martas79 komentáře u knih
Nemohu jinak než začít citátem, který byl li by dostatečně dlouho čten všem, mohl by zvrátit tok dějin!
Nevědomost je síla
Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě 3 druhy lidí: Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole.
Dělily se ještě dál byly nazýváni různými jmény a jejich poměrný počet, jakož i postoji jedněch druhým se měnil v průběhu věků, ale ve své podstatě se struktura společnosti nikdy nezměnila. Dokonce i po obrovských převratech a zdánlivě neodvolatelný změnách se vždy znovu prosadil týž model, jako se gyroskop vždy vrátí do rovnováhy poté co se vychýlil daleko na jednu nebo druhou stranu. Cíle těchto tří skupin jsou naprosto neslučitelné.
Cílem těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem těch uprostřed je vyměnit si místo s těmi nahoře. Cílem těch dole, pokud mají nějaký cíl – je totiž trvalou charakteristikou těch dole, že jsou příliš zkrušení dřinou, než aby jsi častěji uvědomovaly cokoli mimo svůj každodenní život – je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni.
A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztrácí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou ti uprostřed, kteří získají ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile ti uprostřed dosáhnout svého cíle, uvrhnou ti dole na zpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou těmi nahoře od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch 3 skupin se jen těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle.
Ještě jsem nečetl výstižnější popis uspořádání světa a naprostý a čirý popis našeho zotročení!
Orwell zcela nekompromisním způsobem popisuje naši realitu. Bez jakékoliv masky popisuje manipulaci s námi všemi - v knize je to Velký Bratr. Kdo je oním VB...? Popis války, jejího smyslu a účelu je zcela bechderoucí a osvobozující.
Čtěme! Bděme! Osvoďme se!
Budoucnost je něco, co všichni společně tvoříme. Jaká bude Evropa za 10, 20 nebo 50 let? Co právě teď my všichni děláme? Jsme ve zvláštní hypnóze a letargii. Spoléhání se na to, že to nějak dopadne... jak to ale dopadlo v 38? Jakou, znovu se pitomě ptám, chceme Evropu v dalších 50 letech? Přijďte se podívat do Londýna... líbí se vám burky a plnovousy? Pokud jo, jste tu správně. Už jste někdy jedli vedle někoho, kdo pochází z afrických zemí? Už jste někdy pracovali s někým z Afriky?
Už vám někdo položil otázku: ...protože jsem černej?
Až narazíte na nepochopení a striktní NE z důvodu kulturní náboženské a rasové odlišnosti, pochopíte naplno o čem v téhle knize autor píše. Ano je to jen jedna varianta a možnost, ale přece... čekat na to, až se to stane? Je dobré vědět, že ... že muslim je vždy - dle koránu - nadřazen nemuslimovi. Muslimský muž nepodá ruku ženě. Příchozí z Afriky jsou si v mnoha případech vědomi toho, že mohou využít opačného rasismu - a neváhají to použit ve svůj prospěch, nehledě na to jejich vlastní pohled je rasisticky namířeny proti bílým.
Z tohoto důvodu vidím knihu jako nepříjemnou pravdu, o které by bylo potřeba přestat jen přemýšlet ale začít s tím něco dělat - teda za předpokladu, že chceme mít u nás Vánoce Velikonoce a tradice, které známe...
Když... je pod mrakem v létě a na koupání to není.
Když... je už sychravo a je to akorát na teplý čaj.
Když... vždycky když... něco!
Tak je tu monsieur V, který vás dokáže přenést... někam!
I přes mnohé kritiky o nepropracovanosti ... čehokoliv... zvednutých čehokoliv a kdekoliv... je to skvělý autor, který mně dovedl, odvedl, zavedl do světa a dob, kam se mi zrovna chtělo. Palec nahoru
Troje oči vidí tři světy, světy ač spojené, přesto od sebe vzdáleny miliony světelných let. To co přežijeme se do nás obtiskne a my si pak tuto litografii nosíme v sobě. Za čas se pak promítne to ze vnitřního světa do naší tváře. Tak je to i s Hanou a Mirou. Silný příběh, který nemusí nutně šokovat krutostmi války. Dokáže zprostředkovat pocity tak silně!
Ilan je květ neskonalé krásy a projevuje svou svobodu a tvrdohlavost mimojiné i tím, že si rozkvétá pouze za úplňku. V jeho kráse je i nebezpečí. Naše hrdinka je jako ten květ - svéhlavá, nepokořená a svobodná i v okovech svého voalu a mantie. Ilan mě vzala na úžasnou cestu Do světa.
Od začátku mi bylo jasný, že tenhle moula si mě získá a nedá mi pokoj. Zbožňuju tyhle typy se suchým humorem (Sahara by mohla závidět). No a když už tam byl ten mečoun...
Je šedivej den, jako stvořenej pro listopadovou zadumčivou náladu. Petr Machar je týpek k pohledání, jakoby vypadl z oka téhle šedivé hmotě-nehmotě co je venku.
Nebyl by to, ale František Niedl, kdyby mi tenhle týpek nebyl sympatickej.
Čtu, posuňme se v dějí někde před polovinu, popis jízdy v zasněžené, bílé krajině, čtu jako blázen, tempo furioso, u toho mi sjede ruka k pravému boku, kontroluju, jestli mám zapnutý pás! Cože? Jak jako pás? Copak jsi v autě?... ne, právě že ne! Sedím na židli o autě jen čtu! Ten pocit co ve mě slova poskládaná do emotivnich obrazů vystavěl FN je absolutní, hmotný!
Bravo!
Železo má zvláštní vůni. Teda - je to vlastně vůně? Tak mi voní tenhle příběh. Když myslím na ty kousky co tu Lukáš tropí, musím se usmívat. Číst tuhle knížku je jako pozorovat žhavé uhlíky. To pěkné teplo co se rozlévá po těle. 100% doporučuji.
Slovo! Na počátku všeho bylo právě slovo! Čtvrtý králův pes ale slova jakoby hned taví v obrazy. Ty obrazy jsou napsány mezi řádky.
Je to mistrovský kus!
Pan Niedl je tím malířem, bohem, který vdechnul život mému příteli Hynkovi!
100%
Krásný, děsivý je svět tam v duvalských horách blízko Retei.
Těch nových slov z toho světa, z té dimenze, která se skrze stránky zhmotňuje a přečuhuje do té naší. Krásná knížka. Vybroušená jako by Ilan vybrousila ty nejdokonalejší meče.
Pár dějových vláken natažených do tenka a vyplněných vatou připomínek a upomínek na události a zvraty minulých dílů!
Jak může jeden slimák změnit běh života? Velmi!
Hotýlek je dobře napsaná a čtivá kniha, která ve vás nenechá totální emocionální kráter, ale skvěle se čte!
V dobách, kdy hvozdy byly jako zelené moře a mnohdy jen zvěř uměla svými stezkami projít skrz, poslal král Jan svého syna Karla do Francie. V tom čase se o jednu rodnou tvrz dělí dva bratři... Martin je mladší. Lepší pro nej bude jít objevovat svět! Nuž vydejme se s ním. Jelikož není královský syn musí jít cestami křivolakými.
Chvalme den, kdy spisovatel vzal nás na výlet po Francii.
Je rêve... je voudrais être là...
Jde tady o jednu korunku. Ale jak sám jeho milost prohlásí, jde tu o mnoho víc. Je to rozdíl jestli příkazy posloucháš nebo uděluješ. A tak má Lukáš před sebou opravdu ne lehký úkol.
František Niedl mě naprosto nadchl a knihy o Lukasi Praghese mě vtáhly do středověké Prahy a severu Itálie. Zároveň mě vytáhly z doby dnešní. Je to pěkný cestování a moc si to užívám.
"Musel to prožít a vidět!", opakoval jsem si pořád dokola, když jsem putoval se Sinuhetem. Odpověď jsem dostal daleko později v další Waltariho knize (Čtyři západy slunce).
Byl, jsem a budu Sinuhetem. Už navždy! Každý je Sinuhetem, kdo četl tuto knihu bez dechu jako já.
Ať už tuto knihu napsal či nenapsal sám Oscar Wilde, je to úžasně napsaná pornonadsázka, kterou nelze brát smrtelně vážně, ale spíš s velkým úsměvem. Autor sám se asi u psaní bavil královsky. Nuž bavme se s ním a neberme se tak sterilně vážně.
Tohle je takovej hukot, že mi z toho tempa málem shořel límec. Nejenom, že je příběh neuvěřitelně nabušenej a má spád jak horská peřej, ale ještě je tam krásně popsaný, jak člověk může být v úzkých jen díky době, ve které žije. Vlastně v té velké mašině na mletý maso nemáme nikdo moc na výběr...
100%
Na odpočívadle u silnice se rozezpívalo staccato střel. Jediný, kdo zůstal stát a neměl nikde žádný průstřel byl Michal Dabert. Docela drsnej týpek. Není jasná jeho minulost a ani to proč je vlastně po 20letech zpět...
Má to šmrc lehkost pera i vtip!