Megynka komentáře u knih
David je postaven mimo službu, protože je obviněn ze tří vražd. Hana čeká dítě a ani pro jednoho to není zrovna ideální doba. Nemluví spolu a David už nikomu nevěří. No a potom se v jejich životě po x letech objeví jeho otec. Bude to dobře, nebo špatně?
.
Na knihu jsem se tak moc těšila, že jsem ji zvládla na dvakrát. Styl psaní mi velice sedí a čte se to úplně samo. Krátké kapitoly jsou obrovské plus a obálka se za mě povedla na jedničku.
.
Je to již pátá kniha z této série o Haně a Davidovi a já si stále nejsem úplně jistá, co si o jejich vztahu myslet. Většinu času spolu nemluví a dochází tak ke spoustě nedorozumění, což vždy čekáte, že se s další knihou zlepší, ale není tomu tak.
.
David má velice zajímavou povahu a myslím, že mluvit s někým o pocitech je pro něj jedna z nejtěžších věcí vůbec. Navíc si myslí, že vše zvládne sám, no a dohromady je pak jasné, proč to nemůže fungovat jinak. Hana je sice sdílnější, ale přijde mi, že mu vlastně nikdy 100% nevěřila, což se pak samozřejmě odráží jak v jejím chování, tak v tom, co dělá...
.
První kniha začala tak nevinně, jako obyčejná detektivka, ale postupně se z toho vlastně stal příběh o Davidovi a Haně. A já bych nevěřila, jak mě to chytne! Přečíst knihu tak rychle je vlastně strašná škoda, protože co teď?! Ale jsem ráda, že mi Verča potvrdila, že to není jejich poslední společný příběh...
.
Tento skončil celkem otevřeně a já se divím, že mi to nevadí. Nemám totiž otevřené konce moc v lásce. Ale tady to tak nějak vyplynulo a možná to skončilo přesně tak, jak já to cítím - že prostě nevím, co bych chtěla dál ...
.
Autorce moc děkuji za tuhle sérii, protože se povedla a opravdu je s každou knihou lepší, jestli to ještě vůbec jde. Vše je tak promyšlené, navazuje to na sebe, kolikrát i já mám co dělat, abych neztratila nit. Těším se na pokračování!
Krásné prostřední České Kanady, tři spolupracovníci, trocha tajemství a temnoty, realitní kampaň a věci, které vůbec nejsou tak, jak si možná myslíte. To je druhý dech - trochu jiný, než vypadá ...
.
Knihu jsem dočetla včera a i když jich mám na recenze zástupy, nemohla jsem ji prostě nechat čekat. Prvních cca 100 stran mi dalo zabrat a bála jsem se, že se to nezmění, ale změnilo. A to tak moc, že nebýt těch prvních sto stránek, dala bych plný počet ...
.
Příběh je promyšlený do nejmenšího detailu a slovní zásoba je naprosto famózní. Cestou vás provází citáty, které si budete chtít pamatovat už napořád. Popisy a charakteristika jednotlivých postav se vám dostane až do samotného nitra a budete si připadat jako jeden z nich. Možná jako Adolf, který se snaží vypořádat s rozchodem, nebo Julie, mladá studentka, která bere tuhle práci jako výhru růžové budoucnosti. Ale nejvíc, nejvíc si budete připadat jako Švejk, jehož kamarádka Zachmuřenost mu dá na výročí úmrtí jeho partnera dost zabrat. Možná víc, než byste snesli a kdo ví, jestli tolik, co snese on ...
.
Temnota proudící v každém z nás je jen začátek toho všeho. Otevřená okna pro naději, zavřené dveře pro strach a upřímné radosti z maličkostí, jako je čistička vzduchu. Zvednutí se z bahna a touha z nového života. Druhý dech, který občas potřebuje každý. Možná někdy až moc ...
.
Děkuji za krátké kapitoly.
Za tučné písmo.
Za marketing, který táhne. Taky chci čističku!
Děkuji za Adolfovu závěrečnou řeč a za pravdu, která v ní byla.
Ale nejvíc... nejvíc děkuji za Švejka.
Každý jsme občas ztracený v temnotě...
Zvláštní kniha, která klame svou obálkou. Působí vtipně a sleduje vás, kamkoli se hnete. Možná si myslíte, že taková bude i uvnitř, ale ona ... není. Je smutná a svým způsobem velice tragická. Je božská a zároveň na pokraji života, který v té době měl jen pramalou cenu.
.
Athéňané nepochodili a Syrakusané je nahnali do kamenolomu, kde prostě... existují. Den za dnem tam čekají, až je vysvobodí smrt, která je občas přeci jen milosrdná. Jenže pak se objeví Lampón a Gelón - dva hrnčíři s láskou k pití a poezii, kteří se nudí. Rozhodnou se tedy za kus poezie dát kus jídla. Ale nemůže to být jakákoli poezie, ale pouze Eurípidus.
.
Nakonec se rozhodnou, že tomu dají styl. Že tomu dají život a zinscenují Médeu. Mají herce, kteří v sobě ještě našli sílu bojovat, mají jídlo, hudbu, lásku v srdcích. A nakonec mají dokonce i publikum ...
.
Prvních pár stran opravdu působilo trošku komediálně, ale to se hodně rychle změnilo a konec to jen potvrdil. Četlo se dobře, možná víc než to. Podobnou knihu neznám a jelikož mám sama toto období ráda, bavilo mě to, až na ten delší začátek, kdy si musíte najít cestu k hlavním "hrdinům". Tu cestu si ale najdete a pak ... no, pak vás to možná bude mrzet.
Víte, co je to urbex? Ve zkratce to znamená prozkoumávání různých míst, která vytvořil člověk. Takže například stará města, továrny apod. Většinou se jedná o ilegální a nebezpečnou činnost, protože se musíte dostat na místa, kam se třeba nesmí, nebo jsou jinak nebezpečná. Díky této knize o tomto koníčku získáte opravdu skvělou představu ...
.
Ritchie podnikl tuto cestu do jaderné elektrárny na podzim roku 2021 a dával o tom vědět na svých sociálních sítích. Kdo ho nesledoval (včetně mě), může se teď na tuto výpravu podívat skrze tuto knihu, kde najdete kromě zajímavého povídání i naprosto dechberoucí fotografie.
.
Podívat se do Černobylu je s chlapem takový náš tajný sen, i když bych do toho teď už asi nešla. Takže jsem ráda, že jsem se mohla alespoň takto dozvědět spoustu informací od vstupu do zakázané zóny až po to co dělat, když vstoupíte do radiací zamořené vody ... No a aby toho nebylo málo, dozvíte se také jaké to je, když vás chytnou a najdou u vás v pase ruské razítko...
Akce, napětí a hlavně pořádná dávka příšer! A ne ledajakých! Představte si, že člověk může cestovat kamkoli ho napadne během mrknutí oka. A byla to zrovna Luzná, která se zdála být naprosto dokonalá. Jenže lidé prostě zapomínají, že na světě nejsou pouze oni a že vlastně nemají vůbec tušení, co se nachází někde jinde. Takže zběsilé osidlování přineslo kromě jiného hlavně nebezpečí...
.
Na více než 400 stránkách vám kniha nabídne velmi mnoho, od zajímavých a vtipných myšlenek až po sympatie k hlavním postavám družstva B. Sci-fi není zrovna můj šálek kávy, přesto jsem ale četla s napětím a radostí. No a na konci se bohužel dozvíte to nejhorší, co čtenáře může potkat - že si na pokračování budete muset počkat!
Poklesky maloměsta je jedna z těch knih, od kterých jsem toho vlastně moc neočekávala. Zaujala mě ale "americká" obálka a zajímalo mě, jaké příběhy skrývá ... O knihách, které se vám nelíbí, se píše snadněji - člověk má co říct, co vytknout. Co ale napsat o něčem, po čem vám zůstane jen spousta myšlenek, které nedokážete vyjádřit?
.
Ken pracuje pro NY Times a tento román je jeho prvotinou. Vypráví tři životní příběhy úplně obyčejných lidí, kteří se v určitých situacích dostali na zcestí. Lidí, kteří svůj mnohdy obyčejný až zoufalý život strávili v umírajícím městě Locksburgu a vzdali svou snahu zmizet někam jinam.
.
Nathan - kluk, se kterým se život nemazlil a když se jednou jako dobrovolný hasič dostane ke spoustě peněz, ohrozí to daleko více životů, než pouze ten jeho...
Callie - zdravotní sestra, která se rozhodne splnit jedno přání umírající dívce. Dělá to ale skutečně jen pro ni a o co vše mohou obě přijít?
A nakonec Andy, jehož příběh mě zasáhl naprosto nejvíce už od první stránky. Člověk, který bojuje se závislostí a i přes všechnu hrůzu, která se mu stala, se rozhodne bojovat dál.
.
Neskutečná kniha, která vás donutí zamyslet se nad životem lidí, které neznáte. Důkaz, že nestačí někoho vidět - musíte ho poznat. Zjistit jeho příběh i cestu, kterou si prošel, protože ne každý má na vybranou. A ne každý se vždy dokáže rozhodnout správně...
(SPOILER) Holly. Postava, se kterou jsme se již mohli několikrát setkat dostala v tomto románu svůj vlastní prostor a vyšetřuje zmizení několika osob v městečku na Středozápadě. Další linka nám představí Harrisovi - osmdesátileté učitele v částečném důchodu, kteří skrývají ve svém domě nejen knihy a lásku k učení...
.
(recenze obsahuje SPOILER)
Dlouho jsem přemýšlela, jak recenzi uchopit a jaké dát vlastně hodnocení, protože jediné, co se mi líbilo, byla obálka...
Pokud jde čistě o příběh, nebavil mě. Holly mi byla velice nesympatická a její linka neměla žádný hlubší smysl. Manželé Harrisovi začali slibně a na jejich linku jsem se těšila, i když bylo vlastně skoro hned od začátku jasné, o co se jedná. I proto jsem byla z knihy strašně zklamaná - neměla totiž nic nového, co by mi dala. Myšlenka nebyla vůbec originální a neměla ani žádný zvrat, na který bych mohla alespoň vzpomínat...
.
Bohužel covid a politika v knize mému názoru nijak nepomohli. Jakoby King použil Holly k ukázce svých názorů - které mi nevadí, ale v knize je číst opravdu nepotřebuji. Celkově byla tato kniha jeho nejhorší, jakou jsem četla a i když je to můj nejoblíbenější autor, nemůžu prostě hodnotit jinak. Zdá se mi, jakoby napsal Holly za pár hodin a její kvalita se s předchozími díly opravdu nedá srovnat ...
.
No, ne každému se líbí to stejné, což je dobře, jelikož každá kniha si najde svého čtenáře. Mrzí mě, že mě kniha zklamala, ale nechci hodnotit jinak, než to cítím. Jako vždy. Velice ale chválím obálku, která se neskutečně povedla a je za mě určitě top. Ve tmě svítí a je vymazlená.
Kniha o zvědavosti a překonávání sebe sama. Kniha o Emmičce, která nádherně maluje a v jejím dětském světě má jen jednu obavu - aby nepřetáhla. Jenže jednou přeci jen přetáhne a její svět se ponoří do úžasné fantazie, která jí ukáže, že přetáhnout by měl jednou za čas každý...
.
Ilustrace v této knize jsou naprosto dokonalé. Jsou jemné a plné myšlenek, krásně voní a jejich naděje je všudypřítomná. To samé platí o příběhu, který vás pohltí a opravdu donutí zamyslet se nad tím, jak je přetahování v životě vlastně důležité a že ta dokonalost není vždy úplně žádoucí. Že by měl člověk překonávat strach, který si v sobě nese ...
.
Celou knihu četl Kubík a i když jsem mu myšlenku musela trochu dovysvětlit, moc se mu to líbilo. No a mě ještě víc! Doporučujeme všemi dvaceti prstíky.
Marissa a Matthew. Manželé, kteří žijí spokojený život - mají syna, peníze a vůbec nic jim nechybí. Vše se začne hroutit, když Marissa dotáhne manžela k psycholožce Avery a tam přizná nevěru.
.
Avery má celkem nekontroverzní metody, ale i když přišla v minulosti o licenci, o pacienty nemá nouzi. Nabídne manželům Bishoppovým deset sezení s tím, že na konci by mělo být jejich manželství zachráněno. Jenže Marissa a Matthew mají víc tajemství, než by se mohlo zdát, a tak to vůbec nebude jednoduchý případ...
.
Kniha byla dobře napsaná, byla svižná, zajímavá, držela mě po celou dobu v dokonalém napětí a vůbec jsem netušila, jaký by mohla mít konec. Postavy byly skvěle popsané, zajímavé a každá měla své malé tajemství. K žádné z postav jsem necítila žádný odpor nebo nenávist, spíše naopak a těšila jsem se, jak to celé dopadne - a opravdu mě to překvapilo.
.
Manželská tématika je většinou sázka na jistotu a tyto příběhy se strašně dobře čtou. Možná proto, že se do toho dá skrýt tolik! A nápadů neubývá...
Alice a Ruby. Dvě ženy, které se nikdy neviděly, vůbec se neznají a i přes to je osud zavede do temné části New Yorku, kde se setkají. Jenže živá je jen jedna z nich - Ruby. Ta najde Alici mrtvou u řeky Hudson a nedokáže se smířit s tím, že neví, kdo ta žena je, ani jaký měla život...
.
"Kdybyste koukali dostatečně pozorně, možná byste v tom zamlženým oparu našli i moje jméno: tam mezi prošlými balíčky brambůrků a vybledlými sklenicemi salsy. Alice Leeová."
.
Obě utíkaly do NY za novým životem, čekaly na nové výzvy. Příběh Alice se mi velice líbil - její popisy města a myšlenky byly skvělé, každý den chodila fotit a já chodila s ní. I když jsem věděla, jaký osud ji čeká, bylo mi to líto a přemýšlela jsem, kolik takových zmizelých duší na světě je, které vlastně nikdo nehledá...
.
Linka s Ruby už mě tak nebavila, i když jsem se snažila, do jejího života se mi nedařilo proniknout a vlastně mi to přišlo i trochu zbytečné. Jejím posláním bylo jediné - zjistit, kdo ta mrtvá žena je a jaký byl její příběh...
.
Kniha se četla skvěle! Je to jako pocit mezi psaním příběhů a poezií, miluju to. Bylo to energické, zajímavé, se spoustou myšlenek, které vás donutí přestat číst a zamyslet se. Možná škoda, že to celé nebylo jen o Alici, že to nebylo více napínavé. Tak v polovině knihy mi prostě něco chybělo - to, co měla ta druhá polovina ...
Adléta měla velice smutné dětství, ve kterém byl její otec i malý bratříček oslepen strýčkem Kolomamen, který chtěl trůn sám pro sebe. Adléta dospěla a vzala si za muže Soběslava, který ji ale pro její bezpečnost musel odvézt na uherský dvůr ke Štěpánovi - synovi Kolomana. Adléta se tak bude muset nejen vypořádat se svým vnitřním bojem, ale také vyřešit vraždu, která se tam stala.
.
Moje první setkání s autorkou a bylo to velice příjemné. Je to jednohubka, která má pouze 188 stran a díky krátkým kapitolám se i velice dobře čte. Kniha neměla hluchá místa a detektivní zápletka se tam skvěle hodila, byla to špička na historickém dortu.
.
Trochu se mi pletla jména, jelikož byla hodně podobná - Adléta/Adéla, Štépán/Soběslav apod, ale možná to jen bylo menším soustředěním.
Kelly je zasnoubená s Mikem a plánují svatbu, když se stane něco, co to pokazí a dohodnou se, že si od sebe na chvíli odpočinou. Kelly tak přijme pozvání od Sabriny, aby k ní a k jejímu muži přijela na pár týdnů na dovolenou. Co na tom, že se viděly naposledy před 15 lety na základní škole? Ze Sabriny je teď známá spisovatelka, a tak Kelly nasedne do vlaku a jede vstříc novým zážitkům...
.
Co mi vadilo hned od první stránky byly zmínky o pandemii. Neustálé omílání toho, že všichni nosí všude roušky mi lezla na nervy. Druhá věc byl překlad. Už v anotaci vidíte, že je napsáno Chicago a hned za tím Filadelfie. Proč. Jména ani názvy měst, států... by se rozhodně neměla překládat. A když už to dělám, pak buď všechny, nebo žádné. O zminkách na české písničky ani nemluvím ...
.
Prvních pár stránek se neslo v duchu napětí, kdy čekáte, co z knihy vyleze a o čem příběh vlastně bude. Kolikrát jsem si ale mnula oči, abych zjištění nakonec zahnala, nebudu raději ani psát... Přišlo mi to strašně hloupé, nelogické a nesmyslné, postavy umělé jak ze Stepfordských paniček a dialogy prázdné. Chyběly city, duše, vlastně celkově nějaký příběh. Celou knihu vlastně čteme o tom, jak se z Kelly stala třetí do páru... A i přes konec, který nečekáte, se to už prostě nezachrání...
"Kolébá se v proudu říčky loďka z pinie,
jak dlouho kotví u břehu, jak dlouho už tu je?
Až další se mě na to zeptá, kdo první řeku ťal,
já odpovím: muž učený a dvorný tady stál."
.
Začnete číst a zamilujete se. Zamilujete se do slov, do celých vět, do myšlenek, které proudí kolem vás jako hejno nezastavitelných ptáků. Je až neuvěřitelné, jak někdo dokáže svět a okamžiky tak neskutečně nádherně popsat. To už pak není jen příběh, je to poezie ...
.
A v této se podíváme na příběh, který se odehrává na pozadí korejského hnutí za nezávislost. Poznáme dívku Jade, která se stává kurtizánou a chlapce Džung Ho, který se postupně zapojuje do revolučního boje. Jejich cesty se spojí, ale také rozdělí, ale na jak dlouho?
.
Příběh je zajímavý a velice živý. Netuším jak, ale nakladatelstvijota tyhle knihy prostě umí. Umí si je vybrat a vdechnout jim to, co potřebují. A co umí jsou také neskutečně nádherné obálky... Zmínka o vlaku do Busanu na konci knihy mi vykouzlila úsměv na tváři. Ten film si pusťte, jestli máte rádi zombíky...
.
Strašně moc mě baví číst knihy z těchto dá se říct "zapomenutých" světů. Japonsko, Čína a další jsou místa, která budou vždy opředena tajemstvím... A vím, že tentokrát dávám hvězdičky jen čtyři, ale chvílemi mě kniha nebavila. Některé věci možná neměly takovou váhu, jako jiné...
Agatha. Kdo by ji neznal. Byla skvělou autorkou detektivních románů a stvořila životy nejedné úžasné postavy od Hercula Poirota až po slečnu Marplovou. V této knize se dozvíme, jaké bylo její dětství a dospívání, s čím vším se musela potýkat a jestli opravdu byla jen ženou v domácnosti, nebo se jen dokázala dobře schovat za svoji obyčejnou tvář...
.
S autorkou knihy Lucy to byla má první zkušenost a musím říct, že píše opravdu brilantně. Kniha je velice dobře zpracovaná a pro milovníky Agathy je to učiněný poklad - člověk ji uvidí také očima jiné osoby, než jen svými nebo jejími, pokud jde o životopis, který o sobě napsala sama. Moc se mi líbí, že autorka použila více zdrojů včetně soukromých dopisů a ukazuje to tak Agathu zase trochu v jiném světle - jako člověka, co miloval hudbu a byl velmi inteligentní.
.
Kniha obsahuje spoilery na její knihy, takže asi doporučuji číst opravdu jen těm, kteří už mají od Agathy něco načteno. Moc se mi líbilo, jak se její myšlenky a zážitky ze života v jejich knihách zrcadlí. Člověk si hned vzpomene na sebe, že všechny ty příběhy, které si v sobě neseme a vymýšlíme jsou vždy plné našich vlastních zážitků a pocitů...
Kniha, na kterou jsem se celé měsíce strašně těšila. Na kterou jsem často myslela a přemýšlela, jaká asi bude. Pokračování případů Hany a Davida a hlavně - jejich života. Verča je neskutečná a s každou její knihou je lepší. Detektivní případy jsou skvělé, propracované, stejně jako osobní život a všechny vztahy, vazby, přátelství...
.
Začala jsem číst a bála se, že budu ztracená, ale i na to Verča myslela a nezapomněla připomenout, jak předešlý díl skončil. Těšila jsem se na každou stránku, protože se zdálo vše tak zamotané, i když nebylo. Jako vždy chyběla jen ta vražedná komunikace - hlavně ze strany Davida. Jeho charakter je tak skvěle popsány, se vším dokonalým i nedokonalým, že chvílemi nevíte, jestli ho praštit, nebo políbit. No, já bych asi věděla. A Sandra nejspíš taky .
.
Děkuji Verče jak za další skvělou knihu, tak i za další představy o Davidovi. Je to přesně ten typ chlapa, kterého nebudete mít rádi, dokud ho nepoznáte. A pak ho budete milovat, i kdyby se svět stavěl na hlavu ...
.
Pokud máte rádi detektivky a rádi podporujete české autory, prosím, Verču nesmíte vynechat. Je to skvělá spisovatelka s úžasným rozhledem a citem pro detaily.
Anotace knihy a všeobecné nadšení před prodejem slibovali úžasný pohled na svět, jaký by byl, kdyby neproběhl odsun Němců po Sametové revoluci. No a jelikož mě historie baví a zajímá, na knihu jsem se opravdu strašně těšila - jaké by to bylo a zajímavosti, se kterými autor přijde ...
.
Bohužel mě kniha neuvěřitelně zklamala, až mi z toho bylo smutno. O nějaké alternativní historii totiž nemůže být vůbec řeč - je to prostě jen detektivní příběh zasazený do Sudet v okolí Bruntálu, kterou "vyšetřuje" mladý novinář z Mladé fronty. Otevírají se staré rány a myšlenky, staré bolesti. V knize neustále všichni kouří, je tam spousta jmen, které se vám pletou a spousta německých slov a vět, kterým nerozumíte. Kapitoly jsou odděleny články z novin, což by byl pěkný nápad, kdyby mě to spíše nerušilo. Postavy nejsou nijak zvlášť vykreslené a kromě hlavního hrdiny (jestli se to tak dá říct) jsem si nepamatovala vůbec nikoho ...
.
Přeci jen mě na knize ale něco zaujalo a tím byla (nejspíš) jedna z hlavních myšlenek - o tom, že lidé žijí strašně rádi v minulosti, místo aby tvořili něco nového, že je zajímá hlavně to, co je rozděluje místo toho, co je spojuje a že je jednodušší bojovat ve starých válkách znovu a znovu, než budovat něco jiného. Tyto myšlenky se mi líbily opravdu strašně moc a dávám jim za pravdu.
Velice zajímavý a originální příběh. Tenhle typ mám strašně ráda ve štafetách - vždy mám toho spoustu co říct . A nebylo to jiné ani tady ...
.
Po celou dobu čtení jsem neměla ani tu nejmenší páru o tom, jak tohle může dopadnout a co se tam sakra vlastně děje. Claire byla v jednu chvíli úžasná mladá žena a v tu další psychicky nevyrovnaná osoba s nepředvídatelnými sklony. V druhé polovině knihy se přiznám, že už jsem vůbec nevěděla, co je realita a co není... Což mě u knihy drželo jak přibitou a přečetla jsem ji za jeden den.
.
O jednu hvězdičku méně dávám za poslední asi třetinu knihy, kdy už toho bylo myslím až dost. V některých chvílích už to působilo dost nereálně, což je obrovská škoda. Plus mi Claire lezla celkem na nervy svou nafoukaností... i když kdo ví, jaká vlastně byla?!
.
Btw Patrick se mi líbil po celou dobu. Věděla jsem (také po celou dobu), ale i tak jsem ho zbožňovala...
Já takovéhle knihy prostě miluju! Dozvíte se tolik zajímavých věcí (viz anotace) a máte úplnou chuť zpomalit svůj dosavadní život. Jak stále říkám, lidem strašně moc chybí příroda. Díky všem těm moderním technologiím jsme se zavřeli doma a žijeme úplně jiné životy, než dřív. Někomu to nevadí a někdo se zase snaží vrátit se k tomu, co bylo - zkouší farmařit, hodně cestuje na vlastní pěst apod. Mě samotné ta příroda chybí hodně a dnes a denně přemýšlím, jaké by to bylo mít nějakou svou farmu, nebo žít v nějaké z těch zemí, kde technologie stále ještě neexistují...
.
Tato kniha je pro všechny milovníky přírody a života venku. Najdete tu spoustu velice zajímavých věcí, rád a tipů. Jaké květiny můžete jist, jak vystoupit z komfortní zóny a proč je třeba super udělat si jednou za čas procházku naboso? Jediné, co mi v knize asi chybí, je více reálných obrázků přírody. To vždy dokáže navodit úžasnou atmosféru...
.
Zklidnit tělo, zklidnit mysl. Věřím, že každý by si měl zkusit měsíc někde na samotě v horách, alespoň jednou za život. Tak do toho!
Velice zajímavý a řekla bych i originální příběh z prostředí Orlických hor, kde číhá zlo a většina lidí stále ještě věří v pohanské rituály ...
.
Přemýšlela jsem, jaké hodnocení knize dát a nakonec dávám pěkný střed. Zajímavé stránky byly prokládány těmi nezajímavými, ale příběh mě mile překvapil. Možná, kdyby byla kniha kratší, bez všech těch popisů věcí, které vás vlastně nezajímají, bylo by i hodnocení vyšší. Protože příběh je opravdu skvělý.
.
Až do otevření knihy jsem vůbec netušila, že je od české autorky. Trochu jsem se toho bála, ale musím přiznat, že to napsala velice dobře. Z popisu hor a jejich okolí na mě čišila atmosféra opravdu až do morku kostí. Všechny pověry a rituály mám navíc neskutečně ráda a velice mě to zajímá, takže kniha udržela mou pozornost. Jen škoda těch hluchých míst...
Kniha byla naprosto úchvatná a já jsem strašně ráda, že se mi něco takového dostalo do rukou ....
.
Kniha se strašně krásně čte a každá věta je zajímavá. Ani jednou se mi nestalo, že by mě něco nebavilo, nebo bych měla chuť to přeskočit. Ba naopak - nestačila jsem žasnout, co vše se ve Vietnamu dělo. A se studem se přiznávám, že jsem se o tuto část historie nikdy blíže nezajímala - což byla obrovská chyba!
.
Co se mi na knize líbilo asi nejvíce je to, s jakou úctou ke své zemi je napsaná. A také s obrovským respektem k rodině a všemu, co se dělo. Je to až neuvěřitelné. Nahlédnutí do Vietnamu mi dalo strašně moc - nejen historii, kterou jsem vlastně neznala, ale i nahlédnutí do rodinných vztahů a lásky ke všemu a všem kolem.
.
Stylem psaní mi to trochu připomínalo knihu Kde zpívají raci. Možná i proto je tato kniha zatím nejlepší, jakou jsem letos četla. Jsem unešena krásou Vietnamu a zdrcená vším, co se tam dělo. Pro takovou zemi a tak úžasný lid je to víc než dost ...