Morgainne komentáře u knih
Psané s lehkostí a nadhledem. Je zajímavé podívat se na významné události v dějinách trochu jiným pohledem, než je člověk zvyklý (např. sv. Václav nebo ve 20. století důvody chování lidí za jedné či druhé okupace). Ať už čtenář s autorem souhlasí či nikoliv, není špatné uvědomit si, že skutečnost mohla být jiná, než jak se to člověk naučil ve škole, od rodičů nebo zná z médií (kromě toho se taky pobaví a zasměje - i sám sobě).
"Co dělat! Člověk nemá viny!
Co naložil ti osud, nes!
Osud je vinen, nikdo jiný;
a já, já zkusil jako pes!
Když můžeš, odpusť mi a věz:
kde chudoby je víc než dost -
to ví už každé dítě dnes -,
tam nerodí se samá ctnost.
....
Já miloval, to nezapírám,
a miloval bych ještě rád,
teď řemenem však břicho svírám -
a v srdci žal a v břichu hlad,
to je pak těžké milovat;
chceš-li se kochat svými city,
dřív o žaloudek musíš dbát:
neb k lásce hbitý, jen kdo sytý."
(ze Závěti)
"Přestává na hřbitově šprým.
K čemu je všeho světa jmění
a lůžko s peřím prachovým,
slast každonoční, každodenní
a tančení a dovádění
a závrať života i vína?
V rozkoších věčného nic není
a přetrvá jen hřích a vina."
(Balada mravoučná)
Ve své době určitě napínavé, ale my jsme už viděli moc nestvůr a četli o tolika příšerách, že je těžké se bát, co vyskočí z temnoty blat.
Malebný příběh ze současného Brna s lehce morbidním koncem.
Po Účastnících zájezdu další knížka, která se mi nelíbila zdaleka tak jako film. I tady musím říct, že film z knížky převzal to nejlepší.
Úžasné příběhy.
"Já přidávám k dobru rád na těchto večírcích historku s Maxem, který na nás, když jsme seděli na terase a pili kafe, házel malé kamínky. Když jsem na něj zařval, aby toho konečně nechal, zašeptala Anne svému bratrovi do ucha tak nahlas, že jsme to oba slyšeli: "Klidně haž dál." Dostal jsem záchvat řevu jako Herbert Wehner v parlamentu v době jeho největší slávy a když jsem skončil, řekla Anne: "Pojď, Maxi, půjdem za dům a budeme se smátl"
Tuto epizodu vyprávím ale jen velmi dobrým přátelům. Lidi si nesmí myslet, že si ze mě ti dva prckové dělají legraci."
Kouzelné pohádky, na kterých je krásně vidět, jak jsme všichni stejní, a že nezáleží na tom, jestli jsme vyrostli v bezpečné české kotlince nebo pod libanonskými cedry.
Výborná knížka. Dozvěděla jsem se stokrát víc než v nudných hodinách dějepisu. A i když jsem věděla, "jak to dopadne", stejně jsem se od čtení nemohla odtrhnout. C. Erickson umí vyprávět opravdu poutavě.
Knížku jsem koupila za 29 Kč v Levných knihách a myslím, že je to odpovídající cena. První část-stručná historie vývoje odívání- je opravdu stručná a celkem povrchní. Část "Nejdůležitější pojmy módy" je jen abecední seznam, kde je všechno pohromadě - módní styly, typy látek, části oblečení - jediné kritérium je abeceda. Lepší by bylo třídění podle jednotlivých skupin.
V poslední části je každá dvoustránka (někdy 4 stránky) věnována jednomu návrháři - vč. 1-2 fotek. Takže opět velice stručně.
Originální název určitě publikaci vystihuje lépe. O proměnách v průběhu času se moc nedozvíme, spíš je to stručný přehled o současných návrhářích.
Děsivá představa blízké budoucnosti ... přítomnosti? Komentář od RADOST je velice výstižný.
Naprosto zbytečná kniha. Povídky spolu nijak nesouvisí, nedávají mnohdy smysl ani samy o sobě. Jedině snad "Neděle" nebylo jen prázdné tlachání. Příběhy ve mně nic nezanechaly, jsou nudné, ploché. Zdá se mi, že autor chtěl mermomocí něco napsat, tak psal...
Poetická knížka o stěhování jedné rodiny z hor do jihomoravského statku po odsunutých Němcích ... původní nadšení se ale postupně vytrácí.
Jako mnozí tady jsem čekala, že kniha bude spíš o hrozbě války, zneužití obrovské síly krakatitu kvůli ovládnutí světa, ale většinu času se příběh zabývá vztahy Ing. Prokopa s Anči, princeznou a v závěru jakousi bezejmennou ochotnou .... je to spíš zbrklý, vášnivý příběh plný výbušné energie. Scéna, kdy Prokop po zjištění, že je na zámku zavřený, ničí zběsile, co mu přijde pod ruku, vystihuje v podstatě celý román.
________________
".... Nebylo v tobě čisto. Člověk ... má víc myslit nežli cítit. A ty jsi se hrnul do všeho jako střelený."
"Dědečku, to dělal krakatit."
"Cože?"
"Já ... jsem udělal vynález - z toho -"
"Kdyby to nebylo v tobě, nebylo by to v tvém vynálezu. Všecko dělá člověk sám ze sebe."
Souhlasím s Alma-Nacidou - jestli si chcete přečíst zajímavou knížku o konci světa, tak rozhodně Dobrá znamení. Tohle bylo nudné, pomalé, měla jsem za sebou třičtvrtě knížky a pořád jsem netušila, co ten anděl s lidmi zamýšlí a proč s nimi posunuje jak s figurkami na šachovnici. Ďábel stál spíše na okraji, čekala jsem, že se pořádně střetnou o existenci světa, ale nic se nedělo, jeho postava v podstatě vyšuměla do ztracena.
"Doma jsem to hned vyprávěla a ptala jsem se, jak to, že umřela, když to je malá holčička, protože já už vím, že někdo umře a pak už nikdy nepřijde domů ani nikam, ale hlavně když je starej. .... Máma mi pak dala dvě sušenky, asi proto, že jsem byla smutná jako pes. Tak mám radost a pořád jsem smutná."
"Protože už je hezky teplo, začaly potíže s tělocvikem. S tím jsou potíže vždycky, ale na jaře, když se vyleze z tělocvičny na školní hřiště nebo na stadion, je to ještě o dost horší než jindy, poněvadž to znamená, že se zase bude běhat a navíc se na to bude spousta lidí koukat."
"A tam to bylo. Byla tam ta básnička o Hrdým Budžesovi a bylo to moc smutný. Hrdý Budžes nebyl ani indián, ani partyzán. Hrdý Budžes nebyl vůbec. Hrdý Budžes je jen - hrdý buď, žes. To je ještě horší, než kdyby to byl komunista. Napřed čert s Mikulášem, pak Ježíšek a teď Hrdý Budžes. Ještě že se už stěhuju."
Knížka se četla lehce, rychle vtáhla do děje. Líbí se mi, že se střídají pohledy jednolivých postav, ale poslední třetina knihy je dost překombinovaná a závěr trošku přeslazený, ale proč ne :-) Happyend je aspoň někdy potřeba. V životě by to tak asi nedopadlo.
Skvělá kniha, která shrnuje všechno o gejšách - proč a jak vznikly, v jaké době, co bylo jejich smyslem v dobách největší slávy a jestli přežijí i v moderní době. Doporučuji přečíst si román Gejša od A. Goldena a plynule navázat touto knihou.
První dojem před přečtením: Docela mě zklamalo, že knížka má zajímavou, moderně vyhlížející obálku a uvnitř vypadá, jako kdyby ji vydali v osmdesátých letech. I vysokoškolská skripta byla vizuálně zajímavější.
Nenápadný, ale zato silný příběh o vytrvalosti, o přátelství a lidské soudržnosti. Gareth, je i přes svůj nedokonalý vzhled, opravdový hrdina.