MirijamFrankl komentáře u knih
Silná kniha, která se se čtenářem nemazlí. V celé jeho "kráse" ukazuje hrůznosti totalitních režimů a beznadějnou apatii lidí, jimž sebrali všechno, proč stojí za to žít.
Nezbývá než uznat, že Orwell byl oparvdový génius a mistr pera, když dokázal tak přesně a přitom dostatečně univerzálně, bez přímého použití konkrétních příkladů z naší historie (a Orwellovy současnosti) vystihnout příšernou podstatu absolutní nesvobody a nefunkčnost režimů, jež poznamenaly celé minulé století. Myslím, že přečtení této knihy patří k základnímu vzdělání a to nejen díky varování a odstrašujícímu příkladu, který obsahuje, ale také díky tomu, že pojmy jako "double-think" či "new-speak" se již staly nedílnou součástí kulturního povědomí.
Necítím se zcela oprávněna hodnotit tento poklad české literatury (vzhledem k mému věku a vzdělání), ale dovolím si napsat, že Karel Hynek Mácha pracuje s romantickými motivy, citem a českým jazykem naprosto neskutečným způsobem. Jedná se o byronskou povídku, přirozeně není právě dějový, ale ta vyjádření citů, stavů, ty neuvěřitelné popisy...pro průměrného čtenáře dnešní literatury to může být trochu čtenářský oříšek, ale myslím, že ho měl rozlousknout a znát každý vzdělaný Čech.
Naslouchač byla skvělá kniha. Ale Faja....ta mi vyrazila dech. Mistrně vystavěná zápletka, která pořád nabízí čtenáři nové záhady, o nichž přemýšlet, vyostřující se vztahy mezi členy pětadvacítky a Ilan(em) a důležité morální hodnoty jako je význam přátelství a síla jedince.
O slohu, jímž je knížka psána, se není třeba dlouze rozepisovat.
Trochu mi vadilo pouze rozklíčování vzkazu Jeho jméno vládne, které mi jako nesklenaři nedávalo úplně smysl, jelikož to byla dle mého hodně záležitost jakéhosi...sklenařského citu?
To bude ovšem spíše má chyba a samozřejmě se nemohu dočkat dalšího dílu, jelikož Faja končí největším cliffhangerem, jaký jsem kdy v životě četla/viděla.
Tato kniha mne naprosto dostala! Moc se mi líbil různorodý děj, příjemný a rozsochatý jazyk. Zaujaly mne také hluboké a trojrozměrné postavy, každá tak lidská, tak skutečná. Hodně jsem se toho dozvěděla a udělala si celkový přehled o historii medicíny a vztazích mezi jednotlivými náboženstvími a vědou. Je pozoruhodné, jakým vývojem společnost od dob a Roberta Cola prošla. Velice doporučuji, báječná záležitost.
Zajímavá, velmi čtivá bajka o lidské povaze a její nedokonalosti a o tom, jak ovlivňuje naši existenci nejen v politické sféře.
Klasika, která má pořád co říci. O lidské nenávisti a nepřijetí. O odvaze, cílevědomosti a zbabělosti. O právech a povinnostech. O lásce a sounáležitosti, kterou my, lidské bytosti potřebujeme. A kromě toho nabízí i uhrančivé popisy evropské, zvláště švýcarské, přírody.
Zajímavý literární počin, normálně sice sc-fi moc nečtu, tato kniha mne ale zaujala neotřelým nápadem a hlavně jeho pojetím, detailně promyšleným a velice realistickým světem, tajemnou zápletkou, do hloubky popsanými postavami jako z masa a krve a krásným, čtivým slohem.
Párkrát byl příběh maličko předvídatelný (nebudu jmenovat konkrétní případ kvůli spoilerům), to však Naslouchači na skvělosti vůbec neubírá a já se natěšená vrhám na druhou knížku o sklenařích a nížinách!
Úžasný počin, napsaný s mimořádnou dávkou znalosti lidské duše, citlivým humorem a nenápadnou ironií. Líbily se mi výrazné postavy se složitou minulostí, postavy, které dělaly chyby, ale i spoustu dobrého, žádná nebyla pustě černobílá. Paní Austenové děkuji za vyjímečné dílo, jež mi rozšířilo obzory a rovněž za nanejvýš příjemné páteční odpoledne pod peřinou s knihou.
Když jsem knihu začínala coby povinnou četbu do školy,moc jsem si neslibovala.Myslela jsem,že to bude příliš klučičí a napsané staromódním,těžkopádným stylem.
Vinnetou byl všechno,jen ne to,co jsem očekávala.
Příběhu jsem-okamžitě- propadla.Zamilovala jsem si greenhorny a westmeny,Apače a surveyory.
Místy mne příběh rozesmutnil a místy rozesmál,udržoval mne napjatou a já s chutí četla do půl druhé ráno.
Oceňuji i filmové zpracování,ačkoli je jádro opředeno jiným příběhem,to nejdůležitější,tedy bratrství Vinnetoua a Old Shatterhanda, zůstavá.
Vážně skvělý zážitek.Obdivuji autora za styl psaní a fascinující použití jazyka,který byl sice místy poněkud náročný a nutil vás použít mozek,avšak co můžete čekat o příběhu vyprávěného smrtí.A ten konec,to jsem málem plakala.
Liesel byla reálná a člověk si tu dospívající darebačku,jenž krade knížky,prostě zamiluje.
Román mě určitě nezklamal a doufám,že si od autora ještě přečteme podobně skvělou věc.
Robertu Merlovi se v této fascinující knize podařilo mistrně vystihnout člověka, který přišel o víru v boha, aby záhy našel novou: Německo a zapadl do soukolí jedné z nějvražednějších mašinerií dějin.
Pozoruhodně přesná psychologická studie naprosto bezcharakterního člověka, člověka, jehož nazýváme "špatným", a kterých je na světě bohužel mnoho. Toto dílo nutí k zamyšlení nejen nad druhy lidské sobeckosti a morálkou, nýbrž i nad politickými souvislostmi a prostředím totalitního státu.
Myslím, že tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý.
Moje první knížka od paní Mornštajnové. Nečekala jsem to, ale četla se neuvěřitelně snadno, postavy byly jako živé z masa a kostí. Autorka si dobře pohrála s jejich osobností, minulostí a motivy. Příběh byl důmyslně propletený, vystavěný a nesl se ve správném duchu reality bez příkras. Hana určitě stojí za přečtení a já se moc těším na další setkání s paní autorkou.
Hodně zvláštní četba. Nejvíc na téhle knize miluji, jak je individuální a jak ji každý může pochopit úplně jinak a není to špatně, ba naopak. V této milé, krásně vyprávěné a ilustrované pohádce je schovaná neskutečná moudrost a laskavost i metafora na náš absurdní svět s ochromující nevinností.
Dospělí jsou zkratka velice zvláštní.
Tato detektivka mne zaujala malým množstvím podezřelých a domnívala jsem se, že odhadnout vraha v tak uzoučkém okruhu lidí bude snadné. Chyba lávky! Nechala jsem se strhnout každou narážkou, fakt mě upoutaly psychologické profily i zaujatost jednotlivých svědectví.
Konečný výsledek BYL ohromným překvapením. Herculovi jsem věřila a fandila od začátku a náš belgický gentleman ani tentokráte nezklamal. Jistě doporučuji.
Strhující. Dojemné.
Toto je má první kniha od Remarqua a rozhodně nebude poslední. Dostalo mne, s jakou přesností vystihl pocity a atmosféru dané doby. V neposlední řadě mne zaujaly postavy, jelikož byly tolik opravdové, žádná nebyla černá nebo bílá a nedala se vnímat pouze z jednoho úhlu. Upřímně bych si přála lepší konec, ovšem uznávám, že k takové knize by se asi úplně nehodil.
Tahle kniha je jednou z nejlepších,co jsem kdy četla. Vyprávění mělo spád a ten děj byl plný překvapivých zvratů, vážně jsem se musela přemáhat,abych knížku vůbec někdy odložila.
Ten konec mě úplně dostal,to co se stalo Marjam a ještě ta poslední slova o tom,že Lajla ví,jak pojmenovat své dítě,pokud to bude dcera.
Myslím,že toile by měla být povinná četba na druhém stupni. Aby si ti puberťáci,kteří si stěžují na to,jak je jídlo v,,blafárně" hnusné,jak je tamta učitelka příšerná a že by nejraději školu úplně zakázali, uvědomili,jaké mají štěstí.
Škoda,že na databázi knih je možné dát pouze pět hvězdiček. Tisíce planoucích sluncí,kterážto knížka mě dostala poutavým a stravitelným způsobem psaní a strhujícím,převelice dojemným dějem a hlubokými,skutečnými postavami, by si zasloužila minimálně deset!!!
Nádherná kniha. Vlastně jsem si v ní našla jednu z prvních lásek, Brianta (-:
Ale nakonci jsem měla ráda i Doniphana a když málem zemřel, skoro jsem plakala.
Od Eragona jsem se nemohla odtrhnout. Ačkoli je kniha zjevně inspirována staršími knihami (Pán prstenů, Harry Potter), vůbec to nevadí. Se sympatickými (ale ne neomylnými) hlavními hrdiny objevujeme kouzelný, snivý svět Alagaësie, setkáváme se s děsivými nestvůrami a sledujeme rozvíjející se vztahy mezi postavami. Četla se úplně sama, je napsána poměrně jednoduše, nicméně překrásným, živoucím jazykem. Žádné slovo není zbytečné, vycpávkové.
Jediné, co bych snad knížce vytkla, je, že některé krátké úseky mi nedávaly moc smysl. I tak se však nadšeně pouštím do Eldestu a doufám, že Paolini laťku udrží!
Knížka se mi docela líbila.Jenom mi připadalo,že Lea byla tak trochu nerealistická.Skoro všechno jí vyšlo.Nicméně kvalita textu byla překvapivě dobrá a jsem dost zvědvá na další díly.Marcela je skvělá,že první knihu napsala ve třinácti.