michterhel komentáře u knih
Hodně dlouho jsem zvažoval, jak ohodnotit tohle dílo. Asi stejně dlouho jsem ho i četl. Obsahuje pasáže, které odsýpají, ale pak se dalších 30 stran nudíte. Jak už psal někdo pode mnou, orientovat se v postavách je dost složité, hlavně, když se dvě jmenují stejně. Ale zase na druhou stranu, autor si určitě dal dost velkou práci, zasadit svou fikci do reálií té doby, takže pátrání v archivech byla nutnost. A taky jako Ostravák kladně hodnotím okrajově zmíněné místa v Ostravě, které opravdu existovaly v popsané podobě. Např. Benátky, na ty mám spoustu vzpomínek. No, ty už si zpět vzala příroda a po černých stavbách z 90.let už není ani památky. Sakra, jsem se zasnil.
(SPOILER) Čtenářsky to určitě není zklamání, ale klasicky horrorového Kinga nečekejte. Nestupňuje se tu očekáváný příchod Temnoty, žádné nadpřirozeno. Já bych to nazval jakýmsi gangsterským thrillerem. Ale co prostě Štěpánovi Královi nikdo nemůže upřít, je dokonalé vykreslení postav. Všichni jsou tak plastičtí, od posledního recepčního po hlavního kladného padoucha. Dokonce i na romantiku dojde. Trošku v tomhle románu pokulháva pravděpodobnost úspěchu, ale co já vím, třeba je všechno to popsané v Americe možné. I když nedávám za 5*, ale jen za 4 a 1/2, rozhodně knihu doporučuji
(SPOILER) Anotace knihy trošku lže, protože Kate a Lauren si až tak velkou oporou nejsou. A právě i děj knihy na tom dost stojí. Pár pasáží románu se jeví dost nelogicky a některé scény jsou až přehnaně afektované,ale celkový dojem je víc než dobrý. Uf, to jsem se rozkecal.
Když nejste vyloženě hnidopich, a nezačnete se rýpat v drobných nesrovnalostech, ale berete tohle dílo prostě jako psychothriler, nemůžete být zklamaní. Copak někdo sám sobě přizná, že je sebedestruktivně ochranitelský, nebo naivní, nebo nedůvěřivý? A co teprve, když je někdo přesvědčený, že je dokonalý lhář. Za mě 4,73* Protože úplně dokonalé to nebylo.
Celkové hodnocení- dobrý. A to ve škole znamená za 3. Dramatičnost se stupňuje, to zase jo, ale u některých pasáží jsem myslel, že mě šálí zrak. Některá přirovnání jsou jako ze sbírek Jana Nerudy. Při zmínce o chlorofylu jsem dostával kopřivku, ten se zpočátku objevoval snad na každé páté stránce. Konec je hodně urychlený, nějak mi tam chybí ty oběti. Myslím, že tak 4-5 stránek propracovanějšího závěru bychom přežili. A epilog- to je totální úlet. Podle náznaků jsem soudil, že se odehrává v Rumunsku. A ejhle, neodehrává.
Až na to otravné filozofování v každé povídce, výborné čtení.
Přibližně do 2/3 knížky jsem nesouhlasil se zdejšími negativními komentáři. Ano, přitažené za vlasy, ale děj celkem svižně ubíhal, ani o vtipné pasáže nebyla nouze. Ale posledních cca 100 stran celý dojem úspěšně zabilo.
Upřímně řečeno, s ohledem na zdejší vysoká hodnocení, jsem očekával víc. Jak se říká- neurazila, ale ani extra nenadchla.
Koukám, že čtenář pode mnou mi vzal slova z klávesnice. Já bych teda hodnocení rozdělil na dvě části: Nápad a námět dobrý, o tom není pochyb. Že se autor minimálně inspiroval Mlčením jehňátek, o tom taky ne. Ale na co já osobně jsem alergický, to jsou všechny ty ,,super" a ,,ultra". Všichni agenti byli supervýkonní, měli nějaké skvělé schopnosti (superčtenáři mě dostali), nemuseli spát, jíst, vylučovat. Okamžitě byli připraveni k akci. Všechna použitá technika byla ultratenká, ultralehká..atd. A hlavní kladný hrdina? Tomu Clarice Starlingová nesahala ani k okraji ponožek, co on chlapec všechno zvládl levou zadní. A to je vlastně jenom obyčejný policajt z Los Angeles.
Karika umí skvěle pracovat s detaily. Často si říkáte, proč zbytečně popisuje různé, na první pohled nepodstatné, drobnosti. O tři stránky dál zjistíte, že vlastně byly velice důležité. U Kariky je typické, že hlavní postavy nejsou sympatické, což u tohoto druhu literatury není na škodu. Celkový dojem z knížky je výborný, hvězdičku strhávám za moc filozofický závěr, kde jsem, upřímně, našel slova, které jsem viděl poprvé v životě.
V posledních měsících jsem podobných psychothrillerů přečetl víc a tento mi z nich vychází jako nejslabší. Není vyloženě špatný, ale styl vyprávění připomíná slohovku (překlad?), ani jedné z postav nejde vyloženě fandit, jak jsou všechny nesympatické. A hlavní mužská postava? Ten snad nemá k..le, fňukal jeden. 3 1/2*, na 4 to není.
3 týdny čtenářského života v pr.. fuč. Ano, tak dlouho jsem tomu dílu dával šanci, aby mě vtáhlo do děje. A já, blbec, jsem to dočetl až do konce. Jediné, co mi utkvělo v paměti, že v Kanadě jsou asi k sehnání hodně kvalitní opiáty.
V podstatě jednoduchý motiv, zpracovaný zajímavým úhlem pohledu. Ale na psychothriller mi tam přece jen něco chybělo.
S ohledem na celkové hodnocení jsem trošku zklamaný. Hodně dramatických situací je vypointovaná až do absurdna, a z jejich rychlého sledu by se zhroutil i kamenný most, natož psychicky labilní jedinec. Ale vydržel jsem až do konce, a závěr s potencionální mladou nástupkyní mě uchvátil.
Ne, tohle opravdu nedávám. Takovou sestavu nesympatických arogantních z...ů jsem dlouho neviděl. Snad jedině Ferrátka má úroveň, ale jinak opravdu ne, ne, ne.
Občas zdlouhavé, ale jinak výborné. Moje druhá kniha hned po sobě s psychopatkou v hlavní roli, takže teď nějak víc sleduju manželčino chování :-) Chystám se skouknout film, tak jsem zvědavý, co bude lepší.
Podle recenzí nebylo moc chlapů, kteří tohle četli, ale za sebe můžu říct, že já jsem příjemně překvapený. Juliette je psychopatka jak se patří. Samozřejmě, že takový román musí být trochu přitažený za vlasy, ale podle mně je to v přijatelné normě. Na plných 5* to není, ale na 4,5 určitě.
Začátek jako slohovka 2. ročníku střední školy. Asi od 80 stránky stoupá napětí, ale lehce za polovinou už byl konec víceméně jasný.
Přiznávám, že mi dlooouho trvalo, než jsem se opravdu natvrdo začetl. Ale nakonec jo, zábavné i smutné zároveň.
Přečteno jako e-kniha, a vůbec jsem nebyl zklamaný. Většina povídek vycházela z dobrého nápadu, i zpracování nepokulhávalo.