MikulášV komentáře u knih
Po návštěvě Portugalska jsem si uvědomil, že o tolik zajímavé osobnosti moderní historie toho vím jen pramálo a chtěl jsem to napravit. Salazar je rozporuplná postava, kterou nelze jen hodit do pytle s nápisem "Zlý diktátor" člověk mu musí věnovat čas a porozumnění a pochopení historických okolností a kontextu. Jan Klíma jako (mimo jiné) odborník na historii Portugalska postavu Salazara a jeho režimu skvěle zasazuje do historických reálií bez zbytečných subjektivních hodnocení, kterým by autor čtenáři cokoli podsouval. Na literaturu faktu se tato kniha čte velice snadno a jednoduše člověka strhne.
Ten překlad? Příšernost! Nebýt toho oči rvoucího překladu, tak bych si knihu i užil. Je to poměrně lehká kniha s jednoduchým příběhem, který krásně znázorňuje patriotického Angličana, který až religiózně odmítá vytáhnout paty ze Spojeného Kráslovství, ale je z pracovních důvodů vyslán do Portugalska. Knihu jsem si bez větších očekávání vzal na dovolenou do Portugalska, ale skutečně jsem nečekal tak špatný překlad, který jinak poměrně příjemnou knihu o tolik zhoršil.
Jde o svědectví zarytého a nadšeného protestanta, který začne objevovat krásu a pravou tvář katolické církve. Pro manžele Hahnovi byla cesta ke konverzi ke katolicismu málem až zdrcující životní etapou. Američtí protestanté jsou často svým anti-katolicismem skoro až posedlí a to právě krásně ukazuje tato kniha. O to víc je třeba se zamyslet nad pravověrností katolické církve. Scott Hahn je vynikající teolog, který by se katolíkem nikdy nestal kdyby měl na vybranou.
Kazantzakisovy knihy o víře jsou vždy velmi zajímavé. Jeho spojení duchovna, mysticismu s jeho silným sociálním cítěním (které pramenilo Kazantzakisovým obdivem Lenina) je vždycky zárukou skvělého příběhu. Kristus znovu ukřižovaný je příběh pašijový. Jenže tentokrát se pašije neodehrávají v Jeruzalémě, ale v Lykovrisi. Za mě jde o jednu z nejlepších Kazantzakisových knih, která se hluboce věnuje vztahu s Bohem a jeho vlivu na život člověka. Kniha kritizuje hrabivost a zatvrzelost mocných, kteří půjdou přes mrtvoli, pokud jim někdo naruší zavedné pořádky.
Taková klasická Ozovka, která čtenáře opět vtáhne do politiky, historie a zrodu státu Izrael. Ovšem nejen to. Přítomné jsou i rozmanité mezilidské vztahy a hluboká zamyšlení o životě a lidech. Sledujeme několik dní Efraima, který je neuspořádaný, roztěkaný a rozcuchaný recepční gynekologické kliniky v Jeruzalémě. Přestože jde na první pohled o ztroskotaného jedince, Fima je velmi sečtělý intelektuál, který má na vše svůj názor. Rád diskutuje a hádá se o aktuálním dění, filosofii, náboženství nebo o tom zda-li je Indie arabskou zemí či nikoli. To i když se s ním nikdo bavit nechce. Takových Fimů můžeme dnes v komentářích pod články najít nepřeberné množství.
Skvělá kniha, která vám přiblíží podstatu, význam a smysl křesťanství. Lewis v knize skvěle popisuje křesťanství v každodením životě a do teologie zabíhá jen povrchově, aby byla kniha čtivá i pro lidi teologií netknutých. Určitě bych tuto knihu doporučil každému kdo přichází z ateistických kruhů do křesťanství. Jako konvertita vím jak je složité se do toho dostat a tato kniha mi moc pomohla.
Za mě naprosto super kniha povídek. Lekhé čtení, které přečtete jedním dechem. Povídky jsou psané zajímavým jazykem. Každá povídka je psaná jiným stylem a to čtení dodává příjemnou dynamiku. Pan Železný určitě touto knihou překvapil a řekl bych že mile. Ilustrace podtrhují příjemně melancholickou atmosféru celé knihy.
Kniha, která se nečte snadno. Jména se dědí po několik generací Buendínů, takže udržet se v dějové lince je občas poněkud náročné. V průběhu knihy čtenář krásně sleduje zajímavé odcizení od přirozenosti člověka. Jak málo generací stačí abychom zapomněli na prasečí ocásek. V počátku, kdy se Macondo zakládá, žijí lidé jaksi v souladu s přírodou, ale čím více je rod usedlý a zpohodlnělý, tím více podléhá svodům "civilizovaného" světa.
Rodina Buendínů byla naprosté osobnostní panoptikum. Ovšem kdo si dovolí říci, že je jeho rodina není tak trochu panoptikum? Každá postava byla zajímavá, živá až skoro opravdová.
Kdokoli kdo se rozhodne s Buendíny prožít sto roků samoty je na konci odměněn naprosto famózním koncem.
Je to asi ostuda, ale jde o moji první knihu od Kundery. Ani nevím jak se to stalo, že mě tenhle skvělý autor tak moc obešel. Ta kniha se četla sama a přestože nejde o příliš jednoduché čtení, tak kniha příjemně plyne. Děj sleduje vztahy několika lidí v období invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Kundera zde rozebírá nejen mezilidské vztahy, ale jak už název napovídá, tak především nesnesitelnou lehkost bytí. Musím říct, že mě svým chováním vytáčeli snad všechny postavy, což mě obvykle na knize vadí, ale v téhle knize to bylo poněkud přirozené.
Další Thompson, další nářez. Tohle bylo skutečně zajímavé čtení, pro mě dosti neobvyklé. O Hell's Angels jsem věděl jen povrchově z populární kultury a médií. Tento náhled mi místy připomínal knihu "Americké elegie". Určité segmenty byly jakousi sondou do duše určité skupiny bílé americké chudiny. Dozajista je to jiná forma společnosti, ale nacházel jsem tam jisté podobnosti.
Thompson zde aplikoval svůj osobitý Gonzožurnalismus, takže kniha není objektivním svědectvím ale spíše jakýmsi subjektivním vyprávěním okořeněný o kritický popis všech zůčastněných. Thompson si samozřejmě některé věci trochu přibarvil, ale obecně vzato jde o skvělý průvodce života motorkářských desperátů v období jejich největší slávy.
Osobně se mi moc líbily části, kde Thompsonovo vyprávění propojovalo Angels a Beatniky. Opět to přineslo nový pohled na Ginsberga a spol, který není zas tolik probíraný.
Snový život Balso Snella byl surrealistický nářez. Četlo se to dost težko, ale když člověk zná tehdejší poměry umělecké scény lze si to užít. West zde kritizuju pózérskou společnost rádoby umělců, kteří si trapně hrají na Fitzgeraldy, Hemingwaye a nebo se snaží svou průměrnou existencí vecpat mezi velikány.
Majlant byl úžasná kritika americké literatury, která glorifikovala "americký sen". Šlo o poměrně sugestivní parodii tvorby Horatie Algera, který proslul povídkami na téma "rags-to-riches". West v této novele používal Algerův styl psaní, který se vyznačuje přehnanou pozitivitou a nezastavitelným tahem na bránu. West v Majlantu poukazuje na prohnilou Ameriku, která nenabízí nic jiného než jakýsi, již dávno neexistující, "americký sen" - představu, že každý může být další Rockefeller nebo Ford, ale realita je taková, že se stanou spíše dalšími Pitkiny
Moje druhá kniha od Thompsona a zase byla to jízda. Hledání amerického snu v Las Vegas s hlavou plnou kyseliny a meskalinu. Jde o jakési svědectví americké drogové kultury v šedesátých letech. Město hříchu bylo pro tuto knihu jediná možná lokalita. Drogové výjevy obsažené v knize byly popsány geniálně a zdrogované dialogy byly k popukání.
Tohle se četlo samo. Autor poodhaluje cynické zákulisí médií a novinářské praxe. Hlavní postava během celé knihy popisuje redakční práci s úžasným pragmatismem. Části knihy, které se odehrávaly na redakčních poradách byly skvělé. Člověk se potom dvakrát zamyslí když něco čte v novinách. Eco popisuje svět očima postaršího kmeta a stěžoval si na svět do něhož vcházíme nebo jsme již už možná vešli.
Úžasné dílo, kde se Kazantzakis skvěle zmocnil postavy obecně známého světce. Někomu by se mohlo Františkovo počínání zdát fanatické, ale Kazantzakisův František z Assisi měl spíše vyburcovat zpohodlnělého čtenáře dvacátého století. Šlo spíše o Františka z legend a lidového vyprávění. Líbilo se mi, že vypravěc byl jeden z následovníků Fratiška, který světcem nebyl a čtenář tak lépe vnímal všechno to fyzické utrpení, kterým si nejen František, ale i bratr Lev procházeli od nepohodlí až po zimu a hlad.
Kazantzakisovo vnímání, výklad křesťanství a Boha je velmi zajímavé
Perfektní náhled do života americká chudiny. Poslední dobou slyšíme jen o problémech menšin. Slýcháme, že běloši v Americe jsou privilegovaná skupina. Skoro jakoby se všichni narodili se zlatou lžičkou v hubě. J.D. Vance čtenáře přesvědčí o opaku. Vlastně takových jako je rodina Vancových a jím podobných je spousta. Rodiné trauma, chudoba, nestálé zázemí, drogy a nezaměstnanost je problém všech skupin bez ohledu na rasu či náboženství. Trumpův triumf stál mimo jiné i na těchto hillbillies. Byl jediný prezidentský kandidát, který o nich mluvil, jediný který přiznal jejich existenci a zajímal se o jejich životy. Tuto knihu doporučuji všem, kdo se zajímá o Spojené státy a jejich politiku a společnost.
Kraťoučká knížka, která potěší každého milovníka Kafky. Byrokracie úřadů, stupidita úředníků, neschopnost systému a banda oportunistických politiků. Kniha napsána v Irsku roku 1953 a od té doby se na tomhle prohnilém, úředníky ovládaném světě nic nezměnilo. Skvělá humoreska kafkovského stylu na bezmála osmdesáti stranách.
Ohromně zajímavá kniha, která velmi stravitelně hovoří o náboženství, smrti a smyslu života. Někdy se nám zdá, že lidé okolo nás nemají žádné životní problémy, ale opak je pravdou a každý z nás si v sobě nese tajemství, se kterým se musí sám poprat. Endóova Hluboká Řeka odhaluje životní cesty malé skupinky japonských turistů v Indii. Všichni hledají smysl života, ale pro každého je ten smysl v něčem jiném.
Rozjezd knihy je poměrně pomalý, ale zato se čtenář dokáže plně seznámit s hlavními postavami, jejich historií a jejich šrámy na duši a pak jižý nelze knihu odložit.
Skvělá kniha se spoustou užitečných rad, které nejsou vůbec těžké dodržovat. Snadný recept na to jak si udržet peníze, který vyžaduje trpělivost a vůli. Podle mě by se tahle kniha měla dávat číst na školách v rámci výuky finanční gramotnosti. Je psaná velmi snadným jazykem, je krátká a příběhy jsou velmi čtivé a hlavně srozumitelné. Vůbec jsem nečekal, že mě kniha s tak profláklou tématakou (finanční seberozvoj) tolik zaujme.
Málo doceněné Kazantzakisovo dílo. Jde určitě o poněkud náročnější příběh, který se nečte snadno, ale zato je velmi zajímavý. Tahle kniha spojuje všechny předchozí Kazantzakisova díla - Řecko a vlastenectví, boj za svobodu, náboženství, smrt a válku.
Dílo pojednává o malé Krétské vesnici v období řecké občanské války. Hlavní hrdinou je pop Jannaris, který se nestaví ani na jednu stranu barikád a snaží se Řekům vysvětlit, že bratrovražedný boj si Bůh nepřeje. Čtenář nahlédne do osobní víry stařičkého vesnického popa a uvidí hrůzy občanské války, která je historicky blízce spjata s naší zemí.
Ta kniha se četla sama, což přičítám formě, kterou autor zvolil. Číst knihu jako sebraný spis korespondence mezi několika lidmi byl úžasný voyerský zážitek. Bylo to jako prolézat lidem poštu, nahlížet do soukromí někomu docela cizímu, ale přesto jako bych je znal celý život. Oz dokázal krásně zachytit postavy a i způsob, kterým píší své dopisy (od slohu až po detaily jako jsou překlepy, gramatické chyby syna Boaze atd.). V knize klasicky nechybí Ozova klasická tématika vesnických komunit, kibuců, náboženských rozdílů a historie státu Izrael.