mikika komentáře u knih
to byl teda galimatyáš - chvílema to vypadalo na variaci na Mrtvou a živou, pak na Padesát odstínů, do toho falešná totožnost, hledání biologické rodiny, spousta zápletek najednou, konec zas jako by patřil do úplně jiné knihy... divné, ale čtivé.
báječné! série Tantalos je skvělá, těším se na další díl, Keating byl k sežrání, mám ráda napravené hříšníky a ty vtipné od Enoch obzvlášť...
ideální kniha pro fanynky Austenky o jiných fanynkách, atmosféra pospolitosti podobně postižených je moc příjemná.
pořádný reteling Popelky, vše tam bylo - chudinka sirota, zlé sestry, macecha... teda ale kolik toho na hrdinku autorka navršila, to bylo někdy až moc, ale zase se mi líbilo, jak vyřešila vztahy v rodině...
chtěla jsem se vyhnout nesympatické postavě v Poslední paní Parrishové, a sáhla jsem po Ještě nesympatičtější... vyměnit ambiciozní mrchu za vyšinutou bláznivku se povede málokomu. jako celek dobré, ale Žena v okně aspoň byla sebekritická a vtipná.
klasický příběh o falešných zásnubách, které se změní v opravdové. čekala jsem, že ohrané klišé autorka nějak ozvláštní, že tomu dodá něco originálního, čím se odliší. a nic. zklamání.
dost bizarní úlet - na takové čtení se nedoporučuje být střízlivý, evidentně autor taky nebyl...
tak to bylo opravdu divné. suverén, co se změní v blekotajícího blba, holka, co bere sex jako manželskou povinnost, takže vůbec nepoznáte, kdy ho jaksi údajně začala milovat. a do toho dost vulgární výrazy...
dobrý thriller, kombinace Reachera (prohnilé město+osamělý hrdina) a třeba Posledního dobrého muže od Kazinskiho, resp.mysteriozní cosi...
průměrný příběh s mimořádně ufňukaným hrdinou, kdyby si to s matkou vyříkal hned na začátku, mohli jsme si těch zbylých 200 stránek ušetřit...
nebylo to zlé, dvě povídky měly dost dobrou pointu ve stylu "šok, vše je jinak." pak vám to vrtá hlavou a říkáte si, přece bych si toho všimla, ale ne, nikde ani ťuk.
roztomilé a moudré, moje první kniha od tohohle autora a překvapivě fajn, nesnaží se nikomu vnutit svoje názory.
na Gerritsenovou celkem průměr, ale pointu jsem neodhadla, takže dobrý...
asi byla chyba přistupovat ke knize jako k detektivce, je to spíš náročnější psychologický román s dost pochroumanými postavami. nejdřív jsem je nesnášela, pak se to trochu srovnalo, když vycházelo najevo, co mají za sebou...
nenáročná romantika, která předpokládá, že už jste četli první díl, páč se to odehrává současně. jen nevím, jak chce autorka v třetím díle udělat z tak nesympatické Jane hlavní romantickou hrdinku...
tak tohle bylo dobrý. mnohem temnější než Agathiny vlastní knihy, takový správně vystreslý.
klasický Wodehouse, skvělý i bez komorníka...
kniha byla vršení jednoho klišé na druhé, dost průměr.