Morgainne komentáře u knih

Temná romance? Ani moc ne. Všechno tak nějak klouzalo po povrchu a vyřešilo se snadno nebo jen naznačilo. A co ten přeslazený konec? Hlavní zápletka zůstala nevyřešená. Nevím, jestli se mi chce číst další díl, abych to zjistila, i když by mě kromě toho zajímalo, co se stalo v těch horách.
Jo a oslovení “baby si mohl autor odpustit, připadám si jak v Hříšném tanci.

3 30.07.2024

Půjčila jsem si v knihovně a čtení odkládala, protože obálka vypadá dost hrozivě a očekávala jsem nějaký děsivý příběh. No - dlouho jsem nečetla nudnější knížku. Byla jsem už ve třetině a pořád se nic nedělo. Když jsem dočetla lehce za půlku a stále se nic nedělo (teda kromě těch vražd), tak jsem ji odložila. Nudné konverzace, nezajímavé postavy.

Silný, poetický příběh. Málokdy mě v knížkách baví popisy přírody - tady naopak byla příroda tak přirozenou součástí příběhu, že jsem měla chuť vidět všechny ty obrázky, co Kya malovala do svých knih.

"Zákony přírody platné od počátku věků, jako ty, které se vylíhly z vajec jestřábů a holubic. Zoufalý, osamocený a do kouta zahnaný člověk se vždy upíná k základním instinktům, jejichž hlavním cílem je přežít. K pohotovým a spravedlivým instinktům, které budou vždy nejsilnější, protože se dědí z generace na generaci mnohem častěji než mírumilovnější geny. Není to morálka, ale jednoduché počty. Holubice mezi sebou bojují stejně často jako jestřábi."

34 16.08.2022

(SPOILER) Zajímavá kniha, která má pro mě dvě roviny. Na jednu stranu se mi líbil náhled na japonské zvyky, běžný život a odlišnosti proti našemu způsobu života i myšlení. Z těchto kulturních rozdílů vznikaly Veronice většinou komické situace.
Obdivuji ji za schopnost zařídit a naučit se všechno sama a téměř bez pomoci.
Na druhou stranu je kniha podivně plochá a bez emocí, autorka píše o důležitých životních událostech jako svatba nebo narození dětí stejným způsobem jako o nákupu v supermarketu. To už bylo víc citu v pasáži o začátcích brigády v obchodě s oblečením.
Nějak jsem nechopila, co ji vedlo k tomu, se odstěhovat do Japonska a žít tu s někým, koho většinu času neviděla, s ničím jí moc nepomohl a u porodu se nudil. Budu věřit tomu, že je to jen nešťastným způsobem psaní, že její manžel vyšel z příběhu jako necitlivý ignorant.
Škoda, že část života v Texasu a ve Francii přeskočila, i tam určitě musely vznikat zajímavé kulturní rozdíly.
Zaujalo mě, jakým způsobem se změnilo její vnímání české reality po letech strávených v Japonsku.

10 18.02.2022

Zezačátku mě to celkem bavilo, některé kapitoly zajímavější než jiné. Nedá se číst na jeden zátah, spíš jednotlivě po kapitolách. Jak píše Jupijow, ze začátku originální, pak kniha spíš připomínala seznam, kde autor postupně odškrtává témata, která ještě nezmínil.

3 06.11.2021

(SPOILER) Perfektně vybrané prostředí i situace, do které se hosté malého hotýlku dostali, ale narozdíl od Deseti černoušků mi nějak bylo jedno, jestli bude ještě někdo další nebo ne. Spíš jsem si s každou další mrtvolou říkala "a to jako fakt?" A moment, kdy se všichni navzájem svěřují se svými příběhy byl podobně neuvěřitelný - těch divných osudů bylo nějak moc na no, že se všichni sešli "náhodou" na jednom místě.
Je pravda, že na vraha bych nepřišla, ale celkově mě příběh moc nenadchnul.
Oddechovka na dvě odpoledne.

5 06.11.2021

(SPOILER) Nedočtená, nebo přesněji řečeno odložená po pár stránkách. Vadil mi jednoduchý styl vyprávění, je vidět, že autorka není spisovatelka, vůbec mě to nevtáhlo do děje.
Dřív jsem knihy dočítala, ale teď už si vážím svého času, a nevidím důvod, proč trávit čas na příběhem, který mě nebaví v žádných ohledech. Vždycky jsem přečetla pár stránek, přeskočila o kus dál, jestli se to třeba nezlepší, ale bohužel. Styl vyprávění celou dobu odpovídá průměrné maturitní práci.
A nezaujal mě ani příběh, spíš mi přišlo neuvěřitelné, že hrdinka může být tak strašně naivní. Kdyby jí bylo sedmnáct, tak se to dá ještě pochopit, ale dospělá žena, která všechno opustí a vydá se do Afriky za mužem, kterého viděla jen letmo a vlastně ho nezná, mi přijde naprosto šílené. Co jako čekala? Velkou úžasnou lásku a romantiku v záři zapadajícího slunce nad savanou?! Vzhledem k tomu, že jde o reálný příběh, tak může být ráda, že se dostala živá a (přiměřeně situaci) zdravá pryč.

9 06.11.2021

(SPOILER) 16. století - loď, která pluje pro koření. Kapitán a jeptiška. Uvěznění od Portugalců. Plánování útěku. Jeptiška, která si to rozdá s každým, jen aby dosáhla svého. Jednoduchoučký jazyk a vulgarity námořníků.
Asi nemám zapotřebí trávit čas čtením něčeho podobného. Odkládám téměř v začátku, nemyslím, že po přečtení dalších stran by se autorův styl zlepšil. Ale je to škoda, doba a téma mořeplavců a hledání cest do Indie by se dalo perfektně zpracovat.

2 28.09.2021

(SPOILER) Zajímavá variace na téma "co-když-je-někde-pořád-místo-kde-dinosauři-přežili". Líbilo se mi propojení s fyzikou, magnetickým polem i přechodem do jiné dimenze. Jinak je to klasický mix neprostupného pralesa uprostřed afrického Konga, pašeráků, vědecké expedice, dinosaurů a záchrany hlavních hrdinů.

4 27.09.2021

Začátek trochu nudný, o Rembrandta ani moc nejde. Celkově je kniha zvláštní kombinace světa umění a holandských malířů, pátrání po pokladu, moderních pirátů, novodobého Robinsona, ztraceného světa a japonských válečných ponorek plných zlata. Hlavní hrdinové přežijí všechny nástrahy včetně těch, kdy by člověk čekla, že je to jejich poslední. Dost nepravděpodobná zápletka i samotný děj, příběh by snesl o třídu lepší zpracování, protože nápad to není úplně špatný.

3 27.08.2021

Nemám moc ráda povídky, jsou na mě příliš krátké a většinou nezanechají žádný dojem.
Tentokrát to bylo jiné - tady všech osm příběhů propojuje magický modrý kámen, který putuje časem od pravěku až do současnosti. Každý příběh je jiný, ale všechny mají něco společného - modrý kámen jeho vlastníkům (většinou ženám) dodává vnitřní sílu a sebedůvěru. Klidně bych četla další a další příběhy.

Nejvíc mě zaujal první příběh, kdy se u pravěkých lidí formovaly první náznaky myšlení, a potom sedmý příběh z Martiniku.

6 14.03.2021

(SPOILER) Asi nejsem ta správná cílová skupina, důvod vysokého hodnocení a nadšení mi trochu uniká.
Když si půjčím podobnou knížku, oddechový příběh očekávám. A protože výsledek je jasný předem, záleží na tom, jak se k němu dopracujeme. Ale tady jsme se k němu dopracovali dost šíleným způsobem.

SPOILER!
Příběh je podivně plochý a bez emocí, i když autorka do děje zvládla nasázet tolik dramat, že by to vystačilo na pět knih. Některá jsou zmíněna jen velice letmo a překvapivě na hlavních hrdinkách nezanechala větší stopy. Opravdu bylo do příběhu nutné zamíchat incest, zneužívání, únos, obtěžování, dětství v sirotčinci, překvapivé dědictví a ještě romantickou linku nebo úplně zbytečně nemocného bratra? A vážně je Jenny tak odolná, že zjistí, jak se to má s jejím původem a místo, aby byla v šoku, tak přemýšlí nad tím, jestli chce správce farmy, se kterým se navzájem uráží jak patnáctiletí puberťáci? Nemluvě o tom, že je vlastně čerstvá vdova, kdy tragicky přišla naráz o manžela i syna, ale půl roku jí stačilo na to, aby se s tím vyrovnala a šla dál. To jako vážně?!
Je to škoda, dva příběhy, dvě časové roviny, které se nakonec navzájem propojí, je forma, kterou mám ráda, ale tady k tomu došlo zbytečně přeplácaně a drasticky. Kdyby autorka nechala popis života na australské farmě uprostřed drsné krajiny, romantickou linku Jenny a Bretta a smutný příběh Matyldy končil jinak než šílenou historkou s objevením syna a dalším incestním dítětem, byla by to celkem příjemná letní oddechovka a přimhouřila bych oko i nad jednodušším vyjadřováním.

3 04.08.2020

Pěkná zvuková knížka, syn ji má moc rád. Líbí se mi, že si zvuk pustí sám velmi jednoduchým způsobem (přiložením na malé kolečko na bříšku zvířátka), a také že zvuky jsou poměrně realistické. Výběr zvířátek je zajímavý (oslík, krocan, páv, koza, slepice a husa). Ilustrace jsou pěkné s drobnou poznámkou, že s kozou se úplně netrefili a mají tam spíš kozokrávu :-)

4 25.01.2020

Moc hezké, barevné obrázky, které děti znají z Minipedií. Tvrdé stránky můžou prohlížet i batolata a neponičí je. Na každé dvoustránce je jedno téma (moje věci, doma, jídlo, příroda, vozidla, zvířata).

2 25.01.2020

Těch mrtvol na mě bylo nějak moc a držely pohromadě přliš složitým způsobem (a to nemyslím jen ty na panákovi). Vyšetřovatelé typicky problémoví (agresivní, alkoholici, s rozpadlými vztahy). Nefungoval na mě ani seznam budoucích obětí. Bylo mi jedno, jestli je zachrání nebo ne, spíš mě zajímalo, co geniálního vymyslel vrah tentokrát. Chyby, které pak začal dělat, proto vyznívaly dost zvláštně.
Také mi vadila neobratná stylistika -jestli to bylo jen překladem, nevím, ale dost často to vypadalo, že čtu průměrnou maturitní slohovku.
Celkově: průměrná detektivka, u které mi chyběl pocit, že klidně půjdu spát ve tři ráno, protože nutně musím vědět, jak to dopadne.

12 17.07.2019

Jak píše Lenu04 kniha je rozdělená na několik částí od oplodnění až po péči o dítě do 1 roku. V každé kapitole jsou srozumitelné informace k tématu, následují nejčastější otázky a odpovědi na ně a další rady. Moc se mi líbilo, že ke každému tématu je i tabulka s alternativními metodami a nabídka homepatických přípravků, které je možné pro danou situaci využít. Informace jsou podány jasně a srozumitelně (hodně spokojená jsem byla s částí o kojení, kde informace odpovídají nejnovějším poznatkům a navazují na doporučení laktační ligy), knížku jsem měla půjčenou z knihovny, ale kdybych si ji koupila, určitě by to nebyly vyhozené peníze.

3 28.12.2018

Původně jsem chtěla první díl celé série, ale v knihovně neměli, tak jsem si vybrala náhodně podle názvu, je to moje první zkušenost s autorkou a sérií knih o Temperance. Seriál znám, díky jeho častému opakování jsem některé díly viděla už vícekrát. Při čtení je ale potřeba na Sběratele kostí zapomenout, nečekat stejné postavy, stejné příběhy. I tak mě ale Temné kosti úplně nezaujaly - jsem zvyklá na čtení detektivek, velké množstí postav i vyšetřovacích linií, ale tentokrát jsem se lehce ztrácela v tom, kdo, kdy a proč. Tím, že se prolínaly dvě časové roviny případů, větší množství mrtvých, podezřelých i vyšetřovatelů, nebylo úplně jednoduché se v příběhu orientovat. Navíc jak píše minirock - velkou část příběhu se vyšetřuje, mluví se svědky, telefonuje, "zlá" FBI mlží, krade mrtvoly i spisy, a pak se najednou jen tak mimochodem všechno vysvětlí a máme vraha. A na to, že je doktorka Brennanová soudní antropoložka, tak se tu na můj vkus zabývá kostmi jen okrajově a většinu času vyšetřuje.

2 10.11.2018

Nějak nesdílím všeobecné nadšení z knihy. I když to není nikde výslovně uvedeno, zdá se mi, že je určena spíš pro staršího dětského čtenáře (cca 12-14 let), nejen rozsahem, použitím většího písma a širšího řádkování, ale také jednoduchým stylem vyjadřování. Kdysi jsem v tomto věku četla dvě úžasné knihy od Václava Prokůpka - Naše hříbátka a Baba, a ty mě zaujaly mnohem víc. Trochu pochybuji, že si za dvacet let budu knížku Válečný kůň pamatovat. Zároveň mě ale inspirovala k tomu se znovu ke knížkám od pana Prokůpka vrátit, takže aspoň nějaký přínos pro mě měla.

3 08.11.2018

Rozsáhlá kniha o těhotenství, porodu a šestinedělí. Velký prostor je věnovaný kapitolám 1-9, další tři kapitoly jsou spíše informativně, naopak kapitola o první pomoci dítěti je zase podrobná. Měla jsem půjčené čtvrté vydání z roku 2009, líbilo se mi, že vychází z praxe českých porodnic, našla jsem v ní plno tipů i odpovědí na různé otázky.

Kapitoly:
1. Plánované rodičovství
2. Otěhotnění
3. Péče o těhotnou ženu
4. Průběh těhotenství
5. Hygiena a životospráva těhotných
6. Porod
7. Novorozenec, konejec, batole
8. Šestinedělí
9. Kojení
10. Očkování
11. Antikoncepce
12. Růst a vývoj dítěte
13. První pomoc dítěti

2 03.11.2018

Milý příběh z obyčejného života obyčejných lidí. Vztahy, rozchody, život v malém městečku i v metropoli, náhlá smrt v rodině, ztráta práce kvůli problémům se šéfem i kvůli uzavření celé fabriky... a do toho se prolíná snaha o vedení pohodové restaurace s kvalitním jídlem s vůní citronů, tymiánu a chilli. Jak už tu někdo psal - kdybych takovou restauraci měla v dosahu, ráda bych do ní zašla. Už jen ten interiér musel být krásný - citronově žlutá, rajčatově červená, středomořská modrá; a do toho místy s citrony.
Začínají mě ty severské nedetektivní příběhy bavit. Zatím jsem se k nim vždycky dostala náhodou, asi si je teď začnu vybírat záměrně.

7 03.11.2018