marwinmh
komentáře u knih

Za mě jedno velké Ne, a to ať už nesympatickým hlavním hrdinům, celkovému ne/ději, sexuálním scénám, dialogům, prostředí... navzdory vysokému hodnocení a zajímavé anotaci pro mě naprostá ztráta času.


Odlišnost se neodpouští, ať už jde o děti či dospělé. Původně čtyři samotářské děti, vyčnívající z davu pro své koníčky, strachy a fyzická postižení, postupně zjišťují, že mít přátele není zase tak špatné a když jsou to ke všemu "mimoňové" jako vy, pak může být vzájemné pouto o to silnější. Za mě velmi povedená kniha, čtivě a citlivě popisující svět dětí, ve kterém je vše, jen ne nuda.


První díl a celý příběh Ameriky a Maxona mě bohužel nezaujal natolik, abych zatoužila pokračovat čtením dalších dílů. Ze začátku jsem si chvílemi připadala jako bych četla Hunger Games (třídní kasty, celonárodní sledování pátečních zpráv z hlavního města, výběr kandidátek Selekce, znak růže, příprava na živé vstupy a rozhovory....) A ani následný vývoj událostí mě nepřesvědčil, že je tato knižní série pro mě.


Líbivý, inteligentní a nenásilný humor pana Ebena mám ráda, a tato kniha krátkých povídek mi jednoznačně vykouzlila úsměv na rtech, který zde setrval i po jejím dočtení.


Kniha, která na mě nezapůsobila tak, jak zřejmě autor zamýšlel - nejspíš mám jiný smysl pro humor. Nebavila jsem se nad břitkým humorem hlavní postavy, vadilo mi jeho chování a vnitřní pocity k vlastní manželce, kriminální delikty byly podávány jak na běžícím pásu - zločin přišel inspektorovi do cesty a on jej, aniž by vlastně pořádně postřehl jak, úspěšně vyřešil. Očekávání byla tentokrát větší než skutečnost, další díl si již nepřečtu.


Útlá knížka o nelehké cestě životem jednoho psa, který se nevzdává a na které najde své Jméno, zažije utrpení i lásku a nakonec najde Domov a pomůže jednomu člověku najít sám sebe.


Krásná kniha o stáří, lásce, o Životě, která mě zasáhla u srdce.


Pro mě jednoduše skvělé ve všech směrech. Pocity děsu, frustrace a naděje v dobrý konec hlavních postav jsem při čtení téměř hmatatelně cítila.
Škoda useknutého konce, kdy nebylo čtenáři sděleno, co se stalo s otrávenými pasažéry a piloty, ale budu si představovat happyend :-)


Má první kniha ze série o sympatickém detektivu Tomu Douglasovi mě hodně bavila, stejně tak motiv vražd a jeho postupné rozkrývání. Pro hlavní hrdinku Maggie, její pocity a chování jsem měla docela pochopení a skutečně jsem i na konci věřila, že role oddané a milující manželky u ní zvítězila.


Nenáročná kniha ze života jednoho chirurga. Na mě to celé působilo depresivně, jakoby hlavní hrdina měl nad sebou bouřkový mrak a vůbec neměl zájem se z pod něj dostat pryč. Všichni pacienti, manželka, kolegové i nadřízení byli idioti, kreténi hnusní, tlustí, prostě pod úroveň Pana Chirurga, který si byl sebou taaaaak jistý navzdory všem průserům, které udělal, že to až hezké nebylo.
Co mě zaujalo, bylo vykreslené nemocniční prostředí a především operace.
Navzdory spíše negativnim pocitům, přesto hodnotím 4*. Četla se dobře.


Četlo se to dobře (pokud se něco takového dá říct o knize pojednávající o 2.sv.v.), ale obsah mě nezasáhl, jakoby stékal po mě - hrůza té doby a samotného vyhlazovacího tábora jakoby byla upozaděna, chvílemi jsem měla pocit, že vůbec nečtu o utrpení v Osvětimi. Samotný "milostný" příběh nebyl také nijak barvitě vykreslen a ten konec byl vyloženě useknutý - čekala jsem více detailů z poválečného života hlavních hrdinů, ze soudu s Franzem W.


Pro mě první setkání s touto autorkou a její knihou, která ve mě zanechala (jako ostatně většina knih z období II.sv.v.) silný dojem a přehršel pocitů. Ukázka pomíjivosti lidského štěstí a života, jak lidské jednání dokáže v minutě změnit osudy lidí.


Po románech pro ženy sáhnu s vidinou si u čtení odpočinout, ovšem tady jsem většinu času protáčela oči v sloup nad trapností vnitřních dialogů hlavní hrdinky, kterým rozhodně nepřidalo označení "óčko" a situace s kocourem.


Kniha o životě jedné dívky/ženy, která se v životě potýká se spousty překážek (odchod otce, sestra v Thajsku, problémy na pracovišti, odcizení se starším synem....) na jednoho člověka až přespříliš, přesto se nevzdává a žije svůj život jak nejlépe dokáže a dočká se zaslouženého "šťastného konce". Ano, kniha se mi četla dobře, nenudila jsem se, ovšem na můj vkus toho všeho dění bylo až až a ten konec zalitý duhou byl jednoduše neuvěřitelný....


Těšila jsem se na druhý díl, ovšem očekávala jsem více než mi bylo po obsahové stránce dáno.
Neustále se opakující informace z minulosti hlavních hrdinů, Mia "troska" nefungující jinak než s prášky, neustále pijící alkohol, v tomto díle byly její vyšetřovací metody stylem pokus/omyl.
Konečné rozuzlení, motiv vražd mě taky neohromil.
Kdybych druhý díl nečetla, pro mě žádná škoda, třetí díl si nechám zcela ujít.


Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - nenáročné čtení, humor, lásku, rozepři a sladkobolný konec. Líbila se mi chemie mezi Carterem a Arizonou, silné přátelské pouto, jejich často sarkastické konverzace, vzpomínky z dětství formou psaníček, textovek.


Jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala začít tuto knihu, které vévodí postavy tří velmi sympatických Žen, číst. Milé čtení o boji s kily navíc, o hledání místa v životě a spokojenosti se sebou samými. Kniha, jejíž děj plynul hladce a ani jsem se nenadála a být tady "happy end". Za mě doporučuji.


Kniha o nadějích, lásce a životě s cystickou fibrózou. Útlá knížka, jejíž děj plynul lehce a svižně, nabídla nám lásku i smutek.


Pro mě první kniha série, nemám tedy s čím srovnávat. Chtěla jsem nenáročnou romantiku a tu jsem dostala, jako bonus spousty popisů chutí, vzhledů zákusků, což je moje slabina :-) Všechny postavy mi byly sympatické, prima skupina různých osobností, jež spojila jedna malá zašlá cukrárna.
Líbilo se mi, že hlavní postavy svá nedorozumění vyřešili během pár stránek a nepotřebovali k tomu třičtvrtě knihy, prostě řekli co si myslí a ne že se "domnívali", co si myslí ten druhý a co ho vedlo k danému jednání....
Možná pro to vše se mi kniha líbila.


Útlá, přesto co do obsahu velmi krásná knižní sbírka básní, které pohladí na duši a po těle rozlijí teplo, protože přesně takové maminky jsou/měly by být.
