Michelle.Bee76 komentáře u knih
Dala jsem ji šanci prvních dvacet stran. . . Jak tu někdo psal - moc krve, moc násilí - a to nejsem žádná citlivka - nuda, šeď, nezaujala, nedočteno, odloženo hluboko na dno skříně.
Fantom z Blackwoodu - Darcy, proboha, co jsi to provedla!? Zatím nejhorší kniha ze série Strašidelné domy. Nechtěla jsem napsat "odpad", ale daleko to k tomu nemělo. Kniha se neskutečně vleče, kdy 3/4 knihy jsou úplně o ničem. Jako čtenář jste v jistém napětí, co přijde jako první; pořádná duchařina nebo konečně sex ..? Ale ono nepřichází ani jedno. Navíc hlavní hrdinka je neskutečně nesympatická "samice skotu" a i když se snaží vystupovat jako tvrďačka, je to v celkovém pojetí ufňukaná, zakomplexovaná a ublížená chuderka, kdy její "prozření" skoro v závěru knihy je až směšné.
Doufám, že toto byla jediná slabá kniha v této sérii Strašidelných domů, psaní Darcy Coates jsem si oblíbila, a to velmi. Ale tato kniha, na kterou jsem se moc těšila, byla nepopsatelným zklamáním. To i kniha "Duchové rodiny Folcroftů", kterou jsem považovala za pokus Darcy Coates napsat něco hororového i pro mládež, byla fajn a strašidelná. Ještě mi zbývají dvě knihy ze série, tak snad si napravím chuť.
Kniha je čtivá, napínavá a i když ne úplně na plných 5*, tak i přesto jsem nebyla schopná si poručit: "..dočtu tuto kapitolu a zase zítra..". Samozřejmě nesmíte přemýšlet o tom "jak to dopadne" a odhadovat "co bude dál", ale musíte se v klidu bez myšlenek nechat pohltit knihou, příběhem a nechat se unášet na vlně tajemna. O tom přece knihy jsou. Odreagovat se a vypnout hlavu.
Styl psaní Darcy mě naprosto pohltil. Ze série "Strašidelné domy" mi zbývají poslední dvě knihy (sérii jsem objevila v polovině března letošního roku a od té doby hltám jednu po druhé) a doufám, že u sedmi knížek Darcy v této sérii neskončí. Je obdivuhodné, jak i po pěti přečtených knihách je každá dějově úplně jiná. Ta dáma má neskutečnou fantazii. Za mně parádní mrazivě oddechové čtení.
Zklamání. Knihu jsem po pár stránkách odložila a už se k ní vracet nebudu. Přišlo mi to těch pár stránek strašně divných, dějově zmatených, postav jak na orloji a úvod jsem si dokonce četla dvakrát, protože jsem nepochopila zda to je sci-fi nebo autorka popisuje nějakou skutečnost (chyběl aspoň náznak toho, kdy a kde se to odehrává). Navíc mi přišlo nechutné, jak se spisovatelka vyžívala v popisu špíny a odpadků (ale to je samozřejmě jen a jen můj problém). Za mě velké NE a s bídou 1*.
Od začátku do konce jsem měla pocit, že čtu knižní předlohu seriálu "Zoufalé manželky". Kniha mě ničím neuchvátila, ale ani zásadně nezklamala. Bylo to takové pohodové čtení před spaním. Po přečtení ve mně kniha zanechala příjemný pocit, protože se vše uzavřelo a vyřešilo. Ráda si od autorky zkusím ještě něco přečíst. Knihu hodnotím jako průměr - tedy 3*.
Nevím, jak začít.. úvod knihy byl v pohodě. Bubáci taky. Jak už tu někdo psal tak manžel Luke si úplně nesmyslně protiřečil (přemlouvání, aby Joss opustila dům, následně vyloženě zákaz z domu odejít). Ke konci knihy je to už taková motanice, že člověk se ztrácí v tom, co je co a kdo je co. Z této knihy mám takový rozporuplný pocit.. A je asi tak stejný, jak rozpolceny byly skoro všechny jeho postavy. :-D
Podlehla jsem Darcy Coates a hltám jednu knihu za druhou. Tajemství sídla Craven Manor měla pěkný rozjezd. Obdivuji jak umí spisovatelka vykreslit atmosféru, máte pocit, že tam jste, že to vidíte, cítíte.. Bohužel hlavní hrdina knihy Daniel mě postupem času velmi iritoval svojí snahou pořád všechny zachraňovat. Poslední kapitoly knihy mi přišly příliš spádovité s touhou dostat se k rychlému ukončení hlavního děje a trochu mi pokazily pocit z celé knihy.
Děti mají matku v nemocnici a po dobu její hospitalizace se o ně mají postarat příbuzní - babička a dědeček. Ale všechno je nakonec jinak.. Zatím nejslabší z knih od spisovatelky, ale i přesto se to parádně četlo a zatáhlo do děje. Knížka a děj mi přišlo spíš jako napínavý příběh pro mládež 12+. Ale opět autorka nezklamala co se týká detailních popisů okolí a scén. Děj mě vtáhl, vcucnul, někdy jsem měla chuť hlavní hrdinku "proplesknout" a nevěřícně jsem kroutila hlavou nad některými jejími stupidními postupy, ale tak dobře, no. :-) Odpuštěno. :-D
Miluju duchařinu. A díky DK jsem narazila na tuto spisovatelku. Tato kniha byla moje druhá od ní (první byla "Duch domu Ashburnů" a třetí Duchové rodiny Folcroftů") . Lidi, mohu napsat jen jedno - za mě FANTASTICKÉ! Vykreslení atmosféry v domě, strachu z neznámého, okolní prostor a hustá atmosféra.. bože, naprosto dokonalá knížka! A ten závěr - nic jiného jsem si nepřála. Několikrát jsem si říkala, že by vůbec nebylo na škodu, kdyby se někdo chopil iniciativy a podle této knihy natočil horor jako film. Protože to je prostě až neuvěřitelné, jak knihy od Darcy Coates umí vtáhnout do děje a nechat člověka zapomenout na okolní svět. Za mě absolutní nadšení z této knihy a vřelé doporučení všem šílencům do nadpřirozena. :-) A za mě zatím NEJ kniha od této spisovatelky. Ale kdo ví - čekají mě další...
Co napsat.. vtipné, ze života, úsměvné i k zamyšlení, psáno s nadhledem a milým humorem. Jedna z těch úžasných a pohodových knížek, co si rádi přečtěte po čase znovu. Doporučuji.
Mám ráda povídkové knížky. A ty ve stylu "To na tobě doschne" obzvlášť. :-)))
Je to první kniha od této spisovatelky, měla jsem ji docela rychle přečtenou, protože se nešlo odtrhnout. Nejvíce tedy ke konci, to kapitoly opravdu nabraly spád. Co dát k dobru je, že jsou velice dobře popsány detaily domu, situace, postavy, prostředí a člověku jede fantazie naplno, jakmile se začte. Mínusem jsou leckdy dlouhé myšlenkové "pochody" hlavní hrdinky. Každopádně jako milovník duchařských hororů, dokumentů a nadšenec nadpřirozena jsem si tuto knihu nadmíru užila a od této autorky si sehnala ještě další dvě knihy. Za mě tato kniha na "seznámení se s autorkou" hodně dobrá. Kdo má rád duchařinu - doporučuji.
Do knížky je potřeba se ponořit a plně se soustředit na děj a děje postav. Knížku jsem měla rozečtenou a asi 4x jsem se k ní vracela a 4x ji četla znovu a znovu od začátku, protože způsob, jakým je napsaná (z pohledu několika osob) je náročný na soustředění a na "dostání se do děje". Ale v závěru lze říct, že knížka byla celkem dobrá.
O této knize nejde napsat nic jiného než: VÝBORNÁ, SKVĚLÁ, SUPER. Je to stálice v mé knihovně a humor Šimka&Grossmanna je naprosto nenapodobitelný! Tuto knihu mám i jako audio nahrávku a není nic lepšího, než po blbém dni v práci pustit do uší Povídky.
Já mám prostě Švandrlíkovy knihy spojené s letní večerní pohodou a tyto strašidelné povídky, kdy na konci každé máte údivem otevřenou pusu z toho, jak to vše překvapivě dopadlo, prostě miluju. Všechny jeho "drákuloviny" naprosto hltám a ráda se k těmto jeho knížkám vracím. Jako odpočinkové letní čtení naprosto doporučuji.
Silná kniha. Alespoň pro mě, i když jsem nic takového osobně neprožila. Několikrát jsem chtěla přerušit čtení, emoce se ve mně střídaly, ale nakonec jsem ji přečetla celou na jeden zátah. Dlouho jsem ji nemohla dostat z hlavy. Obdivovala jsem autorku, co vše vydržela a ještě více ji obdivovala v tom, že o tom byla schopná napsat takto otevřeně, detailně. Některé pasáže mohly být vynechány (její několikrát popisované pocity při vzpomínání), ale celkově mnou kniha otřásla v tom, co vše je schopen udělat otec dceři.
Líbilo se mi. Příjemné čtení na letní noci o dovolené. :-)