moni.ka komentáře u knih
Petera Maye mám moc ráda, ale Enzo files mi k srdci nepřirostly. Samotný Enzo mě vysloveně vytáčí. Kdyby nebylo ústředním tématem víno, myslela bych, že jsem se spletla a čtu omylem naivní povídačku pro odrostlejší děti. Tři hvězdy za velmi chutné reálie o víně a vinařství.
Přečetla jsem od Petera Maye všechno, co u náš vyšlo, plus Entry Island v originále. Výjimeční lidé mě trochu zklamali - příliš mnoho náhod, všechno vycházelo až moc. Oproti ostatním Mayovým knihám taková naivní sentimentální pohádka.
Tohle rozhodně není odpočinková četba. Je to o společnosti, kde nic neběží přirozeně a ke slovu se dostávají "krizoví manažeři", kteří "řídí" rizika pomocí vývojových diagramů. Přitom se stačí trochu zamyslet: všechno nejde uřídit a vždycky nás může postihnout událost, která se ještě nikdy nestala. Všechno je jednou poprvé. Poutavé zamyšlení o tom, že v mnoha situacích by bylo účelnější začít se znovu spoléhat na obyčejný selský rozum. O tom, že nejlépe fungují věci, které jsou přirozené, a příroda je nakonec vždycky nejsilnější a má nejlepší řešení. Geniální kniha. Pan Taleb mi mluví z duše. Kde máte šestou hvězdu pro zvláštní případy?
Z lenosti jsem se zatím nedostala k Černé labuti ani ke Zrádné nahodilosti, ale budu to muset rychle napravit.
Zajímavý příběh o tom, JAK vznikal Izrael, na pozadí příběhu mladé a naivní židovky, která od narození až do svých 21 let vyrůstala v Londýně. O chaosu, který předcházel vzniku Izraele a střetu názorů všech zúčastněných stran - Angličanů, původních obyvatel - Židů a Arabů a přistěhovalých Židů převážně z Ruska - na to, jak by vlastně měl nový stát vypadat. O odhodlání, silné vůli a touze změnit svět a o nárazu na tvrdou realitu. O tom, jak moc se Tel Aviv změnil od doby krátce po jeho vzniku, kdy tam hlavní hrdinka přijela. Závěr byl pro mě celkem překvapivý.
Úžasné prostředí anglické bohémy počátku 20. století, které bych za normálních okolností slupla jako malinu. Celkový dojem však pokazilo celkové vyznění knihy - s blížícím se koncem jsem si čím dál víc připadala, jako bych četla agitku na politickou korektnost. Toho důrazu na "přirozenost" homosexuálních vztahů tam bylo tolik, až vytlačil nepochybně zajímavý děj.
Nezbývá než se těšit na další díl, že bude znovu převažovat děj, tak jako v díle prvním.
Nelze než souhlasit s Apollinairem: Nadpřirozené! Po přečtení této knihy člověk pochopí skutečný obsah Chagallových obrazů. Stejně poeticky psal, jako maloval.
Ne že by se kniha nedala přečíst. Ne že by to bylo nezajímavé téma a nezajímavé myšlenky. Kam se ale poděla lehkost, trefnost a ironický nadhled Žertu, Směšných lásek nebo Nesnesitelné lehkosti bytí? Moc vážné, sebestředné, perverzní i přes to, že sex je v románu víceméně jen v náznacích - nebo napsané příliš starým jazykem? Něco mi v románu pořád chybělo a nevím přesně co. Něčeho tam bylo naopak moc. Zbytečně neurotické a přitom bezcitné postavy. Žádná vášeň, jen vypočítavost. Nesmrtelnost mi nepřipadá jako vrcholné dílo, ale jako labutí píseň stárnoucího spisovatele.
Kvůli "modrým číslům" tady na databázi a některým komentářům jsem měla malinko strach. Ale kniha byla stejně skvělá, jako předchozí díly. Co teď, než vyjde pokračování? Abych nevypadla z tajemné atmosféry, asi budu muset jít do Zafónových knih pro děti ;-)
Milé překvapení. Nebýt slevy na eReading, knihu bych neměla - a byla by to škoda. Nevyhledávám válečná témata, ale tohle bylo fakt zajímavé. To, že se ve válce zabíjí a o krev a nepohodlí není nouzi, je asi jasné všem. Ale že to přesto nemusí být to nejhorší, s čím se přeživší vojáci i jejich příbuzní musejí nakonec vyrovnat, to mě ani moc nenapadlo. Zpočátku nenápadně vypadající příběh s pořádně mrazivým vyústěním. Nakladatelství Host nezklame snad nikdy, co kniha, to perla :-).
O co víc jsem se na knihu těšila, o to větší bylo zklamání. Jediné, co je třeba vyzdvihnout, je autorova znalost pražských reálií i legend, které možná mnohdy neznají ani pražáci sami. Bohužel z toho všeho autor udělal tak nesouvislý guláš, že mi připadalo, jako když knihu zapomněl dokončit. Myslím tím po dokončení přečíst a vyškrtat všechny zbytečné postavy a pasáže. Práce by to bylo dost: nechápu smysl a souvislost kapitoly o StB s hlavní dějovou linií, dopisy židovského starožitníka, postavu Věřina syna, ve zbytečných detailech se patlající popis historie chronografu - proč to tam vůbec bylo? Jen to odvádělo pozornost od hlavní dějové linky (která by sama o sobě byla celkem slušná). Postava holčičky/zlého a ošklivého skřeta v červených šatech - a Byl-Kellyho...naprosto zbytečné a s magickými historkami o pražských "strašidlech" a tajemných postavách nemající nic společného...Pražská magie je přece tajemná, prchavá a hrůzu jen naznačující - na rozdíl od těchto postav vzbuzujících ošklivost detailním prvoplánovým popisem. NE NE NE. Knihu jsem dočetla jen silou vůle a proto, že knihy se přece dočítají ;-). Dvě hvězdy jsou opravdu jen za ty dokonale zvládnuté pražské reálie.
Tu knížku miluju. Babička mi z ní četla, když jsem byla opravdu maličká. Nechápu předchozí komentáře, že by měly být pohádky pro malé děti nevhodné. Nevzpomínám si, že by ve mně vyvolaly trauma - naopak, z knížky jsem četla i vlastním dětem, které jí měly stejně rády, jako já. Co je špatného na běhu života - že ovce a psi už pošli? A navíc - děti se rády bojí. Nehráli jste snad v dětství "Krvavé koleno" ;-)? Jediný, kdo proti tomu protestoval, byli rodiče...
Málokdy to vzdávám, ale tohle jsem nedala. 22% ve čtečce a dál to vážně nešlo...:-/
Příjemné osvěžení mezi severskými detektivkami útočícími ze všech stran :-). Drsně poetické. Neotřelé. Tajemné. Dobré!
Vynikající. Originální námět - zoufalé děti dělají zoufalé věci. Napětí až do poslední chvíle.
Po dlouhé době jsem sáhla po české detektivce, a zase to dlouho neudělám. Děj a zápletka by byly dobré, ale kniha je psaná příšerně naivním a jednoduchým jazykem, jako kdyby to napsal absolvent základní školy. Použití zbytečného množství vulgarit na mě působilo spíš rušivě, nářečí je pro neznalého člověka místy nesrozumitelné. A nechápu zálibu českého národa v ošklivosti a prostředí sociálně slabýchMost, Sluneční státje mi to cizí.
Mně nějak připadá, že Mr. Connelly ztrácí dech. Chybělo mi obvyklé napětí i příběh. Celé to bylo nějaké roztříštěné, jakoby autor hledal, které dějové linky se chytit.
Autor perfektně a bez zbytečných konstrukcí shrnuje to nejdůležitější z učení Toltéků. Své zkušenosti popisuje velmi sugestivně a přesto mnohem srozumitelněji než Castaneda. Podává věci tak, jak jsou, nehraje si na přehnané duchovno. Kniha, ke které se budu vracet.
Od knihy jsem čekala více, nebo spíš něco úplně jiného. V anotaci mě zaujalo téma koherence srdce, té se ale autorky věnují jen velmi okrajově. Začátek i přesto vypadá slibně, zajímavé je neotřelé srovnání naší kultury s učením ajurvédy. Postupně ale kniha začne uspěchaně přeskakovat od buddhismu přes křesťanství k výchovným směrům naší euroatlantické civilizace, až sklouzne k pláči nad stavem současného světa a výchovy dětí a univerzálním floskulím v tomto duchu: "Zorientovat se v dnešním světě, osvobozeném od řádu a mravnosti, není jednoduchý úkol"...vážně?...Pro mě zklamání, nevyužitý potenciál slibných témat.
Kniha typu “něco je ve vzduchu”. Jako že se nic neděje a přitom se děje celkem slušný hnus. Mně se to moc líbilo, musela jsem číst a číst až do konce.
"Laskavý Bůh nám víno dal, k potřebě obecné. Blbečkové ho pijí moc a blbci vůbec ne."
První část - vzpomínky: velmi poetické střípky z dětství i z dospělosti, ze kterých čiší láska k rodičům i k celé rodině, ale také k dobrému jídlu a pití. Jak krásné bylo po škole hodit tašku do kouta a rychle vyběhnout ven, než bude člověk "zadržen" rodiči. Škoda, že dneska to mají děti jinak.
Druhá část - politika: tady mi trochu připadalo, že pan Macek má potřebu jakési obhajoby. Jak to bylo doopravdy, ví jen on sám. Každopádně zajímavý pohled do zákulisí velké politiky i na její osobnosti.
Třetí část - překlady: paráda, klobouk dolů. Jednoduše krásné.
Čtvrtá část - vlastní tvorba: tady na mě trochu padla deprese. Nevím, jestli za to může styl psaní, témata, nebo podzimní počasí.
Každopádně je pan Macek brilantní vypravěč, který píše krásným, trochu starosvětským stylem. Občasné moralizování starého pána se dá odpustit.
Velmi milá knížka na dlouhé zimní večery, k některým pasážím se budu ráda vracet.