martinstefko komentáře u knih

Kniha "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" by se dala shrnout jako boj náboženství o nadvládu a mezi sebou, kdy se ukazuje, že ani jedno není lepší, ale stále se snažila překonávat, zajistit si svoje věřící, svoje pozice. A nakonec se jim to v různých oblastech podařilo, aby pak mezi sebou dlouho válčili o Jeruzalém. A další jiná místa. Jako kdyby se jednalo o období, kdy války jsou tím zásadním, co se děje, ale je zde vidět i růst některých měst, stejně jako pád jiných. Dějiny se zde naštěstí nesmrskávají jen na přehled bojů, i když ten prostě není možné vynechat. Jsou to války a různé nájezdy, které utvářely národy a hranice, které dokonce vedly k tomu, že některé kultury naprosto zanikly. I tohle je zajímavé poučení, s nímž kniha "Komiksová historie světa 3: Od vzestupu Arábie po renesanci" přichází.

23.11.2019

Kniha "Příběh O" by si zasloužila, kdyby neobsahovala druhý díl, duhou část, která v tomto podání prostě nefunguje. Jako kdyby chtěl Crepax obhajovat sám sebe, důvody, proč nakresli první část, ale učinil tak způsobem, který je ve výsledku umělecky horší než první díl. Očividně zdrcen z kritiky, která se na "Příběh O" snesla - a to přitom měl i kritiky pozitivní a není se čemu divit první díl přežil do současnosti a je skvělý - vytvořil ve druhém dílu něco, co by si zasloužilo zapadnout. Nemá moc smysl dějově se o příběh více zajímat, je lepší ho prostě prolétnout a jen si užívat kresbu, která je i v tomto případě velmi povedená, velmi sexy, i když už nemá takovou jistotu, už to není tak skvěle promyšlené jako v případě první části knihy. Nakonec si Crepax hodně ublížil sám, že se za každou cenu snažil postavit svým kritikům. Kdyby to neudělal, možná je i druhý díl stejně povedený jako první. Takhle trochu vyznění první části shazuje a tím i sbírku jako celek.

2 11.11.2019

Kniha „Houby z Yuggothu“, nebo spíš knížečka, má v českém překladu velmi skvěle zachovanou atmosféru původních povídek, kdy na vás dovede padnout přesně to, co H. P. Lovecraft zamýšlel. Je v tom mnoho u jeho prozaické tvorby, mnoho z toho, co na vás dokáže působit oním tíživým dojmem, kdy něco někde čeká, je to obrovské, nepochopitelné a neuchopitelné a není tomu vyhnutí.

3 10.11.2019

Komiks "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění" je skvělou ukázkou alternativního superhrdinského komiksu. A je to i skvělé pokračování prvních dvou dílů. Ale ta zběsilost, která je tu od začátku, mi prostě trochu vadila. Neorientoval jsem se a musel jsem se prvními dvěma sešity prokousat. Doteď jsem si jistý, že jsem poměrně velké množství scén nepochopil, nevím, kam si je mám zařadit. U prvních dvou dílů se mi to v takovém množství nestalo. Nejsem si jistý, jestli je chyba ve mně nebo v komiksu, ale minimálně by bylo lepší přečíst si všechny tři najednou. Třeba by se tam trochu toho světla dostalo a nějaké větší pochopení by se dostavilo. Jinak ale nemohu Gerardu Wayovi a Gabrielovi Bá nic moc vytknout, protože tohle je úžasně fantaskní jízda se zajímavým a originálním příběhem, které vás dostanou jak zvraty, tak i neuvěřitelně bohatou fantazií.

2 10.11.2019

Na knihu, nebo vlastně sešit "Českobudějovické pověsti" jsem se docela těšil a musím říct, že jsem rozhodně nebyl zklamaný. Duo Trnková a Jinderlová odvedly dobrou práci, i když je skoro škoda, že je to tak krátké. I tak je ale skvělé, že se jim podařilo tento komiks vytvořit. Navázaly tak na spolupráci na komiksu "Karel IV. - Cesta na císařský trůn", u níž bych skoro přemýšlel, že bych si ji také sehnal, ale "Českobudějovické pověsti" mě přece jen zajímaly i proto, že to je o něčem, co je mi blízké. A v tomhle směru nepřišlo zklamání. Jasně, je pořád co zdokonalovat, ale i tak je to příjemná ukázka toho, jak předávat staré pověsti. Forma je zajímavá a čtení není nijak komplikované a bude čtenáře bavit. Jasně, je to čtení na chvíli, ale jsou zde historické a faktografické informace, od kterých je možné se případně odpíchnout, pokud by chtěl člověk vědět více.

09.11.2019

Alan Moore vytvořil tři příběhy, které se dívají na Supermana jako na člověka s pochybami, který má slabiny a který trpí. Alanovi se opět podařila dekonstrukce stávajícího světa, ale nikoli takovým způsobem, aby byly změny nenávratné. "Co se stalo s Mužem zítřka?" je jen jedním příběhem, který může být snadno přeskočen. Superman zemřel, ať žije Superman. Nakladatelství DC Comics by samozřejmě svou dojnou krávu jen tak zemřít nenechalo. Alan Moore ale naznačil, že konec by mohl být krásně nostalgický. Kniha "DC komiksový komplet 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka?" představuje jedny z nejlepších příběhů, které se Supermanem můžete číst.

3 09.11.2019

Kniha "Strážci" je určitě skvělou vzpomínkou pro ty, kdo komiksy četli ještě přímo v ábíčku, ale myslím si, že to je zajímavé čtení i pro mladé. Možná v tom najdou něco zajímavého, co jim třeba uniká, anebo se jim alespoň odhalí to, jak děti před čtyřiceti lety a déle trávily svůj volný čas. A je to srovnání zajímavé. Jasně, možná si z toho nic nevezmou, možná to někoho zaujme. I to by stačilo. Na sbírce "Strážci" je pak krásně vidět, jak ani nevadila výměna kreslíře, i když Libuše Kovaříková a František Kobík přece jen měli každý výrazně odlišný styl. Kovaříkové tenká linka byla jaksi uhlazenější, Kobíkova silnější zase mnohdy výrazně dynamičtější. A musí se uznat, že kreslíř byl skvělý v technických věcech, což v "ABC" potvrzoval roky. "Strážci" jsou skvělým návratem do jiné doby, ale je jasné, že už to dnes nesedne každému. Ale klubácký komiks má na naší komiksové scéně nesmazatelné místo a "Strážci" jsou jeho velmi dobrým příkladem.

1 09.11.2019

Kniha "Kultovní komiksy" je krásnou ukázkou toho, jací umělci se u nás na komiksu také podíleli a že po sobě rozhodně zanechali zajímavou stopu. Theodor Pištěk nakreslil komiksy, kdy se minimálně u prvního nezdálo tolik, že by byl jako komiks zajímavě podán, ale následně se ve dvojici s Ivem Pechar více s médiem sžili a v případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" už je možné mluvit o pochopení média a jeho odlišení od ilustrovaného příběhu. Je škoda, že se skončilo u tří komiksů, protože ten čtvrtý už by skutečně mohl být špičkou, jak se oba tvůrci zdokonalovali, ať už v technice, přístupu anebo snaze vyprávět příběh, který bude dávat smysl a bude zábavný i logický, ale především srozumitelný. I když se mi komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" tolik nezamlouval, další dva – snad i svým žánrovým zařazením – mi zážitek vynahradily. Několik krátkých povídek Iva Pechara jsou pak jen takovým milým bonusem, kdy více dá čtenáři, který se o komiks zajímá, medailonek autorů a menší nahlédnutí do toho, jak jejich spolupráce vlastně vznikala.

3 04.11.2019

Revue "Aargh! 14" rozhodně splňuje to, co byste od něj očekávali - je to soubor zajímavých a skvělých publicistických článků a stejně tak je to soubor různorodých komiksů, které nám ukazují, jak to s komiksem vypadá u nás i v zahraničí. A není to špatné srovnání.

04.11.2019

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" rozhodně není takovou, která by sedla každému. Nejsou zde komiksy, které nějak více ocení zastánci klasických superhrdinů, kteří jedou mainstream, chtějí akci a rádoby dějové posuny. Ne. Squirrel Girl je tu hlavně pro ty, kdo se chtějí trochu pobavit a jsou smíření s tím, že to nebude vždy zábava vyloženě inteligentní. To prostě místy není. Ani kresba nemusí sednout každému. Erica Henderson používá kresbu zaměřenou na postavy, kterou jsou ale mnohdy karikovány, což v případě Squirrel Girl může místy znamenat i to, že je i trochu směšná a ne v tom nejlepší smyslu slova. Ale karikatura se k sérii celkově hodí, a když si na ni zvyknete, bude vám komiks celkově sedět. Pokud si nezvyknete, už tu další komiksy s touhle postavou stejně nebudou. jako zajímavost v tom smyslu, kdo všechno je součástí Marvel Universe, ale kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" funguje dostatečně.

1 04.11.2019

Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" je skvělou ukázkou toho, jak je i manga styl vhodný v podstatě pro jakýkoli žánr. Je zde komedie, je zde velké drama, jsou zde historické události v některých chvílích až s dokumentární přesností. Ale hlavně je tu skvělý příběh, jenž hltáte od začátku do konce. Nezbývá pak než doufat, že těch knih od Osamua Tezuky, které budeme moct číst česky, bude více. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" má rozhodně ambice, aby čtenáře přilákala, a to nejen ty, kteří na Tezuku v češtině čekají dlouho, ale i nové, kdo se s ním teprve seznámí. A jsem si jistý, že to bude setkání, jež je dovede uchvátit.

4 31.10.2019

Nebudu tvrdit, že je komiks "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" vyloženě depresivní, takový není, když čtete poslední stránky, tedy před epilogem, je vidět, že tu je naděje, že tu svítí slunce, ale přesto se zde řeší minulost, která není pěkná, řeší se zde minulost, která je poměrně hnusná. A i když není komiks "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" vizuálně explicitní, stejně si snadno dokreslíte, co se děje mimo scénu. I proto na vás pak tyto sekvence budou mít ten správný a celkem tíživý dopad. Přitom máte pocit, že kresba je tak nějak klasicky mainstreamová - je hodně sexistická, předimenzovaná, vyhypovaná a místy dost na efekt. I tak ale dovede vyprávět hlubší příběh, nejen přímočarou superhrdinskou akci. Je vidět, že si Kevin Smith a Terry Dodson skvěle sedli. A tak čtenář dostává zajímavý, trochu temnější spidermanovský příběh, než je zvyklý, ale to hlavně díky Black Cat. Spider-Man je pořád ten náš starý známý.

4 29.10.2019

V knize "Rower Hogan / Tři kluci" se ukazuje, že je možná trochu škoda, že komiks "Rover Hogan II" nemohl být dokončen, protože je tady celkem zajímavá skupina skoro až militantních záporáků amatérů, na níž by se dalo stavět. Víc prostoru bohužel nedostala, i když by si to zasloužila. U komiksů s Roverem mi trochu vadila tmavá kresba, kde není jisté, jestli to je dáno skutečně originály, anebo technikou tisku, respektive technikou reprodukce. Na komiksech "Tři kluci je pak vidět, že světlejší barvy Čermákově kresbě sluší víc. Komiksy si užijete hlavně pro jejich retro nádech, určitou naivitu a možná se i vrátíte do dětských let, pokud vám tyto příběhy tenkrát něco říkaly. Pokud ne, možná alespoň objevíte jejich kouzlo. Místy je v nich trochu moc textu, což je škoda, kresba do cela mluví sama za sebe. I my jsme měli velmi dobře vypravěče v rámci komiksového média.

27.10.2019

Komiks "DC komiksový komplet 74: JLA – Vyšší moc" má skvělou myšlenku, ale i v rámci "Elseworlds" se DC a jeho tvůrci příliš drželi při zemi a nechtěli zacházet až moc daleko. Myšlenky zde prezentované jsou dobré, jsou zde i zajímavé vývoje některý postav, ale z mého pohledu je to místy prostě moc vyměklé. Tady byl prostor pro to, aby se tvůrci rozšoupli, ale pokud je studio stále trochu drží zkrátka, nevznikne z toho až tak dobrý příběhy, jaký by mohl skutečně vzniknout. I tak se ale musí Dougovi Moenchovi nechat, že prezentoval zajímavé otázky v příběhu, který není špatně napsaný. A není ani špatně nakreslený. Stejně tak se mi líbí skutečnost, jak je vlastně všechno vysvětleno, respektive jak je řečeno, že někdy se prostě dějí špatné věci. Anebo špatné... Někdy se prostě dějí věci. A tak to je. Lidé, ať už normální, nebo upravení, se s tím musí smířit a buď se adaptovat, nebo padnout. Asi proto ten konec, aby tam ta naděje existovala.

1 27.10.2019

Celkově je možné říct, že první poloviny knihy "Batman v černé a bílé" je zajímavější než polovina druhá, a to i přesto, že ve druhé polovině jsou také skvělí autoři, kteří si zkusili osmistránkový černobílý komiks s Batmanem. Jako kdyby ale ve druhé polovině přišli spíš takoví autoři, kteří chtějí pojmout těch osm stránek jako anekdotu, takže jejich přístup je spíše v komické rovině, i když i v jejich případě se zde najdou výjimky. Jako kdyby ale ani jeden příběh skutečně nevynikal. Ty lepší jsou obsaženy v první části, kde jsou komiksy jako "Dokonalý pár" od Bruce Timma, který má skvělou noirovou atmosféru, "Drobné zločiny" od Howarda Chaykina, kde je zajímavé poselství, nostalgický "Dobrý večer, půlnoci" od Klause Jansona či "Dobrý člověk ještě žije od Briana Bollanda. Není pak divu, že jsme se s některými těmito komiksy mohly setkat už v češtině. Knihu "Batman v černé a bílé" pak můžeme vidět především jako skvělou ukázku práce s Batmanem a toho, jak se na něj každý autor dívá trochu jinak. Přiznám se ale, více temnějších příběhů by bylo fajn.

1 27.10.2019

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága" z mého pohledu rozhodně stojí za pozornost a je to příběh zajímavý. Jasně, jsou zde věci, které mi ani trochu nesedí. Gerry Conway je hodně ukecaný a někdy je toho textu zbytečně moc, standardně popisuje něco, co je zřejmé už z kresby, ale tohle je prvek, který se v této době objevoval příliš často. Stan Lee mu dal vlastně základy. Pak je tu ta skutečnost, jak se autor v rámečcích obrací přímo na čtenáře. Tohle je prvek, který mi nesedí a vadí mi. Jsou zde příběhy, které mi moc nesedí, jako třeba ta anabáze ve Francii, nemluvě pak o tom, že v rámci dvou panelů se udá skok, který se odehrál v jiném komiksu, ale tohle patří k vydávání. Na druhou stranu to nebyl příběh, který by byl pro "Klonovou ságu" zásadní. I přes určitá negativa pak v knize "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága" dostáváme dobrý retro příběh z časů, kdy mě osobně Spider-Man bavil.

2 26.10.2019

Na komiksu "Batman: Evropa" je strašně moc vidět, že nešlo vůbec o to, jak to skončí, jak to dopadne. To rozuzlení je divné a mohl tam být v podstatě kdokoli, kdo patří do panteonu Batmanových nepřátel. Ale funguje to, má to nějakou hlavu a patu, jen to dostatečně nevysvětluje, proč bylo nutné se podívat kvůli tomuhle do Evropy. Ale tvůrci se tak rozhodli, viděli jsme známá města trochu jinak, ve velmi speciálním hávu a musí se nechat, že jim Batman slušel. Skvěle, ač stručně byla do příběhu zakomponována i základní historie některých měst. Souzní to a dává to smysl. Až na to samotné vyústění. Ale i jen skutečnost, že se tu Joker a Batman musí spojit, je dost dobrá. K tomu povedená kresba a máte komiks, který rozhodně stojí za pozornost.

5 24.10.2019

Kniha "Žoldnéř 2: Tajemná formule" je další skvělou ukázkou toho, jak komiks může vypadat a je nutné uznat, že Vicente Segrelles na sebe dál kladl vysoké nároky při tvorbě tohoto komiksu a rozhodně nepolevil ve svém úsilí, protože každá stránka je prostě umělecké dílo, na které se chcete dívat, chcete se jím kochat. A je jedno, jestli je tam město, krajina, postava, nahá postava, mechanický stroj anebo nějaký úžasný tvor. Doufám, že jich bude ještě víc než draci. Ale řeka, která se zde objevuje, je v tomhle směru docela naplněním mých tužeb. Jsem zvědavý, jestli Vicente Segrelles v dalších dílech přišel s trochu lepším příběhem, aby tak pozvedl své komiksy do skutečných výšin, nejen těch výtvarných, ale i těch literárních. Na druhou stranu je pravda, že jeho vlastní malba a rozsah sešitů ho v tomhle trochu omezoval. Ale před námi je ještě dost dílů, aby nás přesvědčil o opaku.

4 24.10.2019

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 83: Beta Ray Bill" obsahuje dva dobré sešity a šest dalších, které jsou sice akční, jsou tu velkolepé dvoustránky, jak si fanoušci žádají, ale nic to nemění na tom, že to je jen rádoby velkolepá splácanina neoriginálních nápadů. Všechno, co se zdě děje, se už prostě stalo. Problémy rasy korbinitů připomínají problémy Kryptoňanů před tím, než došlo ke zničení planety. Beta Ray Bill se tak mění v podstatě v Supermana, který jen chce zachránit zbytky své rasy. Do toho jsou tam nějaké metafyzické a paranormální blbiny, které jen vyplňují a natahují děj. Otevření vesmírné pekelné brány je jedním z nejnejapnějších kousků tohoto komiksu, překonává ho jen finální probuzení. Ani se není čemu divit, že si po téhle minisérie Beta Ray Bill nevysloužil. Tohle někdo zkonil.

1 23.10.2019

Při čtení knihy "Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)" jsem si zase po nějaké době říkal, že je fajn, že žijeme v době, jaké žijeme, i když i ona má svoje negativa. Ta svoboda, kterou ale máme, je nezaplatitelná. Stejně má ale člověk pocit, že někteří vlastně svobodu nechtějí, raději se nechají strhnout idiotskými názory, ať už jakékoli strany, a slepě jdou za nimi. Jako kdybychom si ještě nezvykli na to, že můžeme myslet sami za sebe. Ne, komiks "Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)" rozhodně není o tom, aby na nás nějak agitoval, tohle je čistě můj pocit. A právě skutečnost, že to není agitace, že to je zjednodušený ale pořád dobrý přehled o naší nedávné historii, je podle mě kniha "Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)" jednou z těch, které by děti mohli přečíst, aby nezapomněli, v jaké zemi se narodili a že i ona má temnou minulost.

20.10.2019