Megynka komentáře u knih
Co říct o knize, která mě vlastně vůbec nezaujala? Jak popsat pocity, které jistě měla vyvolat, ale ve mě nic neprobudila? Těžký úkol ...
.
Kniha je vlastně povídáním o nalezení sebe sama a síly, která vám pomůže změnit vaše myšlení a vnímání světa a všeho, co se kolem vás děje. Pochopení, že i z katastrofy vzejde vždy něco dobrého. Je to tak správně? Nejspíš ano a spoustě lidem může tato kniha přinést určitá moudra a poselství. Jenže já podobných knih četla už více a tento styl se mi nelíbí - působí tak nějak... nuceně. Znáte takové ty semináře, kdy jeden mluví o tom, jak jsme všichni skvělí a dokonalí a musíme najít vnitřní sílu? Tak přesně nějak takto mi to připadá. Jako prázdná slova, která nám nemají vůbec co nabídnout a jsou vlastně jen takovou omáčkou okolo.
.
Věřím, že své čtenáře si kniha najít může, ale tady je to pro mě šlápnutí hodně vedle. Občas mi tento styl připomíná pojišťováky, čemuž se vždycky nahlas zasměju...
Velice krásná kniha s opravdu zajímavým příběhem. Nevěděla jsem, co od knihy čekat a trochu jsem se bála, jelikož nejsem příznivcem fantasy a ani pokud jde o Kinga. Musím ale říct, že tady mi všechno bohatě vynahradil a já si po celou dobu jen říkala - vždyť pohádky tolik miluju!
.
První polovina knihy se odehrává v našem světě a je to přesně ten začátek, který mě (jakožto nemilovníka fantasy) naprosto vtáhne do děje. Charlie byli spolu s Howardem skvělá dvojka, jejichž přátelství i osud mě velice zajímal a láska k fence Radar tomu jen dodávala na dokonalosti. Hltala jsem každé slovo a těšila se, co přijde na další stránce...
.
Druhá polovina Charlieho zavede do jiného světa - úžasného Empisu, který je v ohrožení a s ním i ten náš ... King pozvedl do výše všechny ty úchvatné pohádky, na které si člověk už skoro ani nepamatuje - třeba Nekonečný příběh, Tři prasátka nebo pohádky bratří Grimmů, které nejsou vždy tak veselé, jak se na první pohled zdá. Najdete tu kostlivce, zombíky, obrovské brouky a další úchvatné obyvatele Empisu. A v nitru toho všeho se nacházejí magické hodiny, které umí vrátit čas...
.
Kniha o přátelství, temné kletbě, lásce, odvaze, hrdinství, touze, nemoci i uzdravení. Kniha o tom, jak je přátelství důležité a že naděje opravdu nikdy neumírá... Úžasná kniha, která mě dokázala vtáhnout přesně tam, kam měla...
"Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí...". Knihy o přírodě z nakladatelství Kazda jsou prostě úžasné a dokazují, že lze říct všechno důležité i jinak, než jen odbornými řečmi, kterým nikdo nerozumí. Nepřestane mě to fascinovat a zároveň neskutečně děsit - kolik je maličkostí, které všechno ovlivňují...
.
Díky pohádce Pan včelka si asi dokážeme představit, co by se stalo, kdyby svět přišel o včely. Co kdyby ale přišel i o ostatní hmyz? Jak je to všechno na sobě závislé a díky čemu populace hmyzu tak neskutečně klesá? No díky lidem, to je jasné. Ale co vše jsme provedli a co by nás ani ve snu nenapadlo ... se prostě dozvíte v knize.
.
Moc se mi líbí poslední kapitola, která nejenže poradí, co můžeme změnit, ukazuje ale také realitu toho, co se stane, když se nic nezmění. Jak těžké by bylo každý rok opilovávat ovoce a zeleninu? Sama si to neumím představit... A co dnešní zemědělství? Je to konec, nebo začátek...
.
Kniha je skvělá. Je opravdu velice dobře napsaná a dozvíte se spoustu zajímavých informací moderním způsobem.
"Ničení deštného pralesa kvůli zisku je jako spálit malbu od renesančního mistra, abychom si uvařili oběd."
Suleika jednoho dne prostě onemocněla. Zcela nenápadně - začalo to svrběním - a skončilo těžkou diagnózou leukémie s pouze 35% šancí na přežití. Mazec ..
.
Udivilo mě, jak dlouho vůbec trvalo, než na diagnózu přišli. A je šílené, jak to může člověku najednou změnit život - člověku, který byl mladý a silný a připravený na život...
.
První polovina knihy se mi velice líbila. I když jsem věděla, jak to dopadne, bylo to zajímavé čtení a skutečnost příběhu tomu jen dávala o to větší váhu. Druhá polovina už tak zábavná nebyla, i když k životu patřila a měla tam své místo i poslání. Slzy jsem tedy neuronila (v tomhle jsem nikdy neuměla najít tu empatii), ale v člověku to určitě něco zanechá. Třeba fakt, že zdraví máme každý jen jedno a nikdy nevíme, kdy co přijde...
.
Úplně nejvíc mě bavil příběh Suleiki a Willa. Bylo mi ho neuvěřitelně líto a velice často jsem Suleice nadávala za to, že to nechápe ... Ale víc prozradit nemůžu.
Jak možná víte, válečné knihy mě zajímají, hlavně potom ty o druhé světové válce. Vždy je mi lito, že z nějakého důvodu je má paměť na všechny věci, které mě zajímají tak skoupá a většinou toho ve mě moc nezůstane - ale příběhy uložené v knihách zůstanou navždy...
.
V knize je spousta krásných pasáží a vět, které bych vám tu nejraději napsala, ale nechci vám kazit dojem z knihy, kterou byste si určitě měli přečíst. Není to jen odborné plkání, jsou to příběhy žabích mužů - Navy SEALs. Skutečné příběhy, které vypráví námořník první třídy - Morgan.
.
Věděli jste, že denně nás opustí až 234 veteránů druhé světové války? Neuvěřitelné číslo. Morgan je jedním z posledních žijících bojových potápěčů a rozhovor s ním je prostě nezapomenutelný.
.
Kniha má opravdu nádhernou obálku a je velice krásně zpracovaná. Má přehledný obsah, který vás zavede do nepřátelských vod a kniha je obohacena i o fotografie, díky kterým vše budete cítit ještě silněji.
.
Osobně jsem o Navy SEALs nikdy nic nečetla, i když jsem o nich samozřejmě slyšela, a tak mi tato kniha doplnila spoustu mezer a já získala zase úplně jiný pohled na všechny zmíněné události.
.
"Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou."
Kniha mě meohromila, ani úplně nezklamala. Čekala jsem od ní víc a bohužel minimálně polovina knihy mě vůbec nebavila. Postavy nebyly vůbec nějak více vykreslené, nic pořádného se nedělo a dialogy se zdály tak obyčejné ... Pletla se mi jména a celkově to působilo dost chaoticky.
.
Druhá polovina knihy už byla lepší a konečně se začalo něco dít, ale můj názor už to moc nezachránilo. Celkově mě dej nezaujal. Ráda si přečtu názory ostatních.
Na tuto knihu jsem se těšila a byla pro mě obrovským zklamáním. Nemám zkušenosti ani s jedním z autorů, ale i tak jsem se nechala strhnout všeobecným nadšením z této knihy ...
.
Příběh se celkově vleče, postavy se mi pletly - ne snad díky podobným jménům, ale spíše proto, že nebyly vůbec vykresleny. Prostě jen postavy bez tváře, kde jsem si nedokázala opravdu nic představit.
Do toho mě neustále drásalo nervy náboženství a fakt, že to s příběhem vlastně nemělo co dělat a tyto stránky byly naprosto zbytečné.
.
Veliké plus a dvě hvězdičky dávám hlavně za nápad a myšlenku, protože zabíjení vraha bylo originální a jen mě mrzí, že to nebylo napsáno lépe.
Děj byl zasazen na Dánské ostrovy a je obrovská škoda, že tam příroda a vše okolo nebylo lépe popsáno.
Tuto knihu jsem si velice zamilovala již při přečtení jejího názvu a prostě ji musela mít. Název je tak neuvěřitelně nádherný a tajemný, že jsem věděla, že si určitě zamiluji i samotný příběh ...
.
... a jaký vlastně je? Zajímavý, temný, laskavý i zničující. Zdá se obyčejný a přitom tak originální a dá vám nahlédnout do mnoha pocitů a chvil, které byste možná udělali jinak - a možná také ne.
.
Postavy Kit, Mannyho a jejich dcery Charlie jsou velice pěkně vykresleny a i přes to, o čem kniha vlastně je, mi přišla svým způsobem klidná a smířlivá. Prostě úplně jiná, než by člověk asi čekal. Úplně si představíte ten venkov, tam někde v dálce, pod stromy s pekanovými ořechy...
.
Ne všechny pasáže mě bavily, a tak dávám o jednu hvězdičku méně, ale věřím, že vás to neodradí. Nejlépe se mi četla přítomnost, kde už byl i příběh Charlie.
Konečně opět King podle mého gusta. Přiznám se, že jeho fantasy mě za srdce moc nechytlo (i když fantasy je vlastně skoro všechno), ale tohle je super. Konečně v tom vidím to, co na jeho psaní tak strašně miluju!
.
Tyto 4 povídky vám dostanou nejen svou surovostí, ale hlavně myšlenkou a upřímností. Dostanou vás realitou a budete si je pamatovat po zbytek života. Nahlédnete do temnoty lidské duše a budete se jen ptát - kam až je člověk ochoten zajít, aby dosáhl svého...?
.
Za mě vede jednoznačně povídka 1922. Wilfred miloval svoji půdu víc, než cokoli jiného a jeho žena mu stála v cestě. Kdy byla ta chvíle, kdy se to ještě dalo zvrátit? A dalo se to vůbec? ...
Třetí povídka (Prodlužování času) pak byla nejslabší, ale i tak knihu opravdu velice doporučuji a jsem strašně ráda, že jsem opět objevila svého milovaného spisovatele takového, jakého si ho pamatuji ...
V Německu se do roka od vydání prodalo půl milionu kusů a já se tomu vůbec nedivím. Tato kniha musí dostat naprosto každého - i člověka, který přírodu příliš nevyhledává. Je totiž úžasná a Peter je borec, který dokázal strašně krásně popsat svět, který neznáme a vlastně ho kolem sebe vůbec nevnímáme...
.
Anotace řekla o knize spoustu důležitého, ale v knize je toho ještě daleko víc. Víte, že existují stromy, které jsou rádi sami? Znáte důvod, proč se u nás určitým stromům nedaří? A rozhodně to není pouze podnebím... Zamysleli jste se někdy nad tím, jak stromy vlastně komunikují a co vše si dokáží sdělit?
.
Miluji cestování a to hlavně pro jednu věc - pro úchvatnou přírodu. Věřím, že kdyby měl člověk kolem sebe více stromů, zeleně a prostoru k přemýšlení, byl by více šťastný. Dávají nám více, než my můžeme dát jim - tak to alespoň zkusme ...
Proč jste tady?
Bojíte se smrti?
Cítíte se naplnění?
Tři otázky, které si možná sem tam položíme, ale vlastně nás odpověď na ně příliš nezajímá. Jsou to takové ty otázky, které si člověk položí, ale odpověď na ně vlastně ani nehledá. Tak po přečtení této knihy je hledat možná začnete...
.
John si vzal volno v práci a rozhodl se odjet na dovolenou. Je unavený ze všech věcí, které musí - placení, práce, celkově stereotyp. V jednu chvíli sjede z dálnice a při cestě do nikam narazí na Kavárnu otázek. Získá znovu kontrolu nad svým životem a uvědomí si věci, co ho může posunou dál?
.
Možná obyčejná a jednoduchá kniha, ale možná také výlet do vašeho nitra a snahy pochopit, proč třeba zkusit žít jinak ... Mě se kniha velice líbila a velice ráda ji doporučím i vám.
Souhlasím s @adr.ko , že kvalita knih má opravdu vzestupnou tendenci. Třetí a (zatím) nejlepší díl, i když i ty předešlé mají za mě plný počet.
Já si prostě Davida zamilovala a těším se na každý další jeho příběh. Případy jsou propracované, zajímavé a nikdy do poslední chvíle nevím, kdo je vlastně ten vrah, což je za mě prostě pecka, neboť mě to neustále drží v napětí a v obrovské chuti číst dál a dál.
Konečně mohu také pochválit obálku, která je úžasná a opravdu se moc povedla. Neskutečně se těším na další díl a Veronice strašně děkuji za všechny její úžasné knihy.
Tak moc jsem se na tuto knihu těšila a tak moc jsem se těšila, až ji dočtu. Odsouzen k smrti je Veroniky druhá kniha a já tedy narovinu a s čistým svědomím můžu říct, že má tahle ženská skvěle našlápnuto a stala se mojí nejoblíbenější českou autorkou ... !!!
.
Nevím, zda jsem se více těšila na případ, nebo na život Davida a Hany. Verča opravdu skvěle píše, a tak nemáte jen jeden hlavní příběh, ale dalších x příběhů navíc, které se v knize tak dokonale prolínají, že všemu rozumíte, všechno chápete, vše na sebe dokonale navazuje a vůbec nic vám nepřijde nepřehledné nebo nesrozumitelné. A takhle opravdu neumí psát každý ...
.
Davida jsem si zamilovala už v první knize a tady jsem tomu propadla ještě víc. Moc se mi líbí jeho charakter i jeho zásady, kterých se drží, i když by občas neměl. Hana ho zase skvěle doplňuje tím, že je větší realista a dbá na pravidla a zákony. Ale vážně je to tak?
.
Přijdou David s Helenou na to, kdo zabil jejich kamaráda? A jak moc může ublížit touha po pomstě? Co když justice nefunguje a vy musíte vzít spravedlnost do svých rukou? A jak důležitá je komunikace? Schválně, jestli na všechno najdete odpověď...
(SPOILER) Bohužel, absolutně nechápu zdejší nadšení. O čem ta kniha jako vlastně měla být?! Naprosto jednoduchý příběh o tom, jak se kluk přiznal, že je gay a všichni ho za to obdivovali ... nechápu. Čekala bych srandu, napětí, nějaký postoj lidí okolo, třeba i šikanu... tohle vlastně nebylo vůbec o ničem, stačilo by úplně přeskočit hned na poslední stránku. Za sebe musím říct ne. Opravdu NESKUTEČNÁ nuda totálně bez děje.
Mě se kniha líbila! :) Ano, asi to není úplně něco jiného, ale pro milovníky klišé hororů je to naprosto super jednohubka!
Děj se mi líbil, kapitoly byly akorát dlouhé, knihu jsem dala za jeden den. Vraha jsem tušila, ale člověk si pořád není 100% jistej, až ho ten konec prostě dostane :)
A moc díky Lubošovi (autorovi) za pěknou ukázku toho konce - takže pokud se vám to zdá moc, věřte, že není...
Největší mínus je za mě určitě takový zvláštní chaos, jak je kniha napsaná, to mě rušilo. Ale je to prvotina a příště se to určitě zlepší. :)
Díky za moc pěknou knihu a těším se na další!
(SPOILER) Přesně můj šálek kávy. Kniha se mi velice líbila a strašně dobře se četla. Ze začátku jsem stále přemýšlela, zda nemá Hanna PAS, nebo něco takového, ale postupem času bylo jasné, že je za tím něco daleko horšího...
.
Díky konci jsem dala hvězdičky jen 4, ale i tak se řadí k mým oblíbeným. Konec mě ale mrzel - kniha se dostala do patové situace, protože co mohlo přijít dál? Rodiče už nikdy nebudou své dceři důvěřovat, i kdyby byla pod práškama. A jejich dcera už se nikdy neuzdraví, protože duševní chorobu prostě vyléčit nejde ... takže? Takže budou už napořád bez sebe ...
Bylo to zvláštní, přemýšlela jsem, jak dlouho bych tohle zvládla já, než bych se bála doma usnout ...
Nádherná poetická slast, která si zaslouží tisíce hvězd z pěti... Jak já se naplakala. Jak jsem přemýšlela, kolikrát jsem se spletla. Jak jsem se zamilovala ... do Kyi, do bažiny, do přírody, do života. Ach ...
Kniha se čte nádherně pomalu a občas jsem si ji předčítala i nahlas, abych vyždímala z těch nádherných slov co nejvíce. Neskutečně nádherná přirovnání a láska k přírodě pohání celou tuto knihu a vy nemáte chuť ani potřebu přeskočit ba jen jedno slovíčko...
Jedná z nejlepších knih, jakou jsem četla. Knihy znovu nikdy nečtu, ale tuhle budu. A několikrát.
Kniha je přesně taková, jakou jsem ji očekávala. Stále člověk jen stěží věří tomu, co se tehdy odehrávalo. Jediné mínus vidím v tom, ze jsem při čtení nic necítila. Žádné pocity ... nevím proč.
Grafická úprava knihy je dokonalá. Vazba, každý list je úžasný, "malůvky" jsou prostě ... něco, u čeho máte pocit, že se prostě musíte radovat. Obsah knihy už ale tak slavný není, ne, že by mě to úplně zklamalo (jelikož jsem od toho nic moc neočekávala), ale bylo to celé takové nudné, o ničem, jen plné již převzatých slov, citátů ... Jakoby byl její život jedna veliká nuda.
Kniha nebyla špatná, to vůbec ne. Popravdě, nevěřím tomu, že existuje špatná kniha - jistě si každý najde to něco málo tam, kde potřebuje ... Ale i když jsem ji přečetla vlastně jedním dechem, nebyla zase tak úplně ... jiná, zajímavá ... než jsem očekávala. Určitě ve mě ale něco zanechala. Jako každá kniha ...