mgeisselreiter komentáře u knih
Ač staršího data vzniku (1967), kniha je svou tématikou stále aktuální. Vypovídá nejen o hodnotách moderní společnosti, ale hlavně je psychologickým obrazem dobře postaveného manažera, který prochází životní krizí. Postavy jsou dobře vylíčené a nepochybuji, že mnoho čtenářů se v mnoha věcech s nimi bude ztotožňovat, chápat je, ostatně tak jako já. Právě proto je román tak působivý. Čte se velmi slušně, i když některé pasáže jsou trochu méně záživné (ale v poměru rozsahu knihy se jedná o malé procento). Kniha v člověku zanechává nesmazatelnou stopu. 90% a 5*, 12.1.2013.
Nádherný příběh, i když popisuje hodně těžké životy a osudy lidí, není jen smutný a vůbec ne depresivní. Krásně a řekl bych realisticky zobrazuje Ameriku z pohledu chudých přistěhovalců v letech 1912-1918. 90% a 5*. Doporučuji také film z roku 1945.
Tak to jsem byl opravdu velmi příjemně překvapen. Heinleina jsem v mládí nějak vynechal a tento román je prostě výborný. Skvěle se čte, děj je zajímavý... Kniha byla napsána v roce 1957, děj se odehrává v letech 1970 a 2000-2001 a je opravdu velmi zajímavé, jak od té doby vývoj pokročil. V některých případech autor celkem odhadl možný vývoj, v mnoha si ale vůbec neuměl představit, co bude v té budoucnosti běžné, takže neustále se používá logaritmické pravítko, telefonuje se sice i s obrazem, ale hovory přepojují spojovatelky... To ovšem románu vůbec neubírá na zajímavosti, spíše naopak. 28.9.2012 dávám 90% a 5*.
Román, kterému nevím, co by se dalo vytknout. Výborně se čte, je to chytré, nechybí humor ani napětí, ukazuje to na nadnárodní moc, na takové machinace, které jsou až k neuvěření, a přesto nejspíš pravdivé. Je to mrazivé, ale reálné. Možná zjistíte, kdo vládl světu kolem roku 1979, z toho možná odvodíte, kdo vládne nyní. A věřím, že začnete pochybovat o takových věcech, jako o událostech 11. 9. 2001 apod. Nebudu knihu vychvalovat do nebes, raději si ji přečtěte a posuďte sami její kvality a pravdivost. Jedna z nemnoha knih, které dávám plných 5*. 25. 9. 2024.
Pierre La Mure výborně vystihuje prostředí Paříže druhé poloviny 19. století. Působí to tak výstižně a pravdivě, jakoby byl spisovatel účastníkem všech těch příběhů, setkávání slavných osobností atd. atd. Věřím, že mnohé vychází s dochovaných pramenů a to, co je smyšleno, určitě není dalo od pravdy. Samotný životní příběh Lautreca je velmi zajímavý, poutavý, ale také smutný. A když jsem to takto shrnul, je to u mě na 5*. 27. 2. 2024.
Povedená povídka, kde nechybí záhada a nadpřirozeno. Poutavě a pěkně napsáno, a tak nevidím důvod nedat 5*, 29. 12. 2023.
Tato divadelní hra se tak trochu vymyká - je podle skutečných událostí a autor v písemné podobě obohacuje diváka o informace ze "zákulisí", což v samotné hře na prknech moc nejde. Příběh je to vyhrocený, jak tak bývá skoro vždy u soudních dramat (nehledě na to, že jde o rok 1692 a s moderním soudnictvím nemá mnoho společného), "otevírá se mi kudla v kapse", emočně to ve mě vře. Moc dobře zpracované. Dám plných 5*, 17. 12. 2023.
To tedy byla jízda. Poutavé, skoro až strhující vyprávění, ve kterém se odkrývá drsný a nevázaný život velké Piaf. Před četbou jsem viděl hned dva filmy podle této knihy, z roku 2007, který byl dle mého mínění úplně zbytečně natočen, když existuje výborný film z roku 1974, který je s románem rovnocenný. Oba filmy končí ale v tom nejlepším, kniha tak je jednak doplněním, jednak i jiným způsobem podaný hektický život Edith (a její sestry, která vše výtečně sepsala). Dávám všech 5 hvězd, 8. 12. 2023.
Murakami, jak ho mám rád, ve své formě. Jen mi to ke konci přišlo už moc dlouhé. 80%, 26. 11. 2023.
Tato kniha - díl III a IV, je přímou součástí prvních dvou dílů a mohu prakticky opsat svůj komentář k prvním dvou dílům:
Je neuvěřitelné, že tuto rozsáhlou knihu napsal kluk ve věku 21-23 let. Čte se poměrně dobře, i když jsem se občas mírně ztrácel (ale zase se našel), ale hlavně přináší podrobný pohled na kozáky na Donu, na jejich mentalitu a život. Co je překvapující, jak i přes dobu vzniku je kniha vyvážená a nestraní budovatelům komunismu, jak by se dalo čekat.
Tato nestrannost je zachována i v těchto dvou dílech, což je skoro neuvěřitelné vzhledem k době vzniku tohoto rozsáhlého díla. A tyto dva díly se mi líbily ještě víc než první dva. Sice zpočátku je hodně popisováno válčení, taktizování, přeskupování vojsk, což je dost nezáživné, nečte se nejlíp a složitě jsem se v tom orientoval. Pak ale přichází opravdu zajímavé a poutavé čtení ze života hlavních hrdinů. Jedná se opravdu o skvělé zobrazení neklidné situace na Donu mezi kozáky krátce po revolučním roce 1917. 70-85%, 28. 12. 2022.
Moje první setkání s tímto autorem dopadlo velmi dobře. Téměř celou knihu jsem přečetl na jeden zátah, což vypovídá o tom, že se četla dobře, že nenudila, že byla zajímavá, a to i přesto, že nejsem vůbec fanda do válčení a vojenské taktiky. Z tohoto důvodu mě nezajímaly pasáže věnující se bojové strategii, kterých ale naštěstí nebylo tolik. Když to shrnu, námět je taková klasická stará škola sci-fi, o které není třeba moc polemizovat - je to či není uvěřitelné, to je na každém, ale je třeba to brát tak, jak to je a není účelem to řešit. Trochu víc možná někdo řeší to, jakým jazykem mluví a jak se chovají opravdu malé děti - to je méně realistické, ale opět není nutné to nijak řešit. Prostě se nechce unášet příběhem a vychutnávejte si ho. Za pozornost stojí doslov, detailně pitvající celé autorovo dílo. 75-80%, 12. 9. 2022.
Dodám, že ač jsem s románem spokojen, mám jaksi dojem, že už nic od autora číst nemusím, že vše ostatní bude jen slabší pokračování.
Z mého pohledu trochu přeceňovaná kniha. Čte se velmi dobře, zdá se, jak to odsýpá, ale když se pak zamyslíte, zjistíte, že se to vlastně vleče, je to zbytečně natahované. Závěr začíná být více napínavý, ale bohužel vyplouvá na povrch několik chyb v příběhu (ve vyšetřování...), takže ze zdánlivě realistického románu se stává tak trochu thriller amerického stylu - zkonzumuj, užij si to a moc o tom nepřemýšlej a zapomeň. Prostě není to špatné, ale u mě při 70% za 3*, 21. 7. 2022.
Hodnotit bych mohl klidně jako odpad, ale i jako 4*. Čte se to výborně, má to spád, ale je to moc ujeté, což by až tolik nevadilo, kdybych v závěru nebo po přečtení knihu pochopil. V podstatě se dá pochopit hlavní myšlenka, ale ostatní je prostě zmatek, chaos. Nakonec se rozhoduji na 60%, 29. 4. 2022.
Filmová verze (komentář z 20. 2. 2024):
Díky Fincherovi jsem pochopil, o co v knize šlo. Přesto se jedná o nechudnou úchylárnu ač mám režiséra rád, za toto je tak max. 60% (ale těžko hodnotit, vychází z knihy, obsahově a dějově to je dané).
Kniha se čte neuvěřitelně dobře, pouze asi od dvou třetin částečně na chvíli zabrzdí, kdy autor trochu filozofuje. V tomto Heinleinově románu (ostatně jako i v jiných), nejde primárně o sci-fi. Autor ale prvky science-fiction dodává tak přirozeně, jako by to bylo zcela běžné. Nezatěžuje se nějakým složitým vysvětlováním, vědeckými argumenty apod. a přesto vše do sebe lehce a snadno zapadá. Heinlein je prostě PAN spisovatel. 75%, 26. 4. 2022.
Rozhodně ne tuctové čtení, je to víc na zamyšlení, trochu filozofické. Zajímavé téma, na první pohled běžné a banální, ale ve skutečnosti trochu hlubší. Určitě nejde o oddechové čtení na dobou noc, ale na druhou stranu není třeba v románu hledat nic složitého. 70-75%, 18. 4. 2022.
Není snadné napsat knihu popisující dva měsíce putování, kdy jeden den je téměř jako každý jiný. Proto tato kniha není jen o přechodu Antarktidy, ale O'Brady píše i o svém dětství, o dalších extrémních výkonech, které dokázal, o své rodině, o své ženě. Někdy je toho až moc, takže čtenář pomalu zapomíná, v jaké fázi se Colin zrovna na své cestě přes polární kontinent nachází. Několik opravdu poutavých a zajímavých okamžiků je tak prokládáno mnohdy až nudnými úvahami a vzpomínkami. Osobně bych uvítal více detailů o samotném putování a těsnějších souvislostech. 70-75%, 17. 12. 2021.
Neotřelé vyprávění je zároveň netradiční pohled na kruté období let 1930-1946 v Sovětském svazu. Autorce se daří čtenáře zaujmout prakticky od začátku až do konce knihy. Vydavatelství Prostor připravilo velmi dobré české vydání, i když jen brožované, ale prakticky bezchybné. 80%, 16. 11. 2021.
Velmi zajímavá kniha, která ovšem předpokládá, že čtenář je na poměrně dost vysoké intelektuální úrovni. Přiznám se, že něco přes polovinu knihy jsem stačil sledovat a chápat a připomínal si školní učivo. Později jsem se ale téměř ztrácel. Autor totiž postupoval tak, že začínal jednoduššími věcmi a především se snažil je dost podrobně vysvětlit. Později ale přichází spoustu věcí, které zmíní, ale nijak nepřibližuje. I tak, i když čtenář nechápe podstatu, dokáže si alespoň představovat opravdu neskutečné a fantastické věci.
Gribbin podává hodně složité téma hodně přijatelným způsobem, což není vůbec snadné. Kniha je vzhledem k obsahu velmi stará, zajímalo by mě, kam vývoj a věda pokročily do současnosti. Kniha je velmi dobře přeložená, ale bohužel obsahuje velké množství tiskových chyb. 80%, 7. 11. 2021.
Další autorův propracovaný pohled do zákulisí, tentokrát televize a televizního zpravodajství. Čtenář bude možná jako já překvapen, jak v době vzniku (dnes bych řekl, že už asi ne) byli moderátoři a další televizní pracovníci vysoce odměňováni a jaký luxusní život vedli, ovšem na úkor svého soukromého života a často s velkým rizikem.
Příběh má velmi jednoduchý děj, ovšem Hailey ho dokázal roztáhnout na více než 500 stran. V mnohém je to dobře, ale přece jenom tím děj hodně ztrácí na dynamice a napětí, i když o to asi primárně nešlo. Na rozdíl od „Letiště“ a „Kol“ však autor čtenáře tolik neobohacuje, prostě v předchozích knihách jsem se dozvěděl víc zajímavých informací a byl tím více obohacen.
Kniha vydaná krátce po sametové revoluci bohužel trpí množstvím chyb. Přes všechny výtky velmi dobré čtení, 75%, 29. 8. 2021.
Moderní krimi, která se dobře čte, chce přitáhnout čtenáře hlavně svou neuvěřitelnou hrůznou krutostí. Autor šokuje, ale to je tak vše. Jedná se o průměrnou detektivku, jejíž děj se občas rozprostře dál z Francie, kde ale jaksi zamrzá a nijak moc do příběhu nezapadá. Vysoké hodnocení je nejspíš od fanoušků takovéhoto druhu thrillerů, já jsem ale konzervativnější čtenář a moc mě to nebere. 65%, 1. 8. 2021.