Messilina
komentáře u knih
Kytice
Karel Jaromír Erben
Kytice je nadčasová klasika, kterou se snad ani nehodí hodnotit. Prostě zlatý fond české literatury.
1984
George Orwell (p)
Co říci o této knize? Výborná. Naprosto přelomové dílo. O, bohužel, v některých částech světa stále aktuální situaci. Osobní poznámka: po čtení knihy jsem mívala cukání kontrolovat jestli nemám doma nějaké sledovací zařízení. Co když se Velký bratr dívá.
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Přiznám se, že při čtení této knihy jsem měla pocit, že se něco tak hrozného snad ani nemohlo dít. Bohužel. Dělo se.
Lidská hloupost, pověrčivost, nenávist, intriky, fanatismus a kdo ví co ještě.
Díky Bohu, že žijeme ve 21.století, že hony na čarodějnice jsou tady už minulostí.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Co na tuto knihu říci. Egypťan Sinuhet je prostě skvělé a nestárnoucí dílo, které patří do zlatého fondu evropské literatury.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Prase vládnoucí farmě.
Prase vládnoucí čemukoliv.
Krásná představa, že?
Orwell napsal bajku, zajímalo by mě, kolik pohlavárů se v ní poznalo. Asi žádní. Škoda.
Zato já poznávám pár prasat.
Bohužel se nedá říct, že by kniha nebyla aktuální. Snad ne v České republice, ale v některých částech světa je aktuální stále. Bohužel.
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Toto je moje srdcovka, kniha o ženě, která si bez sebemenší pochybnosti zaslouží obdiv. Jak bylo napsáno níže, je škoda, že se o takovýchto lidech více nemluví. Paní doktorka byla obdivuhodná žena. Přiznávám se, že jak se u knih příliš nedojímám, tak po smrti dětí a manžela paní doktorky jsem měla problém se udržet. O to více obdivuji, že to dokázala překonat a jít dál.
O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
Když jsem tuto knihu četla, tak jsem se u ní velmi bavila. Je to takové příjemné.
Vejce a já
Betty MacDonald
Knihu jsem jako spoustu jiných vyndala z máminy knihovny někdy ve dvanácti letech a po čase jsem si jí ráda přečetla znovu. Je milá. Super oddychovka a výborné antidepresivum.
Adresát neznámý
Kathrine Kressmann Taylor
Přiznávám, že jsem to nečetla, ale poslouchala. Audiokniha v podání Marka Ebena a Ivana Trojana prostě neměla chybu. Většinou dávám přednost papírovým knihám, ale Trojan+Eben je chuťovka, kterou jsem si nemohla nechat ujít.
Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
Ke knížce jsem se dostala díky tomu, že kdysi, někdy na základní škole, jsme měli v čítance ukázku z povídky ,,Přijdou vlahé deště". V té čítance nebyla ta povídka celá a já chtěla vědět jak to skončí. Bylo to vlastně mé první setkání s R.B. Tak jsem si knihu půjčila v městské knihovně a když jsem měla možnost, tak jsem si jí koupila. Nelituji, myslím, že Marťanská kronika je to nejlepší co Bradbury napsal.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Toto je velmi silný příběh, který by měl být v první řadě varováním. Ne před muslimskou kulturou, jak to bohužel někteří lidé vnímají. Ale před růžovými brýlemi, které jsou některé ženy schopné si z lásky nasadit.
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Tato kniha se mi moc líbila, hlavně kvůli výbornému překladu. Škoda, že neumím anglicky natolik dobře, abych si jí přečetla v originále.
Heidi, děvčátko z hor
Johanna Spyri
Krásná knížka pro děti. Rozhodně se domnívám, že vedle pohádek Boženy Němcové by měla být v dětské knihovničce i Heidi.
Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
Velmi dobře napsaná kniha. V minulosti několikrát zfilmovaná. Četla jsem vždy dlouho do noci a většinou jsem knihu zavírala až tehdy, když už jsem u ní de facto spala, protože bylo čtvrt na pět. Pravda ale je, že to není lehké téma.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Český Quo vadis. Osobně doporučuji přečíst oboje, ne kvůli srovnání, ale pro úhel pohledu. Paní Loukotková dokázala opět velmi dobře vylíčit starověký Řím.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Tuto knihu jsem četla kdysi dávno, v poměrně útlém dětství. Asi v sedmi letech. Pamatuji se, že jsem jí tenkrát nedočetla, protože jsem jí vůbec nepochopila, nebavila mě. Podruhé jsem jí četla až v dospělosti, byť jsem jí měla celou dobu v knihovně. A to už se mi líbila. Nevím, buď jsem byla zaostalé dítě, anebo je to knížka spíše pro starší čtenáře.
Mimochodem, co se beránka týče, tak ten můj vypadá také nejlépe v krabici.
Jméno růže
Umberto Eco
Výborná kniha. Jako historický román patří k top. Jako detektivka je opravdu velmi kvalitní.
Zločin a trest
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Dostojevskij byl mistrem svého žánru. Vynikající psycholog. Pravda ovšem je, že na dnešní dobu to je trochu moc dlouhé a popis převažuje nad dějem.
K Dostojevskému se prostě člověk musí ,,pročíst''.
Válka s mnohozvířetem
Vladimír Páral
Tuto knihu jsem četla dvakrát. Poprvé v takovém tom období začátku puberty, tak 12ti let a ohromně se mi líbila, jako sci-fi. Podruhé jsem jí četla v dospělosti a přiznávám jí určitou nedokonalost. Ale faktem je, že na dobu, kdy byla napsaná to bylo nepochybně veledílo.
Už jen tou kritikou, která zde zaznívá.
Samozřejmě, že dnes máme asi jiná měřítka, toho co nás baví. Jenže v osmdesátých letech minulého století nebyl Tolkien a všichni ti autoři, kteří jsou k mání dnes. Sci-fi bylo spíše trpěným okrajovým žánrem.
Viděno i z tohoto úhlu pohledu myslím, že je to jedna z nejlepších knih, jaká v té době vznikla. Ostatně dnes už nevíme, kolik toho musel autor škrtnout. Přeci jen bylo to psáno v dobách cenzury. A kdo ví, jaké měli tehdejší mocipáni názory na to, že si někdo, kvůli něčemu tak zbytečnému, jako je ničení životního prostředí, dovoluje kritizovat průmyslový rozvoj socialistické republiky. Já sama jsem z Děčína, takže si matně pamatuji doby, kdy se kvůli smogu nesmělo ven, nebo kdy na Labi nepluly labutě, ale olejové skvrny.
Myslím, že tato knížka byla ve své době velmi aktuální. Proto byla zřejmě napsaná, aby upozornila na tehdejší stav životního prostředí a přírody, ale hlavně na stav tehdejší společnosti. V osmdesátých letech se nedalo jen tak kritizovat. Co kdyby se v tom poznal někdo mocný. Navíc na to, aby mohla být kniha vydána dohlížely všelijaké komise a kdo ví, jaké byly jejich zásahy do knihy. (Proč jste soudruhu psal to a nenapsal tamto. Přepsat!)
Proto dávám plný počet hvězdiček. Bavila jsem se a myslím, že je to dobrá kniha vzhledem k tomu, co zde mohlo za minulého režimu vycházet.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Velmi zvláštní kniha, o velmi zvláštních lidech. Já osobně si netroufám hodnotit ani knihu, jako literární počin, ani ty lidi, co v ní vystupují. Jsou trochu jiní, ale neřekla bych, že je to jinakost ve špatném smyslu slova. Všichni jsou trochu hippies. Ale to přece bylo v šedesátých letech v pohodě a nikdo se nad tím moc nepozastavoval. Každý z nich měl důvod k odchodu z civilizace a já všechny tyto důvody beru. Myslím, že je dobře, že tato knížka vznikla. Snad pomůže nám obyčejným, v civilizaci žijícím lidem pochopit i ty, kteří prostě zvolili jiný život. Snad je budeme méně odsuzovat. Snad budeme mít méně předsudků. Protože, kdo z nás nechtěl alespoň jednou v životě se vším praštit a ,,odejít do lesů"? Ano, většinou jsme to neudělali a to je dobře, protože bychom se do těch lesů asi ani všichni nevešli. Ale je dobře vědět, že někdo to udělal, že nejsme všichni stejní. Vždyť v rozmanitosti je ta pravá krása.
