Monika1717 komentáře u knih
Knihu jsem četla před lety před státnicemi a musím říct, že mi velmi pomohla. To, co jsem si zapamatovala by určitě stačilo. Přečetla jsem podobných knih víc a je to opravdu mnohem lepší než biflování letopočtů a událostí bez souvislostí / i když nejde o beletrii /.
S Čapkovou tvorbou pro dospělé mám velké problémy, ale jeho tvorbu pro děti miluji. Asi nejvíce Pohádku kočičí a pošťáckou. Vzpomínám, jak jsme se synem v pohádce ptačí řešili, co je to romadur. A ukázky z pohádky vodnické bývají v učebnicích češtiny - jak se voda ozývá - co slov dokázal pan Čapek vymyslet. Doporučuji přečíst velkým i malým. A ne jenom jednou.
Knihu považuji za jednu z nejlepších dětských knih. Pohádkový příběh o zarostlé zahradě, kocourovi, velrybě a 5 klukách mi nikdy nezevšední. Nádherné ilustrace, jednoduché čtení. Jistě ji máte všichni doma. Uvařte si hrnek čaje, otevřte rozvrzanou branku a vstupte, jste vítáni.
Broučky pana Karafiáta jsem svým dětem nikdy nečetla. Je tam příliš mnoho moralizování, nabádání k poslušnosti a divných dlouhých souvětí. A na konci všichni zmrzli. Proč to nekončí optimisticky jako ostatní pohádky - třeba, že žili až do smrti. Mám z té knížky divný pocit.
Kniha obsahuje více než 4 desítky pohádek, některé jsou známé, ale většinu jsem neznala. Ilustrace se mi nelíbily, proto jsem knihu v dětství nikdy nečetla. A byla to docela škoda. Pohádky rozhodně nejsou špatné.
Moje první kniha od tohoto spisovatele a rozhodně ne poslední. Do této chvíle jsem netušila,jak vltavíny vypadají. A jak se musí ze země vykopat. Pavel i Karolína byli sympatičtí, on věřil a doufal ve štěstí, ona potřebovala jistotu. Kdyby nebylo hledání vltavínů nelegální, byl by to oddechový román pro pár letních večerů, který by ale postrádal napětí, díky němuž dostal ode mě 5 hvězdiček.
Knihu jsem přečetla, ale moc mě neoslovila. Asi nebudu mít potřebu se k ní vracet. Na druhou stranu knize nelze upřít zajímavý námět, čtivost a absenci filozofických úvah nad životem a smrtí.
Nemám moc ráda knihy o koních. Koně jsem nikdy nechtěla a jízdu na nich považují za dost nebezpečnou. Přesto jsem knihu otevřela a přečetla. Hlavní hrdinka mi byla od první chvíle sympatická, nepoddala se osudu a pomáhala i ostatním. Proto téměř plný počet hvězd. A líbilo se mi jméno koně.
Tuto knihu mám moc ráda, pěkně se čte. Patří mezi pětici mých nejoblíbenějších od této autorky, ale rozhodně jsem nepřečetla všechno. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická. Líbilo se mi, jak se snažila a dařilo se jí.
Kniha,kterou jsem objevila jako dospělá. Je trochu jiná než ostatní knihy AL. Příběh plný odvahy, statečnosti a přátelství, i když začátek je dost drsný. Doporučuji k přečtení nejen starším dětem, ale i jejich rodičům. Kniha nám představuje AL jako hluboce věřící spisovatelku, protože jak jinak by mohla nechat postavy zemřít. Věděla, že ožijí v jiné zemi.
Kniha mého dětství, četla jsem ji sama a potom se svými dětmi několikrát. Dokonce jsme na zahradě s neteří vyráběly postavičky z jablek, hrušek, brambor, rajčat, cibule a všeho ostatního, co se dědečkovi podařilo vypěstovat. Hrály jsme si s nimi celé odpoledne a večer byli všichni hrdinové zralí do kompostu.
Tuto knihu i její druhý díl Pohádky za druhou oponou jsem měla v dětství velmi ráda. V knize se můžeme seznámit s převyprávěnými operami a balety. A kterou pohádku jsem měla nejraději? Asi tu o Bludném Holaďanovi.
(SPOILER) Knihu jsem měla v dětství moc ráda. Příběh Pipky - batolete, které po srážce vlaků najdou 2 kamarádky, které šly zrovna do školy. Vzaly ji domů, kde zůstala. Vyrostla z ní šikovná dívenka. Z dětství jí zbyl medailon, dala ho tulákovi a chtěla po něm, aby jí našel rodiče. Dokonce s ním i uteče. A jak to všechno dopadne? No přece dobře, jako všechny správné knihy pro děti.
Nejmilejší pohádka mého dětství byla ta první, o čokoládovém zámečku. Maminka mi ji četla vždycky,když jsem byla nemocná a já si představovala,ze spolu s Kašparkem procházíme zámečkem a ochutnáváme čokoládu mléčnou i hořkou a lížeme hustou šlehačku ze zámecké kašny. Ostatní pohádky mě už tak moc nebraly.
Kniha pohádek je pro dnešního čtenáře zastaralá, u četby by se děti asi dost nudily. Pohádky nabádají k poslušnosti, dost moralizují. Knihu jsem nicméně několikrát přečetla, nejvíce se mi líbila pohádka Vzpoura loutek. A naprosto mě uchvatily ilustrace Heleny Zmatlíkové. Moje kniha pochází z roku 1948.
Kniha patří k mým nejstarším knihám, pochází z roku 1950, název zní Růže a prsten čili příhody prince Vavřína a prince Bulky, ilustroval Petr Dillinger.Knihu jsem našla jako školou povinná v knihovně u babičky a četla jsem ji několikrát. Moc se mi líbily postavy - Rafantka, Bětuška, Udata, Andělka,oba princové a zejména kouzelnice Černohůlka, která oba kouzelné předměty lidem věnovala.
Knihu jsem dostala k některým Vánocům a musím souhlasit s paní.suvou. Četla jsem ji několikrát pořád dokola, potom mým dětem a dětem ve škole. Moje nejoblíbenější je O princezně Fazoličce a O moudré Sorfarině. A také tu o opravdové princezně a chytré Janině. Dětem se nejvíc líbila O zlém vlkovi a mlsné Kateřině. Tahle knížka by si zasloužila i více než 5 hvězd.
Kniha mojí maminky,která mi zůstala v knihovně. Příběh rozpustilé hudebně nadané Helenky a její starší sestry. Dnešní děti by kniha moc nebavila, ale možná by oslovila jejich babičky a prababičky,které v té době žily. Copak dnešní děti vědí, co to byly taliány? Kniha je asi zastaralá, ale v mé knihovně povídání o rozverné Helence bude mít vždycky místo.
U knihy jsem se zasmála. Ale proč Jirka namíchal babičce zázračnou medicínu? Protože na něj byla zlá. A tak dostala, co si zasloužila. Na začátku knihy zase někdo trápil dítě. Typický Dahlův motiv - v některých knížkách ztratí dítě rodiče, někde žije v chudobě. Nejdříve smutek, potom se to vylepší, konec zase zajímavý. Doporučuji hlavně babičkám.
Knihu jsem četla jak dospělá a opravdu jsem nevěřila vlastním očím, co všechno je možné v literatuře pro děti. Začátek je moc smutný, Luke přijde o rodiče, knihu jsem chtěla odložit, ale neudělala jsem to.To bych přece nevěděla,jak se pozná čarodějnice. A že jich tu na světě mezi námi je. Tak pozor na ně. Doporučuji knihu přečíst a pořádně se rozhlížet kolem sebe.