milena8281
komentáře u knih
Za italským snem
Jo Thomas
Zjišťuji, že se mi tenhle typ letních příběhů strašně líbí. Celý příběh se motá kolem jídla a já měla permanentně pusu plnou slin při představě těch voňavých italských specialit. Námět byl zajímavý a celý příběh měl šmrnc. Já si užila každé písmenko.
Domek u lesa
Mary Ellen Taylor
Ze začátku jsem se v těch postavách trochu ztrácela a nepomohl ani rodokmen na začátku knihy. Ale nakonec jsem to pustila z hlavy a prostě jen četla. Obě dějové linky se mi líbily, příběh svižně ubíhal, četlo se mi to moc dobře. A historická linka byla dostatečně napínavá, aby mě nutila číst téměř bez přestávky.
Když tě zachrání Skot
Hannah Howell
Typický harlequinský příběh, tentokrát v drsném prostředí amerických kolonií. Podle mě netypické prostředí, ale příběh moc hezký. Mně se to moc líbilo.
Mordýřova dcera
Jan Činčura
Knihu jsem četla víc než 3 měsíce, i když podle stránkování měla jen něco málo přes 100 stran. A strašně jsem se u ní trápila. Ze začátku se mi líbily krátké kapitoly, později mi vadilo, že se z nich vlastně nic nedozvíte, děj se nikam neposunuje. A pořád přibývaly nové postavy .... A v podstatě mi ani nebyly sympatické. Všechny ženské postavy jsou tu vyobrazeny jako potvory - jde jim jen o sex nebo o majetek. Takové klišé.
Je mi líto, ale tohle nebylo to pravé pro mě.
Lord se špatnou pověstí
Bethany Bennett
Miluji historické romance. Nejsem schopná je objektivně hodnotit, protože všechny jsou prostě můj šálek kávy. No jo, holt jsem vyrostla na Harlequinkách a vůbec se za to nestydím. U této jsem načerpala pozitivní energii, odpočinula si i se zasmála, takže kniha splnila beze zbytku mé očekávání. Zařazuji autorku na seznam mých "dobíjecích" autorů.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Na Islandu jsem nikdy nebyla, ale po přečtení této knížky, bych si nejradši sbalila kufr. Ráda bych viděla gejzíry a vodopád, a hlavně polární záři. Myslím, že představu zasněženého hotýlku s horkým bazénem na terase, asi zařadím do svých meditačních technik. Bylo to tak nádherně popsané, že si to umím docela představit. A romantika se do takového prostředí nádherně hodí. Já jsem spokojená.
Nevhodná nevěsta
Louise Allen
Dáma v nesnázích a exotický fešák. A k tomu samozřejmě žhavá milostná romance a happyend. Příjemně strávené odpoledne.
Zachráněná pověst
Eloisa James
Tak to vypadá, že jsem začala od konce, ale myslím, že to ničemu nevadí. Tenhle typ příběhů mám ráda. Je to taková delší Harlequinka, pohodové a příjemné čtení na odreagování. A zbožňuji hrdinky jako je Joan.
Pověz včelám, že se nevrátím
Diana Gabaldon
S chutí jsem si přečetla další pokračování. Tentokrát jsme měli možnost strávit nějaký čas s každou větví rodiny, což bylo fajn. Celou dobu jsem čekala, jak se bude vyvíjet vztah Jamieho s lordem Johnem a Williamem. No nakonec jsem se dočkala.... Ale neskutečně mě namíchlo, že to byla jen jediná věta na konci! A čekání na pokračování bude setsakramentsky dlouhé.... Ach Diano!
Noční brána
Peter May
Peter May patří k mým oblíbencům. Je spolehlivý lék na čtenářskou krizi, nikdy nenudí a vždy vtáhne do děje. Stejné to bylo i tentokrát. Musím říct, že i mě bavila víc ta historická linka, koneckonců tvořila větší část příběhu. Enzo je pořád stejný sympaťák, i když fyzické výkony, které tentokrát musel zvládnout, by v jeho věku opravdu byly heroické. Co mi přijde úsměvné, a napadlo mě to už u minulého příběhu, je označování Enza jako forenzního génia. Vždyť on téměř žádné vědecké a technologické postupy neuplatňuje. Mnohem víc se opírá o svou intuici, dlouholetou zkušenost s vyšetřováním a mravenčí detektivní práci.
V zajetí vášně
Alexander Stainforth (p)
Sophie byla třída. Na první pohled nevinná husička z venkova, co svého ženicha zamilovaně hltá očima, ale v jádru přímočará, kurážná a racionální žena. Ta toho svého hejska , a vůbec každého, dokázala skvěle usadit. Jen teda nevím, jestli by jí to v 19. století prošlo... Ale mně se líbila. Slovní přestřelky Sophie a Jasona, nebo s Lady Grace, byly ostré a vtipné. Moc moc hezky příběh.
Rovnováha života
Martina Hohenberger
Hana byla moc sympatická hrdinka. Na začátku je evidentní, že je v jednom kole. Snaží se všechno stihnout, zvládnout, lítá z místa na místo, její rozvrh je dost nadupaný. To znám a naprosto jsem jí rozuměla. Pak ale najednou střih a Hana se najednou ocitá v naprosto nečekané situaci. A její život se radikálně změní. A to se může stát každému z nás. Způsob, jakým se rozhodovala, jen ona sama, mi přišel trochu sobecký, i když ona ho nejspíš považovala za čistě racionální. Romantická linka mě překvapila, rozhodně jsem nečekala, že skončí takhle. Moc se mi líbilo, že obtížné období bylo popsáno krátce, víceméně deníkově, že nebylo nejobsáhlejší kapitolou románu.
Bylo to skvělé čtení. Nechyběl tomu vtip ani trocha napětí, a přiznám se, že i slza ukápla. Moc se mi to líbilo.
Dokud nás smrt nerozdělí
Danielle Steel
Příběh vcelku zajímavý, nebo spíš dobrá pointa. Hlavní postavy mi nebyly blízké, ani extra sympatické, i když uznávám, že konkrétně Jessica prošla hodně velkým vývojem. Co mě ale docela rozčilovalo, byla ta nepřirozená čeština. Tvary typu " byl zdrcen, byl unešen", nebo věta "Miluješ mě stále ještě?" mě strašně tahaly za uši a doslova mě odháněly od knížky. Takhle přece nikdo nemluví, a ani v roce 93, kdy vznikal překlad, nemluvil. Když čtete Austenovou, berete to tak, že tenhle archaický styl k ní patří. V téhle knize mi to ale přišlo přitažené za vlasy a považuji to za ne moc zdařilý překlad.
Paní Stendhalová
Rafel Nadal (p)
Od autora jsem četla Prokletý rod Palmisanů a to se mi líbilo mnohem víc.
U tohoto díla mi nevyhovoval styl, převážně vyprávění, přímé řeči jen málo, vzpomínky na cik cak, takže jsem se chvílemi ztrácela v ději a posloupnosti. Kdybych o frankistickém režimu už něco málo nevěděla, vůbec nic bych z tohoto románu nepochopila. Bohužel. Trvalo mi neuvěřitelně dlouho, než jsem se románem prokousala a upřímně jsem byla v pokušení to vzdát.
Počkám na tebe
J. Lynn (p)
Krásná romantika, spíš YA , ale hezký příběh. Taková jednohubka, text krásně plyne a příběh je čtivý, takže se dá přečíst na jeden zátah. Takového "Cama" by si zasloužila každá.
Vánoční anděl
Petra Nachtmanová
Milý příběh o tom, že kouzla existují a sny se plní o vánocích. Moc hezky se to četlo. První kniha od autorky a nejspíš ne poslední.
Vytoužený polibek
Rowan Keats
Pohodová historická romance s malou detektivní zápletkou. Příjemné čtení.
Co je tvoje, je i moje
Tess Stimson
Příběh dvou totálně protikladných postav, víc už to ani nešlo. Jednotlivé kapitoly, popisované z pohledu obou sester, velmi jasně ukazují, že každý člověk vnímá situaci naprosto rozdílně, a pokud o ní spolu nemluví, docházejí automaticky k naprosto mylnému závěru a přijde hádka, roztržka, nedorozumění, prostě katastrofa. Někdy je ovšem naprosto nemožné, aby 2 tak nesourodí lidé v klidu probrali svůj náhled na věc. A je to jako ping-pong, chvíli fandíte jedné ze sester a tu druhou byste uškrtili, a za chvíli zase té druhé. Obě mají své kladné i záporné stránky a občas se projeví ve správnou dobu. Že celý příběh nebude asi úplně procházka růžovou zahradou se dalo tušit už od první stránky. Dobře a zajímavě napsaný příběh.
Stínová hůlka
Laurie Forest
Jsem fanoušek této série, a otevřeně to přiznávám. Zdaleka nejsem cílová skupina, přesto jsem knihám propadla. Hltala jsem stránku za stránkou, stejně jako v dětství své první dobrodružné knihy. Líbí se mi svět, který autorka vytvořila, i když se příběh zatím nevyvíjí ke šťastnému konci. Elloren už konečně ví, kdo je, a učí se přijít na to, co všechno dokáže a jak svou sílu použít. Původní parta se rozprchla do různých koutů říše a v příběhu se objevují nové postavy, spojenci i nepřátelé. Bitva se neúprosně blíží a je ještě potřeba toho tolik a tolik stihnout, zařídit, získat, zajistit ....
Příběh je pro mě velmi napínavý, zajímavý, a já fandím všem našim kladným hrdinům. Bojím se o ně, želím jejich ztrát, lituji je, že nemohou bojovat bok po boku, soucítím s nimi a těším se z jejich úspěchů. Prožívám celý příběh s nimi.
Podle mě je tahle série pecka. Přemýšlím, jaký by byl třeba seriál, kdyby si vyhráli s postavami - třeba ve stylu Avatara ... ? Možná by to mohl být nový Harry Potter.
Motýlí pokoj
Lucinda Riley
Knihy Lucindy Riley čtu velmi ráda. Tentokrát mě ale nebavilo střídání časových linek. Přesněji řečeno, byla jsem tak strašně netrpělivá se dozvědět, co se tenkrát stalo, že mě současná linka zdržovala a znervózňovala. Ale teď, když už všechno vím, tak můžu říct, že to byl opět luxusní zážitek :D Způsob, kterým autorka propojila jednotlivé postavy, byl prostě parádní. A ano, život je takhle škodolibý, že vám jednou rukou dokáže dávat a druhou brát. Tenhle příběh na mě působil trochu smutně, v porovnání s těmi, které už jsem od autorky četla.