montaana219
komentáře u knih
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Nejdřív jsem viděla film, který je taktéž výborný. Čtivá kniha, postavy velmi dobře vykreslené, skvěle popsaná degradace osobnosti, ale také růst a síla Štěpy.
Rok kohouta
Tereza Boučková
Kniha se mi nelíbila. Vlastně mě dost rozčilovala a dočetla jsem ji jen kvůli tomu, že jsem zvyklá knihy neodkládat, ale bylo to pro mě utrpení. Černobílé vidění světa, samé stížnosti a ublíženost. Když odhlédnu od hlavní dějové linky, je signifikantní, že autorka má problém v podstatě se všemi. Stále se k ní někdo chová nespravedlivě a ošklivě, stále se cítí nedoceněná, všichni okolo jsou blbci, kteří nevidí, jak je skvělá. No... na knihu jsem se těšila a plánovala jsem číst i další knihy autorky, hodně rychle jsem si to ale rozmyslela. Jestli něco nemám ráda, je to věčné fňukání, kňourání a sebelítost, tento styl opravdu není pro mě. Jo a taky se mi hodně nelíbí to házení Romů do jednoho pytle. Nepopírám, že autorka může mít zkušenost špatnou, ale to paušalizování prostě neberu, jen to prohlubuje už tak dost silný rasismus v českém prostředí.
Muž, který už nezavolal
Rosie Walsh
No co, aspoň jsem si připomněla, proč nečtu romány pro ženy :-)
Úvahy / Korespondence / Deník z roku 1943
Karel Poláček
Kniha na mě silně zapůsobila. Především část, která obsahuje korespondenci.
Ultrachronos
Helmut Krausser
Hodně zvláštní kniha, prolínání časů, postav a příběhů. Působivé byly pasáže učeného muže a jeho stínu. Rozhodně stojí za přečtení.
"Možná, že nevinnost je jenom otázka štěstí, že jsem to či ono někdy málem udělal, stejně možné je, že existuje nějaká šedivá zóna, v níž je indikativ a kondicionál od sebe oddělený jen mrknutím oka, jen nepatrným svalovým impulsem, ale toto málem vytyčuje jasné hranice, tenkou, ale velmi vysokou zeď. Překonat ji znamená přejít z jednoho světa do druhého, úplně jiného. "
Malý život
Hanya Yanagihara
Silný příběh, velmi čtivý, ale místy trochu nepravděpodobný.
Ptáci v trní
Colleen McCullough
Knížka se četla dobře, popisné části mi nevadily, ale na můj vkus byla příliš romantická. Především tedy část Meggie a Raplha. Také se mi dlouho nestalo, aby mě nějaká postava v knize tolik rozčilovala jako právě Meggie. Veškeré její myšlenkové pochody mi byly absolutně cizí a její chování mi připadalo mírně řečeno hloupé. Také Ralph na mě zapůsobil spíše negativně a nesympaticky. Naopak část s Danem a Justinou mi připadala záživnější a opravdovější. Takže knihu v mých očích zachránili právě tihle dva a taky pracovitá a moudrá Fee. 3* :-)
Geraldova hra
Stephen King
Dusivá a stísněná atmosféra se nese celou knihou. Měla jsem strach číst dál a zároveň jsem nemohla přestat. Strany 218 - 225 byly opravdu utrpením. A konec nechutný a děsivý, avšak svým způsobem uklidňující. Skvělý čtenářský zážitek.
Dobré umírání
Ira Byock
Každý by si něco takového měl přečíst. Nejvíce se mi líbil příběh Maureen Rileyové a Jakea Edwardse.
"Andi popisovala Jakeův rostoucí klid: "Jednou odpoledne se zčistajasna ke mně otočil a řekl: "Ty jsi tak krásná." Ale ve skutečnosti nemluvil o mně. Měl ten zasněný, do dálky upřený pohled. Vím, že mluvil o své duši."
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
Milý oddychový příběh s nečekaným koncem.
Kaput
Curzio Malaparte (p)
"Poslyš, nechci ti ublížit. Jsi teprve klouček, a já s kloučky neválčím. Střílel jsi na mé vojáky. Já však s dětmi neválčím. Lieber Gott! Já jsem válku nevynašel." Důstojník se zastaví a potom řekne chlapci s podivnou něhou: "Poslyš, mám jedno oko skleněné. Je velmi těžko rozeznat to umělé oko od oka zdravého. Řekneš-li mi hned, bez rozmýšlení, které z obou očí je skleněné, budeš si moci jít, pustím tě na svobodu. "
"Levé", odpoví ihned chlapec.
"Jak jsi to poznal?"
"Protože to jediné má lidský výraz."
Poslední neděle v říjnu a jiné temné příběhy
Jan Sonnergaard
Je mi z toho nedobře....... což znamená, že je to napsáno opravdu dobře :-)
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Hodně mi vadily výrazy jako "prcina" , "učurávat", "masit", "rozlíbat", "masakrální" apod..... Navíc opakované v knize několikrát, nechápu proč, působí to příšerně. Překombinovaný příběh je jedna věc, to bych překousla, ale tento styl psaní neodpustím.
Zmizelá
Gillian Flynn
Skvělé! Zajímavé rozuzlení, nečekaný konec. Vynikající vykreslení vztahů. Moc mě to bavilo, nemohla jsem přestat číst :-) Jen nevím, proč je kniha tak často srovnávána s Dívkou ve vlaku, já tam moc velkou podobnost nevidím. Jedině, že obě knihy mají v názvu slovo "girl".