morava komentáře u knih

Tak u teto serie, a to zanr fantasy neni zrovna mou cilovou skupinou, se rozhodne nemusim rozhodovat, jestli se pustim do dalsiho dilu. A uz ted se nemohu dockat, az se znova ocitnu ve svete sklenaru.

29 03.05.2020

Tak tohle byl lahodny salek kavy. Atmosfera kavarnicky Funiculu Funicula na vas z knihy primo dycha. Jsem si jista, ze milovnici kavy, pri cteni techto ctyr kratkych pribehu, urcite nepohrdnou salkem tohoto vonaveho napoje.Zatim, co lide, kteri se rozhodnou usednout na jednu specialni zidli v kavarne, a rozhodnou se vratit do minulosti, si musi davat velky pozor, aby jim kava nevystydla, vy se pohodlne usadte, a nikam s pitim kavy, ani se ctenim teto krasky nespechejte. Jen tak v klidu popijejte, a vstrebavejte jeji poselstvi, vase myslenky a emoce.

29 27.04.2020

Docteno v elektronicke podobe. A uz jen fakt, ze ji urcite poridim i v tistene verzi napovida, ze se mi kniha libila, a to moc.Krasny styl psani a pribeh, ktery mne zasahl. Mozna je to i tim, ze jsem sama navstivila nektera mista, do kterych je pribeh zasazeny, jako napriklad Terezin, mou oblibenou Normandii a jeji D-day pobrezi, Olomouc jako mala kazde leto s babickou, ale nedavno i Batovu tehdejsi tovarnu, sice ne v Indii, ale v Nizozemsku.A i presto, ze autorka prechazi z jedne casove roviny do druhe , z jednoho mista na zemekouli na druhy, i presto jsem se v deji neztracela, ba naopak.S kazdou strankou jsem primo prozivala pribeh rodiny Kepplerovych, prolinajici se osudy , lasku, ale i utrpeni a v neposledni rade hruzy valky a koncentracnich taboru. Urcite jsem necetla naposledy.

29 25.07.2019

Namet knihy me zaujal, protoze proste carodejnice :-) Treba mou velmi oblibenou knihu "Kladivo na carodejnice", kterou zde asi netreba predstavovat, mam prectenou jiz mnohokrat :-)
Zpracovani pribehu je velmi zajimave a poutave , a ja si cteni uzila. Dalsi knihy od autora me urcite neminou. Mohu jedine doporucit.

28 27.02.2022

Po precteni Podbrdskych zen jsem mela jasno. A to v tom, ze si budu chtit precist neco dalsiho od teto ceske autorky, jelikoz me hodne zaujal jeji styl psani.
A muzu vam rict, ze hned po precteni prvnich odstavcu prologu, jsem byla opet lapena do siti.
Ten krasny kosaty jazyk, ta krasna cestina, to je presne to, co me opet k pribehu pritahlo jako magnet.
A pribeh samotny, ktery sledujeme ve dvou casovych rovinach, coz ja mam v knihach velice rada, mne take moc bavil. Kombinace vypraveni a vzpominani stare damy Alzbety, babicky Niny, a premysleni nad svym zivotem, ktery Nina prave vede, bylo poutave, a ja si pribeh uzivala v kazde volne chvili.
Musim se priznat, ze casova linka, kdy nas autorka vraci do mladi Alzbety, me bavila o dost vice, ale mozna to byl i zamer pani Poncarove, a naprosto splnil svuj ucel.Koho by take nebavilo, poslouchat pribeh z mladi sve babicky, a zaroven odkryvat ne jedno rodinne tajemstvi.
Ja mohu knihu jedine doporucit, a uz pokukuji , ktera bude na rade, jako dalsi z tvorby Jany Poncarove, kterou si timto radim na seznam oblibenych autoru :-)

28 17.01.2022

To, na co jsem u Petera Maye zvykla, tim myslim ten krasny styl , popisy charakteru postav, vykresleni atmosfery, proste vse, co me na jeho pribezich bavi, jsem nasla i zde. Tresnickou na dortu, za me v teto knize , bylo zarazeni tematu neslysicich a nevidomych lidi.

28 21.08.2021

Me prvni setkani s detektivem Kim Stoneovou bylo velmi prijemne, a pokud jsou i dalsi dily napsany ctive, jako byl tento, tak se mam na co tesit :-)

28 12.01.2021

Krasny pribeh, zakoncen pro me necekane, prekvapive, a troufam si rict, ze nejsem jedina, kdo takovy konec necekal. Ale nakonec si rikam , proc ne ? O tom, ze je Jodi Picoult skvela vypravecka, a ze umi ctenare vtahnout do deje, o tom se vice nemusim rozepisovat.Co me na teto knize uchvatilo asi nejvice, jsou kapitoly, kde jsou popisovany stripky ze zivota slonu, a bylo toho hodne o cem jsem nemela ani potuchy, a jsem moc rada, ze jsem se dozvedela o techto velkych a krasnych zviratech vice . Ja si cteni uzila.

28 04.01.2020

V jednoduchosti je krasa. Tak utla knizecka vam doda tolik pozitivni energie. Mozna si staci jen vsimat veci, ktere se nam zdaji tak obycejne a vsedni, ze je prehlizime, pak staci jen snaha a male krucky k tomu, abychom dosahli neceho, co se nam zda nedosazitelne.

28 05.01.2016

Hned ze zacatku musim napsat, ze romany pro zeny si cilene nevybiram, ale tak jednou za cas, to naskodu urcite neni. Po knize jsem pokukovala, to zas jo, ponevadz v mem knihomolskem okoli ji cetl kde kdo, a vsem se moc libila. No, a tak se stalo to, ze jsem knihu dostala k narozeninam :-) , a tak jsem si rikala, ze ted uz se do toho teda pustim. No a mam docteno :-) Styl autorky me bavi, stridani dvou casovych rovin mne take bavilo, a to moc. Mozna ze linka z roku 1928 o spetku vice. Dokonce by jsem uvitala i par stranek navic, protoze jsem se chtela dovedet o nekterych vecech vice. Nekdy se mi v hlave honily otazky, a ja na ne nedostala odpoved. Ale kdo vi, treba se to jeste dovim v nejakem dalsim dile. Ale i linka soucasna, kdy se s nejstarsi sestrou Maiou vydavame do Brazilie, a sledujeme patrani po jejich predcich mela sve kouzlo. Takze na otazku, jestli budu v serii pokracovat, odpovidam ano.
Cteni jsem si uzila, a budu se tesit na pribeh dalsi sestry, a na to, kam zavedou indicie v dopise ji, a jak se ji bude darit v patrani po jejich korenech.
Mezi jednotlivymi dily si budu davat pauzu,aby te romantiky na me nebylo najednou tak moc, ale uprimne si myslim, ze ta pauza nebude moc dlouha :-).

27 20.06.2021

Prave jsem docetla, a jsem stale plna emoci, tak snad se ze mne neco vyklube, a pokusim se ze sebe aspon ve zkratce dostat neco , co by mohlo vystihnout me pocity.
Tak jako prvni asi zminim to, ze se mi tato kniha dostala do rukou, a to v elektronicke podobe. Urcite si ji poridim i v te tistene, protoze knihy, jako je tato, si misto v me knihovnicce urcite zaslouzi.
Biografie silne zeny, ktera si prosla nekolika koncentracnimi tabory, zeny, ktera milovala vaznou hudbu, zeny, ktera se dostala na nejvyssi pricky ceske klasicke hudby, zeny, ktera je znama v celem svete. Ale take zeny, ktera milovala svou rodinu, a ktera si prozila nejedno peklo , peklo, jako bylo Osvetim, nebo Bergen - Belsen.
Tato kniha se cte tak, jako by jste proplouvali mezi krasnou hudbou, a mezi otresnymi udalostmi koncentracnich taboru. Jednou se dostanete po notove osnove nahoru, kde jsou vysoke tony, a vy se dozvidate o tom, ceho vseho pani Ruzickova svou pili a laskou k hudbe, k Bachovi dosahla. Po druhe sestupujete po osnove dolu, az do tej nejnizsich pozic, kde se dovite, jake to je byt uplne na dne, a kdy nemate vubec zadnou jistotu, jestli se jeste nekdy dostanete aspon o pricku vyse.
Pri cteni jsem si delala poznamky, zacala zatrhavat uryvky, ale kdybych je zde mela vsechny vypsat, tak by jsem zde opsala mozna tretinu knihy, coz asi neni dobry napad.
Takze z knihy zde vypisovat nebudu nic, Radeji Vam ji vrele doporucim. Protoze si zaslouzi byt ctena.
A beru to jako jeden zazrak, ze jsem si tuto knihu mohla precist, protoze bez zazraku by pani Ruzickova neprezila, a tyto vzpominky by se nam do ruky nedostaly.

27 07.04.2021

Vanoce jsou svatky klidu a rodinne pohody. Aspon by to tak melo byt.To vsak neplati pro rodinu bohateho starce,Simeona Lee, ktery se rozhodne pozvat vsechny sve potomky pod svou strechu prave o techto svatcich. Nejsou tim zrovna nadseni, ale vsichni se nakonec rozhodnou , ze pozvani prijmou a po dosti dlouhe dobe se vsichni zase setkaji. Ze nejsou Vanoce vzdy pohodove a klidne, o tom vi sve i Hercule Poirot, protoze vrazda se muze stat i o Vanocich.Ja si cteni nesmirne uzila, a i kdy jsem se od zacatku snazila zamerit na vsechny naznaky, jako kdo, kdy, kde, a zacala postupne podezrivat toho, ci onoho, nakonec jsem podezrivala, jako ostatne u vsech detektivek Agathy Christie, opet uplne kazdeho :-)Takze za mne, jak jinak, nez doporuceni.

27 25.11.2018

Dříve, než jsem vzala tuto knihu do ruky, říkala jsem si, jestli mne pan Peter May může po trilogii Ostrov Lewis ještě uchvátit něčím navíc, než nádherným způsobem vyprávění, kterého se mi dostalo právě v této trilogii. Ale uchvátil, a jsem za to velice ráda. Je až neuvěřitelné , jak se mu znova podařilo mne vtáhnout do příběhu tak, že se vám zdá, že ho sami prožíváte. Skvělý zážitek !

27 03.09.2016

Tuto knihu jsem cetla v elektronicke podobe a uz od 1/3 jsem vedela, ze si potrebuji koupit knihu papirovou. Ne z duvodu, ze by mne ze cteni ze ctecky bolely oci, i kdyz pri cteni teto knihy mne bolelo spis srdce, ale proste chci mit tento poklad v me knihovne. A knihu jsem nezhltla behem jedne noci, i kdyz se to i pres velky pocet stranek da zvladnout, jelikoz se zactete a potrebujete cist dal. A to i pres to, ze jsou nam tyto udalosti znamy ,at uz z televiznich obrazovek, ci ze skoly z hodin dejepisu. Ale pan autor Jiri Sulc to podal tak, ze s kazdou strankou citite napeti a cekate co se bude dit dal. Me velke diky za tuto knihu a rozhodne budu doporucovat ke cteni dale. Kniha i hrdinove techto udalosti si to rozhodne zaslouzi.

27 24.08.2016

Nez zacnu komentovat tuto knihu, udelam jednu vec a to, ze si pridavam autora do oblibenych.
Po precteni prvniho dilu Skala netrvalo dlouho a pustila jsem se do Muze z ostrova Lewis.Styl autora je tak mimoradny, ze pri cteni jeho knih prozivate cely dej s hrdiny , jako by jste se pohybovali na ostrove primo mezi nimi. Uz ted se nemohu dockat na treti dil a zaroven se mi do nej nechce, protoze vim , ze po docteni tretiho dilu z teto serie opustim ostrov Lewis.

27 26.01.2016

Nemam rada takove to " Jedna pani povidala ". To byl i duvod, proz jsem dlouho zvazovala, jestli se do knihy vubec poustet. Nakonec jsem rada, ze jsem si ji precetla. I kdyz se ze zacatku muze zdat, ze je to takove o nicem, ze je to jen same " dnes jsem zaslechla, ze...", a "Ta me rikala ,ze ...", tak ve vysledku je to dobre promyslene a autorka si umi se ctenarem pohrat. A ten konec ? Palec nahoru. Jako prvotinu velmi chvalim, a muzu doporucit.

26 02.06.2020

Par knih co se tyce tematu koncentracnich taboru uz mam prectenych, a tak si rikam, kdyz zacnu cist novou knihu , ze bych uz mohla na to, co asi v knize bude popisovano byt pripravena. No, reknu vam, ze muzete mit nacteno knih kolik chcete, muzete byt pripraveni na to, o cem kniha bude jak chcete, ale stejne vam pri cteni bude behat mraz po zadech. Aspon v mem pripade to tak opet bylo pri cteni teto knihy. Tentokrat pozorujeme vsechnu tu beznadej pres objektiv fotografa Wilhema Brasse, kteremu umeni fotografovat sice zachranilo zivot, ale bolest , strach a emoce , ktere musel kazdodenne fotit, bylo to, co ho poznamenalo na cely zbytek jeho zivota.

26 16.04.2020

Muzu knihy od Chrise Cartera nedoporucit ? Nemuzu :-) V jeho knihach neni nikdy nouze o napeti. I u teto tomu nebylo jinak. Co me osobne vsak hodne bavi , je nahlizeni do genialniho mozku Roberta Huntera. V tomto dile mame vsak genialni mozky hned dva. Ten druhy patri drive nejlepsimu priteli z doby studii, Lucienovi. Pro me tedy dvojita davka napeti, pro Roberta vsak tentokrat hodne tvrde sousto. Ted jen budu doufat, ze se snad brzy dockame dalsi tvorby tohoto skveleho autora.

26 28.03.2020

Uz ani nevim , kolikrat jsem tuto knihu cetla, nevim ani kolikrat ji jeste budu cist, nevim, co v knize hledam.Hledam snad odpovedi na otazky ? Snad, mozna, kdo vi. Tento pribeh urcite stoji za precteni a kazdy teto knize porozumi jinak, kazdy v ni hledame to sve.Tento pribeh nectete ocima!
"Oci jsou slepe, vidime jen srdcem."

26 26.12.2015

Nadherna kniha!Je to kniha, kterou kdyz otevrete, tak uz jen ctete a ctete a ctete. Uzivala jsem si kazde kapitoly, kazde postavy, kazde budovy, kazdeho okamziku.

26 03.11.2015