MockOrange komentáře u knih
Moc jsem se o Annu bála, když lezla na ten ořech, skálu nebo spadla do vody. A to všechno pro bylinky, Anna nesmí chybět ani jedno úterý ve výkupně. Ostatní lidi pozoruje jako hmyz, je tak spokojená, hlavně, že má v pořádku kolo a všechno stihne včas natrhat. Její příběh je přesto přitažlivý a zajímavý.
Osudy rodiny na pozadí historických událostí, no těch zde moc není, snad jenom na konci knihy zmínka o atentátu v Sarajevu. Do domu průmyslníka přichází mladá služka, dál se děj odvíjí poněkud červenoknihovně, nechybí ani oblíbená dobová rekvizita, ztracený či podstrčený dopis. Charaktery jsou vykresleny věrohodně, události jsou předvídatelné. Ale nevadí, když čtenář (nebo spíš čtenářka) ví, co čte - hezký příběh. Kniha je nenáročná, čtivá. Další díl si přečtu, snad budou i ty historické události a když ne, nevadí.
Celé je to takové divné, prý magický realismus. Záhadné vlasy,záhadné kadeřnictví, záhadná smrt, záhady se kupí. Jak do kadeřnictví zapadá adopce dětí ? Nevím, čtu dál.Vadilo mi, že žádná postava není pořádně popsána, nevěděla jsem,jak si je mám představovat. Když na někoho přišla po několika stránkách zase řeč, musela jsem listovat zpátky, abych si ho zase připomněla. Po čase mě záhady v kadeřnictví přestaly zajímat, četla jsem dál, abych znala konec. Jsem ráda, že jsem knihu poznala, je hodně zvláštní , zápletka zajímavá ale...
Kniha vzpomínek našeho známého lékaře zaujme všechny, kteří se zajímají o dějiny Balkánu. Toto místo se autora osobně dotýká a umí o něm moc hezky psát. Ne všechny vzpomínky jsou příjemné... V knize jsou fotografie z autorova mládí až do současnosti. Zajímavý je pohled do "Rajkovy" pracovny (hromady papíru) a pan profesor se v ní určitě vyzná !
Je smutné, kam až jsou některé ženy schopny zajít, aby získaly nebo si udržely muže.
Pamela mi byla sympatická, neměla to jednoduché, přesto nepodlehla pocitu zmaru a jela dál. I přes ty kopance. Nejmíň sympatická postava je Marion, lstivá intrikánka. Kdo má rád psychologické rozbory postav, jejich myšlenkové pochody, ten si jistě přijde na své.
Trochu nepřehledný a chaotický děj v prvním díle, na žádnou otázku čtenář odpověď nedostane. Nezbývá, než číst dál. Ve druhém díle jsem se trochu zorientovala. Nemůžu se zbavit dojmu, původně autor zamýšlel, že vrah bude úplně jiná osoba, než se na konci ukázalo. Napínavé a čtivé, to ano ale děj nelze donekonečna obracet jak ponožku, popisovat nějaký děj a pak říct, že se to nestalo, že to byla jenom něčí představa. Moc postav, chvílemi jsem se ztrácela, třetí díl nejslabší. Konec mohl být jednodušší a vůbec celé to mohlo být jednodušší.
Z knihy vane lehká melancholie, jako by autor chtěl říct, měl jsem hezké dětství, takové už dneska nikdo nemá a vůbec celý svět byl krásnější a se mnou ten svět odchází. Povídky zachycují autora v různých období života, vzpomíná, jak to bylo. Kdo chce, může těm vzpomínkám věřit a kdo ne, napíše lepší ? Líbilo, zajímavé.
Kniha mě od začátku zaujala, děj působil jako mozaika, zpočátku jenom popis toho, jak Anna žije a mezitím moudra její psychiatričky a lekce němčiny. Bylo jasné, že se brzo něco stane. Anna se nudí, svůj volný čas netráví s rodinou, spíš se potuluje po venku, schází se s milenci, chodí k psychiatričce a na němčinu. Tam si najde kamarádku Mary, taky zvláštní žena, rozhodnutá páchat dobro. Uspořádá Anně nechtěný večírek, vede trochu hloupé řeči o vzhledu Anniny dcery, komu je asi podobná ?? I kdyby manžel nic netušil, tak teď mu to začne v hlavě šrotovat a děj graduje. Trochu chyběl hlubší rozbor Brunovy mysli ale jinak dobrá četba.