MorriconeTheGod
komentáře u knih
Co možná nevíte o životě našich předků
Stanislava Jarolímková
Je to trochu rozporuplné. Autorka předkládá zcela zavádějící informace nebo uvádí jen jednu z teorií (někdy jde o teorie menšinové, ne-li překonané) jako samozřejmost. To může strašně mást lidi, kteří se v dané tématice neorientují. Je mi jasné, že není úkolem knihy rozpitvávat něco do hloubky, stačila by ale změna formulace, aby čtenáře ťuklo, že jde jen o jednu z domněnek a třeba se o to potom hlouběji zajímal...
Např. hned na začátku je autorka hned hotová s datováním příchodu Slovanů, s jejich pravlastí i s tím, že se zde usadili v míru. O prvních dvou záležitostech existuje hromada různých teorii a žádná vysloveně nevede. Poslední "fakt" je načisto vycucaný z prstů. Mýtus o mírovém příchodu Slovanů je propagandistický blud z doby národního obrození, není žádný logický důvod ani jiný důkaz, abychom se domnívali, že se v naší zemi přišedší Slované chovali méně násilnicky než kdekoli jinde.
(Autorka - i podle věku - je asi ze staré školy a spoustu věcí v tomhle duchu si pamatuje ještě ze základky a z knih, co zdědila po babičce a víc už nepátrala. Ostatně snad jediná citace v knize pochází od Z. Wintera, který zemřel v roce 1912, pokud autorka vše čerpala z podobných zdrojů, tak se není čemu divit.)
Podobné takřka mystifikace (či pololži, neúplné a zavádějící informace) provázejí knihu i dále. Dalším problémem je nejasné datování. Kniha se zaobírá velkým časovým údobím a autorka třeba při popisování různých technologii apod. zdaleka neuvádí jasné rozpětí používání, ale naopak vše zdatně kamufluje a zobecňuje.
Na druhou stranu je kniha velice dobrá ve své čtivosti a v tom, že se zaobírá skutečně životem v dané době a "banálními" věcmi z každodennosti, po kterých se v historických knihách těžko pátrá - nebo se objevují v knihách úzce zaměřených, ale podobných širokotématických knih je málo (napadá mě například od Vondrušky Život ve staletích a Město a Vesnice, což jsou však publikace přece jen podstatně fundovanější, anebo zajímavé publikace Míly Lince Středověký svět 1 a 2, ve kterých je naopak asi ještě víc faktických chyb než tady u paní Jarolímkové).
Celkové hodnocení je těžké - pokud budete číst obezřetně (tj. dozjišťovávat si fakta i jinde), tak i 4 - 5 hvězdiček.
Cvičebnice psychologie
Petr Bakalář
Svým stylem řekl bych naprosto jedinečná cvičebnice praktické psychologické inteligence. Máte zde vždy podnět nebo otázku, nad kterou je třeba zauvažovat a vytvořit si vlastní hypotézu/y - ty pak můžete konfrontovat s nabízenými hypotézami a s výsledky výzkumů uvedenými v klíči. Báječná zábava třeba na Štědrý večer nebo diskotéku.
Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách
Allan Pease
Kdysi, když jsem tu knihu četl mi přišla velmi dobrá. Dnes musím konstatovat, že je až komicky plná hollywoodských filmových klišé a je spíše zábavná než poučná. Jedná se o klasický americký pop.-"naučný" střih - co nejbanálněji a nejjednodušeji podat složitou látku - na faktech nezáleží, ty se musejí podřídit marketingu. Nicméně, jako určitá inspirace a motivace ke snaze druhého člověka spíše pochopit než odsoudit je dobrá.
Lavondyss
Robert Holdstock
Les mytág je jedna z nejlepších knih, co znám...tak jsem si říkal zkusím i toto, ale běda. Kulervoucí nuda, nemá to žádnou atmosféru jakou měl první díl, je to zahnojené bezduchýma frázema typu "les jsme my a my jsme les" a podobně, kterých je autor schopný na.rat celý odstavec vedle sebe. Je to místy hrozně infantilní.
Možná je pro mě problém i to, že je hlavní hrdina děcko a ještě ženské děcko, tak je pro mě těžké se nějak vžít, ale i jinak je to bída, dočetl sem jenom z vypětím všech sil, protože jsem se zabejčil - jinak bych to dávno odložil nedočtené
Starozlínské pověsti a lidové povídky
Karel Pekárek
Jedna z mých osobních biblí, zejména proto, že je napsána v nejryzejší formě našeho krásného nářečí. Některé pověsti jsou navíc opravdu skvělé. Protože kniha už snad ani není k nikde k sehnání, tak malá ukázka:
"Za mlada sem slýcháváł, že Zlín se prv menováł "Zlaté japko". Protože tu bylo dobrého fšeckého moc. Ale gdysi tu mašírovałi Rusňáci. A s něma jél aj kerýsi násleďník toho jejich trůnu, ešče mładý, za oficíra f tom vojsku on býl. Atoš přijeli sem a faň.
Ale ten násleďník se tu mjeł stratit. F tom domku, jag je dnes Slavický hodinář. Tam prý ten násleďníg nocováł a ten ystý co tam tedy bývál, ho mjéł zabit. On nahlédáł, jak se násleďníg večér vyslékáł, a viďa na něm tolig drahých vjecí, tož ho potom v noci zabíł. A hodíł ho do stuďně a stuďňu zasypáł.
Na druhý deň násleďníka nebylo. Nigdo nevjeďéł, gde se poďéł. Ti Rusňáci ho dlúho hledali, fšady ho hledali, až ho potom našli f téj stuďni. A fčil to začalo. Tú rodinu zebrali celú sebú, a jag yh vlékli, tož lidé šli právje s kosteła, a tych taky moc pomordovali. A dyžbýł tady zabitý ten mladý násleďník, toš potom sa rosšířilo, že sú tu zlí lidé a ot téj doby se Zlín nemenuje "Złaté japko" - ale Zlín."
Jméno růže
Umberto Eco
Eco byl velmi široce i hluboce vzdělaný jedinec - bohužel, ve svých knihách to nezapomíná dávat dost okázale najevo, což je mi minimálně u románů poněkud nepříjemné (hlavně ty věčné latinské citáty byly fakt muka). Víc se mi to líbilo jako očesaná audiokniha.
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
No je to teda lepší než to druhé, co jsem četl (prvok a něco nebo co), ale pořád z toho na míle čiší pokleslost, telenovelovitost, mýdlováoperovitost, hárlekýnovost atd. Akorát se to víc piplá v hnusných stránkách lidských bytostí (je to samá nevěra, samý zakomplexovaný ubožák atd.). Nevím, co má autor za problém - ale mě nebavilo ho s ním sdílet.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Film byl dost zklamání hlavně proto, že marketing sliboval velkolepý, rozmáchlý akční trhák. Ona je to spíš komorní, lehce mysteriózní detektivka. Jako večerní jednohubka podle mě zcela postačující čtení.
Konec prokrastinace
Petr Ludwig
Na začátek možná pár pro někoho alespoň trochu inspirativních postřehů. Od cca 5 strany (včetně přebalu) už je zjevné, že jde o další banální vejšplecht z tohoto zprofanovaného, komerčního žánru s jediným cílem...
Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
Je to méně pitomé (ale pořád dost, i když jinak) a pohádkové než Alchymista, ale zase tomu chybí ten magický realismus (srovnávám s Alchymistou, protože nic jiného jsem od Coelha nečetl a ani už nebudu).
Údolí včel
Vladimír Körner
Zvláštní, syrový a minimalistický příběh, který je - alespoň podle mě - zcela odlišný od jiných knih a příběhů odehrávajících se v podobné historické době, proto mi chvíli trvalo si na jeho styl zvyknout. Nakonec je to mezi 4 a 5*, ale budu grand.
Fimfárum
Jan Werich
Napsat dobrou pohádku je kumšt, a tyto dobré jsou - navíc originální, nápadité, vtipné, s jasnými příběhy, skvěle vypointované a tak dále. Dokonce i film (minimálně první) se povedl.
Kometa
Tove Jansson
Ze všech dílů se tento bude dětem líbit asi nejvíc. Kromě skvělé atmosféry, moudrosti a symbolismu, na kterých jsou vystavěny zejména jiné díly, nabízí tento hlavně napětí, dobrodružství a trochu romantiky.
Pozdě v listopadu
Tove Jansson
Děj tohoto dílu není moc akční, ale o to víc z něj dýchá atmosféra, hluboká melancholie a sentiment, ale bez nejmenšího náznaku kýče, budovaný umně, velejemně - přirozeně a samozřejmě z knihy vyplývající. Osamocený podzim (nejen jednoho roku), kdy ty nejkrásnější časy se zdají už být pryč a zůstávají jen ve vzpomínkách, kterým se mezi padajícím listím snažíme znovu dát alespoň trochu života.
Čarovná zima
Tove Jansson
Díl prodchnutý nádhernou melancholií (tedy ještě víc než ostatní, snad kromě Pozdě v listopadu). Vše se nalézá v tichu, celý svět spí - a jen mumínek a pár zvláštních bytostí jej bdící mohou sledovat, jak tiše oddechuje. Úchvatné.
Tatínek píše paměti
Tove Jansson
Zřejmě nejvýznačnější kniha mého dětství a mé první setkání s mumínky, jejichž svět a atmosféra mě naprosto uchvátili. Tento díl je pro mě zřejmě nejdůležitější, absolutní manifestace fyzické svobody. Pro mě dokonalé vyjádření první etapy života zahrnující dětství a mládí. Touha po naprosté volnosti, po dobrodružství a následném uskutečňování velkých činů. Myšlenky dnes již uskutečnitelné pouze v říši snů. Ale ještě dnes, když to čtu, tak to vzrušení úplně cítím.
Hovory k sobě
Marcus Aurelius
Slabší a jednodušší než Seneka nebo Epiktétos, ale rozhodně vynikající a velmi dobře stravitelné dílo mladší stoy - o to zajímavější, že je psáno samotným vládcem Říma.
Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
No, nebylo to špatné. Ta epizoda s liškou a lodí byla dokonce vysloveně stylová a hororová jak se patří.
Lev, čarodějnice a skříň
C. S. Lewis (p)
V podstatě jako pohádka by to bylo i fajn, co mě ale neskutečně sere, je ten úchylný závěr. Děti se po letech v Narnii během okamžiku vrátí zpátky do svých těl a času před vstupem do skříně. Likvidace a naprostá devalvace předchozího děje a vývoje postav činí celou knihu vlastně absolutně zbytečnou - nehledě na odpornost představy, že bych se měl z dospělého člověka vrátit do dětského těla a muset vše prožívat znovu.
