MilanBrabec komentáře u knih

Howard byl výborný vypravěč, který si ale vymyslel tak trochu divný svět, který s odstupem času působí pořád kouzelně, ale trochu legračně přihlouple. V dospívání jsem Conanovy příběhy hltal, pak si z nostalgie pořídit jejich ucelené vydání v trilogii a pustil se do nich znovu. Ale už mne to moc nebavilo. Náctiletému bych to doporučil jako výbornou dobrodružnou literaturu, pro vyzrálého čtenáře je to slabé, pouhá oddechovka.

1 11.09.2023

Povinnost pro tolkienovské "badatele", kteří chtějí více proniknout do hloubky promyšleného a propracovaného světa, který je díky svým příběhům a mýtům téměř živoucí.

2 11.09.2023

Pán Prstenů mě nadchnul, Silmarillion ještě více, ale Hobitovi jsem na chuť nikdy nepřišel. Na to, jak je to útlá knížka, jsem měl velkou potíž se jí prokousat. A dodnes mi přijde neuvěřitelné, že někdo ten jednoduchý příběh dokázal roztáhnout na devět hodin ubíjející filmové nudy.

4 11.09.2023

Nejlepší díl trilogie, která zde nabírá epické rozměry a myšlenkovou hloubku, příběh se košatí a objevuje se spousta nových postav.

7 11.09.2023

Pána Prstenů jsem začal číst ve dvanácti - moc brzo. První díl je poměrně zdlouhavý, nejprve hobití tlachání, pak putování, pak další putování a další putování... Druhý pokus jsem absolvoval po dvou letech a už jsem vydržel a propadl jsem nejen samotnému příběhu, ale celému Tolkienovu světu. Jen jsem nikdy nepochopil, k čemu byla příběhová odbočka s Tomem Bombadilem.

12 11.09.2023

Příběh Túrina Turambara, pronásledovaného temnou sudbou, mě zaujal už v Silmarillionu, rád jsem si přečetl další úryvky v Nedokončených příbězích a pak jsem byl nadšen, když jsem si ho mohl přečíst upravený a dokončený Christopherem Tolkienem. Nádherná, ale veletemná tragédie. Jeden z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejčtivějších Tolkienových příběhů.

9 11.09.2023

Nikdy předtím (ani potom) se mi v životě nestalo, abych si po přečtení povídky běžel koupit knihu. A to nejsem nějak velký fanoušek sci-fi. Ale Neal Asher mne upoutal svým neuvěřitelně barvitým a přitom uvěřitelným a fungujícím světem. Připočtěte k tomu výrazný vypravěčský talent, kdy se děj bez zaškobrtnutí řítí kupředu - a dostanete skvělou oddechovou literaturu, kterou ovšem budete číst bez dechu. Rozhodně doporučuji. Každému.

2 11.09.2023

Výborný příběh ze zajímavé doby, světové události očima očitého svědka. Přesto bych si to troufnul označit více za "ženský" než historický román, za romanci spíše než román... Pojetím i stylem, historie poněkud couvá před romantikou... Ale rozhodně doporučuji.

POZNÁMKA K VYDÁNÍ Z ROKU 1991 (https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/desiree-11598?lang=cz), které jsem četl: To je tedy prasárna, to snad ani neprošlo korekturou. Nedokončená slova, skloňování úplně mimo, s výskytem snad každou čtvrtou stránku. To je fakt moc. Stane se, že něco "ujede", ale tohle je vyloženě odfláknuté. Kromě toho jsou tam faktické chyby. Maršál Sécurier místo Sérurier, bitva u Waterloo 18. července místo června a další... Nedokážu posoudit, nakolik je to chyba autorky, překladatelky, nakladatelství...

2 17.08.2023

Autor je nesmírně vzdělaný a vnímavý komentátor světa kolem nás, který dokáže poutavě dávat věci do souvislostí. Na jednu stranu kniha v zásadě obsahuje výstižné postřehy (proč se Evropa vyšvihla na špičku světa, proč islámský svět zaostává) a bojuje s některými zažitými klišé, na stranu druhou v detailech selhává, protože až bulvárním stylem některá klišé a mýty přiživuje. Přitom by stačilo si danou věc ověřit, než ji autoritativně plácnout - nebo ji vůbec nezmiňovat, protože jde opravdu jen o detaily, které nejsou potřeba a celek pak zbytečně sráží. Rád jsem si to přečetl, ale člověku bez znalosti historie, který by rád získal jakýsi kondenzovaný výklad, bych to nedoporučil.

19.07.2023

Autorovo paradigma zavání psychoanalýzou a vše vysvětluje teorií vazeb (https://en.wikipedia.org/wiki/Attachment_theory), ale rozhodně to člověka přiměje k zamyšlení nad sebou samým, rodinou, přáteli i okolím. Se základním poselstvím knihy, že děti nemají vychovávat jejich nezralí vrstevníci, ale zralí dospělí, a že se rodiče mají svým dětem věnovat a naslouchat jim, lze jedině souhlasit. PS: Jinak kniha se dost obtížně čte, je to takové mělké a rozvláčné, autor je tak zamilovaný do teorie vazeb, že se neustále opakuje. Po sto stranách jsem to málem odložil, protože jsem se ještě nic pořádného nedozvěděl.

3 06.06.2023

Zajímavý pohled fungování závislostí a jeden z jejich možných zdrojů: traumata a zanedbání raného vývoje dětí, což je na další a delší diskusi odborníků. Rozhodně má ale autor pravdu s harm reduction a dekriminalizací užívání drog. Kdekoliv k tomuto přístupu přikročili, osvědčil se. Samozřejmě, že to nevymýtí závislosti a nevyřeší všechno, ale rozhodně to snižuje jejich "společenské" náklady (zátěž pro zdravotnictví, kriminalita atd.).

2 06.06.2023

Pohled na média pokřivený marxistickou vírou autora. A marxismus, to je prostě popírání a překrucování reality a relativizace čehokoli. Zájemci, který se chce dozvědět více o fungování médií, se kromě věroučného kázání nedostane žádné užitečné informace. Kromě úvodních a ještě relativně zajímavých kapitol z dávných dob se to navíc velmi těžko čte. Tu knížku jsem dokonce bez výčitek po přečtení rovnou vyhodil do sběru - i když doma mám názorově rozporuplnější kousky, tohle prostě nemá dostatečnou hodnotu, aby mi to zabíralo místo v knihovně.

Kniha, kterou by si měl přečíst každý Čech. Protože je to skvělé, poutavé, čtivé a přitom stručné shrnutí dějin Československa včetně odkazů na další literaturu. A protože školský vzdělávací systém se pořád nedostatečně věnuje moderní historii a 20. století a tahle jediná kniha dokáže tu mezeru ve vědomostech o nás samých vyplnit. Jen ten název je poněkud zavádějící.

5 12.04.2023

(SPOILER) Fejetony mají tendenci poměrně rychle stárnout, což je i případ těchto napsaných v průběhu roku 2006. Ale zase některé obsahují historky, o kterých si člověk rád načte více. Přidávám citaci úplně z posledního, kterou považuji za velmi cennou: "Svobodná společnost není substance. Je to forma obdarovávaná smyslem. Připomíná tržiště - tím, že o smyslu, který jí chceme dát, mezi sebou nepřetržitě smlouváme. Že si na něm vzájemně nabízíme své představy, nápady a ideály a doufáme, že zaujmou. A tak formu, kterou je společnost, ovlivní. Že i případný úspěch může být přinejlepším nepatrný? Zaplaťpánbu. Tady se vyjednává, a ne diktuje." On ten Horáček by tehdy nebyl špatný prezident. Rozhodně lepší než Zeman. Ale to každý. Tedy kromě Babiše.

24.01.2023

Příjemný, autentický, zábavný a svižný, nijak neklopýtající, příběh s dobře vykreslenými postavami, u nichž člověk nedokáže rozeznat, zda měly reálný předobraz nebo jsou zcela vyfabulované - a které budí chuť dozvědět se o nich více. Jak žily před Cestou jinam, jak žily po ní. Třeba jejich osudy autor rozvede v nějakém pokračování, vypravěčskou zručnost i fantazii na to má.

06.05.2022

Výtečný historický román se zvládnutými reáliemi. Pro milovníky dobrodružných příběhů povinnost, pro historické hnidopichy potěšení.

2 19.04.2022

Samozřejmě neuvěřitelný blábol podaný žoviálním podbízivým stylem, na který nemálo Čehonů slyší. Fascinující jsou kapitoly o tom, jak by podnikatelé měli přispívat k pozvednutí komunity, obcí a okolí, kde jejich firmy působí. Zvláštní, že s tím tak nějak sám nezačal už před lety u sebe... Kecy, kecy, kecy. Ten člověk představuje Zlo s přívlastky, jež se hodí i k "jeho" knize: banální, podlézavé, podprůměrné. Přesně takové, jaké H. Arendtová odhalila v Jeruzalémě. Lidé, kteří mu za drobky ze stolu pomáhají v jeho tažení za osobním obohacením a oddalováním nástupu do vězení (včetně ghostwriterů této brožury), mají mentalitu a morální úroveň normalizačních komunistů.

Pamatuji si to pouze z dětství a vzpomínky jsou velmi milé. Bylo to vtipné i poučné, člověk se opravdu něco o trójské válce dozvěděl. Jedna z knih, která u mne v útlém dětství přispěla k pozdějšímu rozvoji zájmu o historii.

1 09.01.2022

Spíše popularizační než odborná kniha, u níž kvalitu bohužel snižuje český překlad a nezvládnutá/odbytá redakční práce.

09.01.2022