MarNe komentáře u knih
Po knize jsem sáhla kvůli vysokému hodnocení a není chybné!
Knížka se čte sama. Čtyři kamarádky, čtyři různé povahy, čtyři různé osudy. Přesto se dokáží čas od času sejít a vše spolu probrat, prožít, být si oporou, zasmát se, vyblbnout, ale i zmoudřet a vystřízlivět z růžových brýlí zamilovaní.
Na prvotinu autorky moc pěkné čtení. Nádherný útěk z předvánočního shonu.
Knížka se čte sama. Překvapilo mě, jak se příběhy jednotlivých hrdinů prolínají a zapadají do sebe. Jak každý z nich řeší problém s prací se strachem, co se stane když, přesto nakonec dokáže roztáhnout křídla a skočit do neznáma, jít si za svým. Knížka je protkána různými moudrými a životními pravdami. Je to takové pohlazení po duši. Či motivace neztrácet naději. Líbí se mi mimo jiné i obálka knížky.
Oddechovka na pár večerů. Toxická budoucí tchyně mě doslova iritovala, jak si šla tvrdě za svým a manipulovala kdekým. Místy jsem nevěděla, zda nečtu nějakou erotiku.
Knížka neobsahuje žádné nové objevné myšlenky, přesto dokáže pohladit po duši, dodat odvahu, sebedůvěru.
Knížka spíše připomíná deník či sběr článků a myšlenek týkajících se právě útěchy. Je jedno, zda máte jen špatný den, blbou náladu nebo se nedaří v lásce či v práci. Myslím si, že se v nějakém útržku se najde každý, a tak nalezne tu svoji potřebnou útěchu, nadhled a sílu jít dál.
Z knížky je cítit osobní zkušenost, není to jen sbírka náhodných textů. Kolikrát planá slova více rozčílí než pomohou. Tady se dá říci, že opravdu obejmou, povzbudí, zahřejí. Že má smysl jít dál.
Nelehké téma zpracováno na malém prostoru. Autor se mohl více rozepsat. Místy až depresivní čtení, co je ještě skutečnost a co už výplod choré mysli, kam až se manipulátor odváží zajít a co ještě jeho oběť unese...
Po knížce jsem pokutovala dlouho. Ovšem jedno velké zklamání. Nějak jsem nepochopila celkové vyznění příběhu. Milostný trojúhelník mi přišel plochý, téma potratu se prolíná dějem, ale není nosné. Název zavádějící. Nevím. Alespoň hezká obálka.)
O knihu bych normálně asi nezavadila. Přinesla jsem si ji z knihobudky jako čtení na dovolené.
Každý příběh jiný žánr, jiné emoce, jiné zpracování. Líbily se mi všechny čtyři, i když po Ikoně bych rozhodně nesáhla.
Ale i tak jsem se prokousala první půlkou a s očekáváním rozkrývala praktiky moskevského podsvětí.
Každý z příběhů mi něčím utkvěl v paměti ať už to byl exkurz do zvířecí říše, anebo mezi lidi bez domova, či příběh osudové lásky.
Ke knížce jsem se dostala po zhlédnutí filmu, který mě dostal. Ale zpět ke knize. Obdivuji odvahu vystoupit z anonymity, dát celému příběhu tvář. Ovšem z mého pohledu dost pokulhává literární hledisko a některé pasáže například o pobytu v léčebně by si zasloužily více rozepsat.
Ideální knížka na letní večery a ideálně v Itálii u moře.)
Z knížky přímo sálá vůně citrónů.
Pro mě letní oddechové čtení. Tajemstvím opředené rodinné vztahy a nečekané odhalení, nechyběl ani náznak romantiky. Jen hlavní postava mohla být více prokreslená a některé kapitoly z minulosti mohly nést bližší informace o rodině. A na mě až moc rychlý a překvapivý konec.
Tento díl jsem přečetla nejrychleji. Přišel mi nejvíc akční. Nechybělo napětí, drama nejen citové, zcela nečekané zvraty, překvapivý konec.
Celou sérii hodnotím velmi pozitivně. Ano, postavy mohly být mnohem více rozpracované. Ale to neubírá knížce na kvalitě. Rozhodně nelituji, že jsme se do série pustila.
Tento díl jsem zhltla jako malinu s delším časovým odstupem od prvního, ale na jeho čtivosti to neubralo, naopak. Knížka se čte sama, má spád. Nechybí napětí, romantika, příliš mnoho zápletek a tajemství. Ocenila jsem i hezké popisy Říčního paláce, tam by se mi asi líbilo...
Obvykle tento druh literatury nečtu, ale hned jsem sáhla po dalším dílu. Musím přece vědět, jak to dopadne nejen s Kivou a věřím, že dobro nakonec zvítězí.)
Příjemná oddechová, možná trošku naivní pohled dospívajících dívek v sedmdesátých letech minulého století. Zároveň ukázka toho, jak to tehdy chodilo na vesnicim. Obava z toho, co by tomu řekli lidi, cejch svobodné matky, která se i zbrkle narychlo vdá...
Knihy s obdobnou tématikou obvykle nečtu. Udělala jsem výjimku a nelituji. Knížka se čte sama, i když to místy není vůbec veselé čtení, ale čtenář chce vědět, co bylo dál se Sarah. Zároveň je v knize popsán střípek z rozmanitých francouzských dějin, o kterém se příliš nepíše/obecně neví, alespoň pro mne to bylo rozšíření obzorů.
Skvěle zpracované téma, které vybízí k mnoha otázkám. A věřím, že se najdou i takové jako Vanda. Mnoho věcí je jen v hlavě, ale je těžké s nimi bojovat a psychika pak dělá své.
Knížka se čte sama, odkrývání minulosti se proplétá s přítomností. A čtenář podvědomě tuší, jak kniha dopadne, ať už v osud vyčtený z karet věří či nikoliv.
Neurazí, ale ani nenadchne. Nic světoborného. Zřejmě mě zlákala reklama v podobě slůvka bestseller, a tak jsem čekala víc.
Obvykle tento žánr nečtu, ale zaujal mě trefný název. Super knížka na oddech. Vtipné hlášky, zajímavá přirovnání. Jen ten konec až moc rychlý.
Po knížce jsem sáhla kvůli názvu, protože toho co musím se navalilo nějak moc ...
Rozhodně nelituji. Sedly mi krátké kapitoly, střídání dvou osudů, které se nakonec překvapivě protnou.
Emoce jak na houpačce. Radost a veselí, strach, smutek, skoro až deprese.
Takže ani já nemusím! Chvíli nechám uležet a do hledáčku si dám pokračování...
Autorku mám ráda, ale tato kniha mi nějak nesedla. Pro mě nostalgický návrat do devadesátek v podobě nefunkční vesnické rodiny. Nepříliš veselé čtení o rodinných vztazích.
Příběh Diany zná asi každý. Autorce se však podařilo zmapovat ho čtivou formou a to tak, jako by se nám odehrával přímo před očima. Mnohdy to není úplně radostné čtení. Bolest, zrada, zklamání z některých pasáží přímo sálá.