Mooneylan
komentáře u knih
Pí a jeho život
Yann Martel
Tématika pro mě nebyla nikterak nová, a vlastně ani překvapivá. Na druhou stranu jde o titul, který je skvěle napsaný a čtenáře nutí číst další a další stránku, než knihu slupne stejně dychtivě, jako Richard Parker čerstvého zlaka.
Vyvrcholení a vlastně poselství celé knihy je zde úderné, trefné a ten zvláštní pocit o vás samých zůstane ještě dlouho na jazyku. Nicméně slibovaného Boha jsem ani na konci knihy nenašla ;)
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha druhá
Gó Tanabe
Ta druhá část je ještě lepší než ta první. Jasně, bude to tím, že tady už konečně něco najdou a pochopí, co se tam víceméně děje.
Ale musím znovu vyzdvihnout tu kresbu, která je prostě dokonalá. Baví mě, že si na ní Tanabe dal prostor a nešetří tu dvoustránkovými výjevy bez panelů a bez bublin. Až mi i místy přišla škoda, že ta kniha nemá větší formát.
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Na Darcy Coates jsem se dlouho těšila. Série o strašidelných domech? Jen do mě! Původně jsem čekala větší zásah, ale čím víc titulů vycházelo, přibývaly různé recenze a ohlasy. Srazila jsem tedy svá očekávání a přistupovala k tomu s otevřenou myslí, ono to nějak dopadne. A musím říct, že je to příjemný průměr. V e-verzi se první díl této série dal schroustnout během chvíle a bylo to příjemně mrazivé odpočinkové čtení. Chystám se pokrčovat v sérii a jsem zvědavá, jestli se autorka ve svém psaní někam posune :)
Soudné sestry
Terry Pratchett
Soudné sestry. Pratchettovská klasika snoubící Macbetha s prapodivným žitím na Zeměploše. Ještě na střední jsem Soudné sestry četla a učarovaly mě. Později jsem je hltala v divadelní inscenaci Divadla v Dlouhé. A nyní jsem si je vychutnala v audioknize, kde paní Slavíková dala stařence Oggové nebývalou formu. Skvělá záležitost ve všech zpracováních!
Jiný kraj
* antologie
Krátké fantasy povídky, které představují tvorbu nové generace fantasy českých spisovatelů.
Osobně se mi nejvíc líbily povídky Sen o poupatech a trní, Kra a Rohy.
Vše vydáno pod patronátem skvělého nakladatelství Golden Dog.
Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Asi jako většina lidí, první jsem viděla film Valmont, který mě (léta zpět, jako dospívající dívku), samozřejmě naprosto učaroval. Libertinská doba je pro mě (co do romancí) srdcová záležitost. A teď jsem se konečně dostala ke knize! Tedy, audioknize, kde Dvořák a Cibulková naprosto dokonale namluvili hlavní postavy.
Nebyla bych to já, abych si neposteskla nad některými výrazy, jako jsou "Ach ne, to byla nuda!", nebo "Autor asi nepochopil, co je to romantika.", nebo "To mě vůbec nebavilo.". Mno, jak bych to řekla. Autor tuto knihu napsal v roce 1782. Takže... ehm, pardon, že to není Netflix YA romanťárna... Já jsem naprosto spokojená, kniha měla všechno, co jsem od ní čekala.
Když teče krev
Stephen King
Povídky Kingovi vždycky šly. Těšila jsem se na každou další a říkala jsem si, jak je vůbec možné, že Král dokáže vměstnat tolik hororu, hrůzy a napětí do několika málo řádek. Jenže jako na každém umělci je hrozně moc znát, když se dostane do psychické pohody a celkového klidu. Jeho tvorba už postrádá surovou eleganci hororu. Postupně se z Kingových příběhů stávají skoro až netflixovské vyprávěnky před spaním. Snad nás ještě dokáže Mistr překvapit něčím novým. Nebo toto žezlo už dávno převzal jeho syn...?
Ta, co jde první
Livia Llewellyn
Když jedete do Brna pomocí Českých drah a vaše hodnoty, morálka i duševní rozpoložení se hroutí do lovecraftiánských temnot, není nic lepšího, než sáhnout po pořádném knižním bizáru.
V pořadí druhý nakladatelský počin Medusy vám zpříjemní cestu do kterýchkoliv horoucích pekel. Skoro jednohubkový, hororově weirdový příběh koncipováný jako pocta HPL a vytvořen jako vzteklá a hořká zpověď osobního života autorky na vás dýchne těžkostí, úzkostí, drsnou surovostí a snovým oblakem plným kouzel a krve. Vtáhne vás do magického cyber světa plného strojů a tajemné energie a donutí vás přihlížet nejbizarnějšímu porodu v historii městečka Becher. To vše za zvuku skvěle sestaveného playlistu, který je pro vás díky QR kódu a vkusu samotné autorky k dispozici na zadní straně titulu.
Takže Romane, moc díky za výbornou literární svačinku! Co bude k večeři? 3:)
Spirála
Džundži Itó
Spirály mě provází celý život, ale nikdy mě nenapadlo na ně nazírat z té druhé strany, z té strany hororu.
Příběh malého města nakaženého spirálou vám tento útvar vypálí do mozku a donutí se zamyslet nad tím, čím jste ve vašem životě nakažení vy sami? Čemu se podřizujete, co ve vás vyvolá touhu se přeměnit a co po vás zanechá stopu (byť jen jako spirálový kouř na obloze)?
Kromě obsahu samotného vás na této japonské manze uchvátí i to, jak mistr Junju Itó v hororu zachytí i tak obyčejnou věc jakou je spirála. Rozhlédněte se... trojúhelníky určitě něco kujou!
Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
(SPOILER) Závěr postapokalyptické trilogie Metro dává rozuzlení, na které tak dlouho čekáme. I když jsem po doposlouchání audio knihy zůstala zírat do prázdna (a prázdno jsem měla i v hlavě), postupně to pusto nahradil zmar, opuštěnost ale taky naděje na lepší zítřky. Celá kniha byla skvěle namluvená, příběh byl přesně to, co jsem od Metra a jejích obyvatel čekala. Ale teď nutně potřebuju vědět, co se stalo s Arťomem a jak to dopadlo s lidmi v Metru. Chci pokračování, chci vědět víc! Chci zpátky do Metra!
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
O Metru vím už dlouho, ale dostala jsem se k němu až v roce 2021, kdy jsem se měla chystat na LARP vybudovaný na základě této knihy. Metro jsem slyšela jako audioknihu (díky bohům za tu technologii!) a byla dokonalá od začátku do konce. Nejvíc mě oslovil detailní popis Arťomových "nočních můr". Autor je popisuje tak přesně, jak je cítím i já, když se v noci budím nevysvětlitelným strachem a pak jsem znovu a znovu pohlcena do toho samého snu, ze kterého není úniku. A konec? Ach ten konec jsem nečekala! I když autor dává velice silné signály během celého příběhu, kdo mohl tušit... kdo by se odvážil tušit? Mrazí mě, když si na to vzpomenu. Těším se, až si pustím další díl. Protože už teď se chci vrátit do těch temných tunelů.
Tryzna
Neil Gaiman
Na tryznu za Pána Snů se nepamatuji. Možná jen někde na okraji vědomí zůstávají pavučiny snů a vzpomínek. Ještě štěstí, že nám ji Neil převyprávěl. Byla by totiž opravdová škoda, kdyby si nikdo z nás nevzpomněl...
Ospalá slovanská díra
Petr Jaroněk
(SPOILER) Spíš ospalá, než slovanská. Spíš díra, než trhák...
Na knihu jsem se opravdu moc těšila. Sleepy Hollow je téma, které mě opravdu hodně baví a jako film od Tima Burtona neměl chybu. A se slovíčkem "slovanská" byla pro mě kniha neodolatelným cílem. Po jejím přečtení jsem byla ale zklamaná. I když si autor dal evidentně práci s dohledáním některých historicky přesných termínů, zapomínal na příběh.
Ten jako kdyby neměl vůbec prostor se vybudovat a nastolit tu správnou atmosféru. Vše se děje rychle a nesmyslně. Čtenáři je tajemný jezdec "dost šumák". Celou dobu se těšíte na to "slovanské". Co z tohoto slovíčka ale dostanete je pouze umírající bůh uprostřed lesů, příslib pohanských rituálů hluboko v lese, u jejichž ohňů se ani nestačíte ohřát a korunuje to pár stránek na dvorci boha Roda. A aby toho nebylo málo, zdánlivě zajímavá romantická linka započne, vygraduje a vyhasne během několika nepodstatných stran.
Věřím, že kdyby se autor rozhodl své dílo rozšířit a obohatit o více detailů, s chutí si ho přečtu znovu a dám pět hvězdiček. Teď to ale bohužel udělat nemůžu...
Pátý elefant
Terry Pratchett
Další Terryho záležitost :)
Celá myšlenka těžby tuku, politických míchanicí mezi upíry, trpaslíky a vlkodlaky, akční scény za odborného dohledu Hlídky a pocit, že vám Vetinari stále dýchá na záda je prostě k nezaplacení! Zvedněte oba palce! Igorové, vy zvedněte všechny! :)
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha první
Gó Tanabe
Tak nezklamalo to, co si budeme! Jsem ráda, že je to rozdělené do dvou knih, člověk si více užije ten příběh, tu dusivou (nebo spíš mrazivou) atmosféru a může se kochat těmi skvělými grafickými detaily. Manga má parádní techniku na zobrazení lidských emocí a šílenství jí jde obzvlášť dobře. Musím říct, že bych si některé ty dvoustránkové kresby užila v nějakém super obrovském formátu na nějaké pochmurné výstavě. Takových detailů, které člověku uniknou...
Zlodějka knih
Markus Zusak
Vypravěčka Smrt (v audio verzi v podání Vilmy Cibulkové) zachycuje život malé zlodějky knih. Zprvu jsem se nemohla do titulu zaposlouchat, ale pak jsem pochopila styl vyprávění a směr, jakým se kniha ubírá. Nebylo to špatné. Téma holokaustu se těžko popisuje, je těžkopádné a hutné. Tady ho ale Mark Zusak napsal jednoduše, lehce... Z titulu mám pocit, že je směřován spíše na dospívající čtenáře, pro které nebude tak drsný a těžkopádný. Určitě kvalitní počin.
Grimmové
Kenneth Bøgh Andersen
Ach, ti Grimmové!
Miluju pohádky. A čím jsem starší, tím je mám raději. A obzvláště od bratří Grimmů. I když všechny pohádky, které v knize jsou, už jsem znala z různých převyprávění (děkuji především panu Werichovi!), nesmírně jsem si užila grafické zpracování, vazbu, vůni a tu pohádkovou nostalgii. Pohádky si totiž nikdy na nic nehrají, jsou syrové, snové, poetické a fantaskní. Přesně víte, co od nich máte čekat, ale zároveň vás svým poučením tnou do živého. Slupla jsem je za jeden speciální večer a tak se ptám...kde je můj dezert?
Čarodějky na cestách
Terry Pratchett
Před dávnými časy jsem je četla, právě teď jsem je i doposlouchala v podání skvělé paní Slavíkové. A musím říct, že scéna s kloboukem stařenky Oggové se prostě neomrzí!
Konec světů
Neil Gaiman
Až se jednou ztratíte mezi světy, nebo budete bloudit svými sny, zastavte se na jedno v krčmě Na konci světů. Kromě noclehu a doušku dobrého moku si budete moci vyslechnout i pár příběhů, které vám v té staré hospodě přijdou neuvěřitelné. Ale budou stejně reálné jako to, že jste si ráno udělali kávu a městskou hromadnou dopravou jeli do práce. A fakt, že jste jen otevřeli komiks od Neila Gaimana a do Snění jste se ponořili ještě před tím, než jste opravdu usnuli, vám bude připadat stejně reálný a zároveň nepravděpodobný, jako pohřební procesí na klenbě Vesmíru...
Krásná temnota
Fabien Vehlmann
(SPOILER) Na Krásnou temnotu jsem se nesmírně těšila. Miluji vše bizardní, morbidní a makabrózní. Temota taková ale není. Teda, ne tolik, jak byste si mohli myslet...
Kontrast malých postaviček kreslených vysloveně dětským způsobem s reálnou kresbou mrtvé holčičky Aurory, která se pomalu rozkládá uprostřed lesů, je první věcí která vás překvapí.
Co je ale zajímavější je bytí postaviček. Jsou to snad vzpomínky nebo osobnosti zemřelé Aurory? Nebo fantaskní bytůstky, které se vzali bůhví odkud? Na to nepřijdete, ale o to je to zajímavější.
Centrem celé knihy jsou ale drobné příběhy, které se postavičkám dějí. V první řadě je potřeba najít jídlo, co tedy jíst? Sušenky z tašky mrtvé Aurory brzo dojdou, tak co jíst její maso? Nebo červy, kteří vylézají z jejích útrob? Nebo jíst ostatní postavičky? A co si vlézt do knízda, kde vás nakrmí ptačí máma...teda... to asi nebylo moudré, když vám ptačí mamka narve zobák do krku a roztrhne vám tím čelist a hrdlo... Jop, to se tam děje...
Z celé knihy mám obrovské vzpomínky na školku. Pamatujete si, jak jste chtěli vědět jak fungují křídla u much, tak jste je prostě utrhli? Nebo jste sezobli mravence, protože jste chtěli vědět jestli je kyselej? A tahá to kamarádku stejně tak jako vás, když jí vezmete za copy a pořádně s ní zacloumáte? Zdánlivě nevinné věci, ke kterým ještě nemáte vypěstované morální hodnoty v této knize ožívají, a i když vás z nich mrazí, tak s nimi musíte souznít...
Genialita, doporučuji před spaním ;)