Marryzlis komentáře u knih
Ale jako dobrý, no. Četlo se to samo, jako všechny knihy od pana Kinga. Ale od něj jsem už četla lepší kusy.
Ježkovy zraky! Tak skvělej námět (za to ta jedna hvězda) a napsat o tom takovej kojeneckej žvást, no to chce fištróna. Ach jo, a já se na to tak těšila.
Nedoporučuji pro slabší povahy, je to docela mazec.
Kniha je docela čtivá, byla jsem napjatá jak to dopadne. Bohužel tak od poloviny jsem tušila nějaký naivní konec, který nevyhnutelně musel nastat. Už to tady někdo psal, být milovnice červené knihovny, byla bych spokojená na 100%.
Od autorky jsem četla pár knih, měla jsem proto velmi vysoká očekávání. A ta se také naplnila. Za tři dny přečteno (kdybych na to měla čas, přečtu to najednou, vůbec se mi nechtělo od čtení odcházet).
Dobré téma, zajímavý příběh, sympatické postavy... Ale kruciš, jak to pokračuje?!
Doktorka měla našlápnuto na 5*, ale nakonec ten konec jí to pokazil.
Moc se mě to teda nedotklo. Ale i když je to taková blbina, tak je to tak skvěle napsané, tak živě, že jsem se několikrát vytočila nad blbostí, sobectvím a bezohledností postav.
No čekala jsem víc od pana Asimova. Ale zase bylo zase zajímavé si přečíst druhou část knihy s jeho pohledem na fantasy a sci-fi žanr. A zdálo se to jen mně, nebo ty pohádky v první části knihy byly velmi podobné těm od našeho pana Wericha?
Je to hroznej masakr, tím spíš že jde o skutečný případ. Při čtení jsem si říkala, jaké má paní Hayden neskutečné dvojí nadání: pracovat s dětmi, s nimiž to mnozí už vzdali, a svoje zkušenosti s nimi zpracovávat do úžasně čtivých knih. Nechť se její knihy přidají do seznamu povinné literatury pro ty, kteří studují speciální pedagogiku.
Zatím nejslabší knížka od pana Kinga (přečteno cca 50), trochu mě to zklamalo.
První dva díly byly super. Tady mně trochu vadila ta přemíra romantiky (já vím, že je to "romantický román", ale místy toho bylo prostě moc.
Výborná fantasy od českého psacího stolu. Zhltla jsem ji za dva dny, vůbec se mi nechtělo knížku odložit.
No teda! Celé mi to brnkalo na nervy, ale ten konec mě dostal úplně. Mazec jako každý příběh paní Picoultové.
Už jen tu vůni staré knížky jsem si užila, i samotné čtení mě bavilo ač nejsem fanoušek žádného klubu fotbalového.