení a chování autorka opravdu umí.
Nejednou jsem se zamýšlela, kam až se postavy posunou a jaký má vliv výchova na dítě. A nebudu jednou taky taková, unavená životem, vlající tu a tam, ubrečená a nespokojená?


Kniha krátkých fejetonů, které se čtou samy, které vtáhnou do děje a vedou k zamyšlení. S některými myšlenkami zcela nesouhlasím, jiné mě vrátily do dětství a došlo i na Aha moment, tak tedy proto...
