mi-380 komentáře u knih

Nečekané variace je název jedné z povídek, ale pro mě je i sám výběr nečekanou variací různých žánrů. Kniha představuje mistra GRRM v (jako obvykle) výborné vypravěčské formě, fantasy i sci-fi příběhy jsou oživeny kvalitními pohledy do myšlení postav a logickým zdůvodněním jejich chování. Trochu mi chyběly výraznější pointy.
Za nejlepší považuji poslední povídku, něco jako zpověď úspěšného spisovatele, který se musí vypořádávat s démony výčitek, vyplývajících z reálného popisu osob, které se v jeho knihách poznávají. Dovedu si představit, že jde o trauma mnoha tvůrců, čerpajících náměty ze svého okolí – dílo versus blízcí.
75 % (94 hodnotících, průměr 84 %).
…
„Odpovědi,“ bručel znechuceně. „Odpovědi! Pořád musí na všechno hledat nějaké odpovědi. Ale copak nejsou otázky mnohem lepší?“…

32 05.02.2020

Četba na pokračování, aplikace Český rozhlas.
V podobné literatuře mám mezery a tento stav se jen tak nezmění. Zpočátku navenek klidný, monotónní až nudný život hlavní hrdinky, která si citlivým až přecitlivělým vnitřním prožíváním vynahrazuje nedostatek podnětů, mě nijak zvlášť neoslovil, stejně jako její další tragické osudy a životní peripetie, které si svou pýchou a pasivitou (zřejmě znamení doby) sama na sebe přivolávala. V příběhu mě držela zvědavost, kvalitní rozhlasová četba a krátké, cca pětadvacetiminutové úseky.
Zaujal mě autorčin pohled na život anglické vyšší třídy začátku devatenáctého století, na podřadné postavení žen ve společnosti, na její striktní rozdělení lidí na čtyři skupiny (citlivé hodné ženy, zlomyslné ženy drbny, vnímavé muže džentlmeny, zkažené muže hrubiány) a zajímavý je i styl vyprávění, kdy příběh se splétá ze dvou hlavních zdrojů.
70 % (196 hodnotících je aktuálně na průměru 83 %).
…
P.S.
Krátký život sester Brontëových připomíná smutné osudy našich předků v době, která si nebyla schopna poradit s dnes běžnými nemocemi.

32 24.01.2020

Na Zemi po osudovém konfliktu vládne totalitní celoplanetární režim s dvěma kastami. Někde je ale ukryta poslední fungující demokracie. Hlavnímu hrdinovi z kasty vládců se pomalu odkrývá pravda, kterou systém důsledně tají. V mládí jsem byl v podobné situaci. Získávání věrohodných informací o režimu před rokem 1989, když člověk nevyrůstal mezi disidenty – to byl srovnatelný thriller, s tím rozdílem, že nešlo o život.
Rok vydání 1980 poznamenal zastaralost některé používané techniky, jsme tu ale po transformaci společnosti, tak proč ne?
85 % (20 hodnotících je aktuálně na průměru 77 %).
…
Vytáhl z knihovny příslušný svazek a přistoupil k vysokému oknu, kde bylo více světla.
Demokracie: Zastaralý historický pojem politické nauky. Označuje formu vlády, která zažila krátký rozkvět v malých městských státech starověkého Řecka. Podle Aristotela je demokracie perverzní formou třetí formy vlády.
Nějaká historická forma vlády, něco jako kanibalismus, který přišel a zase zmizel. Co s tím měli Izraelci společného? Poněkud záhadné. Jan oknem hleděl na šedivou oblohu a Temži pokrytou ledovým příkrovem. Otřásl se…

32 20.01.2020

Kvalitně vystavěná dobrodružná SF robinsonáda. Zároveň ale plná otázek o vývoji vztahu lidí a ostatní přírody. V současnosti, v době sílícího Zeleného hnutí, velice aktuální téma, i když jde o knihu z roku 1980.
Pět hvězd i po druhém přečtení: 95 % (54 hodnotících je aktuálně na průměru 88 %).
...
„Větší naději na přežití má osada lovců,“ řekla matka.
„Větší naději na přežití by měla vesnice s takovými lidmi, jako je Oleg,“ řekl stařec. „Bude-li naši skupinu ovládat Dick a jemu podobní, za sto let si nikdo ani nevzpomene, kde jsme, odkud jsme sem přišli, proč jsme na světě. Začne panovat právo silnějšího, zákony prvobytně pospolné společnosti.“
„A budou se rodit noví, budou se rozmnožovat,“ řekla matka. „A bude jich spousta. A vynaleznou kolo, za dalších tisíc let parní stroj.“ Rozesmála se, ale vypadalo to, jako když pláče.

P.S.
V roce 1981 vycházela novela na pokračování v časopisu Sedmička pionýrů v číslech 1 - 19 pod názvem Průsmyk, což je přesný překlad (Перевал).

32 03.11.2019

Ota Fink mi trochu připomíná majora Zemana. Pevná ruka mocné strany je tu znát a Ota a jeho kamarádi z chudých poměrů ji vcelku uznávají. Některé reálie roku 1956 se mi ale moc nezdají: třeba kovomat - samoobsluha, banány, výhra 60 tisíc v Sazce, pivo dvanáctka v každé hospodě, atd. Já to nezažil, těžko tedy hodnotit. Příběh je ale jako vždy u Velínského napínavý, čtivý a valící se rychle vpřed.
75 % (66 hodnotících s průměrem 86 %).

32 01.09.2019

Hluboký ponor do jiných světů. Nacházíme svět mezi světovými válkami, svět bujné dětské fantazie a vzpomínek, svět kramářských romantických hororů, svět klučičích bojů o pozice ve smečce, především však temný svět Fuksovy imaginace, kde určujícím faktorem je neustálé napětí ve vztahu otec - syn.
A Hitlerova orlice s hákovým křížem v pařátech pomalu, ale jistě zatahuje černohnědou oponu.
95 % (zatím 91 hodnotících s průměrem 89 %).
…
Neboť babička umělce v rodině nesnese. I když má ráda muzea, obrazy a hudbu, i když miluje velké pěvce, třeba Carusa, který je už dávno mrtvý, nebo Destinnovou, která je už také dávno mrtvá, v rodině umělce nesnese. „Jsou přecitlivělí, všechno je hned zraní, těžko je lze chápat,“ říká vídeňským dialektem, „ale kdyby jen to, to by ještě každý pochopil… Ale když oni mají různé divné zvyky a mravy a přitom jsou všelijak vyšinutí, to je to. Kdepak něco takového v našem rodě, naší rodině, to je nemožné…“ Ano, babička má ráda v rodině jen vysoké důstojníky, císařské, to jsem přece věděl dávno. Ale císař dávno není, a tak má tedy ráda aspoň ty bývalé. Bývalé vysoké císařské důstojníky. Ale ti už také dávno nejsou, nebo jsou-li, jsou už velmi staří, a tak je to vlastně dost hrozné.

32 07.08.2019

Jsme v roce 2001 a jde mi proti srsti, zvlášť u kriminalistů (ale i spisovatelů), neomluvitelná absence v té době už běžných mobilů a počítačů. Stále si něco po někom vzkazují, nechávají si lístečky na stole a výsledkem je, že s informacemi jsou pozadu jako v detektivce z doby předrevoluční, kdy hlavními pracovními nástroji vyšetřovatele byl psací stroj, telefonní budka a hrst drobných v kapse.
Krauz a jeho kolegové se znovu zdánlivě neochotně pouštějí do vyšetřování několika postupně se propojujících případů. Nešťastná smrt v parku a tragédie v partě ze sídliště nenápadně směřují k daleko závažnějším kauzám.
Tentokrát jsem se ale nedokázal začíst jako jindy, děj je podivně rozevlátý, jsou tu případy z minulých dílů i případy, které se teprve někdy příště snad dořeší, navíc celkem průhledná záhada s Krausovou manželkou. Možná jsem ale jen rozmazlený četbou Mariána Geišberga, bez níž jsem se tentokrát musel obejít.
65 % (je nás zatím 99 hodnotících s průměrem 86 %).
…
„Viete dobre, ako u nás funguje program na ochranu svedkov. Je inak koncipovaný ako vonku a...“...
„Stojí celý za h…o,“ doplnil ho Chosé.
„Asi tak. Teda čo s ním? Musíme sa oňho postarať sami.“

P.S. Devatenáctý vydaný díl a také zatím i chronologicky devatenáctý (po knize Žiješ iba dvakrát a před Sárou).

32 20.06.2019

Únorová viróza mě nasměrovala do osmisetstránkové bichle, kterou už mám dlouho ve své soukromé výzvě… Bratři Mašínové a jejich boj, na který dodnes zasvěcení nemají jednotný názor. Bál jsem se objemnosti, bál jsem se nudy, jde přece o známou historii. Ale autor tuhle superreportáž napsal tak čtivě, že jsem se od knihy jen těžko odtrhával i v době braní léků a nuda pro mne nastala snad jen na pár stránkách o Stalinovi. Kniha obsahuje desítky dobových fotografií.
Kluci měli spoustu velkých plánů a přebytek odvahy. S realizací už to bylo horší, dost naplánovaných akcí se buď neuskutečnilo nebo nepovedlo. Naštěstí pro ně, StB zpočátku odflákla vyšetřování a tak díky sebevražedné odvaze a nepochopitelnému štěstí jejich činnost vyvrcholila „Českou válkou“, jak tisk na podzim 1953 nazval jejich neuvěřitelné tažení Východním Německem, při němž se 5 mladíků ozbrojených čtyřmi starými pistolemi snažilo prostřílet skrz týdny trvající zátahy desítek tisíc německých policistů podporovaných mechanizovanými jednotkami Rudé armády, do americké zóny Berlína. A to není pohádka, to se stalo.
Celkem skupina zastřelila v ČSR a NDR sedm osob, tři další němečtí policisté se stali obětí střelby z vlastních řad.
Bojovali proti totalitnímu státu, který v té době zavřel všechny své občany za ostnaté dráty, kradl majetek, mučil nepohodlné a navíc vyhlásil nesmiřitelný boj třídnímu nepříteli včetně poprav. Co asi tomu třídnímu nepříteli zbývalo? Mašínové a jejich přátelé byli mladí, s perspektivou lágrů a ponižování. Tak zvolili svou cestu po vzoru otce, který stejně bojoval proti fašistům za války, některé jejich činy byly ovšem neuvážené. Jejich sestra Zdena Mašínová: „Tu válku začal komunistický režim, bratři se jen bránili.“
Česká republika má svůj zákon č. 198/93 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu, který v §3 říká, že odpor občanů proti zločinnému komunistickému režimu byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.
Za mne 95 % (262 hodnotících s průměrem 94 %).

32 10.02.2019

Byla doba, kdy jsem chtěl pracovat někde v kopcích na vysílači nebo meteorologické stanici. Sám, daleko od civilizace. To už mě přešlo, ale pohnutky šumavských samotářů naprosto chápu, fandím jim a jsem rád, že takovíto lidé existují. Osm zajímavých životních příběhů a filozofií s názory, vyprávěním a zkušenostmi, které obohatí i nás – nesamotáře.
95 % (aktuálně hodnoceno 361x s průměrem 92 %).
...
„V Rumunsku bylo ve čtyřicátém sedmém strašné sucho. Navíc krátce po válce. Přišli tam lidi od Beneše: Pojeďte na Slovensko, vraťte se zpátky do svojej otčiny. Susedia, ideme na Slovensko? Áno, ideme! Vrátili se po spoustě let. Jejich předkové odešli za Marie Terezie nebo ještě dřív někam k městu Oradea, Dolná zem tomu říkali. Potřebovali to tam tenkrát zalidnit, Turci se jim do toho srali a panovník chtěl utužit křesťanský živel, vytvořit bariéru před muslimy.
Kde to sme? divili se Slováci. Nikdo jim nic nevysvětloval. Dovezli je do Sudet, do úplně jiné země, dosídlit slovanským živlem pohraničí po Němcích. Krajina vylidněná, spousta prázdných chalup. Ty půjdeš do skláren, ty do fabriky, ty do zemědělství. Makat uměli, ale byli zvyklí na vinnou révu, na kořalku, na rajčata, na papriky, na teplo. A tady najednou, ty vole, zima a sníh! Máme dopis, kde strýc varuje ty, co v Rumunsku ještě zůstali: Iba něchoďte sem do Čechoch, lebo tu ani paradajky nevyrostú, vino tu neni, iba sniah, sniah, sniah. Varoval je, ale už bylo pozdě. Dneska se to už neví, že rumunští Slováci, co sem přijížděli, byli často glugaři, lidi z hor, neměli žádné velké civilizační návyky.“
(Kdybych byl jeden):

32 06.01.2019

Muzika, kamarádi, studia, holky, okupace, válka neválka. Když jsem kdysi četl Zbabělce, chtěl jsem být jako Danny a trochu se mi to povedlo. Místo saxofonu kytara, kluci měli delší vlasy, holky kratší sukně, místo gymplu průmyslovka, okupace přišla z východu. Válka naštěstí jen studená. Prima sezóna mi to všechno pěkně připomněla, i když teď už mi Danny a jeho aktivity směřující k tomu jednomu základnímu cíli nepřipadají tak úžasné jako tenkrát v těch mých prima sezónách.
95 % (627 hodnocení s průměrem 83 %).

32 25.07.2018

Rowlingová tvoří svůj druhý svět. Po Harrym a jeho kouzelnické partě se jí podařilo vyčarovat další dvě sympatické postavy.
75 % (zatím 2464 hodnotících je na průměru 79 %).

32 08.10.2017

Fin Macleod, hlavní hrdina prvního dílu, je tentokrát tak trochu odsunut na vedlejší kolej a navíc něco v jeho povaze mi nesedí. Sebelítost? Nedostatek pokory? Občasná ich forma, kterou známe ze Skály, už sice není tak překvapivá, ale stále jde o zajímavé ponory do minulosti, zvlášť když hlavním vypravěčem je... (nebudu prozrazovat kdo). Vypointování celého pátrání je ovšem naprosto dokonalé.
85 %, těším se na třetí díl (426 hodnotících, 91 %).

32 12.01.2016

Pěkné vykreslení situace na anglickém venkově po druhé světové válce. Hlavní padouch opět zcela nečekaný. 85 %.

32 09.01.2011

Bosch se znovu vrhá do zdánlivě předem prohraného dobrodružství, případ je složitý a stále se zamotává, počet dějových zvratů je vysoko nad běžným standardem.
Noční ptáci Edvarda Hoppera se vracejí a s nimi (to by ale byl spoiler).
75 % (117 hodnotících s aktuálním průměrem 88 %).

P.S. https://www.youtube.com/watch?v=j24uh8cZ3wA

31 05.05.2020

1942, Pouštní liška Rommel zdánlivě nezadržitelně postupuje Egyptem, jeho přední jednotky jsou 15 mil před Alexandrií. Arabští muslimové se chystají uvítat Němce jako osvoboditele (podobně jako neruské západní národy SSSR). V Káhiře se zatím rozehrává napínavá šachová špionážní partie, v níž jde o nejdůležitější informace britského štábu. Arabskoněmecký špion, jeho anglický protihráč i jejich motivace, to vše je vykresleno dokonale, podobně jako okupovaný Egypt se svými různorodými obyvateli, nočními podniky, úplatnými policisty a spojeneckými vojáky z celého světa. Kupodivu nechybí ani dostatek šampaňského a sexu. Obálka knihy nedává smysl.
80 % (79 hodnotících čtenářů je na průměru 85 %).
…
Všichni na ni upřeně hleděli. Nikdo z nich by jí nepomohl, protože nebyla Egypťan, byla egyptská žena a ženy jako velbloudi musí být čas od času bity.
…
„Ano.“…
Ishmael by řekl ano, ať ji má nebo ne, přemýšlel Wolff, byl to arabský způsob. Ishmael se vůbec nepohnul, aby přinesl kufřík. Nebyl schopný spěchat. „Rychle“ znamenalo „během několika málo dní“, „ihned“ znamenalo „zítra.“...

31 15.10.2019

Povedlo se. Kniha, která mě zatáhla do fantastických světů Miroslava Žambocha, je čerstvě zfilmovaná. Premiéra tohoto díla nadšenců proběhla v jihlavském DKO 5.10.2019 před plným sálem.
Tenhle Spasitel je víc než drsný a jeho akční cesta postapokalyptickými českými a moravskými kraji se dá přirovnat ke krvavým dobrodružstvím nezničitelných šílených hrdinů fantasy knih mistrů Kulhánka a Kotlety.
90 % (aktuálně 455 hodnocení s průměrem 84 %).

31 10.10.2019

Simmons už mě párkrát přesvědčil, že je skvělým vypravěčem fantastických příběhů. Tentokrát překvapil přepálenou cynickou brutální gangsterkou, kde kromě násilí nechybí sex, drsná mluva, humor a hlavně přímočarý spád děje jako z ranných reacherovek.
80 % (114 hodnotících je aktuálně na stejném průměru).
…
Právník Leonard Miles sledoval ty miliony tun vody, jež se hypnoticky řítily přes modrozelený okraj nekonečna, a myslel u toho na slova, která na adresu Niagarských vodopádů pronesl Oscar Wilde: „Pro většinu lidí je to druhé největší zklamání jejich líbánek.“ Nebo něco takového. Miles nebyl žádný velký znalec Wilda.
…
Dalších pět výstřelů zdola v těsném sledu za sebou, hlasité zaštěkání devítky s dunivou ozvěnou. Čtyři z kulek se prohnaly těsným prostorem velína. Jedna po odrazu zasáhla Docův obličej, znělo to, jako když člověk praští kladivem do melounu. Další roztrhla vycpané rameno Kurtzova kabátu. Tohle není zrovna nejlepší úkryt, pomyslel si.
…
Došla si do lednice pro pivo. Jemu nenabídla. Nalila si trochu do čisté sklenice a zapálila si cigaretu. „Uvědomuješ si, co tohle věčné půjčování auta napáchá na mém společenském životě, Joe?“
„Ne,“ zarazil se Kurtz ve dveřích. „Co?“
„Vůbec nic.“

31 24.05.2019

Hutné vyprávění podivného pišišvora, bystrého pozorovatele, chytré a zlomyslné figurky, kterou autor nechal záměrně fyzicky i duševně zdeformovat, aby mohl jakoby bezelstně a beztrestně podávat nevázaná svědectví o svérázných postavách, zajímavých místech a originálních vztazích pod tlakem temných let dvacátého století. Četba veselá i smutná, snadná i obtížná, v každém případě naprosto originální.
90 % (aktuálně 280 hodnotících s průměrem 84 %).

31 29.04.2019

Působivé popisy zimní aljašské pustiny, samoty a zoufalství v zapadané chatě a nekonečného beznadějného pátrání. A pak je tu výrazná postava lovce jako ze starých dobrodružných románů. Tenhle lovec má myšlením i životním stylem daleko k civilizaci, ale bohužel ještě dál ke kladným hrdinům oblíbených příběhů Jacka Londona.
90 % (11 hodnotících s průměrem 84 %).

A těch posledních 55 stran, které v komentářích každý druhý odsuzuje? To už je jiný příběh, takové pokračování formou novely, kde se sice dozvíme leccos nového o oblíbených postavách, zažijeme velkolepé vysvětlení v Poirotově stylu, ale … jen za 3 hvězdy, 65%.

31 25.02.2019

Když mi před lety kamarád Karel přinesl tenhle žlutý paperback s poloobnaženou ozbrojenou blondýnkou na obalu, netušil jsem jaké to bude mít následky. Řetězová reakce způsobila, že dnes mám jednu čestnou polici v knihovně plnou Chandlerů, Hammettů, Macdonaldů, k tomu je tam nějaký Chase, Cain, Spillane a samozřejmě biografie. Všechno poctivě přečtené, seřazené, a většinou vysoce ohodnocené. Drsná americké škola mě stála kus života. Nelituji a občas se k ní vracím, i když logika příběhů je často podivná. Ta atmosféra je ale nepřekonatelná, stejně jako humor.
95 % (131 hodnotících, průměr 82 %).
...
„Některý den už se zkrátka takhle vydaří. Kam se člověk vrtne, všude narazí na nějakého kreténa. Nakonec začnete po sobě pošilhávat do zrcadla a nevíte, co si máte myslet.“