matomi komentáře u knih
Po přečtení 8.dílu mi vlastně ani není líto, že přecházím na jiné knížky. Prvních sedm dílů bylo skvělých, senzačních a nezapomenutelných. Jejich svět jsem si zamilovala. Tento poslední nebyl špatný, to vůbec ne, ale něco mu chybělo. Nějaký ten "opravdový" náboj, akce. Forma divadelní hry mi nevadila, právě naopak. Četlo se to samo a rychle. Jen to na mě bylo nějaké "moc rychlé", moc "naaranžované". Nevím přesně jak to popsat. Bylo to fajn čtení, ale nebyl to Harry.
Zničila sis život, Marto. Kdo jsem ale já, abych tě soudila?!
Knížky od Soukupové. Jedna skupina, u které nevím. Píše o ničem? Píše o životě, o úplně běžném životě, o běžných myšlenkách a situacích. Takže vlastně o něčem opravdu důležitém. O něčem co zná každý z nás. Stejně je tomu i u Marty. Někomu možná lezla na nervy. Mně ne. Já jsem ji dokázala pochopit, ačkoliv být v roli její matky, tak bych ji propleskla. Ale i v tomto příběhu jsem si našla něco, kde jsem si řekla: "Ano, tohle je přesně ono. Tohle jsem taky cítila." I z této knihy prostě ty emoce úplně stříkaly.
Soukupová prostě umí. Umí nás vtáhnout do niterné psychologie lidské psychiky. A právě pro tuhle stránku jsou její knihy pro mě velmi dobré.
Kafe a cigárko :-) vtipné, sebeironické vyprávění z hereckého zákulisí. Je to opravdu knížka, při které si dáte (nebo alespoň chcete dát) nohy nahoru, do jedné ruky kafe a do druhé cigárko. Jelikož já čtu bez cigárka, tak jsem měla alespoň volnou ruku na otáčení stránek :-D pohoda na vás dýchá z každé stranky :-)
Na knížku jsem narazila "náhodou", ale ve správnou chvíli. Věřím, že, když člověk opravdu něco chce, tak to dostane. Je to už jen tím pozitivním myšlením :) Někdy je ale velice těžké nemít pochyby. Já sama mám už "přát si" zkouším. Spousta věcí už dorazila. Vše je o nastavení v člověku. Věřím, protože chci věřit :)
Knížka pro mě byla zklamáním. Staříka už ani číst nebudu. Asi nejsem stavěná na tento typ humoru,mně to nic moc neříkalo. Jestli jsem se párkrát usmála, ale nebavilo mě to. Dočetla jsem pouze proto, že nedokážu knihu odložit.
Knížka se mi líbila. Nebyla tak napínavá, jako 1.díl, ale přesto jsem se nemohla odtrhnout. Jen ta pasáž, jak se Lisbeth hrabe ze země, je dost přitažená za vlasy a nemusela tm být.
Já si prostě nemůžu pomoc, ale mně se tento díl vůbec nelíbil. Musela jsem se nutit, abych četla dál. Akce téměř nulová. Nejslabší díla - prozatím.
Konečně díl, který mě oslovil. Předchozí dva díly pro mě nebyly úplně top, ale tento předčil moje očekávání a musím hodnotit plným počtem :) Ačkoliv jsem tušila, kdo je vrah, knížka mě udržovala v napětí až do konce.
V této knížce mi vadilo to, že jsem již velmi brzy věděla, jak to bude dál. Žádná tajuplná zápletka, napětí. Kniha se četla dobře, ale na přední místa oblíbenosti určitě neřadím :)
Spousta příkladů ze života jiných lidí, které motivují a "nutí" to zkusit taky. Další knížka o "přání si", která se mi opravdu líbila a která splnila svůj účel. Přeju si a má přání se plní (i ta špatně formulovaná :D)
Slyšela jsme,že třetí díl Milenia je nejlepší. Prvních zhruba 500 stránek jsem trpěla. Nebavilo mě to. Neustále se opakující informace mě nudily. Pak ale naštěstí nastal zlom a druhou půlku knihy jsem přečetla jedním dechem. Proto jsem nakonec dala relativně vysoké hodnocení.
Musím říct, že příběh by byl silný, kdyby byl jinak napsán, alespoň pro mě. Měla jsem přečteno za 2 dny, tudíž nemohu říct, že by mě knížka nebavila, ale styl vyprávění mi moc neseděl.
kniha se mi líbila, ale chvíli mi trvalo, než jsem se začetla
Knihu jsem dostala jako dárek. Já sama bych po ní nejspíš nikdy nesáhla. Kniha asi třiceti povídek o chlapech. Za mě ne. Já se pobavila možná u třech, ostatní mi přišly nezábavné a nudné.
"Nic nezůstane zapomenuté dlouho" krásná knížka, která se četla úplně sama. Knížka o přátelství, vztazích, rodině. Knížka o štěstí, lásce i zklamání a smutku
Hezky, stručně, jasně a srozumitelně napsané. Líbí se mi také příklady z praxe.