montaana219 komentáře u knih
Velmi čtivé, četlo se samo, přestože jsem se s žádnou z postav nedovedla ztotožnit. Nejvíce se mi líbily příběhy Rebeky, Nikoly, Lindy a paní Dobrovolné.
Milé, příjemné, k pousmání, k zamyšlení, dojemné, posmutnělé, lidské, obyčejné, o životě.... :-)
Začátek trochu pomalejší, později jsem se nemohla odtrhnout. Dítě číslo 44 je velmi dobrá kniha, přesto, konec mě trochu zklamal....připadal mi lehce absurdní.
Moje druhá kniha od Irvinga. Líbilo se mi to asi trochu méně, než Svět podle Garpa, ale stejně se mi to líbilo strašně moc. Pro mne velmi zajímavé, velmi čtivé a osobité dílo. Jediné, co mi vadilo, byla jistá nepravděpodobnost příběhu. Těch lidí, kteří se "hledali", byli "nejistí" a různě "ujetí" v ohledu jejich sexuality, bylo přeci jen v knize na můj vkus až přehršle. Ale možná to byl autorův záměr.
Salingerovy povídky ve mě zanechaly hluboký dojem. Podle mě nejlepší - Den jako stvořený pro banánové rybičky, Věnováno Esmé - z lásky a žalosti a Teddy. Velmi příjemně se četla také De Daumier-Smithovo modré období. Naopak nejslabší pro mne byla Smějící se muž. Ale jako celek je kniha opravdu působivá, často překvapí a nutí vás přemýšlet. Určitě si ji ráda přečtu znovu.
Právě jsem dočetla a jsem plná dojmů. Zpočátku se to jeví jako dobrodružný příběh pro děti, ale pak.... Tato kniha za přečtení opravdu stojí.
Čtivé, ale čekala jsem něco trochu jiného.
Pisatelka předchozího komentáře knihu nejspíš nečetla nebo nevím :D Pro mne byla kniha velmi poučná a inspirující. Velmi často až neuvěřitelně přesně vystihovala mé pocity. Palec nahoru. :)
Jestli chcete co vědět.... od teď je tohle moje oblíbená knížka ;)
Pamatuji si, jak jsem se jednoho podzimního dne byla s maminkou přihlásit do knihovny a jako první jsem si vypůjčila právě tuto knihu. Nostalgie :)
Tuto knihu jsem sice dočetla, ale několikrát během čtení jsem měla nutkání ji odložit. Kniha opravdu nemá příběh. Autor pouze chtěl sdělit své názory a postoje k různým věcem a také se pochválit. Vtipné to také nebylo.... zklamání.