mauglie
komentáře u knih
Strom nebeského květu
Gert Nygårdshaug
Bohužel jsem to taky nezvládla dočíst, i když je z textu znát, že autor bude hodně vzdělaný člověk... Bylo to na mě už moc
Poslední velký den
Tammy Robinson
Za mě trochu moc červená knihovna... Samozřejmě je to moc smutné a podobné příběhy se stávají každý den ve skutečnosti. Z literárního hlediska předvídatelná slaďárna, ale pokud víc nečekáte, čte se snadno a rychle.
Svobodomyslná
Kateřina Lieskovská
Knížka je to na jeden večer, lehké čtení o těžkém tématu. Domácí násilí je stále dost tabu a jsem ráda za všechny coming outy. Pokud mám ale hodnotit literární stránku tak ta mě zklamala. Čekala bych trochu rozpracované charaktery, ten šílenec tam měl tak nejasné kontury, vůbec nic o něm, přitom příběh silný.
Madona z hor
Elise Valmorbida
Není to strhující, ale čtivé a vcelku nenáročné. Hlavní postava mu sympatická nebyla, ale spíš za to mohla doba a okolnosti. Hodně se mi líbily detaily ze života, vaření, praní a výchova dětí. Dějová linka s Amelii mě hodně bavila.
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
Stále nechápu, jak se někdo může přestěhovat do buše za pologramotným mužem, se kterým nedokáže komunikovat téměř v žádném jazyce... Příběh je to silný, jen tedy občas zjistíte, že autorka neumí moc psát.
Hygge - Fenomén útulna
Signe Johansen
Po přečtení téhle knihy teda musím říct, to hygge je ale o pravidlech! To jsem tedy nevěděla a to žiju v Norsku už nějaký ten pátek... Nelíbí se mi jak se autorka píše My skandinávci milujeme pořádek, my Norové nesnášíme koberce, my seveřané máme doma tohle a tamto, jestli to nemáte, nebude ani hygge... Jako by to napsal někdo kdo zná sever jenom z Ikei.
Vadná
Cecelia Ahern
Rozhodně už nejsem cílovka. Ale i tak se mi to docela dobře a rychle četlo. Přesněji přečteno ve třech dnech. Neotřelý příběh, neuhybajicí dějová linka, jednodušší emoce a soucit s vadnými, to mě nutilo číst dál a dál. Myslím, že je škoda, že nebylo z příběhu vytřískáno víc, rozhodně by to šlo. Hodně věcí v knížce už bylo přes čáru a nešlo mi to do hlavy. Obal naprostá katastrofa, taková docela zajímavá knížka by si zasloužila něco trochu temnějšího a obličej na obalu by mohl mít aspoň vidět jeden cejch! Ale jinak se těším na další díl!
Mezi stromy
Gyrðir Elíasson
Pokaždé, když jsem tuhle knížku otevřela, ocitla jsem se úplně sama někde, kde je mi divně...prostě divně a osaměle, s pocitem strachu z těch bytostí ve skleníku a pohřbených pod mokrou hlínou. Takhle sama jsem nebyla nikdy nikde, jenom u týhle knížky. Příběhy se nedaly uchopit, nebyl tady nikdo, kdo by mi je vysvětlil, kdo by mi pomohl. Jenom samota, hrozná samota, strach, smrt a nekonečné pláně bez lesů! Tahle kniha je jednoduše podivná. Ne dobrá, ne špatná- podivná!
Krajina plná stínů
Meg Cabot
Jako poblázněná puberťačka s hlavou hodně vysoko v oblacích a nosem neustále v knihách jsem tyhle mediátorský knížky naprosto hltala (s lehkým ruměncem bych ještě popsala, jak vypadá Jessee- jojo, furt si na něho pamatuju!). Netroufnu si je přečíst znovu- bojím se, že by mi to zkazilo vzpomínky- už nejsem naivní dívčina, co sní o blonďatých přízracích. Ale jsou to knihy mého dospívání!
To
Stephen King
Sakra, klauni po půlnoci nejsou vtipný!!! Klauni nejsou vlastně vtipný ani před půlnocí...Ten zatracenej Pennywise mě bavil! O to víc mě mrzelo, že v závěrečným zúčtování pod městem už to není on. Děj je dooost dlouhý, detaily klasicky kingovský, konec možná trošku slabší. Milým plusem je posílení paží a zad při čtení!
Prsatý muž a zloděj příběhů
Josef Formánek
Jako ne že by se mi to nelíbilo...četlo se to docela dobře, rychle, některý pasáže byly naprosto dokonalý (třeba tu, jak píše úvodník v kapitole Karel Štěstí- tu dvojstránku sem si musela přečíst hned dvakrát a celej den jsem myslela na malinký šťastný okamžiky a smyslný detaily mýho všedního života). Jenom toho bylo na mě trochu moc na jednu knížku- problémy v rodině, dluhy, cestopis, Bůh, Ďábel, dobro, zlo, štěstí, aids, historie rodiny, dějiny země, šamani, sex, láska, smrt...ufff! Ale styl psaní mi vyhovuje, určitě zkusím jinou knihu.
Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře
Mika Waltari
V mém životě se zatím objevilo pár knih, kterým jsem při čtení rozmazala řádky. Egypťan Sinuhet je číslo jedna. Doteď si nazpaměť pamatuji dlouhou pasáž, kde je popisována mumifikace rodičů (...a pak zbořil hák do břicha mé matky...). Je pravda, že občas se v knize vyskytne zdlouhavější text, ale je lehké to odpustit. Takovéhle dílo zaslouží vytesat do skály!
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Jedna z knih, které chci číst u postýlek svým budoucím dětem. A vnoučatům.
Jak voní Indie
Zuzana Tarabusová (Rybářová)
Vzhledem k tomu, že se v srpnu chystám do Indie, hladově hltám všechny publikace, knihy a články o téhle zemi. Některé jsou opravdu dobré, některé horší, což je případ bohužel téhle knížky, deníku nebo jak by se to dalo nazvat. No, když pomineme to, že autorka (vůbec ji nechci shazovat, je to jistě neuvěřitelně statečná a milá žena) naprosto postrádá komplexní pohled a opravdu nemá cit pro psaní, tak aspoň nakladatelství mohlo zajistit korekturu... podobný text bych čekala v lavicích základních škol první týden v září na hodinách čj- sloh na téma Moje prázdniny.
Všechna malá zvířátka
Walker Hamilton
Taková typicky šedesátková :) Milé, krátké, sympatické. Klukovský pohled na dospělý svět. Při popisu zabíjení milé myšky jsem Špeka nenáviděla stejně jako hlavní hrdina! A sexuálně laděná scéna na záchodě je brilantní!!!
Egypťan Sinuhet – Patnáct knih ze života lékaře
Mika Waltari
I po letech dokážu ze Sinuheta citovat dlouhé pasáže a to jsem tu knihu četla asi ve dvanácti. Brečela sem u ní, smála se, naprosto mě pohltila! Asi nejlepší kniha v mém životě!
Příšerně nahlas a k nevíře blízko
Jonathan Safran Foer
Tohle dílo mi do mysli vyrylo příšerně hlasitou stopu, která bude ještě dlouho křičet skrz děje ostatních knížek. Naprosto úchvatné, mrazivé, úsměvné, neskutečně čtivé! Naléhavě bolestivé popisy umírajících lidí v hroutících se mrakodrapech, tajemství prarodičů, tetované dlaně a fotky. To všechno dělá z tohoto příběhu něco neskutečného!