martina.culik komentáře u knih
Bála jsem se, jak se autorka vypořádá z takovým námětem jako je Frakenstein, který je prostě klasika. Musím ale říct, že se toho zhostila opravdu se ctí.
Je zajímavé přečíst si počátky žánru gotického románu. Nejsou to nějaké moc strašidelné historky, ale přesto mají něco do sebe.
"Čtvrtý díl trilogie" mě příjemně překvapil. Dobře se četlo a hezky uzavřelo celou sérii.
Kniha mě bavila a moc jsem ocenila autorčino vysvětlení toho, co je a co není podložené.
Kniha mě naprosto pohltila. Jelikož se příběh točí kolem vůní, filmové zpracování mě moc neoslovilo, ale děj v knize je úžasný.
Pěkné komiksové zpracování. Četla jsem jelikož zrovna nebylo nic jiného po ruce, ale rozhodně nelituju.
Když jsem viděla poprvé českou pohádku Anděl Páně, napadlo mě - to je stejný šikula jako Nejhloupější anděl. Všechno dělá s dobrými úmysly, ale to neznamená, že to taky dobře dopadne.
Nejdřív jsem si říkala, z toho se holka dostaneš a pak jsem jen s otevřenou pusou četla, co všechno se může stát. Hrdinku jsem si oblíbila a jakmile vyšly další díly, pustila jsem se i do nich.
Mně se kniha četla velice dobře - nevadí mi, že se z upírů stali ti "hodní", pokud se to někomu nelíbí, nemusí tyto knihy číst. Podle mě se jedná o normální romantický dívčí román, do kterého je míchnuté trochu fantasy resp. ve kterém se objevují nadpřirozené postavy. Filmové zpracování mě moc nenadchlo, ale knihy se mi líbily.
Sice se v této knize nestihne skoro nic stát, ale přesto je čtenář hned od začátku vtažen do temného světa, ve kterém se Pistolník pohybuje.
Nějak jsem čekala trochu víc osvětlení, ale hlavní (opravdu nesympatický) hrdina je neviditelný hned od počátku bez nějakého podrobnějšího vysvětlení. Je samozřejmě zajímavé, co všechno se dá dělat, když vás ostatní nevidí, ale situace vylíčené v knize mi přijdou nudné a nezáživné.
Jedna z mála (konkrétně ze dvou) knih, které jsem nebyla schopná dočíst a odložila jsem je s tím, že už se o to opravdu nebudu dál pokoušet. V knize se nic neděje a když se nic neděje, tak já se nudím. Proto mě kniha opravdu nudila. Tento druh literatury pro mě opravdu není.
Ke knize jsem se dostala díky filmu Devátá brána a jsem opravdu ráda, jelikož jsem do té doby o Dumasově klubu neslyšela. Kniha mě stejně jako film uchvátila a hodně mě bavila.
Kniha líčí osud Fantoma Opery - dotkne se jeho dětství i života před tím, než se stal známým Fantomem. Knihu jsem si přečetla, viděla jsem filmové zpracování, muzikál v divadle a chystám se, že si v brzké době knihu znovu přečtu.
Hlavně druhá část - Skryté okno do skryté zahrady, mě hodně bavilo. Viděla jsem i filmové zpracování (Tajemné okno), které se sice, jak už to tak bývá, nedrželo zcela předlohy, ale mělo zase jiné světlé okamžiky.
Jinak souhlasím s Niriel, že konkrétně u Kinga se vyplatí číst i předmluvy, protože často dají čtenáři úplně jiný pohled na celé dílo (i když někdy je možná lepší i předmluvu přečíst, až na konci, aby nebyl čtenář moc ovlivněn).
Když čte člověk povídku Ptáci, je to ještě mrazivější než Hitchcokovo filmové zpracování.
Už první větou mě zamrazilo "Kostlivec číslo 509 zvedl lebku..." a dál už jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nebyla na poslední stránce, Velice dobře a naturalisticky napsané. Autor nebere žádné ohledy a vše líčí zcela bez obalu a přiklášlení.
Někdo má problémy a někdo PROBLÉMY. Je dobré si jednou za čas uvědomit, že na tom vlastně nejsme tak zle, jak si často myslíme. Tahle kniha je právě o takovém pohledu na život.
Knihu jsem četla na střední škole a musím říct, že jsem se jí prokousávala dost obtížně a nebavila mě.