mi-380 komentáře u knih

Rodinná kronika dlouhého století na cestě z dvojdomku do hotýlku a zpět. Autorka je skvělá vypravěčka, to už všichni víme, příběhy jednotlivých členů rozvětvené rodiny jsou zábavné, poučné, chápající, poutavé, dramatické, tak nějak seriálové. Něco jako vzpomínání mé babičky, mé matky, mé manželky, její matky, její babičky, mých dcer, tetiček, pratetiček… jen kdybych měl dost trpělivosti je pokaždé pozorně poslouchat.
90 % (zatím 4215 hodnotících s průměrem 85 %).
…
„Stejně jako všichni ostatní, i Václav byl přesvědčen, že socialismus není na světě napořád a že je dříve nebo později odsouzen k zániku. Ale stejně jako ostatní, ani on nevěřil, že se toho dožije. Pryč byla léta, kdy lidé vstupovali do strany z přesvědčení, že pomůžou budovat lepší budoucnost pro lidstvo. Teď vstupovali do strany, protože doufali v lepší budoucnost pro sebe a své děti.“
…
...
„To musíš na sebe pořád tak upozorňovat?“

97 22.11.2022

Začalo to shromažďováním podkladů k bakalářské práci, skončilo úspěšnou a důležitou knihou rozhovorů. Autorka názorně předvádí izolované panoptikum, spojující zkorumpovanou zabijáckou utopickou demagogii se středověkými barbarskými obyčeji. I my jsme byli k tomuto modelu společnosti v polovině dvacátého století směřováni, naštěstí nám historické tlaky pomohly se z této pozice vykroutit. Tohle svědectví považuji za základní informaci. Jen mám pocit, že nějak přibývá mocných, co si myslí, že jsou chytřejší než ostatní, že přijdou s kouzelnou formulkou „fake news“ a frnk – svědectví bude rázem pryč. Tahle hra s ohněm cenzury se dá otočit proti všemu a všem. Rád bych věřil, že nebude mít dlouhého trvání, jinak něco podobného jako severokorejská cesta bude zákonitě znovu hrozit i nám.
100 % (zatím 1558 hodnocení s průměrem 96 %, po roce a půl 2763 hodnocení, průměrem drží na 96 %).

V šedesátých letech nám bylo řečeno, že máme všechny knihy odevzdat. Strana je probere a vyřadí ty, které nejsou pro mentalitu státu vhodné. Ale ať se nebojíme, že nám je nahradí jinými. Pak chodili po bytech a domech, kde si knihy brali a vše zapisovali. Vzali mi skoro všechny knihy, i ty které jsem měla ráda. Byla jsem smutná. Moje maminka úplně šílela, strašně se jí dotklo, že jí strana vzala knihy, které ubránila před Japonci.

97 01.03.2022

Mám rád auta, autíčka, výlety autem i Marka Ebena. Tedy kniha pro mne. S pověstným laskavým humorem nám autor vypráví příběhy, s nimiž se většinou s úsměvem ztotožňuji, některé z nich jsou dokonce naprosto shodné s mými. Čteno postupně po večerech pro navození dobré pohody před spaním.
100 % (296 hodnotících s průměrem 92 %).
…
Hned jsem si vzpomněl na Karla Gotta, který si kdysi koupil nádherné Porsche. Když jsem ho po roce potkal a ptal se, jak se mu jezdí, řekl mi: „Už ho nemám.“
Tak jsem se ptal proč a on řekl: „Jel jsem do Hamburku, v Praze jsem nastoupil jako muž středního věku a v Hamburku vystoupil stařec.“
Musím říct, že to jen potvrdilo mé podezření, že na sportovní vozy už je v mém případě pozdě.
…
Sexy může být svetr nebo triko, ale kabelka mi připadá stejně sexy jako koš na prádlo. A není pravda, že kabelky si nikdo nevšímá. Všímají si ženy. Ty moc dobře ví, co jsou kabelky zač. Kabelka je signál, který vysílá jedna samička druhé…

97 29.04.2021

Pociťuji nedostatek veselé četby, opakuji si tedy dávno přečtený román, na který mám pozitivní, ale jen matnou vzpomínku. Někdo tvrdí, že Goodbody je anglický Švejk, vidím jeden hlavní rozdíl: ten náš ze sebe blba dělá, ten anglický blb je, sociální blb přesně ve stylu plukovníka Nicholsona, který nechal stavět ten zatracený most přes - všichni víme kterou řeku. Výsledek jejich působení a smysl těch knih je ovšem velmi podobný: vtipné zesměšnění velitelů i celé armádní mašinérie, a navíc skrz humor přesvědčivá kritika války. Po druhém přečtení musím tu pátou, dosud schovanou, hvězdu přidat, chytře vypointovaných příběhů a bystrých myšlenek s dlouhodobou platností jsem tu našel nečekané množství.
90 % (zatím 1037 hodnotících dává průměr 87 %).
…
Veliký dojem na mne udělal sbor instruktorů. Byli to samí zakalení válečníci, kteří strávili na vojně celý život. Mnozí byli jako instruktoři tak cenní, že pro svou nepostradatelnost nikdy nemohli být uvolněni pro skutečný boj na frontě a zasvětili celou svou vojenskou dráhu přednášení o něm.

96 06.04.2021

České pohádky jsou prý, v porovnání s ostatními, pověstné svou mírností. Karel Jaromír jako by chtěl ukázat, že taková idylka to tady zase není. Závist, nenávist, majetek a máme tu horory nejtěžšího kalibru.
85 % (7011! hodnocení, průměr je zatím 87 %).
…
„Mamičko, kterak udělám,
kam oči a ty hnáty dám?“ -
„Nenechávej jich podle těla,
ať někdo jich zas nepřidělá -
radš je s sebou vem.“

96 29.01.2020

Jsi Polák, Čech, Němec? Otázka života a smrti, jenže smrt se tehdy mohla týkat všech odpovědí. Leckdy ani volksliste nestačil v době války v Životicích k přežití. Velké poděkování autorce - utajování, zapomínání a překrucování jedné z válečných tragédií uvádí na pravou míru.
100 % (zatím 783 hodnocení s průměrem 88 %).

95 30.07.2022

Sérioví vrazi – těch je v literatuře mnohonásobně víc než ve skutečnosti. Při honbě za jedním z nich nás autor seznamuje s panoptikem postav, které, doufám, současné Norsko nereprezentují. Pokud ano, blížil by se tragický konec, pád do propasti dějin, kolaps. Feťáci, alkoholici, kriminálníci, dealeři, asociálové, transvestiti, hackeři, chudina, bezcitní pěstouni, liknaví policisté, sektářští fanatici, šikana, křehká a vystrašená generace Z. Autor dlouho přeskakuje z osoby na osobu, z místa na místo, a čtenář čeká a čeká na spojovací články, které se vynořují pomalu a neochotně. Jenže osoby stále přibývají, jsou jich desítky, některé se jen mihnou dějem a mizí. Jak se tohle spojí? Nakonec ano, spojilo, muselo se to nějak spojit, alespoň něco.
Skoro patnáctihodinová audiokniha, čtená sladkým hlasem Petry Špalkové, čekala doma dlouho na využití. Získal jsem ji v době, kdy už jsem měl severských detektivek dost, ale na každého jednou dojde, a tak došlo při boji se sněhem a během likvidace přebytečných krámů ze sklepa po letech i na tohoto hromadného vraha.
70 % (už 3393 hodnotících s průměrem 85 %).

94 02.12.2023

Osmnáct významných postav, stejně jako v předchozí části, poznámkový blok není na škodu. Autorka svou početní normu i vztahovou šablonu dovedně přenesla z českých komunit do atraktivního prostředí hromady písku v Severním moři - ostrova Schiermonnikoog poblíž holandského pobřeží. Stejně jako v úvodních třech příbězích, i tentokrát jsem si užíval poutavě a promyšleně poskládané propletené vztahy a k nim navíc, jako příjemný bonus daleko na pozadí, i pomalé, rozvážné, nenápadné pátrání Josefa Bergmana. S ním to zatím nikdy nebylo jiné, není to žádný prudký střelec, který by rozrazil dveře, dostal se do centra dění a nekompromisně, svou genialitou, případně pěstí nebo zbraní, vše brilantně vyřešil. Naopak, znovu, stejně jako v Čechách, se musí klopotně prodírat houfem žen špatných charakterů a podivínských mužů, kteří to vedou od deseti k nule.
80 % (zatím 832 hodnotících s průměrem 83 %).

94 09.11.2021

Nelaskavost, nejpříhodnější slovo, které mě napadá na téhle cestě do hlubin duše našeho vesnického člověka. Ořvané děti, závist, upachtěnost, nespravedlnost, sobectví, alkohol, hrubost, podvody. Tenkou nitkou propojené příběhy, opravdové, přesně odpozorované a odposlouchané, jenže se mi v tom zakaleném rybníku naturalismu utopila pátá hvězda - dobra a naděje.
Audiokniha, skvěle mi četli: Pavla Tomicová, Dita Kaplanová, Jiří Vyorálek, Jaromír Dulava, Johanna Tesařová, Robert Hájek, Ivana Uhlířová.
85 % (1781 hodnotících s průměrem 78 %).

92 07.10.2021

Úžasná kniha, nevím, na co jsem tak dlouho čekal. Těžko pochopitelná společnost, v osudech vypravěče-imigranta skvěle popsaná. Na jedné straně záviděníhodná soudržnost rodin, citovost a nezištná pohostinnost, na druhé netolerance a krutost hledající oporu v Alláhovi. Opravdovost a naléhavost autorovy výpovědi mě přiměla připomenout si všechny ty zdánlivě krásné revoluční myšlenky fanatické víry a agresivních -ismů a porovnat je s krutou praxí při jejich uplatňování: Francie, Německo, Rusko, Čína, Kambodža, Írán, Afghánistán, Sýrie atd., atd., atd..
Talibán letos asi znovu ovládne Afghánistán, západ se může chystat na další milióny uprchlíků. Po přečtení této knihy se jim, hledačům klidu a bezpečí, ani moc nedivím. Jenže se nedivím ani těm, co je tu nechtějí, nekompatibilita muslimské populace s evropskou je evidentní, jako by paradoxně to, před čím utíkají - neklid a nebezpečí, přinášeli s sebou.
100 % (aktuálně 1973 hodnocení s průměrem 92 %).
...
A teď tahle žena, její matka, se na mne usmívá s dojemnou dychtivostí a chabě zastíranou nadějí v očích. Nebylo moc příjemné, že se mi najednou přiznává taková moc, a to jen proto, že jsem měl štěstí v genetické loterii, určující pohlaví dítěte.

90 17.06.2021

Ladislavovy cesty mi znovu zvedly náladu. Jeho postřehy jsou čím dál vtipnější a dokonalejší, smál jsem se často, někdy i nahlas, což v mém případě není tak úplně normální. Sám, díky služebním i neslužebním cestám všemi existujícími dopravními prostředky do všech světových stran, a také díky mému trvalému cestovatelskému nadšení (což se často setkává s nepochopením mých blízkých), mám pro jeho objevitelský styl velké uznání a na každou jeho novou knihu se těším. Charakteristiky obyvatel a lokalit jsou výstižné občas drsně, občas roztomile, skoro vždy ale s laskavým humorem. I tentokrát pohodový dojem z knihy doplňují stručné faktografické vsuvky a surrealisticko-dixitovské ilustrace.
95 % (aktuálně 437 hodnotících s průměrem 90 %).
…
„Vidíš támhleten les nahoře?“ zeptal se a ukázal na kopec plný stojících suchých stromů. „Tak ten zkurvil Bursík.“
„Aha, já myslel, že to byl kůrovec.“
Muž nechal poznámku bez povšimnutí.
„A víš, jak dlouho se budou rozkládat ty kmeny, co tam nahoře nechali? Dvě stě let.“
„No, vidíte, to je dlouhá doba, živé by tam tak dlouho nevydržely. Mrtvý strom stojí déle než živý strom. To je ale paradox, co? No nic, tak já vás už nebudu rušit. Děkuju a na shledanou.“
Projevil jsem laskavost nám oběma.
Sedl jsem do auta a vyrazil do Krušova lesem, který Bursík dosud nezničil.

P.S.
Jsme oba rodilí Jihočeši, takže mohu potvrdit, že Ladislavova charakteristika naší mluvy i povahy je sice trefa do vlastních řad, ale naprosto přesná.

89 02.05.2022

Sci-fi jen příjemně rámuje tuhle chytře promyšlenou a svižně ubíhající historku o velkém podrazu a následném dlouhém hledání. Dokonalá oslava činorodosti a podnikavosti, tentokrát s mírným humorem a drzým kocourem místo jindy autorem preferované vojenské akademie. Milá, občas až dojemná četba.
90 % (zatím 506 hodnotících generuje průměr 86 %).

89 09.05.2021

Jsem rád, že mohu i po druhém přečtení potvrdit a podtrhnout pět hvězd. Tenhle, dnes už klasický, dojemný až sladkobolný příběh o pevném přátelství a velké lásce, s nahlédnutím do krušných časů v meziválečném Německu, se stále čte podivuhodně hladce. Stopy po zubu času jsem neobjevil. Naopak, styl je svěží, smutný příběh proložen humorem a hlavní dějová linie nabírá úžasnou gradaci.
Intenzivní bohémský kavárenský život hlavních hrdinů - jediné kouzlo, které na mě už tolik nepůsobí.
95 % (zatím 2435 hodnotících s průměrem 91 %).

Zestárli jsme, lásko. Tahle slova klasika mě při četbě často napadala. Týká se to jak nás dvou, tak i autorova dříve tak radostně přijímaného stylu. Nostalgie při vzpomínce na ta léta pod psa, které jsme si tu a tam dokázali proměnit na léta báječná, se ale dostavuje stále naprosto spolehlivě.
Pěkně to vyjádřil na ČSFD při hodnocení filmu Gemini: Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo...
80 % (zatím už 3048 hodnocení s průměrem 80 %).

88 10.06.2023

No, vypadá to, že slušňák je tu jenom jeden, možná. Povahy ostatních významných postav už tak čisté nejsou, takže úvodní pohoda navenek tolerantních Londýňanů při zjištění, že mají doma malé kukačky, se brzy začne plíživě měnit. Celkem zákonitě, to si musí uvědomit každý, kdo si představí jejich situaci (před pár týdny si to dokonce český čtenář a divák mohl vyzkoušet s TV seriálem na ČT). Autor v knize dovedně stupňuje napětí, přidává nové otázky a záhady odkrývá jen velmi pomalu, jakoby neochotně. Klid před bouří se mění v soudní drama, drama v napínavý thriller, thriller v pořádnou bouři a bouře utichá až s docela originálním obratem.
90 % (zatím 204 hodnotících je na tom v průměru stejně).

88 19.01.2022

Osmnáct významných postav, mimo oběť a vyšetřovatele čtrnáct podezřelých. Autorka při podrobnějším seznamování se základními CV body zúčastněných nikoho nevynechá, připomíná mi to TV seriál, přesahující životností minimálně jednu dekádu. Drby, překvapivá propojení z minulosti, tajemství pod povrchem malé obce, nepřesvědčivé motivy. Četba ale ujíždí skoro jako po másle, působí věrohodně jako kdysi vyprávění mé tchyně, co prožila na vesnici celý život a ve své paměti měla uložené a utříděné informace o všech obyvatelích obce mnohem lépe, než bych to já zvládl ve svém notebooku a ani přídavný monitor a dva externí HDD by to nezachránily. I potřetí jsem s autorčiným pojetím světa, v němž výstižně předvádí zklamané krásné ženy v kontrastu s muži ovládanými primitivními pohnutkami a pudy, spokojen.
85 % (aktuálně 806 hodnotících s průměrem 86 %).
…
Když jsem unavená, lehnu si na stůl a nasávám energii. Mockrát už jsem tu usnula. Čtyři hodiny spánku pod touhle pyramidou vydají za osm hodin v posteli.“
Bergman si ji představil, jak leží uvolněná na místě, kde teď stojí šálky s kávou a cukřenka. Odvádělo to jeho pozornost od vyšetřování, kvůli kterému přišel.

88 03.11.2021

Brutální, tragické, pravdivé, nezapomenutelné.
Včera jsem se vrátil z Varšavy, čtyři dny příjemných zážitků, zkušeností a překvapení; z města, z lidí, z celkové atmosféry. Navštívil jsem i Muzeum varšavského povstání, drsná podívaná. Bylo plné žáků různých typů škol, kteří ukázněně a bez blbnutí procházeli expozice, sledovali dokumenty a plnili zadané úkoly. Působivá lekce historie a vlastenectví, i pro mě to byl silný zážitek. Film podle knihy jsem kdysi viděl, a hned večer po návratu, s hlavou plnou zážitků, jsem si na něj vzpomněl, otevřel knihu a ta mi všechny ty staronové poznatky o tragédii polských a židovských obyvatel zpustošeného města dokonale ilustrovala.
100 % (965 hodnotících je na průměru 93 %).
…
Známý polský chirurg doktor Raszeja, profesor Varšavské univerzity a známá kapacita ve svém oboru, byl pozván do ghetta, aby zde provedl těžkou operaci. Jak bylo v takových případech obvyklé, dostal u vstupu od německého velitelství propustku, ale když už byl na místě a chystal se provést operaci, vtrhli do bytu esesmani, zastřelili pacienta ležícího v narkóze na operačním stole, pak zastřelili chirurga a nakonec všechny nájemníky v domě.

P.S.
Leden 1945: 85 % města srovnáno se zemí, z 1,3 miliónu původních obyvatel tam v troskách přebývala pouhá tisícovka posledních zoufalců. K nejhorším německým zvěrstvům (s podporou brutálních ukrajinských a litevských fašistů) přitom docházelo od srpna 1944 do konce roku. Rudá armáda vše už od září pozorovala z druhého břehu Wisly, z předměstí Praga. Povstání Poláků totiž nebylo v Stalinově režii…

88 23.10.2021

Legendární thriller, možná i díky filmu s Jeanem Renem a Vincentem Casselem. Autor s vydatnou pomocí velehor a mystiky rozjíždí téměř hororová pátrání dvou svérázných policistů v různých částech Francie. Když se konečně jejich cesty protnou, střídá jedno překvapivé odhalení další a další (příběh je to pořádně zamotaný a přiměřeně překombinovaný) a napětí nepolevuje až do strhujícího konce.
Audiokniha, Jakub Saic čte s velkým dramatickým zaujetím, zvýrazňuje zoufalou snahu policistů i jejich vnitřní rozpoložení, a napínavé situace, kterými autor nešetří, prožívá tak intenzivně, až se občas zadýchává.
90 % (zatím 269 hodnotících s průměrem 86 %).

87 30.04.2021

Těžko popsat, čím je styl autorky specifický. Pokusím se: nekompromisní pohled na odvrácenou stranu bohaté a prosperující ostrovní společnosti, nenápadný, potměšilý humor, plastický popis a trvalý vývoj hlavních postav, promyšlené zápletky, relativně malá komunita, kde tykání je normou. To vše na pozadí drsného severského počasí. Nic z toho nechybí ani tentokrát, oba hlavní hrdinové kolem sebe chodí jako nespokojený tygr a naštvaná tygřice, Huldar má ale tentokrát víc práce. Případ je zamotaný, s velmi překvapivým koncem a k tomu ještě nová policejní šéfová je ze všech tygřic ta nejzuřivější.
Už mám v ruce další díl s názvem Panenka.
90 % (zatím 283 hodnotících s průměrem 87 %).
...
Když Freyja před měsícem potřebovala elektrikáře, dostala radu, ať se sama zapíše do kurzu, protože ten pravděpodobně dokončí dřív, než elektrikáře sežene.
...
"Co je k obědu?" Dívka zírala na prázdný kuchyňský stůl a zklamání v její tváři prozradilo, že moc nedoufá, že vůbec něco dostane. Byla chuděrka tak hubená, že by to jistě nebylo poprvé, kdy by se musela obejít bez jídla. Heidrún musela zabrat gumu u tepláků, které jí půjčila.
"Rýžový puding."
Dívku to potěšilo, ale po tváři jí zase přelétly chmury, když se zeptala, jestli na něm bude skořicový cukr. Když Heidrún řekla, že ano, jako by jí z ramen spadlo závaží. Dokonce si začala pobrukovat, zatímco brala misky a pokládala je na stůl.

86 06.06.2023

Pozoruhodná konstrukce příběhu, kde dvě (ne)věrohodné vypravěčky skládají a doplňují po malých dílcích svou minulost, spjatou s historií jednoho neobvyklého domu a jeho záhadného majitele. Odhalování jednotlivých postav je plné skvěle stupňovaného napětí, přitom každá osoba má svá tajemství a překvapivý vývoj. Mají i určité kouzlo: ženy samozřejmě krásu a muži charizma, ale ani to jim nedokázalo udržet mé sympatie, u většiny je té temné stránky v jejich povaze nějak moc.
85 % (aktuálně 1981 hodnotících s průměrem 80 %).

P.S.
Teprve po dočtení mi došlo, že Folgate Street, kde by měl být dům, kolem kterého se tu všechno točí, je ta příjemná ulička s relativně nízkými stavbami a dvorky poblíž Liverpool Street Station, kde jsem před dvěma lety strávil v hotýlku pár nocí a v pubu vedle vypil pár guinessů.
Takové poznání vždy potěší a o něco víc otevře oči.

86 23.08.2020