micha-ella
komentáře u knih
Námi to končí
Colleen Hoover
Po knížce Pravda nebo lež jsem ještě zkusila tuhle a NE! Divím se, kolik má čtenářů - no vlastně čtenářek a kolik má chvály. Pro tyhle nepříjemně slazené a kořeněné chutě psané stylem červené knihovny lituji času.
Němý svědek
Caroline Mitchell
Typický thriller pro ženy - do polovičky čtivé, další polovina volovina, konec béčkový. Do děje je vraženo skoro všechno, co by mělo být překvapující, ale je toho nad soudnou míru. Četla jsem i autorčinu knížku Pravda a lži - a ta se mi zdála ještě slabší.
Pozvala mě dál
Lucy Clarke
Tuhle knížku si musím přečíst znovu, třeba jí dám potom víc hvězdiček. Od Lucy Clarke jsem četla dvě předchozí knížky a obě se mi líbily, tahle mě zklamala. Hlavní postava mi šla na nervy svým nesmyslným chováním, - ta nána si mohla pořídit do pracovny závěsy, aby se večer po rozsvícení nemusela bát cizích pohledů, mohla udělat i leccos jiného, no, nebavila mě.
Kukly
John Wyndham (p)
Den trifidů považuji za jednu z nejlepších knih SF, tak asi proto mě Kukly připadaly jen jako fantastická dobrodružná knížka pro mládež, hlavně pasáže o útěku a pronásledování. První část byla výborná, ty další už se mi zdály moc zdlouhavé.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Až do strany 100 jsem se těžko orientovala ve vztazích množství postav, ale knížku jsem neodložila a pak už se mi docela líbila. Prostředí příběhu bylo podobné jako v knížce Norské děti (Hana Roguljič).
Amok
Stefan Zweig
Povídky všeobecně moc nemusím - než se začtu, je po příběhu. Tyto jsou delší, některé až tak, že jsem se těšila, kdy už skončí. Styl klasické literatury už mi nesedí, to množství popisů, ta hloubka ponoru do duší a nekonečné rozebírání pocitů už mě nebaví tak jako dřív. Ale nemám co číst, knihovna je zavřená, došlo i na hromadu knížek odložených na půdu, právě načínám další. Uvidíme...
Inspekce
Josh Malerman
Přečteno jen do strany 100 - to je můj limit, do kdy dávám knížce šanci, dál už to nešlo. Lákavý námět, ale nelíbil se mi styl - úvahy postav mezi dialogy jsou příliš dlouhé, tak by hovor určitě nemohl probíhat, naopak místy je v textu náhle skrumáž holých vět nebo jen zdůrazněných slov pod sebou na jednotlivých řádcích, zkrátka divný, nepříjemný, pro mne až odpuzující způsob psaní a tím i čtení. Zavřela jsem to, nezajímalo mě pokračování ani konec.
Šeptající dívka
Marko Hautala
Bizarní psychologický příběh, který podle mne nemá hlavu ani patu, ,,jen ucho". Čtenář si z něj udělá představu, že všichni psychologové jsou trochu šáhlí. Od poloviny už mě to nebavilo a začala jsem přeskakovat odstavce. Autor totiž v některých místech hromadí strašidelné věty v takovém množství, že docílí spíš úsměvy než strach. Opravdu krajně podivné.
Smrt paní Westawayové
Ruth Ware (p)
Během celého příběhu se točily úvahy a jednání hlavní postavy Hal jako dlouho zapnutý kolotoč, chvílemi mě to až nudilo, celé to bylo na současnou dobu dost neskutečné. A thrillerový závěr mi už vyloženě vadil, kvůli uměle vygradovanému konci je tři hvězdičky.
Modrá
Lucy Clarke
Někomu zpřeházené časové roviny zvyšují napětí, já je nesnáším. Ale mám na to metodu, která se mi u této knížky vyplatila - úžasné čtení! Nejdřív všechny kapitoly nazvané ,,Tenkrát" a pak také vcelku ty ,,Potom". Bezvadný zážitek! Je to skvělý román, o napětí jsem rozhodně nepřišla, naopak, děj plynul tak jak měl, rozvíjel se naprosto přirozeně, moc se mi to líbilo. Doporučuji.
Padněte na kolena
Ann-Marie MacDonald
Když jsem dočetla tuhle knížku, měla jsem chuť jí otočit a číst znovu. Nevím, jestli kvůli pochopení toho, co se pochopit nedalo nebo pro krásu a výstižnost jazyka nebo kvůli nevyjasněným místům a nepravděpodobným situacím (například putování Lili, to množství vaření a jídla vzhledem k příjmům rodiny, a kolik že měřila Rosie?...) Je to dlouhý a nahuštěný román takové síly, že mi připadal jak nabitý samopal - tak možná, ale až po nějakém čase, přece jen znovu smáčknu spoušť.
Stříbrná cesta
Stina Jackson
Na mne z toho kapalo moc špíny a tmy. První část knížky se mi zdála zdlouhavá a nepravděpodobná (tři roky noc co noc stejná činnost?). Druhá část už dávala smysl, bylo sice předvídatelné, kdo bude pachatel, ale mohlo to být nějakým zvratem i jinak, takže jsem dočetla bez přestávky a se zájmem.
Náš manžel
Jo Jakeman
Tak to vůbec nebylo naivní (tady v komentářích se často opisuje jak ve škole), ale naopak hodně promyšlené, bezva námět, lehce nadsazený s prvky tragikomedie, o každé postavě dost informací, aby bylo její jednání pochopitelné. Na prvotinu podtržená jednička! Tahle knížka samozřejmě nepatří do klasiků a závažné četby, ale bylo to moje kafe.
Špatná dcera
Joy Fielding
Dobře napsaná detektivka, tak jak to tato autorka umí a kolik už jich bylo! Odpočinkové čtení.
Není úniku
Taylor Adams
Já jsem tedy unikla včas, prostě se to nedalo dočíst! Naprosto nereálná slátanina.
V úkrytu
Liz Nugent
Tahle knížka přesně vyhověla mým požadavkům na odpočinkové čtení - průběh děje z pohledu jednotlivých postav, jejich povahy výborně vystižené, žádný protivný přítomný čas, všechno do sebe zapadalo a napínavé to bylo až k prasknutí! ( Jen jediná výhrada - k takovému účelu by nikdo nevybral dívku s vadou, která je dědičná!) A konec je fakt nečekaný!!
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Nádherný odpočinkový napínavý román, skvělé vykreslení postav, prostředí, přírody i atmosféry, báječné počtení!!
Jitro kouzelníků
Jacques Bergier
Bergier....Pauwels...Däniken... Souček... - to je parta podle mého gusta! Miluju záhady. Hodně zpochybňovaní, leckdy vysmívaní, ale ve své době byly jejich knížky naše bible.