Moniska2410
komentáře u knih

Velmi čtivé, takové lehké zimní postapo.
Kniha se mi líbila víc než jsem čekala.
Děj nebyl příliš komplikovaný a vůbec mě nenudil. Moc příjemně se mi kniha četla a krátké kapitoly jsou velké plus.
Najdete zde vše, akce, napětí i trochu té romantiky.
Hlavní hrdinka Lynn byla okouzlující, houževnatá, vynalézavá a drsná zároveň


Ze začátku jsem vůbec nevěděla, jakou bude mít kniha pointu a o co v ní půjde.
Začátek tak nějak plyne a pak přijde zvrat, naprostá pecka a nestíháte zírat.
Autorka si vybrala opravdu hodně těžké téma, není to vůbec lehké čtení.
Říkala sem si, jestli mám s hlavním hrdinou sympatizovat a stát na jeho straně, nebo jestli mám mít pochybnosti. Sám se s tím pral a odreagování našel ve zvelebování zahrady.


To bylo tak milé čtení, plné krásných myšlenek.
Krásná kniha o lásce nejen ke knihám.
O tom co nám knihy přináší, o přátelství, o naději.Od Knihonoše jsem toho moc nečekala, ale dostala naopak hodně.
Carl a Šaša se pro mě stávají nezapomenutelní knižní přátelé a navždy zůstanou v mém srdci.
"Já půjdu sám a ty sama vedle mě."


Pokud očekáváte, že se u knihy budete bát, jste na omylu. Ani bych to nenazvala hororovými povídkami, ale je pravda, že autorka to psala před mnoha lety a nyní jsme zvyklí přeci jen na něco drsnějšího.
Nijak moc mě povídky nezaujaly, až na Modré čočky, ta byla víc než vtipná, jak tohle mohlo někoho napadnout.


Jak sem se na knihu těšila,tak sem dost zklamaná.
Já sem strašně nudila a dočetla spíš z "povinnosti" a obě hlavní postavy byly strašné. Nevím kdo z hlavních hrdinů měl větší kulky.
Škoda,že nebyl pořádně popsán novodobý Olymp.
Kniha měla potenciál, který skončil v řece Styx.
Jestli bude další díl ušetřím, určitě nekoupím.


Místy to není vůbec lehké čtení, bohužel i tohle někdy patří k životu.
A já musím smeknout před Suleikou, před její sílou, odvahou a odhodláním s jakým se prodírá životem, i když nemá vůbec ustláno na růžích.
V první části si procházíme se Suleiko její nemocí, bolestí vším čím si musela projít. Bylo obdivuhodné jak se k tomu postavil její přítel, i když ve finále spolu nezůstali, byl jí hodně velkou oporou.
Ve druhé části projíždí zemí a stavuje se za lidmi, kteří jí psali na její blok, který si založila aby se mohla podělit o tom čím si prochází.
Bohužel bylo tam plno bolesti,smutku a umírání, ale i radost ze života.
Knihu budu mít dlouho v sobě.
Bohužel se jí nemoc vrátila a ona s ni znova bojuje.
Suleiko držím ti pěsti


O Djatlovově expedici jsem před touto knihou nikdy neslyšela. Záhadný konec expedice i po dočtení zůstává záhadným.
Kniha je velmi dobře napsaná - pravda? tu se nikdo nedozví,ale stojí k zvážení některé informace, které kniha poskytuje. Kniha mě nezklamala ani když sem se vrahy nedozvěděla. Atmosféru umocňuje i spousta fotek. Autor knihu pojal dobrým způsobem, proto je dosti čtivá.
Už na mě čeká pokračování, nová fakta, či další teorie???


Tak ve finále to nebylo úplně špatné. Něco mě bavilo víc něco míň.
Něco mi přišlo zdlouhavé ( poslední část knihy) a něco bylo pro mě nové.
Bavily mě informace ve čtvercích.
Přišlo mi to jako obsáhlejší učebnice Dějepisu na toto téma.


Čtivé, mající spád i zajímavou zápletku, příjemné čtení a detektivka, kterou neni třeba se bát doporučit.
Autor mě převezl na na celé čáře.Rozuzlení příběhu bylo velmi zajímavé, vraha jsem čekala úplně jinde. Jediné, co bych mohla vytknout, že střední část příběhu se trošku vlekla, ale závěr to plně vynahradil.
V budoucnosti sahnu po autorovi znovu.


Pro mě osobně to byla oddechovka, kterou jsem měla za dva dny přečtenou.
Mezi Tate a Samem to od první chvíle jiskřilo, dá se říct, že to byla láska na první pohled. Vše se vyvinulo tedy poměrně rychle, ale zato uvěřitelně.
Aby to ale nebylo příliš jednoduché a sluníčkové, v průběhu přišel zvrat a hlavní hrdinové se na pár let odloučili. Ale po dlouhé době na sebe natrefí při natáčení filmu a můžou dostat druhou šanci.
Tate mi přišla i ve třiceti,jako malá naivní holka.
Její táta ten by potřeboval pořádně proplesknout.
A Sam i přesto co jí udělal na začátku ( a dá se to svým způsobem odpustit) mi přirostl k srdci.


Popravdě nevím co si o knize myslet. Podle popisu jsem se těšila na příjemný napínavý příběh, u kterého se budu bát, ale skutečnost mě velmi zklamala.
Celý děj byl spíše táhlý a bez špetky zajímavosti. Kniha mě vůbec neoslovila.
Možná mi nějak unikl smysl téhle knihy, ale podle mě spíš žádný neměla.


Zajímavá kniha,pro mě obsahuje příliš mnoho podrobných údajů, které byly nezáživné, přesto se člověk něco nového dozvěděl.
Kniha plná domněnek žen , které se
"údajně" s Tedem Bundym setkaly. Každý se chtěl zviditelnit.


Knihu jsem chtěla přečíst jelikož je to taková "klasika". Příběh mě nějak extra nenadchnul. Některé části byly pro mě až moc zdlouhavé, osobně jsem litovala 'monstrum' a rodinu Frankensteina. Samotný Frankenstein mi celkem lezl krkem, což ale hádám je samotná pointa knihy.


Až uvidíš moře je krásná knížka a ve světle událostí poslední doby a přílivu uprchlíků, ji budete vnímat jinak, než byste ji vnímali dříve.
O řeckých uprchlících sem dosud nic nevěděla a jsem ráda, že se mi rozšířili obzory.
Příběh se hezky četl, vtahoval do děje a postupně vytahoval další karty se kterými se bude hrát.Jednotlivé osudy jsou skvěle propletené.
Přehledné rozdělení na jednotlivá časová období, sympatická délka kapitol.
Jsem přesvědčená, že by vás kniha určitě neměla minout. Já při dočtení slzela a věřím, že nezklame ani vás.


Kniha byla čtivá, ale nepůsobila na mně hororově. Konec je otevřený, nevyjasněný, což má asi u čtenáře přiživit pochybnosti, co je pravda - buď je Rosemary na hlavu, nebo porodila malého satánka.
Víc se mi líbilo filmové zpracování,i sem se u něho bála.


Člověk si při čtení říká,jestli náhodou autor netrpí nějakou duševní nemocí, nebo bere nějaký moc dobrý matroš, nebo má pan Mellick opravdu bujnou fantazii.
Celkem svižně napsaný,místy sem se opravdu bavila.
První povídka mohla být podle mě kratší, určitě neotřelý nápad, jak se dostat do jiné dimenze přes vagínu.
Druhá povídka tam být nemusela,ta mě vůbec nebavila.
Třetí je vcelku zajímavá. Samozřejmě je taky dost bizarní, ale má moc zajímavou myšlenku.
Asi sáhnu po jeho dalších knížkách.


Kniha byla velmi čtivá, má zajímavý děj.
Začátek byl naprosto hororový, lidé umírající na epidemii, rozkládající se mrtvoly v bytech, hladovějící děti.
Hodně smutné čtení bylo vyprávění ze sirotčince.
Paní Hudsonová byla tak milá,až to bylo k nevíře.
Naopak Bernice byla zosobněné zlo.
Pia, hlavní postava, trpělivá, snášenlivá i obětavá. Všechno čím si prošla, jí pomohlo stát se člověkem kterým se stala.
Moc dojemná a surová knížka a určitě se podívám po dalších knížkách od autorky.


Začátek byl pro mně těžký, nemohla jsem se do knihy začíst. Teprve v druhé části knihy si mně příběh židovské dívky Mileny a esesmana Franze získal.
Ačkoli se děj odehrává na nejhorším a nejkrutějším místě na světě, příběh je velice silný a je důkazem, že láska je silnější než to největší zlo.
Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět, pravilo židovské rčení.
Jak nelidsky se dovede člověk chovat a jak zoufale se o svůj život dokáže rvát.
Jen si přeju, aby se takové zlo už nikdy neopakovalo.
Ač je tento příběh fikcí, je založen na skutečných událostech, které se opravdu staly.


První knížka od Pratchetta a zklamalo mě to na plný čáře.
Dočteno s obtížemi.
Možná jen nejsem Prachettovský typ.
Podivně utahané, nezajímavé a prázdné.
Postavy mě vůbec nezaujaly.


Když sem si četla anotaci, netušila sem, že knížka je vlastně scénář k muzikálu.
Taková malá jednohubka, dobře a rychle se četla.
Zajímalo by mě jak by muzikál vypadal ve skutečnosti.
Krásné texty které vykouzlí jak úsměv tak i smutek.
