martina.culik
komentáře u knih
Strážce majáku
Camilla Läckberg
Někteří čtenáři mají problém s velkým množstvím postav, ale pokud čtete knihy ze série (Eriky a Patrika) postupně jako já, ani vám to nepřijde.
Určitě doporučuji číst knihy postupně, protože jinak je poměrně snadné se ztratit. Postavy se totiž prolínají současné i minulé. Prolínání současnosti a minulosti včetně pohledu od různých osob mi naprosto vyhovuje a proto knihy od Camilly Läckberg ráda čtu.
Elsyino tajemství
Camilla Läckberg
Postupně čtu celou sérii a zatím mě žádná kniha nezklamala. Tato ale kromě mých oblíbených hrdinů spojuje i téma druhé světové války, které je velmi silné.
"O tom, co člověk musí dělat během války, se nemluví." Ale mělo by se, aby se nezapomnělo, i když je to nesmírně složité a rozhodně to není tak černobílé, jak se často tvrdí.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
Zápletka i styl psaní mi plně vyhovoval. Jedná se o další z řady severských (a tedy trochu drsnějších) detektivních příběhů.
Bohužel mě poměrně dost rozčiloval hlavní hrdina - chvílemi by zasloužil vylískat.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Kniha se velmi dobře četla, určitě si od autorky přečtu i něco jiného.
Autorka dokázala velmi věrohodně vykreslit pohled na věc z hlediska různých osob. Chvílemi to nebylo příjemné čtení. Ne proto, že by autorka něco špatně napsala, ale proto, že nutí čtenáře vidět věci i z druhé strany.
Kazatel
Camilla Läckberg
Mám ráda sérií Eriky a Patrika a rozhodně nečtu příběhy jen pro samotné detektivky, ale i pro to, abych zjistila, jak se vyvíjí život hlavních postav z policejní stanice. Proto mi nevadí, že se autorka zabývá i tímto aspektem (jako některým jiným čtenářům), naopak jsem za to ráda.
Opět mě hodně bavilo prolínání současného vyšetřování a historie. Styl autorky (krátké kapitoly týkající se různých postav i z historie) mi vyhovuje a hodně mě baví.
Mráz
Bernard Minier
První seznámení s autorem a rozhodně mohu říci, že si od něj ještě nějakou knihu ráda přečtu.
Pro mě je vyšetřovatel sympaťák (některé jeho nedokonalosti mu dodaly na reálnosti).
Příběh byl zasazen do zajímavého, osamělého a mrazivého prostředí, které dobře korespondovalo s dějem.
Podle mě kniha určitě stojí za přečtení. 600 stran jsem zhltla během pár dní.
Sova
Samuel Bjørk (p)
Kniha se mi četla stejně dobře jako V lese visí anděl.
SPOILER
Jen mě zklamalo, že byl do děje opět zatažen člen rodiny jednoho z vyšetřovatelů. Už u knihy V lese visí anděl mi to přišlo nevhodné, ale tady se mi to už zdálo skoro přitažené za vlasy.
konec SPOILERu
Až na tuto jednu výtku jsem ale byla s knihou nadmíru spokojená.
Poslední Mohykán
James Fenimore Cooper
Klasická dobrodružná kniha. Důvodem, proč jsem se do knihy pustila, byla zvědavost, zda se mi bude líbit stejně jako film, ze kterého se mi jako malé ne úplně dobře spalo.
Nakonec jsem ráda, že jsem ji četla, jelikož mě hodně bavila. Je pravda, že mě v ní (díky zhlédnutému filmu) nic nepřekvapilo, ale za to kniha nemůže.
Pianista
Władysław Szpilman
Knihu i film jsem si oblíbila - nemá cenu rozebírat tu děj, jelikož se jedná o životopis a tak to prostě bylo. Jsem ráda, že jsou v knize i úryvky z deníku Wilma Hosenfelda, kde je ukázáno, že i příslušníci wehrmachtu byli jen lidé a dodávají nám tak náhled na celou situaci i z druhé strany.
Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Už první větou mě zamrazilo "Kostlivec číslo 509 zvedl lebku..." a dál už jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nebyla na poslední stránce, Velice dobře a naturalisticky napsané. Autor nebere žádné ohledy a vše líčí zcela bez obalu a přiklášlení.
Cyrano z Bergeraku
Edmond Rostand
Četla jsem i viděla několik divadelních zpracování a vždy je mi Cyrana tak líto.
Už hořela, když jsem si do ní lehal
Robert Fulghum
Fulgum prostě umí podat i úplně nejbanálnější věci tak, že člověka pobaví. A mě to baví.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Knihu jsem četla dávno před tím, než byl natočen film a jsem tomu ráda. Asi bych čekala něco jiného, kdyby tomu bylo naopak. Takhle jsem si při čtení mohla vychutnat skvělou atmosféru na cestě tam a zase zpátky.
Velká závěť
François Villon
Souhlasím s tím, že básně jsou nejlépe pochopitelné (a čtenář je asi taky nejvíce ocenění)v kontextu života tohoto básníka. Proto vřele doporučuji knihu Navzdory básník zpívá od Jarmily Loukotkové, kde je vylíčena biografie Villona a jeho básně jsou zasazeny do situací, kam skvěle pasují.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Při čtení Huga jsem měla problémy s jeho popisy míst (celá kapitola popisující chrám apod.) Vím, že je to umění popsat vše takto do detailů a když si to čtenář opravdu důkladně přečte, tak potom ví, kam jednotlivé postavy směřují, když někam utíkají, ale já jsem ty popisy četla jen velmi zběžně, protože mě víc zajímal osud jednotlivých postav. Hlavně Quasimodo je mým oblíbencem.
Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Překvapilo mě, že kniha nekončí v momentě, ke kterému od začátku celá trilogie směřuje, tzn. v okamžiku, kdy se Frodo dostane k hoře Osudu. Kniha pokračuje ještě několik let po tom. Když jsem poprvé viděla film, dost mě překvapilo, že tam celý tento kus chybí, ale alespoň se potvrzuje, že kniha má vždy něco navíc oproti filmu.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Mám ráda knihy i filmy Pána prstenů (obojí má co do sebe). Celou sérii Pána prstenů jsem četla s nadšením a knihy mě moc bavily - bylo to jedno z mých prvních setkání s opravdovou fantasy odehrávající se zcela v jiném světě. Obdivuji promyšlenost celého světa, postav, historie a vůbec autorovu představivost. Propracovanost je zřejmá z mnoha detailů, které čtenáři často uniknou, pokud se nad nimi nezamyslí.
Zavolejte sestřičky
Jennifer Worth
Čekala jsem jednolitý román, ale jedná se spíš o soubor jednotlivých příběhů a vzpomínek, jak je uvedeno v podtitulu knihy. Možná kvůli mému jinému očekávání mi trvalo, než jsem se do knihy ponořila.
Jednotlivé kapitoly jsou téměř samostatné a možná proto se některé informace v knize víckrát opakují. Každopádně je to zajímavý pohled na poválečný Londýn a poměry v chudých čtvrtích. Určitě doporučuji kromě knihy i seriál na její náměty.
Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
Na pohádku tam byl docela dost postav, jejichž příběh se odehrával samostatně až dokud se nespojil. Na klasickou fantasy knihu to zase bylo dost pohádkové. Mně to ale vyhovovalo a moc jsem se bavila.
Při čtení jsem si vzpomněla na knihu Ikabog, jelikož některé aspekty příběhu byly podobné.
Myslím, že si zde každý najde něco, co v něm zarezonuje, protože spoustu věcí tak nějak známe z běžného života nebo z historie, i když v knize je to schováno za rouškou kouzel.
"To, že něco nevidíš, ještě neznamená, že to neexistuje. Ty nejbáječnější věci na světě jsou neviditelné. To, že v ně věříme, je činí mocnějšími a zázračnějšími."
Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
Velmi zajímavý příběh o tom, jak vzniklo v 16. století první židovské ghetto. Zpočátku několik oddělených příběhů se postupně začne propojovat, až se protnou všechny.
"Dokonce i ti, kteří prohlašovali, že židy nesnášejí, měli ve tváři vepsaný udivený výraz, jako by ani oni nevěřili, že se opravdu zašlo tak daleko."