Monika1717 komentáře u knih
Musím dat 5 hvězdiček, křišťálovou studánku si pamatuji už skoro 50 let.
Skvělá učebnice angličtiny pro starší studenty nebo pro dospělé. Každá lekce má opakovací text,kniha je doplněna nahrávkami. Lekce jsou tematické, student se dozví velké množství reálií, slovíček, mluvnice je velmi přehledná a doplněna úkoly na procvičování. V podobném duchu jsou i další díly.
Vyčerpávající informace o zvířatech doplněné nádhernými obrázky.
Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak - jsem se učila já a připadalo mi to tehdy naprosto normální. Tuto knihu jsme četli ve škole na pokračování. A musela se nám líbit.
Nejdříve vycházelo na pokračování v Mateřídoušce, potom jsem koupila dětem knihu, kterou četly pořád dokola. Kdyby si všichni zapamatovali text pod obrázky a bubliny u postav, pro poznání české historie to úplně stačí.
Michalky mi bylo líto. Přestěhovala se, ztratila kamarádky, začala chodit do jiné školy, projevilo se to na prospěchu. Rodiče se sice snažili, ale měli i jiné starosti než foukat na dětskou dušičku. Když si začala zvykat, přivezla babička Martina, bratra s Downovým syndromem. Děti ji s ním viděli venku a posmívali se jí. Bylo to pro ni kruté, ale díky tomu poznala, jaký kdo opravdu je. Kniha je moc hezká, nejde tak o Martinovo postižení, ale o to, jak rodina drží pohromadě v dobrém i zlém.
Knihu jsem si koupila jen tak. V televizi jsem viděla pana Nešpora v nějakém pořadu. Knihu jsem otevřela mnohokrát a vždy jsem si kousek přečetla. I když zdaleka nejsem abstinent, nikdy jsem si při jejím čtení víno nenalila.
Kniha mého dětství, na které se podepsal zub času a četnost čtení. Pamatuji se, jak jsem veverce držela palce, aby se jí nic nestalo, když se vydala hledat doktora, který by její dub vyléčil. Veverky od té doby považuji za chytrá zvířátka a knihu za malou učebnici lesní moudrosti.
Když jsem byla malá, vycházely české i světové pohádky v sešitovém vydání v edici Korálky. Měla jsem jich spoustu, během let se někam vytratily. Proto jsem uvítala, ze několik pohádek bylo vydáno v jedné knížce. Každá pohádka má svého autora i ilustrátora.
(SPOILER) Kniha se mi moc líbila, i když je to trochu jiný Nesbo než na jakého jsem zvyklá. Chvilku mi trvalo než jsem se zorientovala v množství postav a v tom, kdo na které straně zákona stojí nebo ještě před chvílí stál. Děj je dynamický, akce stíhá akci. A Macbeth sám? Dopadne tak, jako v tom starém dramatu.
Kniha je napsaná i pro laiky. Točení na kruhu podává autorka jako skvělou tvůrčí činnost, kterou se může naučit v pohodě každý. Ale chce to vyzkoušet.
Kniha je jednou z nejlepších knih o keramice pro děti, kterou znám. Výrobky zvládnou za dodržení technologie i malé děti. Návody jsou srozumitelné, kniha je plná fotografií.
Skvělá kniha, často v ní hledám inspiraci. je psaná srozumitelně, pro laiky a samouky.
Moc šikovná příručka pro vedoucí keramických kroužků. Samozřejmě, že nelze využít všechno, ale díky za dobré nápady.
Knihu jsem dostala jako dárek, prolistovala jsem ji, určitě dobré nápady, ale já v kuchyni raději využívám svoji fantazii.
(SPOILER) Knihy Michaely Klevisové mám ráda, i když zde je několik dějových linek, z nichž mi některé připadají nedotažené. Bylo by to tak na 3 hvězdičky, jednu přidávám za kočky. Příšerné jméno je Sebastián Zajíc, jinak jsem byla s postavami celkem spokojená. Měla jsem 2 adepty na vraha, netrefila jsem se ani v jednom. Myslela jsem si, že vrah nebyl jen jeden. A ono jo.
Kniha se mi moc líbila. Osudy švadlen, paní Podolské a zejména jejího syna Viktora jsou ukázkou období po únorovém převratu. V době sametové revoluce mi bylo 25 let a socialismus mám stále v živé paměti.
Kniha je zastaralá, jednání postav naivní a pro dnešního člověka nepochopitelné, tlačila jsem to před lety do hlavy jen z povinnosti. Už nikdy se k ní nevrátím, ani film mě neoslovil.
Kniha je opět velmi čtivá, čtenář je vtažen do děje a čte a čte, aby se dozvěděl, jak to s tou malou holčičkou bylo. Rozuzlení bylo pro mě překvapivé.
V knize je ukázáno,jak je člověk ovlivnitelný a jak se může stát ze slušného člověka zločincem. Kniha se mi líbila, i když od poloviny bylo jasné, kdo je padouchem, četla jsem dál s určitým napětím, co ještě vyvedou. Nebudu psát, jaký byl konec, ale byla jsem ráda, ze to tak dopadlo.